|
|
|
||
Terminologie předmětu syntax, gramatické kategorie syntaktické analýzy, vytyčení rozdílů mezi syntaktickou klasifikací
francouzskou a českou, postižení základních syntaktických koncepcí ve francouzském jazyce, vymezení daného
syntaktického přístupu, syntax věty jednočlenné, syntax věty dvojčlenné, syntax větných členů, syntax souřadného
souvětí, infinitivní konstrukce v jednoduché větě, možné transformace, slovní druhy v úloze větných členů.
Praktické zvládnutí zařazení francouzských předložek a spojek do daného typu věty či souvětí. Možné transformace.
Poslední úprava: MULLERO/PEDF.CUNI.CZ (14.01.2016)
|
|
||
* Grevisse, M. Cours d´Analyse grammaticale. Bruxelles 1989 Poslední úprava: MULLERO/PEDF.CUNI.CZ (14.01.2016)
|
|
||
Požadavky k zápočtu: 75 %prezence + požadavky z přednášek. Úspěšné zvládnutí syntaktického testu v písemné formě. Zápočet je možné jednou opakovat. Poslední úprava: MULLERO/PEDF.CUNI.CZ (14.01.2016)
|
|
||
1. Seznámení s terminologií morfologie a syntaxe vzhledem k potřebě zvládnutí této disciplíny. 2. Analýza vybraného pojetí syntaktické struktury francouzského jazyka, srovnání s koncepcí syntaxe v českém jazyce. Možný morfologický a (ve francouzském jazyce obvyklý) sémantický přístup. 3. Problematika větných členů. Morpho-syntax: jednotlivé slovní druhy v roli větných členů. 4. Analýza větných členů: le sujet, le prédicat, COD, COI, l´adjetif épithète, le complément déterminatif, l´attribut verbo-nominal, le complément circonstanciel (types), l´apposition, le complément d´agent. 5. Polovětné konstrukce ve francouzské syntaxi. Rozlišení konstrukce prezentované pomocí: le participe présent, le parcipe passé, le gérondif, l´infinitif. 6. Základní transformační metody. Transformace jednotlivých druhů větných členů na souvětné konstrukce. Groupe nominal - phrase complexe. 7. Transformační postup: discours direct - discours indirect + uplatnění souslednosti časové. 8. Detailní seznámení s jednotlivými druhy předložek ve vztahu k ekvivaletním spojkám. 9. Transformace jednoduchých vět na typy vedlejších vět s uplatněním změny: předložka + jméno x spojka + sloveso. Počet bodů zde neopovídá počtu seminářů, představuje zamýšlenou problematiku určenou ke studiu. Některé problémy přesáhnou časové rozložení jednoho semináře. Pořadí je měnitelné vzhledem ke konkrétní situaci ve studijní skupině.
Poslední úprava: MULLERO/PEDF.CUNI.CZ (14.01.2016)
|