PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Elektronový transport v kvantových systémech - NFPL173
Anglický název: Electron Transport in Quantum Systems
Zajišťuje: Katedra fyziky nízkých teplot (32-KFNT)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Rozsah, examinace: letní s.:3/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Garant: prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.
Dr. Karel Výborný
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: T_KFNT (23.05.2003)
Úvod do fyziky elektronových stavů a transportu v moderních polovodičových systémech, heterostrukturách a kvantových strukturách. Přednáąka zahrnuje následující témata: shrnutí elektronové struktury polovodičů a polovodičových heterostruktur, vodivost a transmisní koeficienty, lokalizace, univerzální fluktuace vodivosti, Aharonov-Bohmův jev, Hallovy jevy, resonanční tunelování a elektronový turniket, spinově závislý transport a spinotronika.
Sylabus -
Poslední úprava: T_KFNT (23.05.2003)

Během osmdesátých let minulého století dosáhly polovodičové technologie takové dokonalosti, že umožnily vytvářet elektronové systémy o rozměrech řádu několika desítek nanometrů, jako jsou například dvojrozměrné elektronové systémy, kvantové dráty či tzv. kvantové tečky - umělé atomy. Jejich příprava byla založena především na využití kombinace elektronové litografie a metody MBE (Molecular Beem Epitaxy), která umoľňuje kontrolovaný růst jednoatomových polovodičových vrstev včetně jejich složení. Zásluhu na jejich rozvoji měly velké elektronické společnosti, které usilovaly o výrobu stále dokonalejších součástek a jejich miniaturizaci. Jedním z nejpřekvapivějších výsledků jejich studia byl objev kvantového Hallova jevu, za který byly uděleny Nobelovy ceny za fyziku v roce 1985 a 1998. V roce 2000 pak byla udělene další Nobelova cena v oboru polovodičových kvantových struktur za příspěvek k rozvoji moderní opto-elektroniky. Součástky založené na spinově polarizovaném transportu elektronů se staly základem nového oboru, tzv. spinotroniky, kterou odstartoval objev gigantické magnetoresistence v roce 1988.

Přednášky si kladou za cíl přiblížit studentům podstatu kvantového charakteru elektronového transportu nejjednodušší formou vyžadující pouze znalost základů kvantové mechaniky a jsou věnovány následujícímu okruhu otázek:

1) Shrnutí fyziky polovodičů -- krystalová a elektronová struktura.

2) Nízkorozměrné elektronové systémy -- epitaxe z molekulárních svazků a litografie, pásové inženýrství a kvantové jámy, rozměrové kvantování, dvojrozměrný elektronový plyn.

3) Elektronový transport jako srážkový problém -- souvislost konduktance (převrácená hodnota odporu) a transmisních koeficientů, kvantování odporu bodových kontaktů, Landauerův-Buttikerův formalismus.

4) Lokalizace a fluktuace konduktance -- pravděpodobnost průchodu elektronu dvěma bariérami, vliv interference, lokalizační délka, univerzální fluktuace konduktance.

5) Rezonanční tunelování a Coulombická blokáda -- tunelování elektronů dvojitou barierou, rezonanční a jednoelektronové tunelování, elektronový turniket.

6) Jev Aharonova-Bohma -- kvantování magnetického toku vodivou smyčkou.

7) Celočíselný kvantový Hallův jev -- kvantování energetického spektra vlivem silného magnetického pole, Landauovy hladiny a hranové stavy, diamagnetické proudy a vliv lokalizace.

8) Zlomkový kvantový Hallův jev -- nestlačitelnost a faktor plnění, kompozitní fermiony.

9) Spinotronika -- gigantická magnetoresistence, efekt spinového přenosu, anomální Hallův jev, feromagnetické polovodiče.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK