|
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Šíma, Ph.D. (30.06.2016)
|
|
||
Poslední úprava: Jiří Krasilov (28.06.2016)
DEMLOVÁ, M., PONDĚLÍČEK, B. Matematická logika. ČVUT, 1997. HROMEK, P. Logika v příkladech. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2002. PELIŠ, M. Logika. AMOS, 2002, druhé vydání. SOCHOR, A. Logika pro všechny ochotné myslet. Karolinum, 2011. |
|
||
Poslední úprava: Jiří Krasilov (28.06.2016)
Požadavky na zápočet:
|
|
||
Poslední úprava: Jiří Krasilov (28.06.2016)
Logika jako věda. Formy usuzování. Logika a logiky. Matematická logika. Jazyk formální a přirozený. Teorie reference. Jazyk-objekt a metajazyk. Základy výrokové logiky (VL). Syntax a formule VL, základní výrokové spojky. Logická forma. Sémantika VL, pravdivostní hodnoty (pravdivostní ohodnocení) a tabulky pravdivostních hodnot. Splnitelná a nesplnitelná formule a množina formulí, tautologie. Úsudky ve výrokové logice (vyplývání ve VL). Definice vyplývání a metoda protipříkladu. Vztah deduktivního a induktivního usuzování. Obecné vlastnosti sémantického důsledku. Sémantická verze věty o dedukci. Booleovské funkce. Konjunktivní a disjunktivní normální formy. Booleovský kalkul. Predikátová logika (PL). Syntax, termy a formule PL. Sémantika PL (struktura, interpretace, valuace, model). Základní množinové vztahy a operace (prvek, podmnožina, komplement, universum, průnik, sjednocení, rozdíl množin). Volné a vázané proměnné, sentence. Splněnost a platnost formule ve struktuře, tautologie PL, vyplývání a vlastnosti sémantického důsledku. Subjekt-predikátové soudy (výroky), monadická PL. Logický čtverec. Negování subjekt-predikátových výroků. Řešení jednoduchých logických úsudků (sylogismů). Vennovy diagramy. Sylogismy a jejich historie. Analytické tabulky (chování logických konstant klasické logiky). Přirozená dedukce, důkazové systémy klasické logiky. Sémantické a syntaktické odvozování, důkaz formule z množiny formulí. Tautologičnost a dokazatelnost. Neklasické logiky. Neformální logika. Právní logika. |