Využití měkké síly Čínskou lidovou republikou v oblasti Blízkého východu a Severní Afriky

• Název práce v češtině: Využití měkké síly Čínskou lidovou republikou v oblasti Blízkého východu a Severní Afriky
• Název v anglickém jazyce: Use of soft power by the People's Republic of China in the Middle East and North Africa
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Jaroslav Weinfurter, M.A., M.Sc., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.06.2021
• Datum zadání: 23.06.2021

Zásady pro vypracování

Čína se v posledních dvou dekádách stává stále významnějším hráčem v regionu Blízkého východu a Severní Afriky. S vzrůstajícím vlivem Číny v regionu roste i její zapojení do regionální politiky, řešení konfliktů a ekonomických zájmů. Tento region je pro Čínu důležitý zejména z hlediska získávání energetických zdrojů, kterých se jí vzhledem k zvyšující se spotřebě nedostává. Z tohoto hlediska představuje region Blízkého východu a Severní Afriky pro Čínu skvělou příležitost pro zajištění surovin, především ropy a zemního plynu. Dalším významný faktorem je budování projektu Nové Hedvábné stezky, jehož části prochází právě skrz tento region a jsou klíčovým přístupovým bodem a spojnicí s Evropou. Vzhledem k pokračujícím pracím na tomto projektu se jedná o poměrně dynamické a aktuální téma, které si zajisté zaslouží naši pozornost a hlubší analýzu. Díky rostoucím globálním ambicím Číny lze předpokládat, že její zapojení a aktivity v regionu budou dále narůstat.

Seznam odborné literatury

AKBARZADEH, Shahram, Zahid Shahab AHMED a Niamatullah IBRAHIMI. Soft power, hard power dynamics: the case of Iran in Afghanistan. British Journal of Middle Eastern Studies [online]. 1-20 [cit. 2021-9-6]. ISSN 1353-0194. Dostupné z: doi:10.1080/13530194.2021.1928479

ALDEN, Chris, Abiodun ALAO, Zhang CHUN a Laura BARBER, 2018. China and Africa: Building Peace and Security Cooperation on the Continent [online]. Palgrave Macmillan [cit. 2021-6-15]. ISBN 978-3-319-52893-9. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-52893-9

BESADA, Hany a Justine SALAM, 2018. China’s Energy Strategy in the MENA Region. China Quarterly of International Strategic Studies [online]. 03(04), 597-619 [cit. 2021-9-6]. ISSN 2377-7400. Dostupné z: doi:10.1142/S2377740017500269

BRÄUTIGAM, DEBORAH a TANG XIAOYANG, 2012. Economic statecraft in China's new overseas special economic zones: soft power, business or resource security? International Affairs [online]. 88(4), 799-816 [cit. 2021-9-6]. ISSN 00205850. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-2346.2012.01102.x

CONDUIT, Dara a Shahram AKBARZADEH, 2018. Great Power-Middle Power Dynamics: The Case of China and Iran. Journal of Contemporary China [online]. 28(117), 468-481 [cit. 2021-9-6]. ISSN 1067-0564. Dostupné z: doi:10.1080/10670564.2018.1542225

EFRON, Shira, Howard SHATZ, Arthur CHAN, Emily HASKEL, Lyle MORRIS a Andrew SCOBELL. The Evolving Israel-China Relationship [online]. 2019 [cit. 2021-9-6]. Dostupné z: doi:10.7249/RR2641

LEE, Ching Kwan. The Specter of Global China [online]. 2017 [cit. 2021-9-6]. Dostupné z: doi:10.7208/chicago/9780226340975.001.0001

LONS, Camille, Jonathan FULTON, Degang SUN a Naser AL-TAMIMI, 2019. China’s great game in the Middle East [online]. [cit. 2021-6-15]. Dostupné z: https://ecfr.eu/publication/china_great_game_middle_east/

NYE, Joseph S., c2004. Soft power: the means to success in world politics [online]. New York: Public Affairs [cit. 2021-6-15]. ISBN 978-1-58648-306-7.

PONÍŽILOVÁ, Martina, 2019. Foreign Policy Activities of China in the Middle East: Establishing Energy Security or Being a Responsible Emerging Power? Journal of Balkan and Near Eastern Studies [online]. 21(6), 643-662 [cit. 2021-6-15]. ISSN 1944-8953. Dostupné z: doi:10.1080/19448953.2018.1506292

SEVILLA, Henelito A., 2019. The Turbulent Middle East: Analysing Security Issues facing China’s Belt and Road Initiative towards the Region. Asian Journal of Middle Eastern and Islamic Studies [online]. 13(2), 195-210 [cit. 2021-6-15]. ISSN 2576-5949. Dostupné z: doi:10.1080/25765949.2019.1605567
SIDLO, Katarzyna W., Lars Erslev ANDERSEN, Camille LONS, Tamás PERAGOVICS a Erzsébet N. RÓZSA. The Role o China in the Middle East and North Africa (MENA).: Beyond Economic Interests? [online]. July 2020. European Institute of the Mediterranean [cit. 2021-6-15]. ISSN 2462-4519. Dostupné z: https://www.euromesco.net/publication/the-role-of-china-in-the-middle-east-and-north-africa-beyond-economic-interests/

TANG, Xiaoyang. Coevolutionary Pragmatism [online]. 2020-12-24 [cit. 2021-6-15]. Dostupné z: doi:10.1017/9781108233118

TAYLOR, Ian, 2014. Exploiting Africa: The Influence of Maoist China in Algeria, Ghana, and Tanzania. DONOVAN C. CHAU. Annapolis, MD. The China Quarterly [online]. 220, 1143-1145 [cit. 2021-9-6]. ISSN 0305-7410. Dostupné z: doi:10.1017/S0305741014001258

TELLA, Oluwaseun, 2016. Wielding soft power in strategic regions: an analysis of China’s power of attraction in Africa and the Middle East. Africa Review [online]. 8(2), 133-144 [cit. 2021-6-15]. ISSN 0974-4053. Dostupné z: doi:10.1080/09744053.2016.1186868

VAN DER MERWE, Justin, 2019. The One Belt One Road Initiative: Reintegrating Africa and the Middle East into China’s System of Accumulation. Mapping China’s ‘One Belt One Road’ Initiative [online]. Cham: Springer International Publishing, 2019-08-14, 197-217 [cit. 2021-6-15]. ISBN 978-3-319-92200-3. Dostupné z: doi:10.1007/978-3-319-92201-0_8

WANG, Yu, 2021. Israel–China relations in the Trump era. Journal of Modern Jewish Studies [online]. 20(3), 277-300 [cit. 2021-9-6]. ISSN 1472-5886. Dostupné z: doi:10.1080/14725886.2020.1803593

WOUTERS, Jan, Jean-Christophe DEFRAIGNE a Matthieu BURNAY. China, the European Union and the Developing World [online]. 2015 [cit. 2021-9-6]. Dostupné z: doi:10.4337/9781783477340

ZHANG, Xiaoling, Herman WASSERMAN a Winston MANO, 2016. China’s Media And Soft Power In Africa: Promotion and Perception [online]. Palgrave Macmillan [cit. 2021-6-15]. ISBN 978–1–137–53967–0.

Předběžná náplň práce

Předpokládaný cíl
Cílem této práce je za pomoci konceptu měkké síly zhodnotit působení Číny v regionu Blízkého východu a Severní Afriky, dále také zjistit, konkrétně prostřednictvím kterých prostředků se zde snaží rozšířit sféru svého vlivu a zda můžeme najít nějaké rozdíly mezi přístupem k regionu Blízkého východu a Severní Afriky. Proto jsem formulovala výzkumnou otázku: Jakým způsobem Čína rozšiřuje sféru svého vlivu v regionu Blízkého východu a Severní Afriky? A na to navazuji druhou výzkumnou otázkou: Liší se přístup Číny k regionu Blízkého východu od přístupu k Severní Africe? Za důležité rovněž považuji zhodnocení účinnosti konceptu měkké síly a posouzení případných limitů, které tento přístup přináší. Výstupem práce tedy bude analýza současného stavu v obou regionech a jejich porovnání a možné implikace pro budoucí vývoj.

Metodologie práce
Pro potřeby této diplomové práce jsem si vybrala kvalitativní výzkumný přístup a práce tak bude mít analyticko-deskriptivní charakter. Nejprve bude nutné definovat koncept měkké síly a jeho charakteristické rysy, které poté budu sledovat v přístupu Číny k regionu Blízkého východu a Severní Afriky. Dále bude důležitý výběr a představení konkrétních zemí z daného regionu, které budou využity v následné komparativní případové studii. Případy budou vybrány tak, aby reprezentovaly jak země Blízkého východu, tak i oblasti Severní Afriky. V závěru práce bych tak kromě samotné analýzy čínského vlivu v daných zemích měla být schopna i porovnat, zda se přístup Číny k těmto dvoum regionům liší nebo ne a pokud ano, tak jak. V práci budu využívat především knihy, odborné články a sborníky zabývající se danou tématikou, dále budu také sledovat kroky čínské vlády v regionu Blízkého východu a Severní Afriky.

Základní charakteristika tématu
Koncept měkké síly představil již v 90. letech Joseph Nye, během následujících let pak pokračoval v práci na tomto konceptu a po jeho revizi vydal v roce 2004 klíčové dílo na toto téma s názvem Soft Power: The Means to Success in World Politics. Zde popisuje měkkou sílu jako schopnost dosáhnout svých cílů prostřednictvím určité přitažlivosti a sympatií v rámci mezinárodní politiky, spíše než pomocí donucování a nátlaku, které jsou naopak typické pro využití tvrdé síly. Dále zde rozděluje měkkou sílu do tří oblastí, a to na kulturu, politické hodnoty a zahraniční politiku. I přes to, že Joseph Nye přiřazuje využití konceptu měkké síly hlavně k demokratickým režimům, bezesporu nyní vidíme tento koncept využívat i nedemokratické režimy, jako je například Čína.
Čínský přístup k měkké síle se ale částečně odlišuje v oblasti kritérií, které stanovil Joseph Nye. Hlavní rozdíl můžeme spatřit v alteraci politických hodnot za ekonomickou sílu jako nejdůležitější vlastnost státu. I když je ekonomická síla často vnímána jako součást tvrdé síly, pokud koncept hodnotíme dle kritérií Josepha Nye, Číně se tato změna zajisté vyplatila, protože je vnímána jako atraktivnější partner pro spolupráci při zdůrazňování svých ekonomických sil než při propagaci své politické ideologie.
Z historického pohledu můžeme najít vazby mezi Čínou a regionem Blízkého východu a Severní Afriky již ve starověku, kdy přes tuto oblast vedla Hedvábná stezka, která byla využívána pro obchod se zbožím. Na tuto myšlenku pak v roce 2013 navázal čínský prezident Xi Jinping, který představil iniciativu Nové Hedvábné stezky, která má jak pozemní, tak námořní část. Dnes jsou tak vztahy mezi Čínou a oblastí Blízkého východu a Severní Afriky na vzestupu a dále se upevňují. Hlavním pojítkem jsou již zmiňované ekonomické vazby, zejména státy Perského zálivu mají pro Čínu velký význam z hlediska získávání energetických zdrojů. Mimo to Peking vynakládá velké investice do doplňkové infrastruktury, především železnic, přístavů a dálnic, které budou využívány i v rámci bezpečného vývozu zboží do Afriky a Evropy.

Předpokládaná struktura práce
Nejprve bude obecně představeno téma diplomové práce v rámci úvodu a zároveň budou stanoveny výzkumné otázky. Dále bude následovat literární rešerše již publikovaných prací na dané téma. Následovně bude v rámci teoretické části představen a definován koncept měkké síly dle Josepha Nye, ale i jeho limity a kritika dalších autorů. Poté bude následovat praktická část, kde bude v jednotlivých případových studií analyzováno, jak Čína využívá koncept měkké síly. Výsledky jednotlivých případových studií budou rozebrány v následném shrnutí a bude také porovnán přístup Číny k oblastem Blízkého východu a Severní Afriky. V závěru práce budou zodpovězeny výzkumné otázky a budou diskutovány získané poznatky. Reflexe proběhne v rámci vybraného konceptu měkké síly.