PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Interpretace poezie - ABO300514
Anglický název: Interpretations of Poetry
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2006
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 KLP [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky:  
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: KCLSEDLA (23.09.2005)

Co máme, když máme interpretaci? Smyslem semináře je pokusit se odpovědět na tuto otázku prostřednictvím interpretací samotných, tedy prostřednictvím rekonstruktivního čtení básnických textů. "Praktické" zacházení s básnickým textem má být v semináři zároveň i příležitostí k reflexi základních pojmů jako "lyrika", "báseň", "poetická řeč", "poetické čtení" ad. Je lyrika a lyrická báseň "způsobem prožívání" sebe sama a světa, specifickou "citovou kvalitou" (Emil Staiger), je "výchozím typem" a "gravitačním centrem" (Jurij M. Lotman) literární produkce, je médiem "jiné" komunikace, prostupující sémantické řády kultur (Hans Blumenberg)? V své "samoúčelnosti" tíhne básnický jazyk, jak ukázal Jan Mukařovský, k neustálému oživování člověkova vztahu k řeči a řeči ke skutečnosti světa. Básnická řeč, která existuje pouze v textech, vytváří vždy určitý obraz, model světa, o jehož rekonstrukci v semináři půjde. Tyto (imaginativní) modely světa představují zároveň specifické modi lidské existence, tedy způsoby a formy toho, jak člověk - jako "světotvorný" subjekt - ve světě ek-sistuje a svoji zkušenost se světem a ve světě prostřednictvím verbálních znaků - nebo Lotmanovou terminologií - prostřednictvím "sekundárního modelujícího systému", zachycuje a "ztvárňuje". Co však znamená "subjektivita" v lyrice a jakou instancí je vůbec "lyrický subjekt" a "lyrické Já"? S tím se do popředí dostávají další, pro produktivní čtení básnických textů relevantní otázky: jaký význam má historický, společensko-kulturní, náboženský, filozofický popř. další jiný kontext básně? "Textualizuje" kontext, jak uvažuje Maurice Blanchot? Je básnický text (jen) další účastí na jednom velkém intertextu, jak uvažují stoupenci intertextuality (Kristeva, Barthes, Lachmann/ová/ ad.)? A v neposlední řadě: může být tzv. dekonstruktivismus (re)konstruktivním interpretačním přístupem?
Literatura
Poslední úprava: KCLSEDLA (23.09.2005)

Základní literatura:
BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Praha 1999.

BLOOM, Harold: Kánon západní literatury. Praha 2000.

ČERVENKA, Miroslav: Styl a význam. Praha 1991.

ČERVENKA, Miroslav: Verš a poezie. Sebeoslovení v lyrice. In: M. Červenka, Obléhání zevnitř. Praha 1996, s. 79-113, 149-186.

HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Praha 1993.

JAKOBSON, Roman: Poetická funkce. Praha-Jinočany 1996.

KOŽMÍN, Zdeněk, TRÁVNÍČEK, Jiří: Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od čtyřicátých let do současnosti. Brno 1998.

LOTMAN, Jurij M.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990 (zvláště kap. 6, "Poezie a próza").

MUKAŘOVSKÝ, Jan: Kapitoly z české poetiky I. Obecné věci básnictví. Praha 1948.

MUKAŘOVSKÝ, Jan: Básnická sémantika. Praha 1995.

MUKAŘOVSKÝ, Jan: Sémantický rozbor básnického díla: Nezvalův Absolutní hrobař. In: J. Mukařovský, Kapitoly z české poetiky II. Praha 1948, s. 269-289.

PECHLIVANOS, Miltos: Úvod do literární vědy. Praha 1999. (Zvláště kap.: Horn/ová/, Eva: Subjektivita v lyrice; Jacob, Joachim: Exkurs: literární hermeneutika).

STAIGER, Emil: Základní pojmy poetiky. Praha 1967.

WELLEK, René, WARREN, Austin: Teorie literatury. Olomouc 1996. (Zvláště oddíl IV., kap. 13-16).

ZEMAN, Milan (ed.): Rozumět literatuře I. Interpretace základních děl české literatury. Praha 1986.

Sylabus
Poslední úprava: KCLSEDLA (23.09.2005)

Tematické okruhy:
od Wolkera ke Kolářovi, tedy na vývoj české moderní poezie mezi experimentem, odmítáním estetické tradice a postavantgardním navazováním na ni, vývoj, který T.S. Eliot velmi výstižně charakterizoval jako "anti-traditional tradition".

Wolker, Jiří: Věci (Host do domu, 1921); Balada o snu (Těžká hodina, 1922).

Nezval, Vítězslav: Pierot cyklista (Pantomima, 1924); Žena v množném čísle (Žena v množném čísle, 1935/1936).

Biebl, Konstantin: Protinožci (S lodí jež dováží čaj a kávu, 1928); Když voní arnika (Zrcadlo noci, 1939).

Seifert, Jaroslav: Hôtel "Côte ďAzur" (Na vlnách TSF, 1925); Ruce Venušiny (titulní báseň, 1936).

Závada, Vilém: Maškarní ples (Siréna, 1932); Vzývání poesie (Cesta pěšky, 1937).

Halas, František: Sepie (Sepie, 1927); Před návratem (Hořec, 1933).

Holan, Vladimír: Zmizelá katedrála I (Triumf smrti, 1930); Rukopis (Kameni, přicházíš?, 1937).

Hora, Josef: Čas, bratr mého srdce (Struny ve větru, 1927)

Reynek, Bohuslav: Pařez v ohni (Rty a zuby, 1925); Pavučina (Setba samot, 1936).

Zahradníček, Jan: Výzvy (Jeřáby, 1933); Prázdné pokoje (Žíznivé léto, 1935).

Hrubín, František: Včelí plást (Krásná po chudobě, 1935)

Weiner, Richard: Snová balada o snu a spáči (Zátiší s kulichem, herbářem a kostkami, 1929).

Orten, Jiří: Báseň kamene (Cesta k mrazu, 1940); U tebe teplo je... (z básnické pozůstalosti).

Kolář, Jiří: Litanie (Ódy a variace, 1941-1944/1946); Hlas se zakusuje do kamene (Dny v roce, 1946-1948).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK