PředmětyPředměty(verze: 970)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Praktikum z virologie - MB140C70
Anglický název: Practical course in virology
Zajišťuje: Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2011 do 2012
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [TS]
Rozsah za akademický rok: 2 [týdny]
Počet míst: 18
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: specializační
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Hana Španielová, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Hana Španielová, Ph.D.
Třída: Horizontální laminární box 120 cm
Biohazard laminární box 200 cm
Stolní chlazená centrifuga univerzální se více rot
Invertovaný mikroskop s fluorescenční kamerou
Elektroforéza DNA horizontální
Zdroj napětí na elektroforézu
Pipetmany (sada)
Termoblok
Mikrocentrifuga stolní
Mikrocentrifuga malá
Dataprojektor
Mikroskop badatelský
Atributy: Modul Buněčná a molekulární biologie
Korekvizity : MB140P81
Prerekvizity : MB140P71
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Dvoutýdenní turnusový kurz, který po metodické stránce rozšiřuje přednášky z virologie, je určen pro studenty s diplomním zaměření virologie a molekulární biologie. V průběhu kurzu se studenti teoreticky i prakticky seznamují se základními metodami používanými nejen ve virologii (práce s tkáňovými kulturami, izolace, purifikace a kvantifikace viru, analýza virových produktů) a možnostmi využití virů v molekulární biologii (bakulovirový expresní systém) i biomedicínských oborech; součástí kurzu je i trénink návyků nutných pro práci s pathogeny v laboratoři s úrovní technického zabezpečení 2 (ÚTZ-2).
Poslední úprava: Španielová Hana, RNDr., Ph.D. (24.09.2020)
Literatura

Literatura:

David R. OďReilly, Lois K. Miller, Verne A. Luckov: Baculovirus Epression Vectors: a laboratory manual, W.H. Freeman and Company, New York 1992.

Bernard N. Fields, David M. Knipe, Peter M. Howley: Fundamental Virology 3rd ed, Lippincott-Raven, Philadelphia 1996.

Martin Krčmář, Beda Břicháček: Molekulárně biologické metody ve virologické diagnostice, IDVPZ Brno, 1993.

Poslední úprava: SRBA (19.08.2002)
Požadavky ke zkoušce

Podmínky splnění předmětu:

Udělení zápočtu je podmíněno aktivní účastí na praktiku (jsou povolené 4 hodiny řádně omluvené absence během celého turnusového praktika). Pro zíkání zápočtu je dále třeba absolvovat výstupní test se 75% úspěšností (9 otevřených testových otázek), odevzdat řešení teoretických problémových úloh a protokol k praktickým úlohám ve formě vědeckého článku v předepsaném termínu a formě (zadání je uvedeno v příručce na http://dl.cuni.cz/) Tyto dokumenty lze vrátit po konzultaci k přepracování pouze jednou, při opakovaných nedostatcích nebude zápočet udělen.

Poslední úprava: Španielová Hana, RNDr., Ph.D. (02.07.2013)
Sylabus -

Praktický kurz z virologie probíhá jako dvoutýdenní turnusové cvičení. Kurz je určen pro studenty s diplomním zaměřením virologie a molekulární biologie. Kapacita jednoho kurzu je maximálně 18 posluchačů a je limitována náročností prováděných metod. V průběhu kurzu se posluchači naučí pracovat s infekčním biologickým materiálem v laboratoři s úrovní technického zabezpečení 2 (ÚTZ-2) a osvojí si návyky nutné pro práci s potenciálními lidskými patogeny. V rámci kurzu probíhají 3 modelové praktické úlohy, které jsou koncipovány tak, aby metodicky reprezentovaly problémy se kterými se posluchač může setkat v základním výzkumu i biomedicínckých oborech. Je dbáno o to, aby se prováděné metodiky příliš nepřekrývaly s náplní praktických kurzů z molekulární biologie a genetiky, ale aby se staly nadstavbou těchto kurzů. Součástí kurzů je také série krátkých přednášek o teoretických základech použitých metod a virových expresních systémech.

Úloha č.1: IDENTIFIKACE VIRU V BIOLOGICKÉM VZORKU. Postup: práce s tkáňovými kulturami a osvojení návyků při práci s infekčním materiálem v laboratoři ÚTZ-2, průkaz přítomnosti známého/neznámeho viru (BKV, SV40, MCV) a stanovení produktivní vs. abortivní infekce (virová transformace); analýza na úrovni DNA a proteinů. Metody práce: izolace DNA, srovnání metod prosté PCR a "rolling-circle amplification" (RCA) při diagnostice infekcí; ELISA

Úloha č.2: KVANTIFIKACE VIRU V ZÁSOBNÍM INOKULU MYŠÍHO POLYOMAVIRU. Postup a metody: Srovnání několika metod kvantifikace viru, plaková titrace, určení titru pomocí imunofluorescence, metoda konečného ředění, pozorování projevů infekce.

Úloha č.3: PŘÍPRAVA A PURIFIKACE VLPs (VIRUS-LIKE PARTICLES) a INTERFERENČNÍ ANALÝZA INFEKCE. Postup: Příprava VLPs pomocí bakulovirového expresního systému a analýza infekce myším polyomavirem v přítomnosti izolovaných VLPs (zjištění zda dochází ke kompetitivní inhibici infekce). Metody: izolace a purifikace VLPs (ultracentrifugací v CsCl gradientu), imunodotblot nebo Western blot, kvantifikace VLPs hemaglutinací (popř. Stanovení množství proteinů). Kontrastování vzorku metodou negativního barvení, elektronová mikroskopie, imunofluorescence.

Součásti přípravy na řešení úloh jsou literární rešerše připravované studenty. Výsledky úloh budou počítačově zpracovány a přehledně shrnuty do formy vědeckého článku nebo posteru. Další informace a výukové materiály získají studenti na moodle http://dl.cuni.cz/.

Podmínky splnění předmětu:

Udělení zápočtu je podmíněno aktivní účastí na praktiku (jsou povolené 4 hodiny řádně omluvené absence během celého turnusového praktika). Pro zíkání zápočtu je dále třeba absolvovat výstupní test se 75% úspěšností (9 otevřených testových otázek), odevzdat řešení teoretických problémových úloh a protokol k praktickým úlohám ve formě vědeckého článku v předepsaném termínu a formě (zadání je uvedeno v příručce na http://dl.cuni.cz/) Tyto dokumenty lze vrátit po konzultaci k přepracování pouze jednou, při opakovaných nedostatcích nebude zápočet udělen.

Poslední úprava: Španielová Hana, RNDr., Ph.D. (24.10.2019)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK