Přístup vysokých škol ke studentům se vzdělanostním znevýhodněním

• Název práce v češtině: Přístup vysokých škol ke studentům se vzdělanostním znevýhodněním
• Název v anglickém jazyce: Universities' approach to educationally disadvantaged students
• Klíčová slova: sociální konstrukce cílových populací, nízké vzdělání, vysoká škola, vzdělávací nerovnost, vysokoškolská politika, first generation student
• Klíčová slova anglicky: social construction of target population, low education level, university, educational inequality, tertiary education policy, first generation student
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Magdalena Mouralová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.06.2015
• Datum zadání: 05.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2017 08:30
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2017
• Oponenti: Mgr. Jan Kohoutek, Ph.D.

Předběžná náplň práce

A. Vymezení výzkumného problému

Řada zdrojů poukazuje na existující nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání . (Matějů, Řeháková, Simonová, 2003; Matějů, Straková et al., 2006; Koucký, Kovařovic, 2014) Ani jeho bezplatnost nezajišťuje rovný přístup bez ohledu na sociální zázemí a původ žáka. Podle OECD podíl lidí ve věkové skupině 23-34 s terciárním vzděláním je 65% pokud mají rodiče terciární vzdělání. U rodičů bez středního vzdělání však činil jen 23% a tak ve výsledku rozšíření přístupu na vysoké školy tolik nezasáhlo do slabších sociálních skupin. Výsledkem je klesající funkce vysoké školy jako možnosti sociální mobility pro nižší vrstvy, neboť vysoká škola zůstává místem reprodukce statusu rodin převážně s vyšším vzděláním. Mezi další zdroje nerovnosti patří také absolvovaná střední škola, zvláště gymnázia, jejichž studium je silně determinováno sociálním původem. (Matějů, Straková et al., 2006; Koucký, Kovařovic, 2014; OECD, 2015)
Mezi nejdůležitější faktory nerovnosti v přístupu k terciárnímu vzdělání patří postavení rodičů studenta. Rozdíly se však přesouvají mezi typy škol podle jejich prestiže či jejich oborů, místo faktického dosažení terciární vzdělání. Příkladem jsou „elitní“ právnické a umělecké, částečně některé humanitní a lékařské obory, kdy nejúspěšnější a nejčastěji přijímaní jsou zpravidla žáci z rodin s vyšším vzdělanostním statusem. Od změny režimu se rozdíly v přístupu na vysoké školy zvýšily, převážně v dělnických rodinách. U nás je řada míst na vysokých školách vychýlena ve prospěch žáků z rodin s vyšším vzděláním. Matějů a Straková (2006) tyto důvody formování nerovností nazývají strukturální, způsobené rigiditou struktury terciárního sektoru či postupným formováním třídní struktury v české společnosti po revoluci. (OECD, 1997; Matějů, Řeháková, Simonová, 2003; Simonová, Soukup, 2009)
Důvody znevýhodnění sociálním prostředím jsou různé, od kulturního kapitálu rodiny přes aspirace a podporu ambicí rodiči. „Špatný původ“ ve výsledku ovlivňuje dráhu jedince. (Matějů, Straková et al., 2006) Studium vysoké školy může být pro žáky z hůře vzdělaných a postavených rodin z řady důvodů mnohem náročnější. Příkladem je větší finanční náročnost, kdy ztráta času stráveného na škole je rodinou výrazněji pociťována jako finanční zátěž a investice do vzdělání se tak stává pro rodinu mnohem rizikovější.
Jak bylo zmíněno, vzdělání rodičů je determinantem vzdělávací dráhy jejich dětí. S masifikací terciárního vzdělání lze sice předpokládat, že přístup žáků do něj se zvýšil. Nicméně jak bylo zmíněno výše, nerovnost mění svou podobu a v některých případech se prohlubuje. (Matějů, Straková et al., 2006; Koucký, Kovařovic, 2014) Studující však mohou od škol získávat různou pomoc, ať už v podobě stipendií, informací či asistence a ulehčit studium na vysoké škole. Ty mohou být někdy podmíněné, nicméně jejich správné cílení a snaha řešit relevantní problémy pro tuto skupinu mohou být klíčem je snížení nerovnosti.

B. Cíle diplomové práce

Cílem práce je zjištění vnější podoby konstruování skupiny zmíněných vysokoškolských studentů zvenku prostřednictvím příslušných dokumentů a vnímání rozhodovateli opatření. Zároveň také poodhalení vnitřních aspektů konstrukce, tedy jejich reálných problémů při studiu a jejich názory vůči politikám a opatřením, které si pomoci studentům zabývají. K dosažení těchto cílů použiji perspektivu teorie konstrukce cílových skupin, která se skupinami a konstrukcemi zabývá.
Výsledek práce by mohl pomoci lepšímu cílení politik a řešení problémů, které jsou se studiem na vysokých školách u této skupiny spjaté. Práce by přispět k poodhalení některých aspektů vzdělávacích nerovností ve vztahu k fenoménu vzdělání rodičů studentů.

C. Výzkumné otázky

V diplomové práci mám stanoveno několik výzkumných otázek: Jaká jsou opatření na pomoc studentů? Jak jsou v těchto opatřeních studenti konstruování? Jde spíše o negativní či pozitivní konstrukci? Má tato skupina možnost ovlivnit podobu politiky či konstruktu?
Jako vedlejší otázky jsem stanovil reálně vnímané překážky: Co překáží studentům z rodin s nízkým dosaženým vzděláním rodičů ke studiu na vysoké škole? Jsou využitá opatření cílena na správné problémy?

D. Teoretická východiska

K výzkumům nerovností ve školství se často používá konstrukce kapitálů sociálního, kulturního atp. Nicméně z pohledu veřejné politiky jde o skupinu, která je cílena konkrétními opatření. Ty mají různé způsoby a cíle, jak ovlivnit chování cílové skupiny a čeho tím dosáhnout. Nabízí se tak použití některé z teoretických proudů, které se vyskytují ve veřejné politice a zaměřují se převážně na skupiny.
V práci tedy budu vycházet především z teorie sociální konstrukce cílových skupin, vycházející převážně ze sociálního konstruktivismu a snaze porozumět i jiným veřejně-politickým aspektům, jako jsou obrazy skupin či gender. (Schneider, Ingram, 1993) Podle této teorie existuje několik typů skupin, které jsou ve společnosti konstruované v závislosti na jejich mocenském statusu a tím, zda jsou společností vnímány pozitivně či negativně. Následně se každá politika přizpůsobuje tak, aby buď skupině vyhověla, nebo ji trestala a z toho, jaký má cílová skupina skutečný obraz vyvstává konkrétní design a podoba politiky.
U skupiny studentů, kterou se hodlám zabývat, tak bude možné vysledovat podobné mechanismy – tedy to, jak je vnímána samotnými opatřeními, úspěšnějšími studujícími, zástupci studijního oddělení, ale i organizaci této skupiny a její případné snahy zasahovat do tvorby a podoby opatření, která se jich týkají. Lze očekávat, že tato skupina bude konstruována spíše negativně, jakožto skupina, která si za své problémy může sama a není hlavním problémem vysokých škol ani společnosti.

E. Výzkumný plán

Ke zjišťování obtíží studentů se hodí metoda polostrukturovaných rozhovorů, která umožní získat množství dat nejen od samotné skupiny studentů, ale také od odpovědných pracovníků studijního oddělení, děkanátu a jiných akademických funkcionářů zasahujících do tvorby těchto opatření. Výpovědi lze poté použít k extrakci důvodů a potíží, s kterými se studenti setkávají při studiu.
Opatření škol cílená na tuto skupinu zjistím primárně analýzou příslušných dokumentů, které se věnují tomuto problému. Jako doplňující metoda budou použity výše zmíněné rozhovory ke zjištění všech aspektů problematiky, ideálně také s rozhodujícími osobami. To umožní získat informace o povaze těchto opatření, ale také identifikovat možné problematické situace či nejasnosti.

F. Seznam odborné literatury a zdrojů empirických dat
Education at Glance 2014. 2014. OECD.
Education Indicators in Focus. 2015. OECD. [online] [cit. 14.5.2015] dostupné z: http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/are-young-people-attaining-higher-levels-of-education-than-their-parents_5js7lx8zx90r-en#page1
FISCHER, Frank, Gerald J MILLER a Mara SIDNEY. Handbook of public policy analysis: theory, politics, and methods. Boca Raton: CRC/Taylor & Francis, 2007, xxv, 642 s. ISBN 9781574445619.
INGRAM, Helen M a Anne L SCHNEIDER. Deserving and entitled: social constructions and public policy. Albany: State University of New York, 2005, xiii, 371 p.
KATRŇÁK, T. 2004. Odsouzeni k manuální práci. Vzdělanostní reprodukce v dělnické rodině. Praha: Sociologické nakladatelství.
KOUCKÝ, J. Jan Kovařovic. 2014. Vzdělání očima OECD. Vysoké školství ve světě. [online] [cit. 14.5.2015] dostupné z: https://vsmonitor.wordpress.com/2014/10/15/vyvoj-vzdelani-ocima-oecd/
MATĚJŮ, Petr, Blanka ŘEHÁKOVÁ a Natalie SIMONOVÁ. Strukturální determinace růstu nerovností: strukturální reformy a dostupnost vysokoškolského vzdělání v České republice [online]. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2003, 49 s. ISBN 80-7330-022-2.
MATĚJŮ, Petr. Straková J. (et al.) 2006. (Ne)rovné šance na vzdělání: vzdělanostní nerovnosti v České republice. Praha: Academia.
MATĚJŮ, Petr. Soukup P. Basl J. 2007. Educational aspirations in a comparative perspective: the role of individual, contextual and structural factors in the formation of educational aspirations in OECD countries. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR.
MŠMT. 2009. Sociologický výzkum zaměřený na analýzu struktury postojů a očekávání veřejnosti k oblasti školství, výchovy a vzdělávání. [online] [cit. 10.5.2015] dostupné z: www.msmt.cz/file/10098_1_1/download/
Organisation for Economic Co-operation and Development. www. oecd.org.
OECD. 1997. Vzdělání a sociální spravedlnost v zemích OECD. Praha: Učitelské noviny. OECD.
SCHNEIDER, Anne. Helen Ingram. 1993. Social Construction of Target Populations: Implications for Politics and Policy. The American Political Science Review 82 (2), 334-347.
SIMONOVÁ, N. 2003 „The Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989“ British Journal of Sociology of Education 24 (4): 471-485
SIMONOVÁ, N., Katrňák T. 2008. „Empirické přístupy v sociálně stratifikačním výzkumu sociálních nerovností“ Czech Sociological Review 44 (4): 725-743
SIMONOVÁ, Natálie, Petr SOUKUP. Evolution and determination of educational inequalities in the Czech Republic between 1955 and 2002 in the European context. 2008. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
SIMONOVÁ, N. 2009. „Proměny v reprodukci vzdělanostního statusu v České republice mezi lety 1906 – 2003“ Czech Sociological Review 45 (2): 291- 313
SIMONOVÁ, N. 2009. „Reprodukce vzdělanostních nerovností v České republice po sametové revoluci v evropském kontextu“ Czech Sociological Review 45 (5): 935-965
SIMONOVÁ, N. Petr Soukup. 2009. Determinanty přechodu na vysoké školy v České republice. Socioweb. [online] [cit. 14.5.2015] dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=404&lst=117
STRAKOVÁ, J. 2010. Dopad diferenciace vzdělávacích příležitostí v povinném vzdělávání na vývoj nerovností ve výsledcích žáků v ČR po roce 2000. Pedagogika. [online] [cit. 10.5.2015] dostupné z: http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/files/2013/12/P_2010_1_04_Dopad_21_37.pdf
ŠŤASTNOVÁ, P. Petra Drahoňovská. Praha: Národní ústav pro vzdělávání 2012, 40 stran. [online] [cit. 10.5.2015] dostupné z: http://www.nuov.cz/vip2/jak-zaci-zakladnich-a-strednich-skol-vybiraji-svou-dalsi?highlightWords=AnalyzaKP_ZSaSS
Vzdělání a životní podmínky domácností v datech EU-SILC. 2015. Český statistický úřad. [online] [cit. 10.5.2015] dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/26971264/csu_vse_text.pdf/4d37948c-78a4-4433-a471-f4084cc5829d?version=1.0

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Thesis deals with the problem of study difficulties of students from low education level families. As an existing inequality in tertiary education level, these students are under-represented in this level of education. Students from more educated families (i.e. with tertiary level education) form much larger part in tertiary level education. Thus, those disadvantaged students have some special difficulties, which can be targeted to overcome by college policies. Using the social construction of target populations framework, image and position of those students will be explored in college policy documents, as well as their own difficulties with college studies