|
|
|
||
|
Přednáška seznamuje se základy tzv. konzervační biologie (conservation biology) neboli biologie ochrany přírody. Zaměřuje se zejména na následující témata: co je biodiverzita, hodnota biodiverzity, měření biodiverzity, úrovně biodiverzity: genetická, druhová a ekosystémová diverzita, rozmístění druhového bohatství (centra diverzity, endemismus a pod.), historie druhové diverzity, extinkce a speciace, ohrožení biodiverzity: příčiny ohrožení biodiverzity (fragmentace a destrukce stanovišt, biologické invaze apod.), červené seznamy a knihy, chráněná území, mezinárodní ochrana přírody: mezinárodní úmluvy, právo ES.
Poslední úprava: Štefánek Michal, Mgr. (12.12.2017)
|
|
||
|
Primack R. B., Kindlmann P. et Jersáková J. (2001): Biologické principy ochrany přírody.- Portál, Praha, 352 p. Hunter Jr. M. L. (1996): Fundamentals of Conservation Biology.- Blackwell Science, USA., 482p. Primack R. B. (2002): Essentials of Conservation Biology. 3rd ed.- Sinauer Associates, USA, 699p. Poslední úprava: Härtel Handrij, Ing., Ph.D. (21.02.2024)
|
|
||
|
Osnova přednášek
1. Úvod 1.1. Ochrana přírody jako multidisciplinární obor 1.1.1. Historický vývoj ochrany přírody Romantické období . Období divočiny. Konzervační období. Období řízené péče. Integrovaný přístup 1.1.2. Přístupy k ochraně přírody a krajiny 1.1.3. Biologie ochrany přírody - ochranářské biologie Hlavní cíle a principy
2. Biodiverzita 2.1. Co je biodiverzita? 2.2. Hodnota biodiverzity - ochranářská etika 2.2.1. Hodnota biodiverzity Instrumentální (užitková) hodnota. Vnitřní hodnota 2.2.2. Etické otázky Antropocentrismus. Biocentrismus. Ekocentrismus 2.3. Úrovně biodiverzity Genetická diverzita. Druhová diverzita (Druhová bohatost, taxonomická diverzita, funkční diverzita). Ekosystémová diverzita 2.4. Měření diverzity Alfa, beta a gama diverzita. Vztahy alfa vs. beta vs. gama diverzita 2.5. Druhová diverzita 2.5.1. Kolik druhů žije na Zemi? 2.5.2. Rozmístění druhového bohatství Obecné zákonitosti Faktory zodpovědné za rozmístění diverzity 2.5.2.1. Rovnoběžkový gradient druhového bohatství 2.5.2.2. Nadmořská výška / hloubka 2.5.2.3. Místa s velkou koncentrací druhů ("hot-spots") Centra diverzity a endemismu Druhová bohatost z pohledu států 2.5.2.4. Endemismus Různé kateogerie endemismu Geografické rozmístění endemitů Stupeň endmismu. Endemismus ve floristických oblastí Země. Endemismus v zoogeografických oblastech Země. Endemity ČR - cévnaté rostliny. Endemity, jejichž rozšíření přesahuje hranice ČR. Význam endemismu z hlediska ochrany přírody 2.5.3. Historie druhové diverzity 2.5.3.1. Extinkce a speciace Jak druhy dlouho žijí? Rovnovážná a nerovnovážná teorie druhového bohatství na Zemi Vývoj druhového bohatství 2.5.3.2. Přehled historie biodiverzity 2.5.4 Závěr k druhové diverzitě Může být ochrana přírody postavena na druhové ochraně? 2.5.5. Červené seznamy a knihy Kategorie a kritéria červených seznamů IUCN (Světového svazu ochrany přírody) Kategorie použité v červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Holub et Procházka 2000) Červené knihy v ČR. Červené seznamy v ČR 2.6. Ekosystémová diverzita (ecosystem diversity) 2.6.1. Co je ekosystém? 2.6.2 Klasifikace ekosystémů 2.6.3. Chráněná území Management kategorie chráněných území dle IUCN 2.7. Genetická diverzita (genetic diversity) 2.7.1 Základní pojmy 2.7.2 Analýza životaschopnosti populace Minimální životaschopná populace. Analýza životaschopnosti populace. Minimální velikost území. 2.7.3. Genetická, demografická a environmentální stochasticita 2.7.3.1 Genetická variabilita (genetický polymorfismus) 2.7.3.2. Demografické faktory 2.7.3.3. Environmentální stochasticita
3. Ohrožení biodiverzity 3.1. Příčiny ohrožení druhů vyhubením Které faktory jsou významné z hlediska náchylnosti k vyhubení Které jsou hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi 3.2. Globální klimatické změny 3.3. Rozpad a ničení stanovišť (biotopů) Teorie ostrovní biogeografie. Okrajový efekt. Metapopulace. Zdrojové (source) a propadové (sink) populace. Velikost přírodních rezervací. Minimalizace okrajového efektu. Biokoridory. Nášlapné kameny. 3.4. Invaze nepůvodních druhů 3.4.1. Důsledky invazí Kompetice. Predace. Zavlečení parazitů či nemocí. Hybridizace (mezidruhové křížení) 3.4.2 Historické a geografické aspekty biologických invazí 3.4.3 Úspěšnost invazních druhů Vlastnosti druhů, které jsou předpokladem úspěšné invaze. Fáze invaze. Úspěšnost invaze - faktory 3.4.4 Invazibilita společenstev Geohistorické měřítko. Gradienty prostředí. Biotické vlastnosti společenstev 3.4.5. Kontrola invazí 3.5. Lov a obchod 3.5.1. Lov živočichů 3.5.2. Obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin 3.6. Nemoci 3.7. Druhotné příčiny vymírání druhů
4. Mezinárodní ochrana přírody 4.1. Cíle a úkoly v mezinárodní ochraně přírody Základní důvody, proč potřebujeme mezinárodní ochranu přírody 4.2. Vývoj mezinárodní ochrany přírody 4.3. Mezinárodní úmluvy, programy, iniciativy a instituce 4.3.1. Mezinárodní (globální) úmluvy a programy 4.3.1.1.Pět globálních úmluv na ochranu biodiverzity Úmluva o biodiverzitě (CBD). Bonnská úmluva (CMS). Ramsarská úmluva. Washingtonská úmluva (CITES). Úmluva o světovém dědictví 4.3.1.2. Globální programy Man and Biosphere - program UNESCO. Biosférické rezervace UNESCO 4.3.2. Evropské úmluvy, programy a předpisy ES 4.3.2.1. Rada Evropy Bernská úmluva. Další aktivity Rady Evropy v ochraně přírody: 4.3.2.2 EU Směrnice (Directives). NATURA 2000 4.3.3. Dvojstranné dohody 4.3.4. Nevládní mezinárodní organizace na ochranu biodiverzity 4.3.4.1. Globální IUCN World Conservation Union (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) - Světový svaz ochrany přírody WWF - World Wildlife Fund, Světový fond na ochranu přírody Další NGOs: např. Birdlife International (Cambridge), Wetlands International (Wageningen) aj. 4.3.4.2. Evropské Federace EUROPARC. Planta Europa. Eurosite aj. Poslední úprava: Härtel Handrij, Ing., Ph.D. (18.04.2024)
|