PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Virologie - systémy na molekulární úrovni - MB140P81
Anglický název: Virology - systems on molecular level
Zajišťuje: Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2012 do 2012
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 13 [týdny]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: základní
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: doc. RNDr. Jitka Forstová, CSc.
Vyučující: doc. RNDr. Jitka Forstová, CSc.
Atributy: Modul Organismy
Je korekvizitou pro: MB140C70
Je neslučitelnost pro: MB140P75U, MB140P75
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Cílem přednášky je seznámit studenty stručně s podstatou virů, základními prvky jejich struktury, jejich historií, diversitou, taxonomií a principy na kterých je založena, pathogenními účinky, jejich evolucí i metodami práce při jejich výzkumu. V přednáškovém cyklu budou budou vysvětleny principy strategií replikace vybraných zástupců jednotlivých virových čeledí, mechanismy interakcí virů s hostitelskou buňkou. Budou též diskutována specifika virů daná typem hostitelského organismu (viry živočichů, rostlin, bakterií).
Poslední úprava: Forstová Jitka, doc. RNDr., CSc. (14.01.2019)
Literatura

1. Vojtech Závada: Molekulární virologie I . Skripta, PERES. Praha 1999.
2. S.J. Flint, L.W. Enquist, R.M. Krug, V.R. Racaniello, A.M. Skalka: Principles of Virology Molecular Biology, Pathogenesis and Control. ASM Press Washington, D.C.
3. B.N.Fields, D.M.Knipe : Fundamental Virology. Raven Press.

Poslední úprava: Horníková Lenka, RNDr., Ph.D. (07.03.2022)
Požadavky ke zkoušce

Otázky ke zkoušce se týkají přednesené problematiky. Zkouška se skládá z písemného testu (otázky zaškrtávací: +1 bod za každou správně zaškrtnutou nebo správně nezaškrtnutou otázku, celkem možno získat 24 bodů; vyplňovací: +1 bod za správně přiřazené tvrzení,celkem možno získat okolo 36 bodů; 6 vyprávěcích otázek: každá otázka hodnocena 0 - 10 body, takže celkem možno získat 60 bodů; časové omezení max.3 hod) a ústního dozkoušení, které následuje zpravidla odpoledne po písemné zkoušce, nejpozději však následující den.

Podmínkou vykonání zkoušky je úspěšnost testu ≥ 60% z celkově dosažitelného množství bodů a ústně prověřené porozumnění zkoušené problematice. Častěji se stává, že si v ústní zkoušce student celkový výsledek oproti výsledku testu vylepší než zhorší.

Opravné termíny jsou pouze formou ústní zkoušky.

Poslední úprava: Španielová Hana, RNDr., Ph.D. (08.10.2020)
Sylabus
A.
1. Historie virologie; definice virů, rozdíly od ostatních parazitů

2. Taxonomie virů a parametry, podle kterých jsou viry klasifikovány

3. Základní principy struktury virových částic; metody studia virových struktur

4. Metody práce s viry (pomnožení, purifikace, kvantifikace, metody molekulární a buněčné biologie uplatňující se ve studiu virů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou)

5. Evoluce virů, viroidy, virusoidy, katalytická RNA, ribozymy

6. Pathogenese virových infekcí, imunitní odpovědi organismu; interakce virů s hostitelskou buňkou

B.

7. Principy replikačních strategií vybraných virových čeledí:

molekulární mechanismy jednotlivých kroků virové replikace (vstup viru do buňky, uvolnění virového genomu, jednotlivé kroky exprese virových genů, funkce virových genových produktů, jejich interakce se strukturami hostitelské buňky a funkční významy těchto interakcí, replikace virových genomů, morfogenese virionů, exit viru z infikované buňky) budou vyloženy na jednotlivých příkladech živočišných, rostlinných a bakteriálních zástupců čeledí

a) virů, jejichž genomem je jednovláknová RNA

b) virů, jejichž genomem je dvouvláknová RNA

c) virů, které využívají ve svém replikačním cyklu reversní transkriptásu

(retroviridae, hepadnaviridae, caulimoviridae); mechanismy onkogenních účinků retrovirů.

d) virů jejichž genomem je jednovláknová DNA

e) virů jejichž genomem je dvouvláknová DNA

Poslední úprava: Španielová Hana, RNDr., Ph.D. (24.09.2020)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK