|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (10.09.2021)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (14.09.2021)
Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. K většině textů bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v textu řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně. Vedle toho dostanou všichni párkrát za semestr nějaký drobný domácí úkol. Navazující magistři namísto "pojistkování" odevzdávají odpovědi na otázky k textům odevzdávat i písemně, a to vždy do úterka 12:00 před hodinou, na níž bude text probírán. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (14.09.2021)
Přesný rozpis četby bude stanovován v průběžne, ale mimo jiné budeme nejspíš číst tyto texty:
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Radek Chlup, Ph.D. (05.01.2022)
Od 1. 12. se seminář koná DISTANČNĚ na adrese https://cesnet.zoom.us/j/5696901101. 6. 10. Úvodní hodina David G. Robertson and Asbjørn Dyrendal, „Conspiracy Theories and Religion: Superstition, Seekership, and Salvation“, in Joseph E. Uscinski (ed.), Conspiracy Theories and the People Who Believe Them, Oxford: Oxford University Press, 2019, s. 411–421 Otázky: 20. 10. Pokračujeme v Robertsonovi od otázky 4 dál. Pojistka: Abraham Maurer 28. 10. Stef Aupers, „‘Trust No One‘: Modernization, Paranoia and Conspiracy Culture“, European Journal of Communication 27/1 (2012): 22–34 Otázky: 1) Znáte nějaké příklady „morální paniky“ ze svého okolí nebo ze sdělovacích prostředků? 2) Co si představíte pod „boundary work“ ve vědě? Znáte nějaký fenomén, který je podle všeho hraniční? 3) Proč není možné konspirační teorie odmávnout jako výron iracionality? 4) K jakému zlomu došlo v polovině 20. století ohledně povahy konspiračních teorií? Jaké rysy byly typické pro konspirace před rokem 1960 a jaké jsou typické pro novou generaci konspirací? 5) Jaké fenomény se podílely na erozi důvěry ve vědu v posledních 100 letech? Jakou roli při tom hraje konspiracismus? 6) Co je „ontologická nejistota“ a jak v moderní době vzniká? V čem se ve věci „neprůhlednosti světa“ podobáme předmoderním lidem a v čem se od nich lišíme? 7) Jak na ontologickou nejistotu reagují konspirační teorie? 8) Co je „Truman-complex“? Znáte ještě nějaký další film, kde se něco takového objevuje? 9) V čem spočívá moderní odkouzlení světa a jaký má existenciální dopad? 10) Jaké podoby může mít „znovuokouzlení“? Znáte z vlastního okolí nějaké příklady? 11) Co má podle autora „New Age“ spiritualita společného s konspirační kosmologií, a v čem se od ní naopak liší? V jakém smyslu je konspiracismus „náboženstvím pro ateisty“? 12) Co je konspiritualita a čím se vyznačuje? Z Auperse se nejspíš dostaneme jen k prvním pár otázkám. Pojistka: Adéla Slezáková a Abraham Maurer 3. 11. A) Pokračujeme v Aupersovi od otázky 8 dál. B) Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, první draft článku určeného pro Cultural Sociology. Otázky: 1) Co jsou to sociální mýty a čím se vyznačují? Co z nich dělá „mýty“? 2) Co jsou to politické mýty? Ilustrujte jejich různé podoby na nějakých příkladech (jiných než těch z článku). 3) Co charakterizuje fikční mýty? V čem spočívá jejich mytičnost? Co je pro ně specifické? 4) Jak vypadá u fikčních mýtů jejich vztah k realitě? Kde se na ni napojují? V jakém smyslu jsou prosystémové? Jak u nich funguje aspekt sociální kritiky? Měli byste nějaký jiný příklad než detektivní příběhy? 5) Jak se vztahují konspirační mýty k politickým a fikčním? Co jsou jejich styčné body a co distinkce? 6) Našli byste nějaké přechodové formy mezi jednotlivými ideálními polohami? Přineste příklady. 7) Napadají vás ještě nějaké současné mýty, které nezapadají do navrženého schématu? Možná něco mimo jasného vztahu k politice...? 8) Nacházelo by se podle vás něco v přesném středu trojúhelníku? 9) Jak by do schématu zapadly současné náboženské mýty? 10) Jak vypadá substantivistická definice konspirační teorie? Jak funkcionalistická? Co vlastně znamená substantivistická, funkcionalistická? Jaký je s těmito dvěma typy definic problém? 11) Jak lze oba typy zkombinovat a jaké to má výhody? Zkuste si to cvičně aplikovat na nějakou vám známou konspirační teorii. Má to podle vás nějaké možné nevýhody nebo rizika? 12) Jak funguje přechod od politických mýtů k mýtům konspiračním? Lze v něm vysledovat nějaké zlomy? 13) V čem může politické zacházení s konspiračními mýty být výhodné, a v čem je naopak riskantní? Napadají Vás další příklady než ty uvedené v článku? 14) Jak by do schématu z článku zapadly desinformace? Článek čtěte v první fázi v „čisté“ verzi. Jakmile si ho ale přečtete a zodpovíte si otázky, podívejte se i na verzi komentovanou. Některé komentáře do ní už vložil Honza, Vy můžete případně vložit jakékoli další (přes záložku Revize, ikonka „Nový komentář“ zhruba uprostřed; vkládání je anonymní, byť se můžete dovnitř do komentáře podepsat, budete-li chtít). V komentářích můžete řešit, co Vám z textu není jasné, kde podle Vás argumentace drhne a chtěla by lépe vyztužit, kde Vám text přijde nepřesvědčivý či příliš zjednodušující, jaké návrhy na zlepšení Vás napadají, jaké širší otázky ve Vás text vyvolává apod. Při hodině pak budeme probírat jak základní odpovědi na otázky, tak komentáře k článku. Pojistka: Karolína Zetková 10. 11. Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, od otázky 2 dál. Pojistka: Barbora Churaňová + Václav Koudelka 24. 11. Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, od otázky 5 dál. Pojistka: Jakub Jahl 1. 12. Peter Knight, „ILOVEYOU: Viruses, Paranoia, and the Environment of Risk“, The Sociological Review 48/Suppl 2 (2000): 17–30 Otázky: 1) Jakým způsobem figurovaly viry a choroboplodné zárodky v populární imaginaci až do 70. let? Co byly typické příklady „infekce“ na společenské úrovni? 2) Jak se „infekční“ rétorika proměnila od 80. let? Jakému posunu to odpovídá ve vědeckém imunologickém diskurzu? Co by bylo společenskou obdobou autoimunitního onemocnění? 3) V čem spočívá postmoderní „společnost rizik“? V čem je to novinka ve srovnání s klasickým moderním přístupem nebo s přístupy tradičních společností? Jakými strategiemi rizikům čelíme? Kde všude vidíme zdroj rizika? Jaký vliv má na pojetí rizika globalizace? Ilustrujte na příkladech, včetně současné pandemie. 4) Jak na postmoderní společnost rizik reagují konspirační teorie? V jakém smyslu jsou kompenzační fantazií? Jak to, že jejich negativní obraz světa může být pro někoho uspokojivý? Ilustrujte na covidových konspiračních narativech. 5) Jaké konspirační narativy reagovaly a virus ILOVEYOU? Čím se tyto narativy lišily od klasických pravicových i levicových konspiračních teorií? 6) Jaká reálná rizika postmoderní společnosti se na viru ILOVEYOU ukázala? Jaká reálná rizika se ukazují na covidové pandemii? V jakém ohledu lze tato rizika popisovat konspiračně, a v čem naopak konspiracismus postmodernímu pojetí kauzality a „agency“ nedokáže dostát? 7) Proč už dnes nemůžeme konspiracismus odmávnout jako „paranoiu“ a spokojit se s racionálním vysvětlením? Proč se bez nějaké slabé „každodenní paranoie“ dnes neobejdeme a nemůžeme nikomu plně věřit? Ilustrujte na příkladech. 8) Proč nelze proti počítačovým virům zajistit „totální imunitu“? 9) Kde vidíte v současném (o 20 let pozdějším) světě stejné výzvy po „totální imunitě“, jaké zmiňuje Knight? Hledejte příklady pro tělesnou, společenskou, elektronickou i environmentální rovinu. Proč není možné být zcela chráněn? Co by bylo výsledkem? 10) Co je to „tělesný McCarthyism“? Projevuje se nějak dnes u nás? 11) Jak se dnes zkomplikoval vztah mezi já a ne-já? Jak se v reakci na to z „bezpečné paranoie“ stala „nejistá paranoia“? Jak na to reaguje konspiracistická „agency panic“? Ilustrujte celou problematiku na covidu, a to jak na konspiračních narativech o něm, tak na těch oficiálních. Pojistka: Petra Nováková 8. 12. Peter Knight, „ILOVEYOU: Viruses, Paranoia, and the Environment of Risk“, od otázky 4 dál. Pojistka: Štěpán Šanda 15. 12. Lewis, Tyson, and Richard Kahn. “The Reptoid Hypothesis: Utopian and Dystopian Representational Motifs in David Icke’s Alien Conspiracy Theory”, Utopian Studies 16/1 (2005): 45–74. Otázky: 1) V čem podle autorů spočívá smysl utopismu? Čím se to liší od běžných konotací, které „utopie“ mají? Jak se k utopii má dystopie? 2) Zkuste si nacítit, co obraz reptiliánů pro současného člověka může vyjadřovat a jak může někomu dávat smysl. Proč zrovna reptiliáni? K pochopení tohoto obrazu si můžete pomoci filmy, které s ním pracují. 3) V čem spočívá mytická atraktivita UFO a exokultury? Čeho je to podle autorů symptom? Souhlasíte s nimi? Co vyjadřuje podle vás? Jak pro vás funguje obraz mimozemšťana či UFO ve vaší imaginaci a ve vašem životě? 4) Jak se obrazy UFO vyvíjely a proč se posléze začaly tak samozřejmě propojovat s konspiracismem? Co se tímto spojením podle vás artikuluje? 5) Jak tedy vypadá Ickeho mýtus ve zkratce? Jaké formy na sebe bral útlak lidstva v dějinách a jaké na sebe bere dnes? Jak se podle Ickea můžeme osvobodit? 6) Jak se liší klinická, kritická a kreativní paranoia? Přijde vám takové rozlišení užitečné? 7) Co je tedy na Ickeho kosmologii utopického, co dystopického, co progresivního a co reakcionářského? Jak může být obojí? V jakých bodech se opačné tendence prolínají, jak ze sebe vyplývají? V čem Icke „jede v“ kapitalismu a společnosti spektáklu, a v čem se mu daří ho překonávat? 8) V čem je z utopického hlediska nosný „posthumanistický“ obraz lidsko-zvířecího hybridu? Nakolik Icke podle autorů dokáže jeho potenciálu využít, a nakolik s ním naopak zachází neplodně a konzervativně? Pojistka: Alžběta Ivančeková 22. 12. Lewis, Tyson, and Richard Kahn. “The Reptoid Hypothesis: Utopian and Dystopian Representational Motifs in David Icke’s Alien Conspiracy Theory”, od otázky 6 dál. Bez pojistky. 5. 1. Jaron Harambam, „Against Modernist Illusions: Why we Need More Democratic and Constructivist Alternatives to Debunking Conspiracy Theories“, Journal for Cultural Research 25/1 (2021): 104–122 Otázky: 1) Proč není možné konspirační teorie vyvrátit? 2) Jakou alternativu nabízí „symetrický“ přístup studií vědy a techniky (STS)? 3) Proč není věda nikdy nezaujatá a jakým způsobem si navzdory tomu nějakou „symetrickou“ nezaujatost dokáže udržet? V čem spočívá „situovaná pozice badatelů ve společnosti“ a čím se liší od „naivní“ neutrality? Dokázali byste to ilustrovat na nějakém příkladu? 4) V čem spočívá „demokratický“ přístup k poznání? Proč je dobré naslouchat i disentním hlasům, a to i když jsou bizarní? 5) Proč dnes tolik lidí nedůvěřuje vědeckému poznání? 6) Jaké meze „vyvracejícího“ přístupu se ukazují v empirických studiích? Máte s nefunkčností vyvracení nějaké vlastní zkušenosti? 7) V čem spočívají Harambamem navrhované principy „vhledu“ a „inkluze“? Proč podle něj není dobré vyhodnocování poznání nechávat jen na odbornících? 8) V čem by spočívaly „deliberative citizen knowledge platforms“? Dovedete si představit, že by fungovaly u nás a pomáhaly řešit např. covid? 9) Jak chtějí krizi poznání řešit kritici posmodernismu a proč je podle autora jejich přístup nešťastný? Co je alternativa? Pojistka: Benjamin Mikluščák |