Filosofie a metodologie vědy - MS107005

• Anglický název: Philosophy and Methodology of Science
• Zajišťuje: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2012 do 2012
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Garant: doc. Mgr. Zdeněk Kratochvíl, Dr.; Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Vojtěch Hladký, Ph.D.; doc. Mgr. Zdeněk Kratochvíl, Dr.
• Atributy: Modul Ostatní předměty
• Neslučitelnost : MS107004
• Je neslučitelnost pro: MS107004

Anotace

Těžištěm kurzu je moderní metodologie přírodních věd, zejména biologie. Cílem je poukázat na to, kolik podob zkoumání
světa mělo a má, nahlédnout nesamozřejmost podoby současné vědy.

Poslední úprava: Joseph Jacques, Mgr., Ph.D. (25.08.2020)

Literatura

B. Fajkus, Filosofie a metodologie vědy, Praha 2006.

M. Curd - J. A. Cover, Philosophy of Science. Central Issues, New York - London 1998.

S. Gaukroger, The Emergence of a Scientific and the Shaping of Modernity 1210-1685, Oxford 2006.

Z. Horský, Koperník a české země, ed. V. Hladký - T. Hermann - I. Lelková, Červený Kostelec 2011 (problém mathématikos - fysikos, formování novověké vědy).

D. Lecourt (ed.), Dictionnaire d’histoire et philosophie des sciences, Paris 2006 (4. vyd.).

D. Lecourt, La Philosophie des sciences, Paris 2001 (5. vyd.).

S. Psillos, Philosophy of Science, Edinburgh 2007.

S. Psillos - M. Curd (ed.), The Routledge Companion to Philosophy of Science, London - New York 2008.

L. Russo, The Forgotten Revolution. How Science Was Born in 300 BC and Why It Had to Be Reborni, Berlin 2004.

Některé důležité články:

W. V. O. Quine, "Dvě dogmata empirismu", in: J. Peregrin, S. Sousedík (ed.), Co je analytický ,

výrok, Praha 1995, str. 79-99.

J.-P. Vernant, "Technické uvažování u Řeků: jeho formy a hranice", in: týž, Hestia a Hermés, Praha 2004, str. 151-172.

Literatura (ke zkoušce) - viz příloha.

Poslední úprava: Joseph Jacques, Mgr., Ph.D. (01.10.2019)

Požadavky ke zkoušce

Zkouška probíhá na základě přednášek anebo na základě relevantní literatury - kanonické filosofické knihy z daného období či významné sekundární práce pojednávající o některém z probíraných témat.

Poslední úprava: Joseph Jacques, Mgr., Ph.D. (08.12.2021)

Sylabus

1. Filosofie a metodologie vědy - lze dělat vědu o vědě?

Slovo věda je podbarveno množstvím společensky podmíněných významů: přináší pokrok / je cestou do pekel / objevuje pravdu / "krize" / je institucí jako každá jiná?

Každý obor však má svou metodiku, která souvisí s předmětem zkoumání, je v různých disciplínách a v různých dobách překvapivě odlišná. Co tvoří jednotu vědy?

Limitace našeho poznání a vnímání, "epistemologické překážky" (Gaston Bachelard).

Příklady z antického Řecka. Proč Řekové až na výjimky nevyvinuli vědu na novověký způsob, když všechno potřebné již "znali"? Geometrizace světa.

2. Mechanismus z Antikythéry a Archimédův palimpsest: lekce o tom, že neexistuje lineární vývoj vědy, regres je možný.

Zmínka o zrození novověké vědy - kdy se vlastně rodí vědecká kultura? Středověk vs. renesance, matematizace světa v raném novověku.

3. Odkrytí problému neúplné indukce v empirických vědách. Klasický problém - indukce vs. dedukce (Aristotelés, Bacon, Hume vs. Eukleidés).

V moderní době: Indukce a matematizace, mechanomorfní metafora, formalizace fyziky.

Co pro vědu znamená matematika? Je matematika jazykem pravdy nebo spíše užitečným nástrojem?

4. Matematické modelování. Co je reálné a co virtuální? Příklady.

5. Pozitivismus, novopozitivismus a vídeňský kroužek. Problémy verifikace - analogie problému neúplné indukce. Jak se opřít o pozorování a experiment. Nebo vidíme jenom to, co jsme již očekávali? (Princip kompozicionality.)

6. Reakce: Quine a instrumentalismus (pragmatismus) ve vědě, viz také klasický problém: mathématikos a fysikos. Dovětek o instrumentální závislosti vědeckého poznání (a naopak).

7. "Svatá čtveřice": Popper, Kuhn, Lakatos, Feyerabend.

Popper: falzifikovatelnost vědeckých teorií.

Kuhn: struktura vědeckých revolucí.

8. Lakatos: kompromis mezi Popperem a Kuhnem.

Feyerabend: proti metodě.

9. Strukturalismus - Saussure, Lévi-Strauss. Jazyk, znak, diference, význam. Jazyková metafora.

Krátce o francouzské epistemologii: Bachelard, Canguilhem (filosofie biologie a medicíny).

Zmínka o sociologii vědy (Bruno Latour) a o psaní dějin vědy (Koyré).

10. "Pravděpodobnost". Role statistiky v současné vědě. Předpoklady použití a zneužití statistiky, příklady. Podmíněná pravděpodobnost: Bayesův vzorec.

11. Kvantifikace pojmu informace (Shannon), informace a entropie, kód a přenos nebo zápis informace. Kybernetická metafora. Reální a virtuální v oblasti in silico. Vypovídají počítačové programy "pravdu" o světě?

12. Problémy interpretace (také hermeneutický kruh) a "překladu" ve formálních jazycích a v empirickém prostředí.

Zmínky o překvapeních kvantového popisu.

Nakonec znovu o tom, co je reálné a co virtuální.

Poslední úprava: Joseph Jacques, Mgr., Ph.D. (21.03.2022)