Vybrané kapitoly z mykologie. Ascomycota - MB120P41

• Anglický název: Selected Chapters of Mycology. Ascomycota
• Zajišťuje: Katedra botaniky (31-120)
• Fakulta: Přírodovědecká fakulta
• Platnost: od 2014
• Semestr: letní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z+Zk [HT]
• Počet míst: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Poznámka: povolen pro zápis po webu
• Garant: Karel Prášil, prom. biol., CSc.

Anotace

čeština

Poznání vřeckovýtrusých hub (askomycetů) jako největší ucelené skupiny hub představuje řadu dosud otevřených problémů. V jednotlivých lekcích je rozebírána problematika a stav řešení některých otázek: současné vymezení skupiny a problematika její fylogeneze, vztah anamorf a teleomorf, význam konidiogeneze, problematika anamorf z pomocné čeledi Dematiaceae, poznání málo diferenciovaných a dimorfních askomycetů, současné názory na skupinu askolokulárních asksomycetů a problematika některých důležitějších řádů a rodů. Konkrétní náplň lekcí lze modifikovat dle aktuálního zájmu posluchačů.

Poslední úprava: SUDA (26.04.2002)

angličtina

Please note, the lectures are given in Czech language only. Ascomycetes are considered to be the greatest group of Fungi with enormous morphological and ecological variability. There are many questions remaining yet, concerning to the different aspects of knowledge of this group. In separate lectures the past and present state of selected problems in Ascomycetes are given, including classification and delimitation of some higher taxa, relation of anamorphs and teleomorphs, importance of conidiogenesis for classification, problems of little differentiated and dimorphic hyphomycetes, determination of dematiaceous genera and species or outlook on Loculoascomycetes. The contents of lessons can be modified in accordance with the interest of students.

Poslední úprava: Kubátová Gabriela, PhDr., Ph.D. (14.04.2006)

Literatura

Základní literatura:

Hawksworth D. L. [ed.] (1994): Ascomycetes Systematics - Problems and Perspectives in the Nineties. - Plenum Press, New York et London.

Kiffer E. et Morelet M. (2000): The Deuteromycetes. - Science Publishers Inc., Enfield.

McLaughlin D. J., McLaughlin E. G. et Lemke P. A. [eds.] (2001): The Mycota. Vol. VII, Systematic and Evolution, Part A, Part B. - Springer-Verlag, Berlin.

Reynolds D.R. & Taylor J. W. [eds.] (1993): The fungal holomorph. - C.A.B. International, Wallingford.

Seifert K. A. et al. [eds.] (2000): Molecules, morphology and classification: Towards monophyletic genera in the Ascomycetes. - Studies in Mycology, Utrecht, 45:1-200

Sugiyama J. [ed. ] (1987): Pleomorphic fungi: the diversity and its taxonomic implications. - Elsevier, Amsterdam.

Poslední úprava: SRBA (19.08.2002)

Požadavky ke zkoušce

Předmět je zakončen zkouškou, která má písemnou a ústní část.

Písemnou částí je sepsání eseje na zadané téma, ústní částí je veřejná (společná) obhajoba předložené eseje.

Poslední úprava: Prášil Karel, prom. biol., CSc. (29.11.2011)

Sylabus

čeština

1. Systém askomycetů od Linného po internet a zase zpátky.

Předlinneovské počátky klasifikace hub vůbec a askomycetů především.

Clements & Shear 1931 a následovníci, limity hierarchického systému.

Projekt "Outline of Ascomycetes" a provizorní nehierarchické uspořádání.

Současné pojetí a šíře: od Laboulbenií přes Pneumocystis a kvasinky po lichenizované askomycety, workshop Paříž 1994, Outline 2002.

Výzkum askomycetů v zemích českých.

Askomycety na Internetu (některé internetové adresy) a co to přináší.

2. Od nedokonalých hub k nedokonalým mykologům aneb integrace anamorf do systému teleomorf a vize fylogenetického systému askomycetů.

Příčiny problému, vývoj poznání nedokonalých hub a příslušná terminologie.

Kolik je fosilních askomycetů?

Koncepce holomorfy a 3 základní typy u askomycetů.

Důvody pro opuštění Deuteromycetů.

Integrace deuteromycetů do systému teleomorf: první kroky - Tubaki a Kananaskis.

Dosavadní výsledky integrace a jejich taxonomická aplikace.

Jak daleko je k dokonalým mykologům a fylogenetickému systému askomycetů?

3. Deuteromycetes s.l.

Trocha historie nikoho nezabije: Fuckel, Saccardo, Mason, Hughes, Cole & Samson, Kiffer & Morelet.

Vzájemné vztahy biologických (fylogenetických) skupin Ascomycota a Basidiomycota a umělých skupin Deuteromycota a "kvasinky", založených na sekundárních (nefylogenetických) znacích.

Konidiomata, konidiogeneze a možnosti jejich taxonomického využití.

Příklady a rozbor některých skupin: porosporae, phialosporae, monoblastosporae a "aleuriosporae"

4. Vřecko

Od pytlíku z kozí kůže po ultrastrukturu stěny vřecka.

Vznik askoapikálního aparátu unitunikátních inoperkulátních vřecek.

"Čertík v krabičce": funkčně bitunikátní vřecko nelichenizovaných askomycetů.

Něco málo o rozmanitosti vřecek lichenizovaných askomycetů.

5. Ještě něco o konidiogenezi: možnosti a limity škatulkování biologického kontinua

Klasifikace konidiogeneze: vývoj poznání a terminologie.

Od analýzy k syntéze: jednotný princip hodnocení znaků konidiogenese (Hennebert a Sutton 1994).

Srovnání retrogresivní, phialidické a annelidické konidiogeneze.

6. Tmavé, rozmanité a zajímavé: problém rodové diverzity umělé pomocné čeledi Dematiaceae

Dematiaceae - obsolentní ale praktická skupina (původní vymezení a nová náplň). Metodika kultivace a determinace tmavých hyfomycetů na rodové úrovni.

Problematické až obskurní rody a obtížné skupiny.

Přehledová a determinační literatura.

7. Black yeasts, little differentiated hyphomycetes & tmavé hyfomycety v klinické praxi

Jak "černé kvasinky" ke svému jménu přišly, ač to nejsou kvasinky.

Teleomorfní souvislosti "černých kvasinek".

Aureobasidium a spol.: taxonomie, ekologie, determinace.

A co s dalšími "málo diferenciovanými hyfomycety"?

S kterými tmavými hyfomycety se lze setkat v klinické praxi?

8. Bitunikátní, fissitunikátní, askolokulární, askostromatické nebo jak je nazývat?

Něco více o velké a rozvětvené rodině vřeckovýtrusých hub s bitunikátními vřecky a askolokulární ontogenezí.

9. Řád Hypocreales a rod Nectria: různé pohledy na jeden problém

Hypocreales jako modelová skupina.

Původní a následné koncepce: od barevných stromat k molekulární výpovědi. Posuny v náplni a vnitřní systematice za posledních 20-30 let, výsledky studia na molekulárně-genetické úrovni a morfologicko-ontogenetické úrovni.

Biodiverzita a ekologie: kolik hypokreálních hub dosud neznáme?

Nectria-komplex: od heterogenního konglomerátu k monofyletickým rodům

10. Coelomycetes - rozumí jim vůbec někdo? (alternativní téma)

Poslední úprava: SUDA (22.05.2002)

angličtina

1. Systematic arrangement of Ascomycetes from times of Linne to Internet and back again. Research of Ascomycetes in the Czech region. Ascomycetes on Internet.

2. From imperfect fungi to imperfect mycologists and about integration of anamorphs to teleomorphs scheme and vision of phylogenetic arrangement of Ascomycetes

3. Deuteromycetes s.l.: History of the problem: Fuckel, Saccardo, Mason, Hughes, Cole & Samson, Kiffer & Morelet. Relationship of biological groups Ascomycota, Basidiomycota and artificial groups Deuteromycota and "yeasts". Some examples of Deuteromycetes groups porosporae, phialosporae, monoblastosporae and "aleuriosporae"

4. Ascus: from "goat's skin sac" to ascus wall ultrastructure.

5. Some further words about conidiogenesis: possibilities and limits of compartmentalizing of biological continuum. From analysis to synthesis: united parameters of conidiogenesis - Hennebert and Sutton 1994.

6. The dark, diverse and interesting: artificial family Dematiaceae

7. Black yeasts, little differentiated Hyphomycetes & dark Hyphomycetes in clinical practice. Aureobasidium and his relatives: taxonomy, ecology and determination.

8. Bitunicate, fissitunicate, ascoloculares, ascostromatic or what is the right name for this group?

9. Hypocreales and Nectria: different views on the same problem. Hypocreales as pattern group: original and subsequent conceptions. Nectria-complex: from heterogenous conglomerate to monophyletic genera.

10. Coelomycetes - is there any understanding?

Recommeded literature:

Hawksworth D. L. [ed.] (1994): Ascomycetes Systematics - Problems and Perspectives in the Nineties. - Plenum Press, New York et London.

Kiffer E. et Morelet M. (2000): The Deuteromycetes. - Science Publishers Inc., Enfield.

McLaughlin D. J., McLaughlin E. G. et Lemke P. A. [eds.] (2001): The Mycota. Vol. VII, Systematic and Evolution, Part A, Part B. - Springer-Verlag, Berlin.

Reynolds D.R. & Taylor J. W. [eds.] (1993): The fungal holomorph. - C.A.B. International, Wallingford.

Seifert K. A. et al. [eds.] (2000): Molecules, morphology and classification: Towards monophyletic genera in the Ascomycetes. - Studies in Mycology, Utrecht, 45:1-200

Sugiyama J. [ed. ] (1987): Pleomorphic fungi: the diversity and its taxonomic implications. - Elsevier, Amsterdam.

Poslední úprava: SUDA (21.06.2001)