True crime a jeho obraz deviace

• Název práce v češtině: True crime a jeho obraz deviace
• Název v anglickém jazyce: True crime and its image of deviance
• Klíčová slova: sociální deviace, true-crime, násilí, média
• Klíčová slova anglicky: social deviance, true crime, violence, media
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 27.09.2022
• Datum zadání: 27.09.2022

Seznam odborné literatury

Akrivos, Dimitris, Antoniou, A. K. (Eds.). (2019). Crime, deviance and popular culture. Palgrave.

Binik, Oriana (2020). The Fascination with Violence in Contemporary Society. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-26744-5_1

Boling, Kelli S. a Kevin Hull (2018) Undisclosed Information—Serial Is My Favorite Murder: Examining Motivations in the True Crime Podcast Audience, Journal of Radio & Audio Media, 25:1, 92-108, DOI: 10.1080/19376529.2017.1370714

Caputo-Levine, Deirdre, a Jacob Harris (2022) "Experiencing Relative Deprivation as True Crime: Applying Cultural Criminology to the Qanon Superconspiracy Theory." International Journal of Criminology and Sociology 11: 55-63.

Dowler, Ken, Thomas Fleming, a Stephen L. Muzzatti (2006). Constructing Crime: Media, Crime, and Popular Culture. Canadian Journal of Criminology and Criminal Justice 2006 48:6, 837-850. https://doi.org/10.3138/cjccj.48.6.837

Downing, Lisa (2013). The Subject of Murder: Gender, Exceptionality, and the Modern Killer, Chicago: University of Chicago Press. https://doi.org/10.7208/9780226003689

Gal, Petr (2016). Vraždy podle Dextera: Proč lidé napodobují mediální násilí (Murders by Dexter: Why people imitate media violence). V Psychologon. Brno: Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. p. nestránkováno. ISSN 1805-7160.

Goode, Erich. (2015). The sociology of deviance. The handbook of deviance, 1. John Wiley & Sons, Inc. ISBN:9781118701423

Kohm, Steven (2017) "Popular criminology." Oxford Research Encyclopedia of Criminology and Criminal Justice.

Hall, Steve (2012). Theorizing crime and deviance: A new perspective. Sage.

Harrison, Marissa a Frederick, Erika. (2022). Interested in serial killers? Morbid curiosity in college students. Current Psychology. 41. 10.1007/s12144-020-00896-w.

Munková, Gabriela (2001). Sociální deviace: (přehled sociologických teorií). Praha: Karolinum. ISBN 80-246-0279-2

Murley, Jean (2008). The rise of true crime. Westport: Praeger Publishers.

Neale, Alexa (2021). From ‘Forensic Narratives’ to ‘Narratives of Forensics’: Telling Stories About the Murder of Gay Gibson. In: Mellins, M., Moore, S. (eds) Critiquing Violent Crime in the Media. Palgrave Macmillan, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-83758-7_4

Rawlings, Philip (1998). "True crime." The British Criminology Conferences: Selected Proceedings. Vol. 1.

Rosenberg, Morris a Turner, Ralph H. (1990). The Sociology of Deviance and Social Control v: Social Psychology: Sociological Perspectives (1st ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781315129723

Urban, Lukáš, Josef Dubský and Jan Bajura (2012). Sociální deviace. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. ISBN 978-80-7380-397-1.

Vicary, Amanda & Fraley, Chris (2010). Captured by True Crime: Why Are Women Drawn to Tales of Rape, Murder, and Serial Killers?. Social Psychological and Personality Science. 1. 81-86. 10.1177/1948550609355486.

Wiltenburg, Joy (2004). True Crime: The Origins of Modern Sensationalism. The American Historical Review, 109(5), 1377–1404. https://doi.org/10.1086/530930

Zillmann, Dolf (1998). The psychology of the appeal of portrayals of violence. In J. Goldstein (Ed.), Why we watch: The attractions of violent entertainment (pp. 179–211). New York: Oxford University Press.
 

Předběžná náplň práce

Popularita mediální tvorby, která se zajímá o kriminalitu, je dlouhodobě na vzestupu. Motivy zločinů se objevují jak v seriálech, filmech, literatuře či ve formě podcastů a právě žánr, který je označován jako tzv. true crime, se pravidelně umisťuje v popularitě mezi těmi nejoblíbenějšími v České republice. Má práce se bude snažit o exploraci jak způsobů, jakým jsou samotní devianti v mediálních obsazích popisováni, tak i motivací konzumentů true crime k oblibě tohoto žánru.
Přesto, že právě toto téma je velmi relevantní v dnešní společnosti, v českém sociologickém prostředí mu není věnována velká pozornost. Většinou tato témata jsou uchopována psychology, kteří se zabývají, jaký vliv má ona reprezentace na jedince, zda dochází k nápodobě jednání atp. (např. Gal, 2016). Dále je téma uchopováno také žurnalisty, kteří se zaměřují na analýzu médií ve smyslu porozumění jejich použití – jakým způsobem funguje interakce mezi médiem a publikem či jaké má publikum motivace ke konzumaci (např. Boling a Hull, 2018). Historici zase zkoumají, jak se tato fascinace proměňuje s časem – do jaké míry je popularita tohoto žánru charakteristikou dané doby (např. Wiltenburg, 2004). V rámci kriminologie se téma true crime studuje v mnoha různých podobách, od analýzy samotných investigativních postupů (Caputo-Levine a Harris, 2022), po upozorňování na rozdíly mezi populární a akademickou kriminologií, která často v rámci true crime ztrácí své hranice (Kohm 2017, Rawlings 1998).
V již realizovaných výzkumech na toto téma se výzkumníci zajímali například o cílovou skupinu, která preferuje mediální obsahy s tématikou násilí. Například dle Amandy Vicary (2010) ženy mají větší zájem o literaturu, která se zabývá násilím (znásilnění, vraždy, sérioví vrazi atd.) než muži. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ženy věří, že právě konzumací těchto témat získají vědomosti, které jim potenciálně pomohou, pokud by se dostaly do stejné situace jako postavy v knize. Ve své práci bych chtěla zjistit, do jaké míry jsou zjištění Vicary konzistentní s motivacemi zkoumaných konzumentů true crime (gender jako faktor podílející se na vysvětlení motivace). Zda respondentky jako motivaci ke konzumaci tohoto žánru vnímají získávání vědomostí, které mohou potenciálně ženě pomoci. I podle autorek Marissy Harrison a Eriky Frederick (2022) má gender vliv na zájem o mediální obsahy zobrazující sériové vrahy či popisující další morbidní činy. Samotný zájem žen o tato témata vysvětlují v kontextu evoluční psychologie – fascinace žen těmito tématy by mohla být produktem tzv. ochranné bdělosti (protective vigilance) žen. Právě tato bdělost je obecně (bez ohledu na gender) vnímána jako jeden z klíčových faktorů, pokud se snažíme pochopit, proč jsou lidé těmito činy fascinováni (Zillmann 1998, Murley 2008). Například právě Murley (2008) vysvětluje zájem o tato témata tím, že lidé žijí v prostředí, kde se cítí relativně v bezpečí. Právě sledováním a posloucháním true crime mají možnost si připomenout to, že ve společnosti je přítomna určitá složka zla – nebezpečí.
Další již vzniklý výzkum provedl Dimitris Akrivos a spol. v roce 2019. Tato publikace se zabývá paradoxem, jak v médiích figurují společensky disfunkční a neempatické osoby jako detektivové, kteří jsou následně „oslavováni“ jakožto určitý embodiment zajišťující „sociální spravedlnost a egalitarismus“ (např. Dexter, Lisbeth Salander). Dále se zabývají také jazykovou dimenzí, kdy se zaměřují na genderové stereotypy v reprezentaci zločinců a také, jakým způsobem se vyobrazují současné významné zločiny (teroristické útoky, zločinecká spiklenectví…). V neposlední řadě se autoři také věnují tématu narace zločinů v žánru true crime. Právě zločiny jsou představovány publiku jako určitý zdroj zábavy ve smyslu jeho konzumace. S tím se následně pojí i další zapojování do aktivit, které například podporují boje za neprávem odsouzené, vznik fanouškovské základny atd. Ve své práci bych se blíže chtěla zaměřit na to, kdy je daný deviant vnímán jako embodiment sociální spravedlnosti, respektive jaké charakteristiky se s tím pojí. Zda je toto vnímání přítomné jak v mediální tvorbě, tak přímo u respondentů.
Zatímco například Lisa Downing (2013) se zaměřila na proměnu vnímání vrahů. Pracuje s tezí, že vrah je individuum, které existuje mimo morální majoritu společnosti (není to jen „obyčejný občan“). V knize se autorka snaží ukázat, že vrah není nikterak výjimečný, jelikož je to obyčejný člověk, který je stejný jako ostatní ve společnosti – reflektuje ji. Zajímá se o média, která produkují obraz vrahů, kteří jsou vykreslováni jako specifický sociální subjekt západní modernity. Spíše než označení spojené s normou a deviací se autorka snaží tato individua zasadit na určité kontinuum, a tedy tím do jisté míry zpochybňuje jejich výraznou odlišnost od zbytku „nevraždící populace“. V návaznosti na tento výzkum bych se své práci ráda zajímala i o tuto oblast. Tedy, do jaké míry jsou devianti (vrazi) vsazováni do kontextu společnosti ve smyslu, že jsou jejich součástí – nikoliv, že by byli mimo onu majoritní skupinu.
Tato práce se zabývá obrazem deviace v true crime a popularitou tohoto žánru mezi konzumenty. Cílem je identifikovat jak samotné motivace k oblibě true crime, tak jakým způsobem jsou devianti v tomto žánru popisováni. Dále se práce bude snažit odhalit faktory, které právě k této oblibě vedou a pochopit tak, proč je true crime mezi českými konzumenty oblíbený. Z teoretické diskuse vyplynuly výzkumné otázky, kterými bych se ráda ve své práci věnovala. Obecně se oblasti zájmu dělí na dvě složky – zájem o obraz deviantů a zájem o publikum těchto obrazů (konzumenti true crime).
Práce se bude zabývat tím, jaké charakteristiky se pojí s obrazem devianta v true crime žánru. Jakým způsobem je popisovaný obraz devianta konzistentní se sociologickými teoriemi a výklady deviace. V rámci studia sociálních deviací je nejznámějších celkem 5 teorií, které vysvětlují tyto odchylky – teorie sociální anomie, teorie sociální dezorganizace, teorie sociální kontroly, teorie kulturního přenosu a etiketizační teorie. Ráda bych tedy ve své práci zohlednila dané teorie a pokusila se o určité zasazení do kontextu deviace v true crime. Dále se práce bude věnovat, po vzoru Downing (2013), otázce – do jaké míry jsou devianti vsazováni do kontextu společnosti jakožto její součástí a nestojí mimo majoritu (otázka normality). S odkazem na výzkum uskutečněný Akrivosem (2019) budu zjišťovat – za jakých podmínek je deviant v kontextu true crime žánru vnímán jako embodiment sociální spravedlnosti.
Práce bude zjišťovat z jakého důvodu se konzumenti true crime zajímají o tento žánr. Následně tedy i do jaké míry je motivace ke konzumaci vysvětlována v kontextu tzv. ochranné bdělosti. Blíže se budu zabývat genderem jako faktorem při oblibě – tedy jakým způsobem je zájem o true crime spojen s genderem konzumentů. S odkazem na zjištění Vicary (2010) bude práce zjišťovat – do jaké míry je konzumace true crime žánru ženami vysvětlována získáváním vědomostí, které mohou potenciálně ženě pomoci.