Národní identita a postoje k evropské integraci

• Název práce v češtině: Národní identita a postoje k evropské integraci
• Název v anglickém jazyce: National identity and attitudes to European integration
• Klíčová slova: národní identita, evropská identita, postoje, evropská integrace
• Klíčová slova anglicky: National identity, European identity, attitudes, European integration
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Mgr. Jan Balon, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.09.2023
• Datum zadání: 26.09.2023

Zásady pro vypracování

Během rozhovorů bude pořízena audionahrávka, ze které bude provedena doslovná
transkripce. Následně budou k částem rozhovorů přiřazeny segmenty, což pomůže lepší
orientaci v přepsaných rozhovorech, zároveň budou odhalena témata, která se v rozhovorech
objevovala a dojde tím také k redukci dat, která nebudou pro můj výzkum stěžejní.
Připraveným segmentům budou přiděleny interpretativní kódy, což ještě více pomůže data
zestručnit, třídit a porozumět tomu, co daný segment přináší. Kódování bude probíhat
deduktivně i induktivně, protože kódy sice nejsou dopředu připravené a vyplynou ze
získaných dat, ale zároveň je třeba, aby se zachoval pojmový rámec, který poskytuje teorie a
výzkumné otázky (Heřmanský 2019). Na základě připravených kódů budu sledovat zjištěná
data, porovnávat je mezi sebou, hledat případné souvislosti, vztahy mezi nimi či rozmanitosti.
Nakonec budou data interpretována s pomocí přímých citací, které budou redigované a
přepsané do spisovné formy. Přímé citace pomohou k přesnějšímu porozumění mé
interpretace (Heřmanský 2019) .

Seznam odborné literatury

1.BERGER, Peter L. a Thomas LUCKMANN, 1999. Sociální konstrukce reality. Brno:
Centrum pro studium demokracie a kultury. ISBN 80-85959-46-1.
2. BRISTOW, Jennie, 2016. The Sociology of generations: New Directions and
Challenges. London: Palgrave Macmillan UK. ISBN: 781137601353
3. CAREY, Sean, 2002. Undivided Loyalties: Is National Identity an Obstacle to
European Integration? European Union politics. 3(4), 387–413. ISSN 1465-1165.
Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1465116502003004001[cit. 25.
6. 2023]
4. ČADOVÁ, Naděžda, 2021. Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti
- červenec 2021 [online]. Praha: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický
ústav AV ČR, v.v.i. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-
zpravy/politicke/mezinarodni-vztahy/5468-clenstvi-ceske-republiky-v-evropske-unii-
ocima-verejnosti-cervenec-2021 [cit. 25. 6. 2023]
5. EUROBAROMETR (2021), Values and Identities of EU citizens. Dostupné z:
https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2230 [cit. 25. 6. 2023]
6. HEŘMANSKÝ, Martin, 2019. Analýza a interpretace dat v kvalitativním výzkumu.
In: Metody výzkumu ve společenských vědách. 1. Praha: Fakulta humanitních studií
Univerzity Karlovy, s. 417–444. ISBN 978-80-7571-025-3.
7. HOBOLT, Sara B. a Catherine E. DE VRIES, 2016. Public Support for European
Integration. Annual Review of Political Science [online]. 19(1), 413–432. Dostupné
z: doi:10.1146/annurev-polisci-042214-044157 [cit. 25. 6. 2023]
8. HOOGHE, Liesbet a Gary MARKS, 2005. Calculation, Community and Cues: Public
Opinion on European Integration. European Union Politics [online]. 6(4), 419–443.
Dostupné z: doi:10.1177/1465116505057816 [cit. 25. 6. 2023]
9. HOOGHE, Liesbet a Gary MARKS, 2009. A Postfunctionalist Theory of European
Integration: From Permissive Consensus to Constraining. British Journal of Political
Science. 39(1), 1–23. ISSN 00071234, 14692112. Dostupné z:
https://www.jstor.org/stable/27568377 [cit. 25. 6. 2023]
10. HRUBEŠ, Milan, 2022. Evropská Unie V českém Veřejném Diskursu: (Re)konstrukce
Příběhu [online]. Prague, CZECH REPUBLIC: Karolinum Press. ISBN 978-80-246-
5104-0. Dostupné
z: http://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/detail.action?docID=30296025 [cit. 25. 6.
2023]
11. KAINA, Viktoria a Ireneusz Pawel KAROLEWSKI, 2013. EU governance and
European identity. Living reviews in European governance. 8(1), 1–59. ISSN 1813-
856X. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/26617193_EU_Governance_and_European_
Identity [cit. 25. 6. 2023]
12. KABÁTEK, Aleš, 1989, K sociologickému vymezení generačních skupin.
Sociologický časopis [online]. Praha, 25 (6), s. 588-607 Dostupné z:
https://www.jstor.org/stable/41130568?saml_data=eyJzYW1sVG9rZW4iOiJmYTk1M
zZmNi04MWZjLTRlODItOWNjMy1mN2ViMjFiZGM4YzMiLCJlbWFpbCI6InByb2
NoYXprb3ZhLmthdGVyaW5hYUBlbWFpbC5jeiIsImluc3RpdHV0aW9uSWRzIjpbIj
dhY2YyNjM1LTc4YTItNDQ4NC1iZGJhLWU1NjRjMDEyMTI1OSIsImFhMTU5Nz
RlLTE5ZDktNDA3Mi05NTkzLWRkNDUxNjM4ZDU4NyIsImUxMmIwZDFlLTc1Y
TUtNDU1Mi04ODM2LTkwZTg2MGMzZDU2YyJdfQ&seq=2 [cit. 24. 9. 2023]
13. KOLMAŠ, Michal, 2017. Národní identita v mezinárodních vztazích: Mezi
konstruktivismem a poststrukturalismem. Mezinárodní vztahy. 52(1), 53–67.
ISSN 0323-1844. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/316421594_Narodni_identita_v_mezinarodn
ich_vztazich_Mezi_konstruktivismem_a_poststrukturalismem [cit. 25. 6. 2023]
14. KRATOCHVÍL, Petr, 2008. Teorie evropské integrace. 1. Praha: Portál. ISBN 978-80-
7367-467-0.
15. MÜLLER, KAREL B., 2007. Formování pozitivních identit mezi minulostí a
budoucností. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review. 43(4), 785–807.
ISSN 00380288. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/41132455 [cit. 25. 6. 2023]
16. NOVOTNÁ, Hedvika, 2019. Kvalitativní strategie výzkumu. In: Metody výzkumu ve
společenských vědách. 1. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy,
s. 259–287. ISBN 978-80-7571-025-3.
17. PAUER, Jan, 2004. Problém integrace národních identit v procesu evropského
sjednocování. Soudobé dějiny. 2004(01–02), 128–140. Dostupné z:
https://sd.usd.cas.cz/artkey/sod-200401-0005_problem-integrace-narodnich-identit-v-
procesu-evropskeho-sjednocovani.php [cit. 25. 6. 2023]
18. RISSE, Thomas, 2004. Social Constructivism and European Integration. In: European
Integration Theory. Oxford: Oxford University Press, s. 159–176. ISBN 0-19-925248-
19. ROSAMOND, Ben, 2000. Theories of European Integration. B.m.: Houndmills:
Palgrave. ISBN 0-333-69352-3.
20. SERPE, Richard a Sheldon STRYKER, 2011. The Symbolic Interactionist Perspective
and Identity Theory. In:  [online]. s. 225–248. ISBN 978-1-4419-7987-2. Dostupné
z: doi:10.1007/978-1-4419-7988-9_10 [cit. 25. 6. 2023]
21. STEM (2018), V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená
do dvou vyrovnaných táborů. Dostupné z : https://www.stem.cz/v-nazoru-na-nase-
clenstvi-v-evropske-unii-je-ceska-verejnost-rozdelena-do-dvou-vyrovnanych-taboru/
[cit. 25. 6. 2023]
22. SURI, Harsh, 2011. Purposeful Sampling in Qualitative Research Synthesis.
Qualitative Research Journal [online]. 11, 63–75. Dostupné
z: doi:10.3316/QRJ1102063[cit. 25. 6. 2023]
23. VLACHOVÁ, KLÁRA a BLANKA ŘEHÁKOVÁ, 2004. Národ, národní identita a
národní hrdost v Evropě / The Nation, National Identity, and National Pride in Europe.
Sociologický Časopis / Czech Sociological Review. 40(4), 489–508. ISSN 00380288.
Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/41132050 [cit. 25. 6. 2023]
24. ZANDLOVÁ, Markéta, 2019. Rozhovor. In: Metody výzkumu ve společenských
vědách. 1. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, s. 317–352.
ISBN 978-80-7571-025-3.

Předběžná náplň práce

Tématem diplomové práce bude pojetí národní identity ve vztahu k postojům
k evropské integraci. Cílem práce bude na základě empirického výzkumu zjistit, jak vnímají
zkoumaní informanti různých věkových kategorií národní identitu a jaký význam jí přikládají
při utváření postojů k evropské integraci. Hlavními tématy práce bude národní identita a
evropská integrace.
Ve spojitosti s postoji k evropské integraci jsem se rozhodla zkoumat pojetí národní
identity, protože dle Hobolt a de Vries (2016) představuje národní identita při utváření postojů
stejně důležitý, ne-li důležitější faktor jako socioekonomické faktory. Zároveň poukazují na
to, že evropská integrace je mimo jiné také o sdružování suverenity, která může potenciálně
narušovat národní identita a posouvat hranice mezi národními skupinami. Na druhou stranu
Müller (2007) upozorňuje na to, že evropská integrace je vnímaná jako obnovení národního
státu, nikoliv jeho zamítání. Na základě toho mě bude zajímat, jaké je vnímání identity, jaký
význam jí jedinci dávají a jakými způsoby může být identita tvořena či přetvářena a jaká je
její potenciální souvislosti s jejich postoji k evropské integraci.
Dle Eurobarometru (2021) se lidé v Evropě nejčastěji identifikují se svou rodinou a na
druhém místě právě s národností. Obecně lidé, kteří se silně identifikují se svou národní
komunitou, vnímají evropskou integraci jako hrozbu (Hooghe a Marks 2005) . Cílem mého
výzkumu není cokoliv vyvracet či potvrzovat, ale prozkoumat motivy, mechanismy a celkové
vnímání národní identity a na základě těchto zjištěných skutečností dále zjistit, jaký význam
má národní identity při utváření postojů k evropské integraci. V České republice je dle

2

Vlachové a Řehákové (2004) silná národní i evropská identita, ale tyto dvě identity si
navzájem konkurují a nikoliv tedy, že by se vzájemně prolínaly. Výzkumem bych tak chtěla
přispět do debaty o postojích k evropské integraci napříč věkovými kategoriemi, protože věk
je jedním z faktorů na základě kterého dochází k různým postojům k evropské integraci.
Zaměřením se na obecné pojetí národní identity, na to, jak ji informanti vnímají a díky výběru
kvalitativní výzkumné strategie předpokládám, že dojde k hlubšímu porozumění tvorbě
postojů právě s ohledem na národní identitu a její význam, který ji sami informanti budou
dávat. Téma jsem vybrala i z toho důvodu, že v této debatě postrádám výzkumy zaměřující se
přímo na spojitost vnímání národní identity a vztah Čechů ke státu a Evropské unii.
Důležitost tématu vnímám především ve spojitosti s důležitostí Evropské unie pro
Českou republiku, která se v současné době ukazuje stále silněji. Postoje občanů jsou v tomto
tématu velmi podstatné i vzhledem k možnému referendu o výstupu, o čemž se napříč
veřejným prostorem hovoří. Dle výzkumu CVVM (2021) se 66 % českých občanů domnívá,
že Česká republika má být členem Evropské unie a zároveň z výzkumu vyplývá, že dle
většinové populace by míra integrace měla do budoucna zůstat stejná. Jak již bylo zmíněno
postoje k evropské integraci lze zkoumat na základě různých faktorů, ale různí autoři (Hobolt
a de Vries 2016; Hooghe a Marks 2005) se shodují v tom, že právě význam národní identity je
jedním z nejpodstatnějších.
Diplomová práce bude rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretické
ukotvení práce bude představovat teorie sociálního konstruktivismu (Berger a Luckmann
1999; Kolmaš 2017; Kratochvíl 2008; Risse 2004) , poststrukturalismu (Kolmaš 2017) a
symbolického interakcionismu (Serpe a Stryker 2011) . Na základě stanoveného tématu budou
teorie aplikovány na téma národní, potažmo evropské identity (Kaina a Karolewski 2013) .
Samotné téma národní identity ve vztahu k evropské integraci bude představovat samostatnou
část (Carey 2002; Hooghe a Marks 2005; Vlachová a Řeháková 2004) . Vzhledem k tomu, že
dalším tématem je evropská integrace, budu se věnovat teorii evropské integrace (Hooghe a
Marks 2009; Kratochvíl 2008; Rosamond 2000) . Dále evropské integraci České republiky,
tedy národními procesy a událostmi, které evropskou integraci doprovázely a případně
ovlivnily (Hrubeš 2022) , protože národní kontext hraje při utváření postojů občanů klíčovou
roli (Hobolt a de Vries 2016) . Následně budu interpretovat výsledky z kvantitativních
výzkumů (CVVM, Eurobarometr) zaměřených na postoje k evropské integraci, na nichž se
pokusím představit základ, ze kterého budu ve své studii vycházet. Kvantitativní data použiji
k popsaní obecnějšího kontextu postojů k Evropské unii v České republice.

3

V empirické části budu na základě kvalitativního výzkumu zkoumat, jaké je pojetí
národní identity, případně její proměny a jaký je její význam při utváření postojů k evropské
integraci. Kvalitativní výzkum jsem zvolila z toho důvodu, že umožňuje získat hloubková
data na základě subjektivních zkušeností jedinců a toho, jak o zkoumaném tématu hovoří, jak
ho vnímají, a jak mu oni sami rozumí (Novotná 2019) . Cílem práce je zjistit, jak zkoumaní
jedinci sami ve svém postavení a situaci, ve které se právě nachází, chápou a vnímají národní
identitu a s tím spojené postoje k evropské integraci. Kvalitativní výzkum bude probíhat na
základě polostrukturovaných rozhovorů, díky kterým se udrží jasná linie, ale zároveň budou
mít informanti dostatečný prostor pro sdílení subjektivních postojů ke zkoumanému tématu
(Zandlová 2019) .
Cílem výzkumu bude zodpovědět následující výzkumné otázky:
VO1: Jakým způsobem zkoumaní jedinci chápou národní identitu?
VO2: Jaký vliv představuje věková kategorie zkoumaných jedinců na chápání národní
identity a jak se její pojetí liší napříč těmito kategoriemi?
VO3: Jaký význam přikládají informanti dalším faktorům (případně jakým)?
VO4: Jaký je pro zkoumané jedince význam národní identity při utváření postojů
k evropské integraci?