|
|
|
||
Cílem předmětu je podat ucelenou představu diverzitě převážně fototrofních organismů označovaných tradičně jako
bezcévné rostliny. Tyto organismy fungují v ekosystému jako primární producenti. Probírané eukaryontní skupiny patří do několika různých říší (Excavata, Rhizaria/Chromalveolata, Plantae), prokaryontní fototrofové jsou Cyanobacteria - sinice. Přednáška je pojata ekologicky, fylogenetické a evoluční aspekty jsou zmíněny pouze okrajově. Zaměříme se na to, kde jednotlivé organismy v přírodě žijí, jaké mají vztahy s jinými organismy (symbióza, parasitismus), jak ovlivňují své prostředí (některé mořské organismy mají významný vliv na globální ekosystém). Seznámíme se s morfologií a životními cykly "vlajkových" druhů a zmíníme druhy významné pro člověka (sinice vodních květů x biotechnologicky zajímavé organismy). Poslední úprava: Němcová Yvonne, doc. RNDr., Ph.D. (10.12.2019)
|
|
||
Podmínkou zápočtu je účast na praktiku a splnění testu "poznávačka". Studenti poznávají 15 mikroskopických a makroskopických objektů. Za každý objekt mohou získat max. 3 body (rodové jméno, zařazení do třídy, popis-ekologie-výskyt). Pro splnění je nutné dosáhnout více než 30 bodů.
Zkouška probíhá ústní formou. Poslední úprava: Němcová Yvonne, doc. RNDr., Ph.D. (05.05.2020)
|
|
||
1. Cyanobacteria (Cyanoprokaryota, Cyanophyta) - sinice: stavba fototrofní prokaryontní buňky, morfologie, diverzita, ekologický význam sinic, fixace vzdušného dusíku, stromatolity, horizontální přenos genů, symbiotické interakce cyanobakterií, sukcese vodního květu, cyanotoxiny.
2. Euglenophyta (Euglenozoa) - krásnoočka: postavení v systému; stavba buňky (jádro, ampula aj.), rozmnožování, výskyt a význam, systém a zástupci. Chlorarachniophyta: jedinečnost rodu Chlorarachnion, nukleomorf. Dinophyta (Dinozoa) - obrněnky: parazitické obrněnky, vznik červeného přílivu (red tide), hromadění toxinů v potravním řetězci, bioluminiscence, symbiózy obrněnek - korálové útesy. Haptophyta: kokolitky a jejich vliv na globální cyklus uhlíku a síry na Zemi. Cryptophyta - skrytěnky: nukleomorf.
3. Fototrofní stramenopila. Základní charakteristika jednotlivých vývojových linií, jejich ekologie a rozmnožování. Chrysofyta -(Chrysophyceae, Synurophyceae): křemičité schránky a cysty, využití v paleoekologii. Dictyochophyceae: křemičité kostry, diagnostika chladnějších období v minulosti. Phaeophyceae - chaluhy: chaluhové lesy (kelp forests) - centrum biodiverzity, pelagický ekosystém Sargasového moře, fykokoloidy z chaluh (algináty).
4. Fototrofní stramenopila - pokračování. Základní charakteristika jednotlivých vývojových linií, jejich ekologie a rozmnožování. Xanthophyceae - různobrvky: organismy se složitými životními cykly. Eustigmatophyceae: mořští a sladkovodní zástupci, zdroj eikosapentenove kyseliny. Bacillariophyceae - rozsivky: stavba frustuly, bioindikační význam rozsivek, invazní druhy: Didymosphenia geminata
5. Lichenes: komplexní složené organismy - mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice), princip soužití, morfologie, ekologie a příklady symbiózy mykobiontů a fotobiontů, biogeografie a bioindikační význam lišejníků, pionýrské organismy.
6. Lichenes: Základní charakteristika vybraných druhů, jejich ekologie a rozmnožování.
7. Plantae: základní charakteristika jednotlivých vývojových linií. Glaucophyta: nejmenší a nejpůvodnější rostlinná větev. Rhodophyta - ruduchy: ruduchy korálových útesů, sladkovodní ruduchy a jejich ekologie a rozmnožování - chantransiové stádium, Porphyra - popsání životního cyklu, fykokoloidy ruduch (agar, karagen).
8. Plantae: Chlorophyta: základní charakteristika jednotlivých vývojových linií. Prasinophyceae: polyfyletická skupina na rozmezí chlorofytní a streptofytní linie. Ostreococcus - eukaryontní organismus s nejmenším genomem, pikoplanktonní společenstva oceánů, symbiotické interakce (např. Tetraselmis/Convoluta). Převážně mořské třídy řas: Ulvophyceae, Bryopsidophyceae: Halimeda - tropické a subtropické ekosystémy, biogenní vznik písku. Invazní druh Caulerpa taxifolia - killer alga. Dasycladophyceae: Acetabularia - experimentální organismus vývojové biologie. Třída terestrických specialistů - Trentepohliophyceae: řasy jako parazité.
9. Trebouxiophyceae: Trebouxia - nejhojnější fotobiont lišejníků, Chlorella - biotechnologicky významný organismus, vývojový paralelismus. Chlorophyceae: cenobium - pokus o mnohobuněčnost, Dunaliella - život v hypersalinním prostředí, fenotypová plasticita řas.
10. Streptofytní linie: charakteristika jednotlivých tříd - stavba buněk; rozmnožování a vývojové cykly; výskyt a význam; systém a zástupci. Vývojová linie k vyšším rostlinám. Zygnematophyceae - spájivky, konjugace, Desmidiales (krásivky). Charophyceae: obrovské buňky, proudění cytoplasmy, kalcifikace - travertiny, gyrogonity.
11. Anthocerotophyta - hlevíky: charakteristika (společné znaky s oběma dalšími odděleními, jedinečné znaky), ekologie a zástupci. Marchantiophyta - játrovky: charakteristika (redukované protonema, frondózní a foliózní typy, amfigastrie, stavba sporofytu - elatery apod.), systém a zástupci.
12. Bryophyta - mechy: charakteristika (vodivé systémy, stavba sporofytu a gametofytu, vegetativní rozmnožování), systém a zástupci. Poslední úprava: Němcová Yvonne, doc. RNDr., Ph.D. (10.12.2019)
|