Nanovláknové struktury oxidů pro detekci plynů
Název práce v češtině: | Nanovláknové struktury oxidů pro detekci plynů |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Nanowire oxide structures for gas detection |
Akademický rok vypsání: | 2009/2010 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | |
Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc. |
Řešitel: | |
Konzultanti: | prof. Mgr. Iva Matolínová, Dr. |
Zásady pro vypracování |
1) Bibliografická rešerše
2) Zvládnutí základních funkcí ovládání řádkovacího elektronového mikroskopu 3) Příprava nanovláken oxidu pomocí elektronové litografie a magnetronového naprašování 4) Měření vlastností připravených struktur (elektronová struktura, stechiometrie, reaktivita) a vyvození závěrů z porovnání těchto vlastností s parametry přípravy 5) Vyhodnocení výsledků a sepsání diplomové práce |
Seznam odborné literatury |
1) NANOCATALYSIS, U. Heinz, U. Landman, Springer, ISBN 978-3-540-74551-8, Berlin 2007, 2008.
2) NANOTECHNOLOGY IN CATALYSIS, B. Zhou, S. Han, R. Raja, G.A. Somorjai, Springer, ISBN 978-0387-34687-8, New York 2007. 3) PHYSICS AND CHEMISTRY OF INTERFACES, H-J Butt, K. Graf, M. Kappl, Willey-VCH, ISBN 978-3-527-40629-6, Weinheim 2006. 4) SURFACE SCIENCE - Foundation of Catalysis and Nanoscience, K.W. Kolasinski, Willey, ISBN 0-471-49245 0, West Sussex, England 2002. 5) Studium nanotyčinek oxidu wolframu v SEM, K. Krejčová, Bakalářská práce, MFF UK, Praha 2008. |
Předběžná náplň práce |
Oxidy kovů (Sn, W, Ce, ...) ve formě "nanodrátů" o průměru jednotek až několika desítek nanometrů jsou perspektivními materiály pro plynové senzory. Zmenšením příčného rozměru senzorů lze dosáhnout nových selektivních vlastností, tj. citlivosti pro speciální plyny jako jsou např. ozon a NOx.
V rámci práce budou připravovány tyto systémy metodou elektronové litografie v řádkovacím elektronovém mikroskopu (SEM) na různých podložkách, především na křemíku. Oxidické vrstvy budou deponovány magnetronovým naprašováním. Reaktivní vlastnosti a vodivost budou měřeny pomocí čipového mikroreaktoru a nano-manipulátorů v řádkovacím elektronovém mikroskopu (SEM). Chemické složení bude studováno pomocí metod energiově-disperzní rentgenové spektroskopie (EDS) a rentgenové fotoelektronové spektroskopie (XPS). http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dipl-abs.php?id=628 |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/dipl-abs.php?id=628
|