PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Orient v evropských literaturách do počátku 20. století II - AIN100074
Anglický název: The Orient in European Literatures up to the beginning of the 20th century II
Zajišťuje: Ústav asijských studií (21-UAS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (30)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Jiří Hubáček
Záměnnost : AIN100017
Je záměnnost pro: AIN100017
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Zdeněk Štipl, Ph.D. (03.01.2023)
Orient v evropských literaturách do počátku 20. století

Seminář tematicky navazující na stejnojmenný předmět v ZS se ve druhé části pokusí mapovat různorodé reprezentace Orientu v literatuře dlouhého 19. století. Jakkoli v centru pozornosti bude tentokrát krásná literatura, stranou nezůstanou ani filozofické proudy, důležité dodnes nejen pro naše myšlení o Orientu, ale rovněž pro pochopení zrodu árijské rasové teorie. Pozornost bude rovněž věnována specifickým fenoménům, jakými jsou pronikání buddhismu či indického filosofického myšlení na Západ na přelomu 19. a 20. století. Pozornost bude přitom věnována nejen již klasickým a standardně citovaným textům, ale zaměří se rovněž na brakovou či nábožensky propagační literaturu; texty, čerpané mj. z dobového českého tisku, tak chtějí ukázat recepci široce definovaného Orientu v co největší rozmanitosti. Seminář tak může pomoci porozumět nejen dnešnímu vnímání Orientu, ale rovněž diskusím o orientalismu jakožto určitém fenoménu.

Požadavky k atestaci:
Průběžná četba pramenných textů (všechny budou zaslány v elektronické podobě určené pouze pro studijní účely); referát na jedno vybrané téma; kolokvium na jeden zvolený text, vybraný mimo okruh probíraných děl, mající za úkol prokázat především interpretační znalosti získané v průběhu kurzu.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Zdeněk Štipl, Ph.D. (03.01.2023)

Témata a navrhovaná data:

 

15.2.

I. Orient předmětem brakové a zábavné literatury konce 18. století:

BECKFORD, William. Vathek. In: HORNÁT, Jaroslav (ed.). Anglický gotický román. Praha: Odeon, 1970.

VOLTAIRE. Odaliska. Přeložil Emil Hartman. Praha: Stanislav Neumann, 1928.

 

22. 2.

II. Orient jako prostor romantické poezie:

COLERIDGE, Thomas Taylor. Kublajchán. Přeložil Václav Renč. In: STŘÍBRNÝ, Zdeněk (ed.). Tušivá rozpomnění – jezerní básníci. Praha: Jitro, 2010.

GOETHE, Johann Wolfgang von. Bůh a bajadéra, Paria. In: Lyrika a balady. Přeložil Otakar Fischer. Praha: Fr. Borový, 1932.

GOETHE, Johann Wolfgang von. Západovýchodní díván. Přeložil Otokar Fischer. Praha: Fr. Borový, 1928. (Vybrané úryvky.)

HEINE, Heinrich. Bedřišce [Friederike]. Přeložil Vítězslav Nezval. In: NEZVAL, Vítězslav. Překlady II. Praha: Československý spisovatel, 1984.

HEINE, Heinrich. Básník Firdúsi. Přeložil Pavel Eisner. In: Výbor z díla, svazek I. Praha: Svoboda, 1951.

SŁOWACKI, Juliusz. Otec morem nakažených v El-Arish. Přeložil Vladimír Holan. In: HOLAN, Vladimír. Překlady III. Praha & Litomyšl: Paseka, 2010.

 

1.3.

III. Kavkaz jako místo romantiky a kolonizace:

PUŠKIN, Alexandr Sergejevič. Kavkazský zajatec. In: Pohádky a poemy. Praha: SNKLHU, 1954.

LERMONTOV, Michail Jurjevič. Valerik, Spor, Novic [Mcyri]. In: Výbor z díla. I. Lyrika – poemy. Praha: Svoboda, 1951.

GOBINEAU, Arthur. Tanečnice ze Šamachy. In: Asijské novelly, řada I. Přeložil Adolf Gottwald. Praha: J. Otto, 1905.

 

7. 3.

IV. Orient v konstrukcích evropské filosofie:

HERDER, Johann Gottfried von. Vývoj lidskosti. Přeložil Jan Patočka. Praha: Jan Laichter, 1941. [Vybrané ukázky]

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Estetika. Přeložil Jan Patočka. Praha: Odeon, 1966. [Drobné ukázky].

HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Filosofie dějin. Přeložil Milan Váňa. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2004. [Vybrané ukázky].

 

15. 3.

V. Zrod árijské rasové teorie:

GOBINEAU, Arthur. O nerovnosti lidských plemen. Přeložil F. X. Lánský. Praha: Orbis, 1942. (Vybrané pasáže z II. a III. knihy)

 

22. 3.

VI. Přední Východ jako místo projekce historických obrazů:

NERVAL, Gérard de. Královna sábská. In: Cesta do Orientu. Přeložil Jaroslav Zaorálek. Praha: Rudolf Škeřík, 1931.

GAUTIER, Théophile. Noc Kleopatřina. Přeložil Oskar Frank. Praha: František Adámek, 1907.

 

29. 3.

VII. Přední Východ jako dobová realita:

LAMARTINE, Alphonse de. Klesání osmanské říše. Česká včela 2, 1834, s. 381–383.

FLAUBERT, Gustave. Cestovní deníky. Přeložil Norbert Havel. Praha: Štorch-Marien, 1930. [Vybrané ukázky].

LOTI, Pierre. Cařihrad roku 1890. In: Vypuzená. Přeložil Jiří Guth. Praha: J. Otto, 1895.

LOTI, Pierre. Zánik Philae. Přeložila R. Seifertová. Praha: Hejda & Tuček, 1921. [Vybrané ukázky].

 

5. 4.

VIII. Indie jako země kolonizovaná – Rudyard Kipling:

KIPLING, Rudyard. Služebníci Jejího Veličenstva. In: Knihy džunglí. Přeložili Aloys a Hana Skoumalovi. Praha: Olympia, 1984. (Nebo jiné vydání)

KIPLING, Rudyard. Dungarův soud. In: Povídky z Indie. Přeložil Emil Hácha. Praha: J. Otto, 1903.

KIPLING, Rudyard. U dědova hrobu. In: Vybrané povídky. Přeložil Josef Bartoš. Praha: J. Otto, 1903.

KIPLING, Rudyard. Vilém Dobyvatel. In: Několik povídek. Přeložil Josef Bartoš. Praha: J. Otto, 1898.

KIPLING, Rudyard. Lispeta, Slečny Youghalové Sais. In: Prosté povídky z indických hor. Přeložila Lydia Kolátorová. Praha: Hejda & Tuček, 1912.

 

12. 4.

IX. Objevení Japonska a Koreje evropskou literaturou:

LOTI, Pierre. Paní Chrysanthema. Přeložil Karel Vít. Praha: B. Kraft, 1926. [VYbrané ukázky]

DAUTHENDEY, Max. Osm tváří na jezeře bivském. Milostné příběhy japonské. Přeložila Hedvika Velemínská. Praha: František Jiroušek, 1918. [Vybrané příběhy].

RAÝMAN, Bohuslav L. Lásky mladý sen. Korejská idylla o 1 dějství. Praha: Česká belletrie, 1925.

 

19. 4.

X. Buddhismus a západní civilizace:

CARUS, Paul. Nirvana. Vyprávění pojednávající o buddhistické psychologii. Volně přeložil Jiří Lamont. Praha: Revue „Proč žijeme?“, 1910.

SLAVÍČEK, Jaroslav. Kristus anebo Buddha. Vychovatel 25, 1910, č. 11, s. 126–128; č. 12, s. 142–143; č. 13, s. 147–149; č. 14, s. 161–162.

KUBÁSEK, Otokar. O vyšším duševním životě čili o pravidlech radja-jogy dle předpisu Gautama Buddhy. Lotus 1, 1898, s. 305–332.

V. P. Karma léčitelkou lidských útrap. Lotus 3, 1900, s. 78–82.

 

26. 4.

XI. Orient v okultním hnutí konce 19. a počátku 20. století:

D’ORINO, Jeanne Marie. Podobnost učení indického a spiritického. Isis 3, 1907/08, s. 219–220.

BLAVATSKÁ, Helena Petrovna. Základové indické mystiky, pozůstávající z výňatků „Knihy zlatých nauk“. Díl I., Hlas klidu. Praha: Theosofický spolek, 1898.

BONDEGGER, Harry Winfield. Moc a půvab osobního magnetismu. Silné nervy! Dobrá paměť! Osobní vliv!. Přeložil Jaroslav Strnad. Praha: Sfinx, 1919. [Drobná ukázka].

VAIRAGYANANDA. Hypnotismus indických fakirů. Illuse a hypnotické experimenty indických fakirů v teorii a praxi. Přeložili Viktor O.J. Seifert a Bohumil Šimek. Praha: Jiskra, 1919. [Kratší ukázka].

GRIESE, Otakar (jako S. I. Hermes). Tajemství indické jogy. Praktický běh vyvinování okultních schopností a sil v člověku. Praha: Časopis Isis a Paracelsia, 1908. [VYbrané ukázky].

 

3. 5.

XII. Orient předmětem dětské a nábožensky propagační literatury:

KAŠPAR, T. B. Za bohem. Životní příběh indické ženy. Dle anglického od Ady Lee napsal T.B. Kašpar. Evanjelické listy 21, 1903, č. 4, s. 43–45; č. 5, s. 53; č. 6, s. 67–68; č. 7, s. 79–80; č. 8, s. 88–89; č. 9, s. 100–101; č. 10, s. 112–113; č. 11, s. 127–128.

SCOTT, Francis R. Dobrodružství na Koreji. Přeložil J.U. Brázda. Praha: Emil Šolc, 1918.

ŠŤASTNÝ, Alfons Bohumil. Indický škrtitel. Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona. In: JAREŠ, Michal (ed.). Lupiči nedobytných pokladen. Výbor z detektivních povídek 19. a počátku 20. století. Praha: Euromedia Group, 2015.

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK