Formování veřejného mínění

• Název práce v češtině: Formování veřejného mínění
• Název v anglickém jazyce: Public opinion formation
• Klíčová slova: agenda setting|veřejné mínění|válka na Ukrajině
• Klíčová slova anglicky: agenda setting|pubic opinion|War in Ukraine
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.11.2023
• Datum zadání: 10.11.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 10.11.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem
• Oponenti: doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc.

Zásady pro vypracování

VÝZKUMNÁ OTÁZKA: Jak se formuje vnímání hrozby v souvislosti s válkou?
1. Východiska:
Téma války je od února roku 2022 kvůli válce na Ukrajině neopominutelným společenským tématem v ČR i na světě. Jelikož se jedná o válečný konflikt mající souvislost s obavami o bezpečnost, je vhodné se zaměřit na oblast „vnímání hrozby“. Předpokládám, že jedním z faktorů formující veřejné mínění je mediální obsah. V první řadě předpokládám roli významnosti tématu v mediální agendě, kdy vyšší zastoupení tématu vede ke zvýšení důležitosti (McCombs, 2009) a tedy i obav, které s tématem souvisí. Dále můžeme mluvit o rámcování, tedy nastolování agendy II. stupně (Škodová et al., 2008, Al Nahed & Hammond, 2018). S formováním veřejného mínění ve smyslu působení médií souvisí také charakteristika médií, kdy můžeme mluvit o rozdílných účincích z hlediska vlastnictví média (veřejnoprávní vs. soukromé médium) (např. Coninck et. al., 2018). Z hlediska modality nosiče (tedy rozdílného působení na smysly) dále předpokládám, že existuje rozdíl mezi působením tradičního a internetového zpravodajství (např. Debrael et al., 2021). Nakonec předpokládám, že osobní charakteristiky jedince, jako je věk, vzdělání, velikost místa bydliště či pohlaví mohou být významnými proměnnými souvisejícími s vnímáním hrozby (Fetoshi & Gërguri, 2023). Tento efekt může být jak přímý, tak i přenesený skrze výběr konkrétního média.
2. Cíle:
Mým cílem bude ověřit souvislost mediálního pokrytí s vnímáním hrozby a následně identifikovat další klíčové proměnné formující vnímání hrozby. V první řadě budu ověřovat teorii agenda setting a to jak 1. stupeň (souvislost veřejného mínění a mediálního pokrytí), tak 2. stupně (rámcování). Současně budu zkoumat, jak vnímání hrozby souvisí s tím, jaký typ média respondent sleduje – tedy rozdíly mezi respondenty častěji sledující tradiční média (televize, noviny a rádio) a respondenty využívající internetové zdroje (fóra, internetové zpravodajství a sociální sítě), ale také na rozdílné působení veřejnoprávního a soukromého zpravodajství. Určím také významné demografické proměnné, které mohou způsobovat rozdíly ve vnímání hrozby. Výsledek přinese komplexní pohled na téma vnímání a formování hrozby.
3. Metodika:
K analýze použiji tři druhy dat – data z mediální analýzy, data veřejného mínění související s válkou a hloubkové rozhovory. Východiskem bude obsahová analýza mediálního obsahu podle klíčových slov, přičemž budu zkoumat podíl zpráv týkajících se války. Následně tato data porovnám s daty z kontinuálního šetření Naše společnost zobrazující vnímání hrozby. V rámci této analýzy budu věnovat pozornost také rozdílům ve sledování „tradičních“ (TV, rozhlas) a „internetových“ médií. Zároveň data sekundárně zanalyzuji, abych identifikovala další související demografické proměnné (věk, vzdělání, velikost místa bydliště…). Zaměřím se i na souvislost postoje a chování, přičemž prozkoumám, zda lidé zmiňující velké obavy současně kvůli válečné situaci měnili své chování. V rámci mediální analýzy identifikuji rámce objevující se v konkrétním časovém období. Tyto rámce následně porovnám s hloubkovými rozhovory, které povedu jednak s těmi, kteří v předchozím období sledovali zpravodajství ve veřejnoprávních médiích, tak s těmi, kteří sledovali zpravodajství v komerčních médiích. Tímto experimentem na jedné straně ověřím, zda se mediální rámce shodují s veřejným míněním, na druhé straně také prozkoumám rozdíly mezi příjemci různého typu medií.
4. Hypotézy:
V rámci analýzy se posupně zaměřím na následující otázky a z nich vyplývající hypotézy:
· Má vystavení obsahům o válce efekt na vnímanou důležitost tématu války?
H1a: Vyšší podíl zpráv týkající se války vede k zvýšení důležitosti tématu války.
H1b: Vyšší podíl zpráv v internetovém zpravodajství týkající se války vede k zvýšení důležitosti tématu války u těch, kteří se nejčastěji informují na zpravodajských webech.
H1c: Vyšší podíl zpráv v televizi týkající se války vede k zvýšení důležitosti tématu války u těch, kteří společenské dění sledují nejčastěji v televizi.
· Má vystavení obsahům o válce efekt na zvýšení vnímání hrozby?
H2a: Vyšší podíl zpráv v médiích týkající se války vede k vyššímu vnímání hrozby.
H2b: Vyšší podíl zpráv v televizi týkající se války vede k vyššímu vnímání hrozby u těch, kteří se nejčastěji informují v televizi.
H2b: Vyšší podíl zpráv v internetovém zpravodajství týkající se války vede k vyššímu vnímání hrozby u těch, kteří společenské dění sledují na zpravodajských webech.
· Existuje souvislost mezi vnímáním hrozby a chováním?
H3: Vyšší míra vnímání hrozby vede ke změně chování ve smyslu přípravy na konflikt – vytváření si zásob, přípravy evakuačního zavazadla či např. nákup jodových tablet.
· Je pro vytváření rámců o válce podstatné, zda se jedná o veřejnoprávní nebo soukromé zpravodajství?
H4a: Veřejnoprávní média používají k zobrazování stejné události jiné rámce, než jaké ve svém zpravodajství používají soukromá média.
· Vnímají lidé sledující veřejnoprávní média situaci války odlišně, než jak ji vnímají lidé sledující soukromá média?
· Jaké demografické proměnné souvisí s formováním hrozby?
5. Charakteristika závěrů:
Nejprve budu ověřovat teorii agenda setting – očekávám, že podíl zpráv ohledně války bude souviset s mírou vnímání hrozby. Dále očekávám, že rámce objevující se v různém typu mediálního prostoru budou souviset s rámci, které budou příjemci odlišného typu médií uvádět v rámci hloubkových rozhovorů a respondenti tudíž budou stejné události vnímat odlišně. Co se týče demografických proměnných, předpokládám, že vzdělání, věk, pohlaví velikost místa bydliště můžou být podstatnými proměnnými ve vnímání. Na základě literatury a explorační analýzy určím a ověřím další proměnné, které s vnímáním hrozby souvisí.

Seznam odborné literatury

· Al Nahed, S., & Hammond, P. (2018). Framing war and conflict: Introduction to the special issue. Media, War & Conflict, 11(4), 365–368. https://doi.org/10.1177/1750635218798992
· Altheide, D. L. (1997). “the news media, the problem frame, and the production of fear.” The Sociological Quarterly, 38(4), 647–668. https://doi.org/10.1111/j.1533-8525.1997.tb00758.x
· Coe, K. (2012). Television News, public opinion, and the Iraq War. Communication Research, 40(4), 486–505.https://doi.org/10.1177/0093650212438916FUNKHOUSER, G. R. (1973). THE ISSUES OF THE SIXTIES: AN EXPLORATORY STUDY IN THE DYNAMICS OF PUBLIC OPINION. Public Opinion Quarterly, 37(1), 62–75. Dostupné online nahttps://doi.org/10.1086/268060
· Debrael, M., d’Haenens, L., De Cock, R., & De Coninck, D. (2021). Media use, fear of terrorism, and attitudes towards immigrants and refugees: Young people and adults compared. International Communication Gazette, 83(2), 148–168.https://doi.org/10.1177/1748048519869476
· Fear of War among Newspaper Readers: A Study of Pulwama Incident Nimra Gul1 , Sajjad Ali2 , Faiza Latif3 & Fazal Rahim Khan4
· FETOSHI, A., & GËRGURI, D. (2023). Agenda setting about the war in Ukraine: The impact of television in Kosovo. Teorija in Praksa, 68–89. https://doi.org/10.51936/tip.60.1.68
· Harder, R. A., Sevenans, J., & Van Aelst, P. (2017). Intermedia agenda setting in the social media age: How traditional players dominate the news agenda in Election Times. The International Journal of Press/Politics, 22(3), 275–293. https://doi.org/10.1177/1940161217704969
· Kalvas, F. & Kreidl, M. (2007). Jaký je vliv obsahu a struktury televizního zpravodajství na vnímání důležitosti vybraného tématu českou veřejností? Sociologický časopis 43 (2) 333- 360. Dostupné online nahttps://sreview.soc.cas.cz/artkey/csr-200702-0004_how-does-thecontent-and-structure-of-television-news-affect-the-perceived-importance-of-issues-amongthe-czech.php
· Matthijs, K., De Coninck, D., Debrael, M., d'Haenens, L., & De Cock, R. (2019). Unpacking attitudes on immigrants and refugees: a focus on household composition and news media consumption. Media and Communication, 7(1), 43-55.https://doi.org/10.17645/mac.v7i1.1599
· McCombs, M. E. (2009). Agenda setting: Nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. Praha: Portál.
· Ninkovic-Slavnic, D. (2016). Agenda setting in the world of online news: New questions for new environment. CM: Communication and Media, 11(38), 47–70. https://doi.org/10.5937/comman11-12462
· Škodová, M., Červenka, J., Nečas, V., Kalvas, F., Tabery, P., & Trampota, T. (2008). Agenda-setting: Teoretické přístupy. Praha, Česká republika: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
· Trampota, T., & Nečas, V. (2007). Intermediální agenda českých médií. Naše společnost 5 (2) 12-19. Dostupné online nahttps://cvvm.soc.cas.cz/cz/cvvm/casopis-nase-spolecnost/prehledclanku/58-2007-2/1187-intermedialni-agenda-eskych-medii
· Valkenburg, P. & Jochen, P. & Joseph, W. (2016). Media Effects: Theory and Research. Annual review of psychology. 67. 315-338. https://www.annualreviews.org/doi/full/10.1146/annurev-psych-122414-033608
Young, J. R. (2003). The role of fear in agenda setting by Television News. American Behavioral Scientist, 46(12), 1673–1695. https://doi.org/10.1177/0002764203254622