|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jiří Chrobák (08.10.2007)
Literatura:
Janků M. a kolektiv: Základy práva pro posluchače neprávnických fakult 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004. Boguszak, Čapek, Gerloch: Teorie práva 1 vydání, Praha: Eurolex Bohemia 2001. Šíma, Suk: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy 2. vydání, Praha: C. H. Beck 1998.
Právní předpisy:
? Ústava ČR ? Listina základních práv a svobod ? Zákon o soudech a soudcích ? Zákon o ústavním soudu ? Občanský zákoník ? Občanský soudní řád ? Zákon o rodině ? Zákoník práce ? Obchodní zákoník ? Trestní zákon ? Trestní řád ? Správní řád |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jiří Chrobák (19.12.2007)
I. Pojem práva
Objektivní právo v protikladu k subjektivnímu právu, pozitivní právo v protikladu k právu přirozenému, legalita, legitimita. Základní znaky práva.
II. Právní norma
Pojem "norma" obecně, norma právní jako základní ("molekulární") část práva, její znaky. Struktura právní normy a vztahy mezi jejími jednotlivými částmi. Osobní, časová a místní působnost právní normy.
III. Prameny práva
Pojem pramenů práva, jejich druhy. Právní předpisy v České republice, jejich publikace.
IV. Typy právní kultury
Stručná charakteristika typů právní kultury zejména v závislosti na převažujícím typu pramene práva.
V. Subjektivní právo a právní povinosti
Vztah subjektivního práva a subjektivní povinnosti, předmět subjektivního práva (subj. povinosti), předmět právního chování (=druhotný předmět subjektivního práva). Dělení subjektivních práv a povinností (veřejná-soukromá, absolutní - relativní). Právní vztahy.
VI. Subjekty práva
Fyzické a právnické osoby. Způsobilost právům a povinnostem, způsobilost k právnímu jednání. Hlavní typy právnických osob.
VII. Právní skutečnosti
Pojem, druhy.
VIII. Právní odpovědnost
Subjektivní a objektivní právní odpovědnost. Zavinění a jeho druhy.
IX. Demokratický právní stát
Základní postulát demokratického právního státu (rozhodování většiny při zachovávání základních lidských práv a svobod). Účel právního státu. Vztah demokratického právního státu a občana. Totalitní a autoritativní stát. Dělba moci - účel, druhy státní moci, jejich vzájemný vztah. Prezidentský a parlamentní systém.
X. Ústava České republiky
Základní hodnotové ideje, legitimizace státní moci, politický pluralismus. Moc zákonodárná: komory Parlamentu České republiky, jejich usnášeníschopnost, vzájemný vztah obou komor, proces přijímání zákonů, rozpuštění Poslanecké sněmovny. Moc výkonná: prezident a vláda, pravomoci prezidenta republiky, vláda jako vrcholný orgán výkonné moci, její ustanovování, odpovědnost, demise vlády a jednotlivých členů vlády, odvolání vlády. Moc soudní: Ústavní soud, složení, funkční období soudců Ústavního soudu, způsob jmenování, základní pravomoci, kdo je oprávněn podat návrh na zrušení soudního nebo správního rozhodnutí a na zrušení právního předpisu. Soudní soustava v České republice. Jmenování soudců. Nejvyšší kontrolní úřad, jeho působnost podle Ústavy, jmenování prezidena a viceprezidenta NKÚ, Česká národní banka, její působnost podle Ústavy, jmenování členů Bankovní rady ČNB. Územní samosprávné celky - základní a vyšší, orgány spravující obce a kraje a jejich ustanovování.
XI. Základní lidská práva a svobody
Povaha základních lidských práv a svobod: jejich nezcizitelnost(nezadatelnost), nezrušitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost; veřejnoprávní charakter lidských práv; princip rovnosti ve vztahu kdůstojnosti a k právům; přehled o jednotlivých na přednášce zmíněných lidských právech a svobodách.
XII. Občanské právo - obecný úvod
opvaha občanského práva a občanskoprávních vztahů; občanskoprávní úkony - jednostranné, vícestrané (smlouvy), způsobilost k občanskoprávním úkonům; ochrana osobnosti: rozdíl občanskoprávní ochrany a veřejnoprávní ochrany osobnosti.
XIII. Práva věcná
Pojem věci podle českého práva; věci movité a nemovité; pojem věcných práv; právo vlastnické, jeho povaha a obsah; právo držby, vydržení a další způsoby nabytí vlastnického práva. Věcná práva k věcem cizím: právo zástavní, zadržovací, věcná břemena, jejich povaha a význam.
XIV. Právo závazkové
povaha závazkkového práva: dispozitivní a kogentní ustanovení; vznik a zánik závazku (splněním, uplynutím doby, neuplatněním v určité lhůtě, započtením, dohodou stran, výpovědí, splynutím); promlčení; zajištění závazku (zřízením zástavního práva, zadržovacího práva, smluvní pokutou, ručením, dohodou o srážkách ze mzdy a jiných příjmů); změna závazku (změna obsahu závazku a změna v subjektech závazku) - základní znaky vybraných (na přednášce uvedených) typů smluv(kupní, směnná, darovací, o dílo, o půjčce, o výpůjčce, nájemní); odpovědnost za vady věci přenechané za úplatu.
XV. Odpovědnost za škodu
Pojem škody - soukromoprávní povaha odpovědnosti za škodu; rozlišení subjektivní a objektivní odpovědnosti za škodu; předpoklady vzniku subjektivní odpovědnosti za škodu; předpoklady vzniku objektivní odpovědnosti za škodu; nutná obrana, krajní nouze.
XVI. Právo dědické
Právo dědické jako soubor právních norem upravujících přechod práv a povinností po smrti vyzické osoby; nepřevoditelnost práv a povinností spjatých s určitou fyzickou osobou; pojem univerzální sukcese; kolektivistická a idnividualistická koncepce dědického práva; zásada familiarizace a zásada testamentární vonosti; okamžik přechodu práv a povinností; odmítnutí dědictví; dědění ze závěti: holografní (vlastnoruční) a alografní záveť; podmínky platnosti alografní závěti: 2 svědkové, kteří podle závěti nedědí, nebo notářský zápis; zákonná dědická posloupnost: dědické skupiny (třídy), dědicové 1. dědické skupiny; nepominutelný dědic.
XVII. Právo obchodní - úvod
Obchodní právo jako odvětví soukromého práva a jeho specialita (zvláštnost) vůče obecnému právu občanskému; obchodní zákoník: základní pramen obchodního práva, jeho vztah k občanskému zákoníku; znaky podnikání podle obchodního zákoníku; obchodní rejstřík; živnost; jednání podnikatele - fyzické osoby a podnikatele právnické osoby, statutární orgán, prokura.
XVIII. Právo obchodní - obchodní společnosti a družstvo
Vznik a zánik obchodní společnosti nebo družstva; obchodní společnosti osobní a kapitálové; základní kapitál obchodní společnosti; typy obchodních společností podle obchodního zázkoníku; stručná charakteristika hospodářského významu jednotlivých typů obchodních společností, možnost převodu členství v rámci jednotlivých typů obchodních společností a družstva, ručení za závazky společnosti a družstva, statutární a jiné orgány obchodních společností a družstva.
XIX. Právo obchodní - právo závazkové
Vztah právní úpravy obchodních závazkových vztahů a občanskoprávních závazkových vztahů; podmínky, za nichž se řídí závazkový vztah obchodním zákoníkem; absolutní obchody - pojem, alespoň 2 příklady; nabytí od nevlastníka na základě obchodní kupní smlouvy.
XX. Cenné papíry
Pojem cenného papíru. Dematerializované cenné papíry. Stručné vysvětlení charakteru těchto cenných papírů: akcie, dluhopis, směnka, náložný list, skladový list (tj. vysvětlit, jaké právo je s tím kterým cenným papírem spojeno, jejich hospodářský význam). Formální povaha směnečného vztahu.
XXI. Rodinné právo
Vztahy regulované rodinným právem. Rovné postavení účastníků rodinně právních vztahů. Manželství: vztah mezi mužem a ženou, způsobilost uzavřít manželství; povinnosti manželů; zastupování mezi manžely; zánik manželství, princip rozvratu u rozvodu. Domněnky otcovství - stručná charakteristika. Vyživovací povinnost: rodičů vůči dětem, dětí vůči rodičům, mezi manžely, mezi předky a potomky. Registrované partnerství - způsobilost je uzavřít, vzájemné zastupování, vyživovací povinnost, zánik.
XXII. Pracovní právo
Povaha pracovně právních vztahů jako vztahů soukormoprávních s výraznými ochranářskými prvky vůči zaměstnancům; vztah pracovního práva a práva občanského. Základní zásady pracovního práva: rovnost účastníků pracovně právních vztahů, zákaz diskriminace, právo na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty bez jakéhokoli rozlišování. Durhy pracovně právních vztahů. Prameny úpravy odměny za práci: právní předpisy, kolektivní smlouvy, vůle stran projevená ve smlouvě. Ukončení pracovně právního poměru z vůle stran. Kolektivní smlouvy; vztah kolektivních smluv podnikových a vyšších.
XXIII. Trestní právo
Trestní právo jako oblast práva veřejného; žádný trestný čin, žádný trest bez předchozího zákona; materiální pojetí trestného činu. Trestnost přípravy a pokusu. Okolnosti vylučující protiprávnost. Časová působnost trestně právních norem (zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele). Prostorová (místní) působnost trestních norem. Zásada ochrany a zásada univerzality. Základní znaky těchto trestných činů: vražda, ublížení na zdraví, těžká újma na zdraví, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, vydírání, znásilnění, loupež, krádež, podvod, genocidium. Hodnoty chráněné stíháním trestných činů proti republice.
XXIV. Správní právo
Pojem veřejné správy; státní správa a samospráva. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci. Správní delikty.
XXV. Procesní právo
Cíle a základní zásady jednotlivých druhů řízení. Opravné prostředky řádné a mimořádné.
XXVI. Právo mezinárodní
Mezinárodní právo soukromé jako systém kolizních norem. Prameny mezinárodního práva soukromého a procesního. Příslušnost českých soudů v případech s mezinárodním prvkem. Prameny mezinárodního práva soukromého a procesního. Subjekty mezinárodního práva veřejného. Pojem svrchovanosti (suverenity). Prameny mezinárodního práva veřejného. Právo Evropské unie. Prameny (zakládající smlouvy, nařízení, směrnice). Orgány EU. Tři hlavní oblasti působnosti EU ("pilíře").
Úvod do práva - příklady otázek ke zkoušce I.
1. Vysvětlete pojem objektivní pozitivní právo.
(systém norem, které jsou vyhlášeny ve formě, které státní moc přiznává závaznost, vynutitelných státní mocí, (tj. systém právních norem))
2. Vysvětlete pojem právo přirozené.
(představa o tom, co je spravedlivé, určité pojetí spravedlnosti?)
3. Jak nazýváme to, co je v souladu/nesouladu s positivním právem?
(legální/ilegální)
4. Jak nazýváme to, co je v souladu/nesouladu s přirozeným právem?
(legitimní/ilegitimní)
5. Uveďte příklad legálního ilegitimního chování.
(kolaborace s okupační mocí)
6. Uveďte příklad ilegálního legitimního chování.
(ozbrojený odpor proti okupační moci)
II.
1. Co je to norma?
(pravidlo chování)
2. Co je to právní norma?
(Pravidlo chování, které je vyhlášeno ve formě, jíž stát přiznává závaznost, vynutitelné státní mocí.)
3. Jaká je struktura právní normy?
(hypotéza, dispozice, sankce: h -> MD h & ~D -> MS)
4. Jakou rozlišujeme působnost právní normy?
(prostorovou/místní, časovou, osobní)
5. Co je to prostorová (místní) působnost právní normy?
(vymezení prostoru, v němž norma platí)
6. Co je to časová působnost právní normy?
(určení doby, kdy norma platí)
7. Co je to osobní působnost právní normy?
(vymezení okruhu osob, na něž se norma vztahuje)
8. Jaký je rozdíl mezi platností a účinností právní normy?
(platnost=způsobilost normy stanovit práva a povinnosti, účinnost=stav, kdy norma již způsobuje právní účinky)
9. Co je to zpětná účinnost (retroaktivita) právní normy?
(Jev, kdy účinnost právní normy časově předchází její platnosti.)
III.
1. Jak nazýváme formy, jimiž jsou právní normy sděleny?
(prameny práva)
2. Jaké známe prameny práva?
(právní předpisy, soudní precedenty, normativní smlouvy, právní obyčeje)
3. Co jsou to právní předpisy?
(Normativní akty vydávané normotvorným orgánem (orgánem veřejné moci) publikované předepsaným způsobem)
4. Jaké známe právní předpisy v České republice?
(ústavní zákony, zákony, nařízení vlády, vyhlášky ústředních orgánů státní správy, vyhlášky územních samosprávných aktů).
5. Jak jsou v ČR publikovány právní předpisy?
(zákony, ústavní zákony, nařízení vlády a vyhlášky ústředních orgánů státní správy ve Sbírce zákonů, vyhlášky územních samosprávných celků na úřední desce)
6. Co je to soudní precedent?
(1.soudní rozhodnutí ve věci určitého typu)
7. Co je to právní obyčej?
(zvyklost, která je dlouhodobě užívána, je obecně považována za závaznou a vynucována státní mocí)
IV.
1. Jaké známe typy právní kultury?
(Kontinentálně evropský, anglosaský (angloamerický), islámský)
2. Jaký je klíčový rozdíl mezi kontinentálně evropským a angloamerickým typem právní kultury?
(odlišné převažující prameny práva: kontinentálně evropský typ-právní předpis, angloamerický typ-soudní precedent).
V.
1. Co je to subjektivní právo?
(oprávnění, právo, které náleží určitému subjektu práva/nositeli práv a povinností/určité osobě na základě práva objektivního)
2. Jaká povinnost odpovídá subjektivnímu právu prodávajícího na zaplacení kupní ceny?
(povinnost kupujícího kupní cenu zaplatit)
3. Jaká povinnost odpovídá subjektivnímu právu na život?
(povinnost všech nositele práva neusmrtit)
4. Co je to předmět práv a povinností?
(určité chování/právní chování)
5. Jaké typy chování v právním smyslu rozlišujeme?
(něco dát, něco konat, něčeho se zdržet a něco strpět)
6. Uveďte příklad povinnosti něco dát, něco konat, něčeho se zdržet a něco strpět.
(dát - zaplacení kupní ceny, nájmu, dodání zboží? konat - zhotovení věci, vykonávání práce podle pokynů zaměstnavatele? zdržet se - nerušit noční klid, neusmrtit jiného, nerušit jiného ve výkonu práva vlastnického? strpět - povinnost pronajímatele strpět užívání jím vlastněné věci nájemcem?)
7. Uveďte příklad předmětu právního chování (=druhotného předmětu subjektivního práva/povinnosti?)
(věci, práva a jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští, byty a nebytové prostory, život, zdraví, lidská důstojnost...).
8. Co je to právní vztah?
(Vzájemný vztah subjektů práv a povinností; jeho obsah tvoří tato práva a povinnosti.).
9. Jaký je rozdíl mezi soukromoprávními a veřejnoprávními vztahy?
(Soukromoprávní se vyznačují rovnoprávností účastníků, veřejnoprávní se vyznačují vztahem jejich nadřízenosti a podřízenosti.)
10. Uveďte aspoň 2 příklady soukromého subjektivního práva nebo povinnosti.
(právo na dodání zboží, na zaplacení kupní ceny?povinnost dodat zboží, zaplatit kupní cenu?).
11. Je právo na život, osobní svobodu/dodání zboží/zaplacení kupní ceny právem relativním nebo absolutním?
VI.
1. Kdy nabývají a kdy pozbývají fyzické osoby způsobilosti k právům a povinnostem/právní subjektivity?
(Nabývají narozením, pozbývají smrtí.)
2. Jak se liší korporace a nadace?
(Korporace mají lidský substrát, nadace mají majetkový substrát (jde o majetek s právní subjektivitou).)
3. Uveďte příklad korporace.
(kterákoli obchodní společnost, obec, kraj, stát?)
VII.
1. Jak se nazývá skutečnost, jež musí nastat, aby subjektivní právo nebo povinnost vzniklo?
(právní skutečnost)
2. Jaké právní skutečnosti rozlišujeme?
(právní jednání, protiprávní jednání, právní události a protiprávní stavy).
3. Určete typ právní skutečnosti:
smlouva, závěť? (právní jednání) podvod, nedání přednosti v jízdě?(protiprávní jednání) smrt, narození, úraz? (právní událost) zledovatělý chodník, povodeň, nemoc? (protiprávní stav).
4. Co je to právní úkon?
(Projev vůle subjektu práva, s nímž je spojen vznik, zánik nebo změna právního vztahu.)
5. Co je to subjekt práva?
(nositel práv a povinností)
6. Jaké je základní dělení subjektů práva?
(osoby fyzické a právnické).
7. Co je to způsobilost k právům a povinnostem?
(právní subjektivita; způsobilost práva a povinnosti mít).
8. Co je to způsobilost k právnímu jednání?
(způsobilost se právně zavazovat/svým jednáním brát na sebe práva a povinnosti)
9. Uveďte příklad právního vztahu včetně uvedení základních subjektivních povinností, případně práv.
(vztah z kupní smlouvy: dodat zboží - zaplatit kupní cenu; právo na dodání zboží - právo na zaplacení kupní ceny; vztah z nájemní smlouvy: strpět užívání vlastní věci - platit nájem;? vztah z půjčky: převést vlastnictví druhově určené věci- vrátit stejné nebo větší množství věcí (věcí lepší jakosti) téhož druhu?
10. Jak vzniká právní vztah?
(stejně jako práva a povinnosti, které tvoří jeho obsah)
11. Uveďte příklad jednostranného právního úkonu.
(závěť, návrh na uzavření smlouvy, odstoupení od smlouvy)
12. Jak se nazývá dvou a vícestranný právní úkon?
(smlouva)
VIII.
1. Co je to právní odpovědnost?
(povinnost strpět újmu v případě, že nastane právem popsaná skutečnost)
2. Jaké rozlišujeme typy právní odpovědnosti?
(subjektivní - za zaviněné porušení právní povinnosti, objektivní - odpovědnost za následek /odpovědnost bez ohledu na zavinění).
3. Jaké rozlišujeme druhy zavinění?
(úmysl přímý, nepřímý, nedbalost vědomá, nevědomá)
4. Uveďte 2 příklady újmy, kterou je nositel odpovědnosti povinen strpět, jsou-li podmínky vzniku odpovědnosti splněny.
(trest odnětí svobody, pokuta? náhrada škody)
6. Definujte úmysl přímý, nepřímý, nedbalost vědomou, nevědomou.
7. Uveďte příklad objektivní odpovědnosti. (odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku, odpovědnost za vady věci přenechané za úplatu, odpovědnost za škodu mající původ v povaze přístroje, jehož bylo použito při plnění závazku, odpovědnost za škodu na věcech vnesených nebo odložených).
8. § 499 občanského zákoníku stanoví:
Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady.
Jde o odpovědnost objektivní nebo subjektivní? Vysvětlete.
(Odpovědnost objektivní. Odpovědnost za vady je stanovena bez ohledu na zavinění.)
IX. 8. Definujte právní stát.
(Stát, jehož orgány jsou vázány právem).
9. Jaký účel sleduje princip právního státu?
(zajistit rovné postavení všem občanům státu/znemožnit, aby státní moc mohla být vykonávána ve prospěch jen určité skupiny/zajistit všem občanům pokud možno stejnou sféru právem zaručené svobody)
10. Jaké základní zásady platí v demokratickém právní státě pro vztah státu a občana?
(Každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem a jen způsobem, který zákon stanoví.)
11. Co je to totalitní stát?
(stát, který si osobuje právo ovládat veškerý život jedince/totalitu jedince).
12. Co je to autoritativní stát?
(Stát s diktátorskou vládou jedince nebo skupiny, která však neusiluje o naprosté/totalitní ovládnutí života společnosti/členů společnosti.)
13. K čemu slouží dělba moci ve státě?
(k zajištění existence právního státu/k tomu, aby se zamezila možnost vykonavatelů státní moci zneužívat státní moc ke svým osobním zájmům)
14. Jaké druhy státní moci rozlišuje teorie dělby moci?
(zákonodárnou, výkonnou, soudní/legislativu, exekutivu, judikativu).
15. Jaký má být vztah jednotlivých státních mocí ve státě?
(mají být oddělené, navzájem nezávislé a samostatné).
16. Jaké jsou základní typy ústavních systémů založených na teorii dělby moci?
(prezidentský - parlamentní).
17. Jaké jsou základní rysy parlamentního systému?
(převaha moci zákonodárné, odpovědnost vlády parlamentu a zároveň nepodřízenost vlády parlamentu, vláda rozhoduje ve sboru).
X.
1. Jaké jsou základní hodnotové ideje Ústavy České republiky?
(princip rovnoprávnosti občanů; ochrana práv a svobod člověka; svrchovanost České republiky, demokratické zřízení, právní stát)
2. Kdo je zdrojem veškeré státní moci v České republice?
(lid)
3. Jaké jsou postuláty moderního demokratického právního státu?
(rozhodování na základě vůle většiny při respektování práv menšin)
4. Napište úvodní ustanovení (čl. 1) Ústavy České republiky.
5. Jaké jsou ústavní zásady politického systému v České republice?
(Politický pluralismus/zásada svobodného vzniku a volné soutěže politických stran)
6. Vysvětlete pojem politický pluralismus.
7. Jaké jsou komory Parlamentu České republiky a kolik mají členů?
8. Kolik členů komory Parlamentu musí být přítomno, aby byla komora usnášeníschopná?
(třetina)
9. Kdy je přijato usnesení komory Parlamentu?
(hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů).
10. Jaké je pořadí komor při hlasování u zákonů?
(Poslanecká sněmovna, Senát).
11. Kdy je nutno pro přijetí usnesení v rámci zákonodárného procesu dosažení nadpoloviční většiny v Poslanecké sněmovně?
(pro přehlasování veta prezidenta republiky, pro přehlasování Senátu).
12. Komu je odpovědná vláda České republiky?
(Poslanecké sněmovně PČR)
13. Kdo může rozpustit Poslaneckou sněmovnu?
(prezident republiky)
14. Kdo může rozpustit Senát?
(nikdo)
15. Senát zamítl návrh ústavního zákona. Kolika poslanců je třeba, aby byl Senát přehlasován?
(U ústavních zákonů nelze Senát přehlasovat.)
16. Co se stane s návrhem zákona vetovaným prezidentem republiky?
(Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, k přehlasování veta je nutná nadpoloviční většina všech členů Sněmovny, jinak návrh není přijat.)
17. Kdo volí prezidenta republiky?
(Parlament České republiky na společné schůzi obou komor.)
18. Komu je prezident republiky odpovědný ze své funkce?
(nikomu)
19. Kdo může být zvolen prezidentem republiky?
(Občan České republiky volitelný do Senátu.)
20. Vysvětlete, co znamená, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
(Vládě jsou podřízeny všechny orgány státní správy)
21. Jak je ustanovena vláda?
(Předsedu vlády jmenuje prezident a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Do 30 dnů po svém jmenování předstoupí vláda před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o důvěru. Pokud důvěru nedostane, musí být jmenována nová vláda.).
22. Jak se projevuje odpovědnost vlády Poslanecké sněmovně?
(Musí žádat o důvěru do 30 dnů po svém jmenování, musí podat demisi, když jí Poslanecká sněmovna vysloví nedůvěru).
23. Komu podávají členové vlády demisi?
(prezidentu republiky)
24. Musí prezident republiky vždy přijmout demisi člena vlády?
(ne)
25. Kdy je prezident republiky povinen odvolat člena vlády?
(jestliže to navrhne předseda vlády).
26. Jak se může předseda vlády zbavit člena vlády, k němuž ztratil důvěru?
(Navrhne jeho odvolání, prezident republiky je povinen tohoto člena vlády odvolat.)
27. Může podat předseda vlády demisi sám (bez ostatních členů vlády)?
(ne, jestliže předseda vlády podá demisi, platí, že ji podala celá vláda).
28. Ve kterých případech musí prezident republiky přijmout demisi vlády?
(Po volbách do Poslanecké sněmovny/po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jde-li o vládu, která ztratila důvěru Poslanecké sněmovny, jde-li o vládu, která nedostala důvěru Poslanecké sněmovny, ačkoli o ni požádala)
29. Co se stane, když vláda nepodá demisi, ačkoli byla povinna ji podat?
(Prezident republiky ji odvolá.)
30. Kdo jmenuje soudce Ústavního soudu?
(prezident republiky se souhlasem Senátu).
31. Kolik členů má Ústavní soud?
(15)
32. Jaká je ústavní role Ústavního soudu?
(soudní orgán kontroly ústavnosti)
33. Co znamená, že Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti?
(soudní orgán=rozhoduje na návrh, ne z vlastního podnětu, orgán ochrany ústavnosti=rozhoduje o zrušení právních předpisů a rozhodnutí soudů a správních orgánů pro rozpor s Ústavou).
34. Kdo je oprávněn podat návrh na zrušení soudního nebo správního rozhodnutí?
(Každý, kdo je tímto rozhodnutím dotčen, pokud vyčerpal všechny ostatní právní prostředky, jak se domoci svého práva.)
35. Kdo může Ústavnímu soudu podat podnět ke zrušení právního předpisu?
(prezident republiky, skupina 41 poslanců¨ skupina 17 senátorů soud, pokud dojde k závěru,k že zákon, jehož má být použito k řešení konkrétního případu, je v rozporu s ústavním zákonem nebo Ústavou, každý, kdo tvrdí, že byl na svých ústavních právech dotčen rozhodnutím soudu, které bylo vydáno v souladu se zákonem)
36. Kdo jmenuje soudce?
(prezident republiky se souhlasem předsedy nebo jiného pověřeného člena vlády)
37. Jaké soudy tvoří soustavu soudní moci v České republice?
(okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, Ústavní soud)
38. Jaká je působnost Nejvyššího kontrolního úřadu?
(kontroluje plnění státního rozpočtu, kontroluje hospodaření se státním majetkem)
39. Jaké je postavení České národní banky?
(ústřední banka státu; péče o stabilitu měny)
40. Co jsou to územně samosprávné celky?
(Územní společenství občanů, která jsou spravována nezávisle na státní moci/státní správě).
41. Jaké jsou základní územně samosprávné celky?
(obce)
42. Jaké jsou vyšší územně samosprávné celky?
(kraje)
43. Kdo spravuje obce (kraje)?
(zastupitelstvo)
44. Jak a na jak dlouho jsou ustanovována zastupitelstva obcí (krajů)?
(V tajných přímých rovných všeobecných volbách; na 4 roky)
XI.
1. Vysvětlete stručně, co znamená, že Listina základních práv a svobod je založena na přirozenoprávní koncepci.
(LZPS vychází z předpokladu/představy, že lidská práva a svobody existují nezávisle na normách stanovených právem positivním/právem platným))
2. Jak zní čl. 1 Listiny základních práv a svobod?
3. Může většinová vůle lidu omezit nebo zrušit základní lidská práva a svobody?
(ne)
4. Může se někdo svých základních lidských práv a svobod platně vzdát?
(ne)
5. Vysvětlete význam ustanovení, že každý je způsobilý mít práva (čl. 5 Listiny).
(Každý člověk má právní subjektivitu/každý člověk je způsobilý mít práva a povinnosti).
6. Kdo má právo obrátit se na Evropský soud pro lidská práva?
(každá fyzická i právnická osoba)
7. Jakým aktem byl zřízen Evropský soud pro lidská práva?
(Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod)
8. Vyjmenujte alespoň 4 základní lidská práva podle Listiny základních práv a svobod.
(právo na život, právo vlastnit majetek, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, listovní tajemství, svoboda pohybu a pobytu, právo svobodně projevovat víru?)
XII.
1. Je občanské právo odvětvím práva soukromého, nebo veřejného?
(soukromého)
3. U jakého orgánu se lze domáhat ochrany občanskoprávních vztahů?
(u příslušného orgánu státu; není-li stanoven, u soudu).
4. Kdy nabývají fyzické osoby právní subjektivity a kdy jí pozbývají?
(nabývají narozením, pozbývají smrtí)
5. Kdy nabývají fyzické osoby plné způsobilosti k právním úkonům?
(dosažením 18 let věku, osoby starší 16 let sňatkem)
6. Kdy vzniká a kdy zaniká způsobilost právnických osob k právním úkonům? Kdy vzniká a kdy zaniká jejich právní subjektivita?
(Právní subjektivita i způsobilost k právním úkonům právnické osoby vzniká a zaniká spolu se vznikem a zánikem právnické osoby.)
7. Co může být sekundárním předmětem subjektivních práv a povinností (=předmětem chování v právním smyslu)?
(věci, práva a jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští, byty a nebytové prostory)
XIII.
1. Které věci jsou nemovité?
(ty, které se nemohou pohybovat/pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem)
2. Může být vlastník stavby rozdílnou osobou od vlastníka pozemku?
(ano)
3. Jaká dílčí práva k věci plynou vlastníkovi z práva vlastnického?
(právo věc držet, užívat, požívat její plody a užitky a nakládat s ní)
4. Spálíte-li dřevo v kamnech, které z dílčích práv tvořících obsah práva vlastnického jste vykonali?
(právo věc užívat)
5. Výkon kterého z dílčích práv práva vlastnického je sklizeň úrody z pole (sklizeň jablek z jabloně, příjem nájmu z pronajaté věci?)
(práva požívat plody a užitky)
6. Jaké jsou dvě podmínky existence držby?
(možnost věc ovládat a vůle ji ovládat jako vlastní)
7. Jaký je rozdíl mezi držbou oprávněnou a držbou neoprávněnou?
(držba oprávněná je držba v dobré víře, neoprávněná ve zlé víře/špatné víře)
8. Je zloděj držitelem věci?
(ano)
9. Je zloděj vlastníkem kradené věci?
(ne)
10. Jaký je rozdíl mezi originárním a derivativním nabytím vlastnického práva?
(originární ? neodvozené od původního vlastníka derivativní ? odvozené od původního vlastníka)
11. Uveďte aspoň 2 příklady originárního nabytí vlastnického práva.
(sklizeň plodů, vytěžení surovin, vydržení, dědictví)
12. Uveďte příklad derivativního nabytí vlastnického práva.
(na základě smlouvy)
13. Co jsou to práva věcná?
(práva spjatá/spojená s určitou věcí)
14. Jaká jsou práva věcná podle českého právního řádu?
(právo vlastnické, zástavní, zadržovací, věcná břemena)
15. Kdy dochází k nabytí vlastnického práva na základě smlouvy (nestanoví-li smlouva něco jiného)?
(předáním a převzetím věci u movitostí, vkladem práva do katastru nemovitostí u nemovitostí)
16. V kterých případech lze stanovit smlouvou okamžik nabytí vlastnického práva odlišně od zákona a kdy ne?
(lze to u věcí movitých, u věcí nemovitých nikoli)
17. Co je to intabulační princip a co sleduje?
(Ke vzniku, změně nebo zániku věcných práv k nemovitostem dochází vkladem do katastru nemovitostí.)
18. Jaká je vydržecí doba?
(3 roky u věcí movitých, 10 let u věcí nemovitých)
19. Jaký je účel práva zástavního?
(zajištění pohledávky)
20. Může vlastník věci zastavenou věc prodat?
(ano)
21. V čem spočívá princip zajištění pohledávky zástavním právem?
(Věřitel má právo uspokojit svou pohledávku ze zástavy.)
22. Co je podstatou zadržovacího práva?
(Věřitel zadrží u sebe věc, již by jinak byl povinen vydat.)
23. Mohou vznikat věcná břemena k věcem movitým?
(ne)
24. Vysvětlete podstatu institutu věcných břemen.
(Povinnost vlastníka věcným břemenem zatížené věci se něčeho zdržet, něco strpět nebo něco konat, která přechází na každého dalšího vlastníka věci.)
25. V čí prospěch může být věcné břemeno zřízeno?
(ve prospěch vlastníka určité nemovité věci (například sousedního pozemku) nebo ve prospěch určité fyzické osoby)
XIV.
1. Vysvětlete stručně pojem závazkové právo.
(část občanského práva upravující vztahy, ze kterých vzniká věřiteli právo na plnění od dlužníka a dlužníkovi povinnost splnit závazek (dluh))
2. Jaká jsou práva a závazky smluvních stran u
kupní smlouvy, smlouvy o dílo, směnné smlouvy, darovací smlouvy.
3. Uveďte alespoň 2 příklady zániku závazku.
(splnění dluhu; uplynutí doby, pokud byl závazek omezen na určitou dobu; odstoupení od smlouvy; neuplatnění práva v preklusivní lhůtě; výpověď?)
4. Od kterého okamžiku začíná běžet promlčecí doba?
(Od okamžiku, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.)
5. Jak dlouhá je obecná promlčecí doba podle občanského zákoníku?
(3 roky)
6. Zaniká promlčený dluh/závazek?
(ne)
7. Kdy přihlédne soud k promlčení?
(k námitce dlužníka)
8. Lze žádat zpět, co bylo plněno z promlčeného dluhu?
(ne)
9. Lze žádat zpět, co bylo plněno z prekludovaného (=zaniklého uplynutím doby) dluhu?
(ano)
10. Uveďte alespoň dva příklady zajištění závazku.
(zástavní právo, zadržovací právo, smluvní pokuta, ručení, dohoda o srážkách ze mzdy?)
11. Kdy nastupuje povinnost ručitele slnit dluh za dlužníka?
(jestliže dlužník dluh nesplnil, ačkoli k tomu byl písemně vyzván věřitelem)
12. Uveďte alespoň 2 příklady změny stran závazkového vztahu.
(převzetí dluhu/přistoupení k závazku/postoupení pohledávky/poukázka)
13. Osoba A oznámila věřiteli osoby B, že převzala za osobu B dluh. Zaniká právo věřitele vymáhat plnění dluhu na osobě B?
(ne) Může věřitel plnění vymáhat na osobě A?
(ano)
14. Osoby A a B požádaly věřitele osoby B o souhlas s tím, že osoba A převezme dluh za osobu B. Věřitel souhlas udělí. Zaniká právo věřitele vymáhat dluh na osobě B?
(ano)
15. Jak se nazývají smlouvy, které nejsou typově upraveny zákonem?
(smlouvy nepojmenované)
16. Co je to dispositivní ustanovení?
(strany se od něj mohou odchýlit)
Je charakteristické pro soukromé nebo veřejné právo?
(soukromé)
17. Kdy je dlužník v prodlení?
(Nesplní-li svůj závazek řádně a včas.)
XV.
1. Co se rozumí škodou v právním smyslu?
(újma vyjádřitelná v penězích)
2. Co vše se hradí v rámci náhrady škody?
(škoda skutečně vzniklá a ušlý zisk)
3. Jaké jsou předpoklady vzniku subjektivní odpovědnosti za škodu?
(1. porušení právní povinnosti, 2. vznik škody 3. příčinná souvislost mezi 1. a 2., 4. zavinění)
4. Musí poškozený prokázat zavinění, aby mu vznikl nárok na náhradu škody od škůdce?
(ne)
5. Jak může škůdce odvrátit svou povinnost hradit škodu?
(Prokáže, že škodu nezavinil.)
XVI.
1. Jak se v českém právu dědickém projevuje kompromis zásady familiarizace a zásady individualizace?
(Připouští se, aby zůstavitel závětí určil sám svého dědice, je však zaveden institut nepominutelného dědice.)
2. Kdo je nepominutelným dědicem? Na jaký díl pozůstalosti má právo i proti závěti?
(potomek zůstavitele; dědí 1/2 podílu určeného podle zákonné posloupnosti, potomek nezletilý celý takto určený podíl)
3. Kterým okamžikem nabývá dědic dědictví?
(okamžikem smrti zůstavitele)
4. Co znamená zásada univerzální sukcese?
(Práva a povinností zůstavitelovy přecházejí na dědice jako celek.)
5. Jakou výší je omezeno ručení dědice za dluhy zůstavitelovy?
(výší hodnoty zůstavitelova majetku)
6. Uveďte alespoň 2 důvody vydědění potomka.
(Potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech; o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl; byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, trvale vede nezřízený život.)
7. Lze dědit po právnické osobě?
(ne)
8. Lze dědictví odmítnout?
(ano)
9. Za jakých podmínek je závěť platná, ačkoli nebyla uzavřena před svědky ani u notáře?
(Závěť musí být vlastnoruční.)
10. Kolika svědků je bezpodmínečně nutno k tomu, aby byla platná závěť, která není ani vlastnoruční ani uzavřená formou notářského zápisu?
(2)
11. Jaký je význam rozdělení dědiců do tříd při zákonné posloupnosti?
(Dědicové nastupují postupně podle tříd; teprve když nejsou splněny podmínky pro dědění podle předchozí třídy, nastupují dědicové třídy další.)
12. Kdo patří do 1. dědické skupiny?
(potomci zůstavitelovi a manžel)
XVII.
1. Jaký je poměr práva obchodního a občanského?
(Obchodní právo je právem zvláštním vůči právu občanskému/právo občanské je obecné vůči obchodnímu)
2. Co je to podnikání?
(Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku; postačí uvést tyto základní znaky: činnost soustavná prováděná podnikatelem samostatně za účelem dosažení zisku.
3. Jak (jakým orgánem) právně jedná podnikatel ? právnická osoba?
(svým statutárním orgánem)
4. Co je to obchodní společnost?
(právnická osoba vytvořená za účelem podnikání)
5. Kdo je prokurista?
(osoba zmocněná podnikatelem činit právní úkony jménem podnikatele při provozu podniku, ačkoli jinak se k nim vyžaduje plná moc)
XVIII.
1. Kterým dnem vzniká a kterým dnem zaniká obchodní společnost?
(dnem zápisu do obchodního rejstříku ? dnem výmazu z obchodního rejstříku)
2. Jaký je rozdíl mezi osobní a kapitálovou obchodní společností? Stručně vysvětlete.
(osobní stojí na osobních vlastnostech svých společníků, kapitálové na kapitálových vkladech společníků)
3. Jaké typy obchodních společností zná obchodní zákoník?
(veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení)
4. Jaké základní znaky charakterizují
veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciovou společnost?
(v.o.s. ? společné podnikání alespoň dvou osob pod jednou firmou, ručení společníků za závazky společnosti celým svým majetkem; k.s. jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem (komplementář) jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu (komanditista); s.r.o. ? společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku, a to do výše takto nesplacených vkladů; a.s. ? základní kapitál společnosti je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě, akcionáři neručí za závazky společnosti)
5. Jaké jsou statutární orgány veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti?
(v.o.s. ? všichni společníci k.s. ? komplementáři s.r.o. ? jednatel(é) a.s. ? představenstvo)
5. Je nutné, aby u veřejné obchodní společnosti vznikl základní kapitál?
(ne)
6. Jaký je nejvyšší orgán -společnosti s ručením omezeným,
(s.r.o. i a.s. ? valná hromada)
7. Jaký je hlavní hospodářský význam veřejné obchodní společnosti?
(Umožňuje poměrně snadnou formou společně podnikat více osobám.)
8. Jaký je hlavní hospodářský význam akciové společnosti?
(Umožňuje soustředění rozptýleného kapitálu k provedení velkých, kapitálově náročných podnikatelských záměrů.)
9. Co je to akcie?
(Cenný papír vyjadřující míru účasti akcionáře v akciové společnosti.)
10. Jaké jsou orgány akciové společnosti?
(valná hromada, představenstvo, dozorčí rada)
11. Jak se ustavuje představenstvo/dozorčí rada akciové společnosti?
(volbou na valné hromadě)
12. Kdo je členem valné hromady akciové společnosti?
(každý akcionář)
13. Proč není družstvo řazeno mezi obchodní společnosti?
(Předmětem jeho činnosti nemusí být vždy podnikání.)
14. Ručí členové družstva za jeho majetek?
(ne)
15. Jaké jsou orgány družstva?
(členská schůze, představenstvo, kontrolní komise)
16. Jaká podmínka musí být splněna, aby byl na závazkový vztah mezi podnikateli aplikována úprava v obchodním zákoníku místo úpravy v zákoníku občanském?
XIX.
1. Jaká podmínka musí být splněna, aby byl na závazkový vztah mezi podnikateli aplikována úprava v obchodním zákoníku místo úpravy v zákoníku občanském?
(závazkový vztah se musí týkat jejich podnikatelské činnosti)
2. Je možné, aby si dva nepodnikatelé dohodli, že se jejich právní vztah bude řídit obchodním zákoníkem?
(ano)
3. Vysvětlete pojem absolutní obchody.
(Závazkové právní vztahy, které se vždy řídí úpravou obchodněprávní.)
4. Uveďte alespoň jeden příklad absolutního obchodu.
(burzovní obchody, úplatné smlouvy týkající se cenných papírů, vzájemné vztahy mezi společníky obchodní společnosti nebo členy družstva, vztahy mezi zakladateli obchodní společnosti nebo družstva, vztahy mezi společníky obchodní společnosti a obchodní společností, vztahy mezi členy družstva a družstvem ?(§ 261 odst. 3 obchodního zákoníku))
5. Lze obchodní kupní smlouvou převést vlastnické právo k nemovitosti?
(ne)
XX.
1. Co je to cenný papír?
(Listina nebo zápis v registru, do níž je inkorporováno určité právo; toto právo se převádí na nabyvatele zároveň s převodem oné listiny, resp. změnou zápisu v registru.)
2. Co je to dluhopis?
(Hromadně vydávaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na určité plnění od emitenta.)
3. Jaký je hospodářský význam dluhopisu?
(Ummožňuje soustředit rozptýlený kapitál k provedení kapitálově náročného záměru; držitel cenného papíru může prodejem dluhopisu získat dlužnou částku již před datem splatnosti dluhopisu.)
4. Vysvětlete, co znamená, že do směnky je vtělen bezpodmínečný slib nebo příkaz peněžitého plnění.
(Držitel směnky má právo na plnění od povinného ze směnky, pokud jsou splněny formální náležitosti směnky a pokud je směnka platná; směnečný dlužník se nemůže bránit tím, že důvod vystavení směnky (kauza) nebyl naplněn.)
5. Jak se převádí směnka?
(Rubopisem).
XXI. Právo rodinné
1. Jak stará musí být osoba, aby mohla vstoupit do manželství?
(18 let, s povolením soudu starší 16 let)
2. Může uzavřít manželství osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena?
(ano (s povolením soudu, je-li zdravotní stav této osoby slučitelný s manželstvím))
3. Jak se uzavírá manželství?
(společným prohlášením mezi mužem a ženou, že spolu chtějí vstoupit do manželství, před obecním úřadem (pověřeným vést matriky) nebo před oprávněným orgánem církve)
4. Jak zaniká manželství?
(rozvodem nebo smrtí jednoho z manželů)
5. Uveďte alespoň 3 příklady práv a povinností tvořících obsah manželského vztahu.
(Manželé se mohou vzájemně zastupovat v běžných věcech, mají povinnosti žít spolu, být si věrni, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí; mezi manžely vzniká společné jmění manželů, vzájemná vyživovací povinnost atd.)
6. Narodí-li se dítě za trvání manželství, kdo je považován za jeho otce?
(manžel matky)
7. Může manžel matky své otcovství popřít?
(ano)
8. Jaká právní skutečnost zakládá vznik právních vztahů mezi rodiči a dětmi?
(narození)
9. Jaké je základní rodičovské právo?
(právo řídit jednání dítěte/vychovávat dítě)
10. Je možné, aby rodič dítěte byl zbaven rodičovských práv a jeho rodičovské povinnosti dále trvaly?
(ano)
11. Je možné plnit vyživovací povinnost v naturáliích?
(ano)
12. Promlčuje se právo na výživné?
(ne)
XXII.
1. Jaké druhy pracovněprávního vztahu upravuje české pracovní právo?
(pracovněprávní poměr, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti)
2. Jaké jsou základní definiční znaky pracovněprávního vztahu?
(Jde o právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kde má zaměstnanec povinnost vykonávat práci podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnavatel má povinnost platit zaměstnanci mzdu nebo plat.)
3. Může být zaměstnancem právnická osoba?
(Ne.)
4. Jaké jsou hlavní znaky závislé práce?
(výkon práce 1. podle pokynů zaměstnavatele, 2. na dohodnutém místě, 3. v dohodnuté době, 4. jménem zaměstnavatele, 5. na náklady zaměstnavatele, 6. na odpovědnost zaměstnavatele, 7. osobně zaměstnancem 8. za odměnu za práci)
5. Lze vykonávat závislou práci mimo pracovně právní vztah?
(ne)
6. Proč nelze závislou práci vykonávat mimo pracovně právní vztah?
(Aby nedocházelo k obcházení ochranářských opatření pracovního práva.)
7. Jaký je základní účel pracovně právní úpravy?
(1. Upravit vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů jako stran pracovně právního vztahu, 2. poskytnout zvýšenou ochranu zaměstnancům jakožto straně hospodářsky slabší.)
8. Jaký je vztah podnikové a vyšší kolektivní smlouvy?
(Podniková kolektivní smlouva nesmí být vůči zaměstnancům méně příznivá než kolektivní smlouva vyšší; může však být příznivější.)
9. Výkonem jakého základního práva je sdružování v odborových organizacích?
(práva sdružovacího)
10. Čím je omezena vůle stran při sjednávání pracovně právní smlouvy?
(právními předpisy a kolektivními smlouvami)
11. Jakým způsobem lze rozvázat pracovně právní poměr?
(dohodou stran nebo výpovědí)
XXIII.
1. Je v trestním právu možná objektivní odpovědnost?
(ne)
2. V čem spočívá materiální pojetí trestného činu?
(Nebezpečnost činu pro společnost musí být vyšší než nepatrná, aby byl trestný čin spáchán.)
3. Jaké podmínky musí být splněny, aby určitý čin byl trestným činem?
(Musí splňovat znaky uvedené v trestním zákoně (=musí naplnit skutkovou podstatu trestného činu v zákoně popsanou) a jeho nebezpečnost pro společnost musí být vyšší než nepatrná.)
4. Jaký je rozdíl mezi pokusem a přípravou k trestnému činu?
(Pokus je jednání směřující bezprostředně k dokonání trestného činu, příprava spočívá ve vytváření podmínek ke spáchání trestného činu.)
5. Uveďte příklad pokusu a přípravy k trestnému činu.
(příprava ? opatření si pistole v úmyslu jiného usmrtit, pokus ? výstřel z pistole s úmyslem jiného usmrtit;
příprava ? výroba falešné směnky, pokus- předložení této směnky k placení atd.)
6. Jaké okolnosti vylučující protiprávnost jsou v trestním zákoně upraveny?
(nutná obrana, krajní nouze, oprávněné použití zbraně)
7. Jaké jsou znaky nutné obrany? (Postačí znaky, není nutná přesná definice.)
(Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
8. Jaké jsou znaky krajní nouze? (Postačí znaky, není nutná přesná definice.)
(Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
9. V době od spáchání trestného činu do jeho projednání v trestním řízení bylo změněno zákonné ustanovení týkající se tohoto trestného činu. Za jakých podmínek se použije úpravy pozdější?
(Je-li to pro pachatele příznivější.)
10. Lze někoho postihnout za trestný čin, který nebyl trestný v době spáchání tohoto činu?
(ne)
Lze někomu uložit přísnější trest, než jaký byl trestním zákonem uložen za daný trestný čin v době spáchání trestného činu?
(ne)
Důsledkem jaké zásady jsou výše uvedené závěry?
(Žádný trestný čin, žádný trest bez předchozího zákona.)
11. Od které věkové hranice jsou fyzické osoby trestně odpovědné?
(od 15 let)
12. Je možné, aby se trestného činu dopustila právnická osoba?
(ne)
XXIV.
1. Jaký je souhrnný název pro státní správu a samosprávu?
(veřejná správa)
2. Jaké jsou základní druhy samosprávy?
(územní a profesní (zájmová))
3. Jaký je rozdíl mezi samostatnou a přenesenou působností územních samosprávných celků?
(Samostatná ? veřejná správa je prováděna obcemi a kraji samostatně, nezávisle na státu, přenesená ? jde o výkon působnosti v rámci státní správy, kterou stát přenesl na obce a kraje; ty jsou při výkonu působnosti v podřízeném postavení vůči příslušným orgánům státu.)
XXV.
1. Který předpis obsahuje úpravu správního práva procesního?
(správní řád)
2. Co znamená zásada oficiality?
(Orgán aplikující právo jedná z úřední povinnosti.)
3. Co znamená zásada dispoziční?
(Orgán aplikující právo jedná na vnější podnět.)
4. Převládá ve správním řízení zásada dispoziční nebo oficiality?
(z. oficiality)
5. Je pro správní řízení typická:
zásada veřejnosti/neveřejnosti, zásada písemnosti/ústnosti, zásada materiální/formální pravdy?
(zásady neveřejnosti, písemnosti, materiální pravdy)
6. Vysvětlete pojem ?zásada materiální pravdy?
(Orgán, který vede řízení, je povinen zjistit skutečný stav věci.)
7. Jaký je rozdíl mezi konstitutivním a deklaratorním rozhodnutím?
(Konstitutivní rozhodnutí zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti, deklaratorní autoritativně vyhlašuje, že práva a povinnosti (založená jinou skutečností než rozhodnutím samotným) existují.)
8. Co je to zásada obžalovací a v jakém řízení se uplatňuje?
(v trestním soudním řízení; to je zahájeno jen na návrh státního zástupce; řízení má charakter sporu mezi stranami (obžalobou a obhajobou))
9. Co je to zásada projednací a v jakém řízení se uplatňuje?
(Soud (obecně: orgán, který řízení vede) neprovádí důkazy z úřední povinnosti, důkazní povinnost tíží strany sporu. Uplatňuje se v občanském soudním řízení.)
10. Co je to zásada dispoziční a v jakém řízení se uplatňuje?
(Strana disponuje sporem, je pánem sporu; na její návrh je zahájeno řízení, ona je může ukončit. Uplatňuje se v občanském soudním řízení.)
11. Co je to zásada vyhledávací a v jakém řízení se uplatňuje?
(Zásada vyhledávací se uplatňuje v trestním řízení, orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyhledávat důkazy proti obviněnému (obžalovanému) a dokázat tak vinu obviněného (obžalovaného).)
12. Kdo provádí trestní řízení (jaké jsou orgány činné v trestním řízení)?
(orgány policie, státní zástupce, soud)
13. Jak se lze bránit proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu?
(správní žalobou)
XXVI.
1. Co je to norma kolizní?
(Norma stanovíci, jakým právem se bude určitý případ s mezinárodním prvkem řídit.)
2. Kdy je dána příslušnost českých soudů v případech s mezinárodním prvkem?
(Je-li dána jejich příslušnost podle občanského soudního řádu.)
3. Vysvětlete pojem "případ mezinárodním prvkem".
(Případ, na který se vztahuje působnost dvou nebo více právních řádů.)
4. Jakým právem se řídí způsobilost osoby k právům a povinnostem?
(Právem státu, jehož je osoba příslušníkem.)
5. Jaký je význam tvrzení, že vztahy v rámci mezinárodního práva veřejného jsou koordinační povahy?
(Neexistují zde vztahy vrchostenské. Subjekty mezinárodního práva veřejného jsou si v zásadě rovny.)
6. Jaký je rozdíl mezi evropskou směrnicí a nařízením?
(Směrnice stanoví cíle, jichž se má dosáhnout; musí být transformovány do práva členských států, je ponecháno na vůli těchto států, jakou formou to učiní. Nařízení je bezprostředně závazné.)
7. Jaké jsou orgány Evropské unie?
(Evropská rada, Rada ministrů, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr.) |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Jiří Chrobák (07.10.2009)
Název: Úvod do práva Vyučující: Mgr. Jiří Chrobák
Podmínky pro splnění studijních povinností: písemná zkouška
Stručný obsah :
I. 8. 10. 2009 Úvod Obecná teorie práva prameny práva právní normy právní systémy členění práva: právo hmotné a právo procesní právo veřejné a právo soukromé
II. 15. 10. 2009 Obecná teorie práva působnost právních norem subjektivní práva a povinnosti, jejich druhy a předmět právní skutečnosti subjekty práva právní vztahy právní odpovědnost; zavinění
III. 22. 10. 2009 Obecná teorie práva demokratický právní stát teorie dělby moci hierarchie právních norem v českém právním řádu Ústavní systém České republiky historie vzniku ideové základy
IV. 29. 10. 2009 Ústavní systém České republiky státní moc a její dělba postavení, působnost a pravomoc orgánů státní moci základní lidská práva a svobody; Listina základních práv a svobod, mezinárodní smlouvy
V. 5. 11. 2009 Úvod do práva občanského občanskoprávní subjektivita občanskoprávní úkony způsobilost k právním úkonům ochrana osobnosti práva věcná; právo vlastnické a věcná práva k věci cizí
VI. 12. 11. 2009 Úvod do práva občanského závazkové právo právo dědické odpovědnost za škodu
VII. 19. 11. 2009 Úvod do práva obchodního povaha obchodního práva a jeho vztah k právu občanskému obchodní společnosti a družstvo
VIII. 26. 11. 2009 Úvod do práva obchodního obchodní společnosti a družstvo (pokračování) obchodní závazkové právo
IX. 3. 12. 2009 Právo rodinné Právo pracovní
X. 10. 12. 2009 Právo trestní Právo správní
XI. 17. 12. 2009 Právo správní (pokračování) Právo procesní Soudnictví v České republice
XII. 7. 1. 2009 Mezinárodní právo mezinárodní právo veřejné mezinárodní právo soukromé Základy práva EU
|