Lichtenštejnsko mezi přímou demokracií a absolutní monarchií? Cesta k nové lichtenštejnské ústavě

• Název práce v češtině: Lichtenštejnsko mezi přímou demokracií a absolutní monarchií? Cesta k nové lichtenštejnské ústavě
• Název v anglickém jazyce: Liechtenstein between direct democracy and absolute monarchy? The Road to a New Liechtenstein Constitution
• Klíčová slova: Lichtenštejnsko, ústavní novelizace, konstituční monarchie, Hans-Adam II., panovnické pravomoci, dělba moci, královo dilema, demokracie, absolutismus
• Klíčová slova anglicky: Liechtenstein, constitutional amendment, constitutional monarchy, Hans-Adam II., sovereign powers, separation of powers, king’s dilemma, democracy, absolutism
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Miroslav Kunštát, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.07.2021
• Datum zadání: 15.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 22.09.2023 08:30
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C321, 321, seminární místnost IMS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 01.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 22.09.2023
• Oponenti: PhDr. Zuzana Lizcová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Ústava Lichtenštejnského knížectví (LÚ) (1921), v originálním znění z 5. října 1921, včetně všech změn do 16. března 2003. Online dostupné na https://www.verfassungen.eu/lie/verf21-i.htm (staženo 24. února 2023).
Anckar, Carsten. „Constitutional monarchies and semi-constitutional monarchies: a global historical study, 1800–2017“. Contemporary Politics 27, č. 1 (2021): 23–40, https://doi.org/10.1080/13569775.2020.1824360 (staženo 10. ledna 2023).
Beattie, David. Liechtenstein: A Modern History. A New and Enlarged Edition. 2. rozšířená edice. Liechtenstein: van Eck Publishers, 2012.
Bussjäger, Peter. Ústavní komentáře k článkům 1, 3, 4, 7, 10, 11, 13, 51, 62, 63, 65, 66, 70, 79, 80, 92, 106 a 107 Lichtenštejnské ústavy. Liechtenstein-Institut. Komentáře jsou dostupné na https://verfassung.li/Kommentar (staženo mezi 20. květnem a 18. červnem 2023).
Frowein, Jochen. Rechtsgutachten zu den Verfassungsvorschlägen des Fürstenhauses des Fürstentums Liechtenstein zur Änderung der Verfassung des Fürstentums vom 2. Februar 2000 der Regierung des Fürstentums Liechtenstein. Heidelberg, 2000. https://demokratiebewegung.li/de/dokumente/verfassungsdiskussion/Gutachten-Frowein.pdf/view (staženo 21. května 2023).
Funk, Bernd-Christian. Rechtsgutachten über Fragen der Reform der Verfassung des Fürstentums Liechtenstein. Wien, 2001. https://demokratiebewegung.li/de/dokumente/verfassungsdiskussion/Gutachten-Funk.pdf/view (staženo 24. května 2023).
Marcinkowski, Frank a Wilfried Marxer. Öffentlichkeit, öffentliche Meinung und direkte Demokratie. Eine Fallstudie zur Verfassungsreform in Liechtenstein. Schaan: Verlag der Liechtensteinischen Akademischen Gesellschaft, 2010.
Wille, Herbert. Die liechtensteinische Staatsordnung: Verfassungsgeschichtliche Grundlagen und oberste Organe. Schaan: Verlag der Liechtensteinischen Akademischen Gesellschaft, 2015.
Winkler, Günther. Der Europarat und die Verfassungsautonomie seiner Mitgliedstaaten. Eine europarechtliche Studie mit Dokumenten und Kommentaren, veranschaulicht durch die Aktionen des Europarates gegen die Verfassungsreform von Liechtenstein. Wien: Springer Verlag, 2005.
z Lichtenštejna, Hans-Adam II. Stát ve třetím tisíciletí. Schaan: van Eck Verlag, 2010.
Zahle, Henrik, Pieter Van Dijk a Jean-Claude Scholsem. Opinion on the Amendments to the Constitution of Liechtenstein Proposed by the Princely House of Liechtenstein. Opinion no. 227/2002. Strasbourg, 2002. https://www.venice.coe.int/webforms/documents/default.aspx?pdffile=CDL-AD(2002)032-e (staženo 20. května 2023).

Předběžná náplň práce

Zatímco ve většině evropských monarchií docházelo v průběhu 20. století ke změnám politického systému či dekonstrukci politické moci panovníka, v Lichtenštejnském knížectví nastal v 90. letech téhož století opačný proces. Ten vyvrcholil novelizací ústavy roku 2003, v níž se lichtenštejnský kníže mocensky prosadil vůči demokraticky zvoleným státním institucím. Cílem této práce je zanalyzovat ústavní novelu a její dopad na ústavně-politický systém Lichtenštejnska a zjistit hlavní příčiny úspěchu knížete v ústavním referendu v roce 2003. Výzkum je proveden formou případové studie. K interpretaci výsledků v rámci politologických výzkumů monarchií jsou použity koncepty, jako je teorie králova dilematu či smíšená ústava. Hypotéza předpokládá, že i přes posílení moci knížete nedošlo ke změně politického systému v absolutní monarchii a že hlavním klíčem knížecího úspěchu byla jeho silná pozice zakotvená v historických tradicích a sentimentech obyvatel země. V práci jsou využity prameny, přičemž centrálním je ústava. Prameny jsou doplněny o sekundární literaturu z oborů politologie, historie či práva. Práce dochází k závěru, že i přes značné posílení knížecích pravomocí nedochází k dezintegraci demokratického parlamentního systému a ze země se nestává absolutní monarchie. V ústavě stále existují pojistky proti samovládě panovníka, přičemž tou nejradikálnější je zrušení monarchie prostřednictvím plebiscitu. Z historických souvislostí je však identita malého knížectví úzce spjata s populární osobou knížete. Svého vlivu dokázal ambiciózní kníže Hans-Adam II. během ústavní krize efektivně využít, např. pod výhružkou vlastního exilu získal pro referendum hlasy voličů na svou stranu, což stálo za jeho úspěchem. Jedná se také o primární důvod, proč je vývoj v Lichtenštejnsku v rozporu s teorií králova dilematu, dle které se všechny monarchie buď režimově promění, nebo jejich panovník ztratí svou politickou moc.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

At the end of the 20th century, a power conflict emerged between the ambitious Prince of Liechtenstein and the elected representatives which wanted to curb the prince’s considerable powers. This development culminated in the 2003 constitutional amendment, in which the prince prevailed and gained powers at the expense of the democratically elected institutions. The aim of this thesis is to analyse the 2003 constitutional amendment and its impact on the constitutional and political system of Liechtenstein and to determine the reasons behind the prince’s success in the constitutional referendum. To achieve these goals, a case study analysis is conducted. Concepts such as the king’s dilemma are used to interpret the results within the framework of political science research on monarchies. The hypothesis suggests that despite the strengthening of the prince’s political power, the country has not turned into an absolute monarchy, and that the main reason for the prince’s success was his influential status rooted deeply in the historical traditions and sentiments of the population. The thesis utilizes primary sources, most importantly the constitution, supplemented with insights from secondary literature in the fields of political science, history, and law. The thesis concludes that the prince’s considerable gain in political power did not lead to the disintegration of the democratic parliamentary system and the country has not turned into an absolute monarchy due to the existing safeguards against the monarch’s possible autocracy, such as the abolition of the monarchy by plebiscite. However, the identity of the small principality and its people is closely linked to the popular figure of the monarch. The incumbent prince Hans-Adam II. was able to use the public’s sentiment effectively to win over the electorate in the referendum vote.