Sociální nerovnosti představují jedno z jádrových a konstitutivních témat sociologického zkoumání společnosti. Pojem ‚třída‘ a analýza trendů ve vývoji struktury společnosti se vrací do středu zájmů nejen odborné obce, ale stává se čím dál častěji i tématem veřejné diskuze. Jedním z vysvětleních současných politických otřesů (zvolení Trumpa, Brexit, vzestup populismu) je právě dlouhodobé přehlížení výrazných sociálních a kulturních propastí v sociálním prostoru. Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty na bakalářské úrovni se základními přístupy ke studiu sociálních nerovností v současných společnostech. Specifický důraz budeme klást na seznámení se s pojmem ‚třída‘, jenž má nezastupitelné místo v intelektuální tradici analýzy moderní společnosti. V kurzu se budeme věnovat teoretickým argumentům, stejně jako konkrétním empirickým případům, které demonstrují relevanci sociálních nerovností (nejen) v každodenním životě. Ve výkladu se budu mimo jiné opírat o současný významný návrat výzkumníků k neo-bourdieusianské tradici, která integruje ekonomické i kulturní aspekty sociálních nerovností.

1. Seznámit se s klíčovými přístupy ke studiu sociálních nerovností, seznámit se s pojmem ‚třida‘ tak jak je užíván v současných sociálních vědách
2. Porozumět tomu, jakou povahu mají sociální nerovnosti v současných (západních) společnostech, jaké mají dopady a jaké jsou základní principy jejich reprodukce.
3. Aplikovat získanou výbavu: rozpoznat projevy sociálních nerovností v každodenním životě, stejně jako mít představu o širší podobě společenské struktury současné české společnosti. Chápat historický kontext současné podoby sociálních nerovností v české společnosti.

Jádro kurzu tvoří jednak přednášky zaměřené na klíčová témata (9 přednášek, viz struktura kurzu), dále pak tři semináře, na které si studenti budou připravovat rozsáhlé přípravy na základě zadání.

Aktivní účast na semináři je povinná. Před seminářem každý student na základě zadání vypracuje a odevzdá přípravu (četba textů, vypracování podkladů), která bude základem pro splnění kurzu a hodnocení.

Podmínkou úspěšného splnění kurzu je aktivní účast na seminářích a včasné vypracování a odevzdání přípravy na semináře. Příprava na semináře bude mít povahu rozsáhlejšího úkolu, který bude dopředu zadán a pro jehož splnění budou potřebné znalosti získané během přednášek.

Omluvená nepřítomnost na semináři může být nahrazena na základě individuální domluvy. Náhrada je však podmíněna včasným odevzdáním přípravy.

Základní literatura:

Atkinson, W. 2015. Class. Cambridge: Polity.

 

1)      Co jsou sociální nerovnosti? Úvod, organizace kurzu a základní pojmy

·         Atkinson: „Introduction“

·         Braham, P. & Janes, L. 2002. Social Differences and Divisions. Oxford: Blackwell.

·         Devine, F. et al. (eds). 2005. Rethinking Class: Culture, Identities & Lifestyle. New York: Palgrave Macmillan.

·         Savage, M. 2016. „End class wars.“ Nature 537: 475-479.

·         Šanderová, J. 1999. „Opět o třídách a vrstvách v současné kapitalistické společnosti“. Sociologická časopis 35(1): 17-31

2)      Třída jako materiální výhoda

·         Atkinson: „Class as Exploitation“

·         Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity.

·         Piketty, T. 2015. Kapitál v 21. století. Praha: Knižní klub.

3)      Třída jako životní šance

·         Atkinson: „Class as Life Chances“

·         Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity.

4)      Třída a sociální prostor

·         Atkinson: „Class as Misrecognition“

·         Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický), s. 27-40 (kap. Kapitál nového typu)

·         Jarness, V. 2017. „Cultural vs economic capital: Symbolic boundaries within the middle class“. Sociology 51(2): 357-373.

5)      Shrnutí teoretických přístupů

6)      Sociální mobilita a proměna sociální struktury

·         Atkinson: „Social (Im)mobility“

·         Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.

·         Katrňák, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: CDK

7)      Vzdělávání a vzdělanostní reprodukce

·         Atkinson: „Educational reproduction“

·         Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.

·         Lareau, A. 2011. Unequal Childhoods: Class, Race, and Family Life. Berkeley: University of California Press.

·         Lareau, A., & Weininger, E. B. 2003. „Cultural capital in educational research: A critical assessment“. Theory and society, 32(5–6), 567–606.

8)      Důsledky třídního postavení: zdraví

·         Atkinson: „Health, Life and Death“

·         #bude doplněno

9)  Třída, politika a identita

·         Atkinson: „Politics and Identity“

·         Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický)

·         Jarness, V. et al. 2019. „From Class Politics to Classed Politics“. Sociology, online first

·         Nedbálková, K. 2012. „Tak daleko, tak blízko: Dělnická třída v České republice“. Sociální studia 9(3): 85-100

10)  Kulturní stratifikace, vkus a legitimizace

·         Holt, D. B. 1998. „Does Cultural Capital Structure American Consumption?“ Journal of Consumer Research, 25(1), 1–25.

·         Lamont, M. & Fournier, M. (eds.). Cultivating Differences: Symbolic Boundaries and the Making of Inequality. Chicago: University of Chicago Press.

·         Špaček, O. 2018. „Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy“. Sociologický časopis 54(5): 699-726.

·         Warde, A. 2008. „Dimensions of a Social Theory of Taste“ Journal of Cultural Economy 1(3): 321-336.

11)  Transformace společnosti a česká třídní struktura

·         Andrle, V. 1999. „Nepotopitelná třída: Rodinné zázemí v sebeprezentaci českých postkomunistických podnikatelů“. Biograf, (18–19): 41–60.

·         Drahokoupil, J. 2008. „Who won the contest for a new property class? Structural transformation of elites in the Visegrád Four region“. Journal for East European Management Studies, 13(4): 361–377.

·         Eyal, G. 2003. The Origins of Postcommunist Elites: From Prague Spring to the Breakup of Czechoslovakia. Minneapolis: University of Minnesota Press.

·         Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.

·         Matějů, P. 1993. „Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace: Česká republika 1989-1992“. Sociologický časopis, 27(3): 341–366.

·         Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.