|
|
|
||
|
Předmět nabídne komplexní přehled vývoje evropského dějepisectví od počátku 20. století do současnosti s důrazem na české země. Seznámí posluchače s s metodologickými zlomy, které formovaly jeho proměny v posledních sto letech. V neposlední řadě pak budou seznámeni s portfoliem témat a možností, které v současném dějepisectví mohou stále produktivně rezonovat a v jejichž rámcích by posluchači mohli realizovat své vlastní zájmy - vědecké i pedagogické. Zvláštní důraz bude věnován aplikaci těchto poznatků v oblasti učitelství dějepisu.
CÍLE:
Cílem kurzu je představit hlavní epochy vývoje dějepisectví v českých zemích v evropském kontextu od počátku 20. století do současnosti a odkrýt možnosti využití nabídnutých témat ve vlastním výzkumu i za katedrou.
METODY:
Kurz bude veden jako přednáška, přičemž závěrečná část hodiny bude věnována rozboru předem zaslaných textů k danému tématu.
Poslední úprava: Beránková Iva, PhDr. (14.09.2020)
|
|
||
|
BURKE Peter, Francouzská revoluce v dějepisectví. Praha: NLN, 2004.
IGGERS Georg G, Dějepisectví ve 20. století. Praha: NLN, 2002.
VEYNE Paul, Jak se píšou dějiny. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. Poslední úprava: Beránková Iva, PhDr. (14.09.2020)
|
|
||
|
1) Křižovatky 19. století I (osvícenství, pozitivismus, skepse) a) Edward Gibbon – Úpadek a pád římské říše b) Nietzsche – O užitečnosti a škodlivosti historie pro život 2) Křižovatky 19. století II (národ, země, lidstvo) a) František Palacký – úvod k Dějinám b) Johann Gottfried Herder – Listy na podporu humanity 3) Gollova škola a počátky moderní české historiografie a) Jaroslav Goll – Dějiny a dějepis b) Josef Pekař – Kniha o kosti 4) Max Weber a problém humanitních a přírodních věd a) Max Weber – Objektivita sociálněvědného poznání 5) Spor o smysl českých dějin a) Zdeněk Nejedlý – text z Havelkova výboru b) Dokument Charty 77 „Právo na dějinyů 6) Škola Annales a nová evropská historiografie a) Marc Bloch – Obrana historie b) Emanuel Le Roy Ladurie – Montaillou 7) Marxistické dějepisectví mezi západem a východem a) František Graus – Dějiny venkovského lidu v Čechách b) E. P. Thompson – The Making of the English Working Class 8) Narativistická kritika historiografie a) Hayden White – Tropika diskurzu b) Kamil Činátl – Dějiny a vyprávění 9) Dějiny struktur a každodennosti a) Fernand Braudel – úvod ke Středomoří b) Richard van Dülmen – Kultura a každodenní život v raném novověku 10) Paměť a historiografie a) Maurice Halbwachs – Kolektivní paměť b) Pierre Nora – Mezi pamětí a historií 11) Problém totalitarismu v dějepisectví a) Hannah Arendtová – Původ totalitarismu b) Sheila Fitzpatricková – Každodenní stalinismus 12) Rozpad bipolárního světa a hledání nových cest historiografie a) Timothy Snyder – Krvavé země b) Francis Fukuyama – Konec dějin a poslední člověk 13) Aktuální výzvy české a evropské historiografie (komentovaný přehled témat) a) Lenka Řezníková – Figurace paměti b) Donald Huhges - What is Environmental History?
Poslední úprava: Beránková Iva, PhDr. (14.09.2020)
|