PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Evoluční genetika člověka - MB110P73
Anglický název: Evoluationary human genetics
Zajišťuje: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2010 do 2013
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 13 [týdny]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr.
Vyučující: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace
Poslední úprava: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr. (03.12.2013)
Přednáška seznámí posluchače s evolučními a mikroevolučními aspekty genetické variability lidských populací. Zvláštní důraz bude kladen na nerekombinantní DNA úseky a jejich vzájemné fylogenetické vazby. Úvodní přednášky budou pojednávat o základních vlastnostech DNA molekuly, principech populační genetiky a rozvedou některé otázky, které vyvstaly studiem klasických genetických polymorfismů v 60. - 80. letech minulého století. Genetická diverzita současných populací bude diskutována v úrovni jednotlivých kontinentů; zvláštní zřetel bude ale věnován populacím subsaharské Afriky, jejichž genetická diverzita dosahuje nejvyšších hodnot. V přednášce budou rovněž diskutována některá témata metodologické podstaty, jako je mutační rychlost různých DNA úseků, možnosti identifikace evolučně nestabilních pozic či způsoby molekulárního datování.
Literatura
Poslední úprava: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr. (03.12.2013)

Avise J.C., 2000. Phylogeography: The History and Formation of Species. Harvard University Press.

Bandelt H.-J., Macaulay V. and Richards M. (eds.) 2006. Human mitochondrial DNA and the evolution of Homo sapiens. Springer, Berlin.

Brdička R., 2001. Lidský genom na rozhraní tisíciletí. Praha, Grada.

Cavalli-Sforza L. L., Menozzi P., Piazza A., 1994. The History and Geography of Human Genes. Princeton University Press, Princeton.

Diamond J., Třetí šimpanz. 2004. Vzestup a pád lidského rodu. Praha, Paseka.

Flegr J., 2005. Evoluční biologie. Praha, Academia.

Flegr J., 2006. Zamrzlá evoluce aneb je to jinak, pane Darwin. Praha, Academia.

Hartl D.L., Clark A.G. 1997. Principles of Population Genetics. Sunderland, Massachusetts, Sinauer Associates, Inc.

Hatina J., Sykes B., 1999. Lékařská genetika. Problémy a přístupy. Praha, Academia.

Jobling M.A., Hurles M.E., Tyler-Smith C., 2003. Human Evolutionary Genetics: Origins, Peoples & Disease. Garland Science.

Jones M. (ed.) 2004. Traces of ancestry: studies in honour of Colin Renfrew. Cambridge, McDonald Institute for Archaeological Research.

Jones S. 1996. Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost. Praha, Paseka.

Oppenheimer S. 2004. Out of Eden: The Peopling of the World. Constable and Robinson.

Renfrew A.C., Boyle K.V., (eds) 2000. Archaeogenetics: DNA and the population prehistory of Europe. Cambridge, McDonald Institute for Archaeological Research.

Sykes B. 2004. Sedm dcer Eviných. Pramatky Evropanů. Praha, Paseka.

Wells S. 2005. Adam a jeho rod. Genetická odysea člověka. Praha, Dokořán.

+ literatura doporučená během přednásek

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr. (03.12.2013)

Ke zkoušce budou požadovány především znalosti nabyté běhěm přednášek. Zkouška je organizována jako písemný test a student má nárok na ústní zkoušení před komisí při třetím termínu opakovaného zápisu. V testu, se vybírají správné odpovědi z nabídky tří, kdy pouze jedna odpověd může být správná. Hranice hodnocení "dobře" leží okolo padesáti procent bodů. Na test je zhruba 50 minut čistého času.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr. (03.12.2013)

01. Genetická diverzita

02. Metody jejího studia

03. Genetické rozdíly mezi lidoopi a člověkem

04. Původ současné genetické diverzity

05. Genetická diverzita v Africe

06. Genetická diverzita v jižní a jihozápadní Asii

07. Genetická diverzita v Austrálii a Oceánii

08. Genetická diverzita ve východní Asii a Americe

09. Genetická diverzita v západní Eurasii

10. Selekčně podmíněné znaky

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK