|
|
|
||
Půdní biologie představuje svým posluchačům půdu jako neprávem opomíjený, nečekaně diverzifikovaný a jemně strukturovaný biotop, představující snadno dostupnou „(proto)zoologickou zahradu chudého biologa“.
Půda bude studentům představena jako životní prostředí pozoruhodného společenstva organismů, které jsou propojeny složitou sítí vzájemných vztahů a svým působením půdu zároveň vytvářejí. Posluchači se seznámí se základními typy půd, anorganickými a organickými složkami půdy, půdotvornými činiteli a půdotvornými procesy, hlavními skupinami půdních organismů, jejich vzájemnými interakcemi a adaptacemi na půdní prostředí, a se základními metodami pedobiologického výzkumu. Teoretický výklad bude doplněn o praktickou ukázku sestavování nejběžněji používaných extrakčních zařízení (Tullgren-Berleseho extraktor a další termoeklektory, Baermannova nálevka; prosívadlo). Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (20.07.2017)
|
|
||
Kurz Půdní biologie je zakončen odevzdáním písemné eseje v rozsahu tři normostrany (bez přehledu použité literatury). Téma je voleno z nabídky poskytnuté při přednášce. Esej může být zaměřena na některou z probíraných skupin půdních bezobratlých (především z hlediska ekologických vztahů, nikoliv systematické biologie); rizikové faktory, ohrožující půdu a možnosti její ochrany; revitalizaci půdy kontaminované či jinak poškozené Po konzultaci s přednášejícími lze zvolit i další související bezobratlá témata.
Termíny odevzdání eseje určuje přednášející. Esej lze odevzdat v elektronické verzi (pouze formát PDF) či písemně po odpřednášení pilotní přednášky. Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (20.07.2017)
|
|
||
Buchar J. a kolektiv (1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia Praha. Horsák M., Juřičková L. a Picka J. (2013): Měkkýši České a Slovenské republiky. Kabourek Publishing House, Zlín. Miko L. (1993): Úvod do půdní biologie. Přípravný text Biologické olympiády pro kategorie A, B. MŠMT ČR Praha. Pižl V. (2002): Žížaly České republiky. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 9/2002. Říhová D. (2013): Půdní bezobratlí: zoologická zahrada pro každého. Příručka k projektu Věda do škol. – UK v Praze, PedF Praha. Savory T. (1971): Biology of the Cryptozoa. A Merrow Monograph, Merrow Publishing Watford. Tomášek M. (2007): Půdy České republiky. Česká geologická služba. Praha. 67 str. Tuf I.H. (2013): Praktika z půdní zoologie. UPOL Edice – Skripta, Olomouc.
Veškeré výukové materiály, používané při přednáškách, jsou uloženy v prostředí Moodle (https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=4981). Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (20.07.2017)
|
|
||
Výuka probíhá blokově. V úvodu kurzu jsou posluchači seznámeni s fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy, půdní strukturou a texturou, půdním profilem a vznikem půdy. Další část je zaměřena na živěnu půdní (tzv. edafon) z pohledu systematického i ekologického. U představení každé skupiny půdních organismů jsou zmíněny metody, eklektory a extraktory, využitelné k jejich získání. V závěru přednášky jsou uvedeny rizikové faktory ohrožující půdu a způsoby, jak poškození předcházet či jej restaurovat. Poslední úprava: Říhová Dagmar, Mgr., Ph.D. (20.07.2017)
|