Psychosociální prediktory pracovního zdraví

• Název práce v češtině: Psychosociální prediktory pracovního zdraví
• Název v anglickém jazyce: Psychosocial predictors of occupational health
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra psychologie (21-KPS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ivana Šípová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 31.10.2023
• Datum zadání: 31.10.2023
• Schválení administrátorem: bylo schváleno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 02.11.2023
• Odevzdaná/finalizovaná: ne

Zásady pro vypracování

Cílem práce je do hloubky porozumět vztahům mezi psychosociálními prediktory a duševním zdravím v pracovním kontextu české populace.
V teoretické části seznámím čtenáře s důležitými koncepty a teoriemi týkajícími se duševního zdraví v kontextu pracovního prostředí. Podrobně je definuji a vysvětluji, jaké místo duševní zdraví v tomto prostředí zaujímá a jaké jsou hlavní psychosociální faktory, které mohou ovlivnit jeho kvalitu.

Dále se v práci zaměřuji na podrobné představení Kodaňského psychosociálního dotazníku (COPSOQ-III), včetně jeho struktury, oblastí aplikace a mezinárodního využití.

Klíčovou součástí teoretické části je představení job demands-resources (JDR) modelu, který je důležitým konceptem pro uspořádání a predikci psychosociálních faktorů ovlivňujících duševní zdraví na pracovišti.

Závěrem teoretické části předkládám přehled dosavadních poznatků a výzkumů v oblasti psychosociálních prediktorů duševního zdraví v České republice.


Ve výzkumné části použiji reprezentativní sběr dotazníku COPSOQ-III na české pracující populaci. Pomocí Structural equation modellingu ověřím, zda data odpovídají modelu JDR.

Výsledky výzkumu přispějí k hlubšímu pochopení specifik českého pracovního prostředí ve vztahu k duševnímu zdraví na pracovišti. To je obzvlášť důležité, protože pracovní zdraví již není pouze dobrovolnou iniciativou organizací, ale začíná být definované skrz doporučení a postupy WHO či ESG. Pokud by se podařilo zavést pravidelné měření psychosociálních aspektů práce, mohlo by to vést ke zvýšení wellbeingu zaměstnanců napříč společností. V důsledku toho by mohlo dojít ke zlepšení povědomí o důležitosti duševního zdraví a snížení incidence dopadů pracovní zátěže.

Seznam odborné literatury

Bakker, A. B., & Demerouti, E. (2007). The Job Demands-Resources model: State of the art. Journal of Managerial Psychology, 22(3), 309–328.https://doi.org/10.1108/02683940710733115

Bakker, A. B., Demerouti, E., & Sanz-Vergel, A. I. (2014). Burnout and Work Engagement: The JD–R Approach. Https://Doi.Org/10.1146/Annurev-Orgpsych-031413-091235, 1, 389–411.https://doi.org/10.1146/ANNUREV-ORGPSYCH-031413-091235

Burr, H., Berthelsen, H., Moncada, S., Nübling, M., Dupret, E., Demiral, Y., Oudyk, J., Kristensen, T. S., Llorens, C., Navarro, A., Lincke, H. J., Bocéréan, C., Sahan, C., Smith, P., & Pohrt, A. (2019). The Third Version of the Copenhagen Psychosocial Questionnaire. Safety and Health at Work, 10(4), 482–503.https://doi.org/10.1016/J.SHAW.2019.10.002

Kristensen, T. S., Hannerz, H., Høgh, A., & Borg, V. (2005). The Copenhagen Psychosocial Questionnaire-a Tool for the Assessment and Improvement of the Psychosocial Work Environment. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health, 31(6), 438–449.https://doi.org/10.5297/SER.1201.002

Langelaan, S., Bakker, A. B., van Doornen, L. J. P., & Schaufeli, W. B. (2006). Burnout and work engagement: Do individual differences make a difference? Personality and Individual Differences, 40(3), 521–532.https://doi.org/10.1016/J.PAID.2005.07.009

Mudrak, J., Zabrodska, K., Kveton, P., Jelinek, M., Blatny, M., Solcova, I., & Machovcova, K. (2018). Occupational Well-being Among University Faculty: A Job Demands-Resources Model. Research in Higher Education, 59(3), 325–348.https://doi.org/10.1007/S11162-017-9467-X/METRICS

Nübling, M., Burr, H., Moncada, S., & Kristensen, T. S. (2014). COPSOQ international network: Co-operation for research and assessment of psychosocial factors at work. Public Health Forum, 22(1), 18.e1-18.e3.https://doi.org/10.1016/J.PHF.2013.12.019/MACHINEREADABLECITATION/RIS

Pejtersen, J. H., Kristensen, T. S., Borg, V., & Bjorner, J. B. (2009). The second version of the Copenhagen Psychosocial Questionnaire. Https://Doi.Org/10.1177/1403494809349858, 38(SUPPL. 3), 8–24.https://doi.org/10.1177/1403494809349858

Schaufeli, W. B., Leiter, M. P., & Maslach, C. (2009). Burnout: 35 years of research and practice. Career Development International, 14(3), 204–220.https://doi.org/10.1108/13620430910966406/FULL/XML

Zábrodská, K., Mudrák, J., Šolcová, I., Květon, P., Blatný, M., & Machovcová, K. (2017). Burnout among university faculty: the central role of work–family conflict. Https://Doi.Org/10.1080/01443410.2017.1340590, 38(6), 800–819. https://doi.org/10.1080/01443410.2017.1340590