PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
„Na hraně nejistot“: poetika a ikonologie hranice, meziprostoru, trazitivity - ABO700118
Anglický název: „At the Edge of Uncertainty“: On the Poetics and Iconology of Borders, Interspace and Transitivity
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: 20 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Vyučující: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Základní literatura (výběrově):

Badt, Kurt: Raumphantasien und Raumillusionen. Das Wesen der Plastik. DuMont Verlag: Köln 1963.

Bammer, Angelika (ed.):Displacements: cultural identities in question. Indiana University Press: Bloomington 1994.

Bataille, Georges: Erotismus. Herrmann & synové: Praha 2001.

Benthien, ClaudiaKrüger-Fürhoff, Irmela Marei (eds.): Über Grenzen: Limitation und Transgression in Literatur und Ästhetik. Metzler Verlag: Stuttgart 1999.

Bhabha, Homi, K.: The location of culture. Routledge: London – New York 1994.

Blanchot, Maurice: Literární prostor. Herrmann & synové: Praha 1999.

Deleuze, Gilles: Logika smyslu. Karolinum: Praha 2013.

Faber, Richard: Literatur der Grenze - Theorie der Grenze. Königshausen & Neumann: Würzburg 1995.

Fischer-Lichte, Erika: Estetika performativity. Vyd. Na konári: Mníšek pod Brdy 2011.

Fischer-Lichte, Erika: Ritualität und Grenze. Francke Verlag: Tübingen 2003.

Girard, René: Obětní beránek. Nakladatelství Lidové noviny: Praha 1997.

Gregg, John: Maurice Blanchot and the literature of transgression. Princeton Univ. Press: Princeton, NJ 1994.

Heidegger, Martin: Původ uměleckého díla. Oikúmené: Praha  2016.

Lamping, Dieter: Über Grenzen: eine literarische Topographie. Vandenhoeck & Ruprecht´: Göttingen 2001.

Mildenberg, Anne: Modernismand Phenomenology.Literature, Philosophy, Art. Palgrave Macmillan: London 2017.

Reichle, IngeborgSiegel, Steffen (eds.): Maßlose Bilder: visuelle Ästhetik der Transgression. Wilhelm Fink Verlag: München 2009.

Stockhammer, Robert (ed.): Grenzwerte des Ästhetischen. Suhrkamp Verlag: Frankfurt am Main 2002.

Stoichita, Victor Ieronim: Figures de la Transgression. Droz : Genève 2013.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (08.09.2017)

Hranice je svým způsobem všudypřítomným pojmem, zasahujícím do většiny odvětví našeho života a činnosti. Ve starořecké filozofii zaujímala myšlenka „hranice“ důležité místo: podle Aristotela nemůže žádný tópos (τόπος), žádné prázdné místo, existovat mimo ohraničený svět. Proto chápe tópos jako plochu a nehybnou nádobu, jejíž plochy-stěny tvoří hranici. Podle Martina Heideggera, který na starořecké filozofické zdůvodnění hranice bezprostředně navazuje, je „hranice“ tím, „odkud a v čem něco začíná“ a prostor, jak Heidegger zdůrazňuje v přednášce Bauen, Wohnen, Denken (1951),je vždy něčím ohraničeným, zapuštěným do hranic. V přednášce půjde mj. o to, zda je možné považovat pojem hranice za jeden ze základních pojmů moderny vůbec, neboť geopoliticky, hospodářsky, právně, etnicky, biologicky, sociálně atd., koexistuje pojem hranice v úzkém propojení se společensko-funkčními principy moderny samotné. Také lidské tělo a naše „Já“ má své hranice (kůže), které mohou být, samozřejmě s nemalým rizikem, překročeny. Pro jednu oblast lidské činnosti má hranice – v těsném sepětí s překročením hranice/transgresí  a mezi-prostorem – zcela zvláštní význam: pro literaturu, výtvarné umění, estetiku. Právě v této oblasti se souvztažný pohyb mezi zachováváním hranic (limitací) a jejich překračováním (transgresí), ukazuje jako umělecko-esteticky konstitutivní princip. Tím se do popředí dostávají také hraniční nebo krajní pozice a hodnoty umění a estetična, totiž lokalizace estetickýchfenoménů mimo oblast kanonizovaného krásna, jak se tato tendence projevuje již v literatuře řecké a římské antiky. Tematizace ošklivosti, bizarnosti, úděsu, hnusu, bolesti/traumatu, obscénnosti nikoliv jako důsledek hledání pravdy, která se nemusí nutně shodovat s ideou krásna, ale jako hledání specifického estetického účinku mimo oblast, tedy za hranicemi krásna. Ukazuje se, že hraniční fenomény získávají a rozvíjejí své epistemologické a estetické možnosti právě tam, kde umělecky nebo filozoficky samotný fenomén překračování hranic „reprezentace“. „dobrého vkusu“, „rozumu“ nebo „logiky“ atd., problematizují. Jako zvláštní třetí, jakkoliv labilní, temporálně dominovaná oblast transitivity, přechodnosti, se jeví hranice a hraniční prostory v poli napětí mezi jejich dodržováním a transcendováním. Přednáškový cyklus bude zaměřen – s překračováním hranic mezi obory a disciplínami – na různorodé projevy a formy dynamiky a metaforiky hranice, meziprostoru a tranzitivity především v literatuře a výtvarném umění, s příklady od antiky do současnosti. Pozornost bude věnována fenoménům, které obsah pojmů hranice/liminality a transgresivity epistémicky a významově spoluvytváření jako horizont, exces, obscénnost, extáze, trauma, šílenství, nevyslovitelnost a neviditelnost, performance ad.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK