Identitní přehodnocování náboženských představ

• Název práce v češtině: Identitní přehodnocování náboženských představ
• Název v anglickém jazyce: Identity rethinking of religious imaginations
• Klíčová slova: náboženství, sekularizace, rodina, ateismus, identita, vliv společnosti
• Klíčová slova anglicky: religion, secularization, family, atheism, identity, influence of the society
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.09.2023
• Datum zadání: 30.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B216, 216, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Oponenti: Mgr. Layla Bartheldi

Zásady pro vypracování

Pro zpracování bakalářské práce budu pracovat s primárními i sekundárními zdroji. Budou
jimi rozhovory, které provedu v rámci praktické částí, která bude založena na kvalitativní
metodě. Chtěla bych udělat případové studie se 7 až 8 lidmi, kteří momentálně bydlí v
Praze a budou ve věku 18-25 let. A to z důvodu toho, že změna, kterou jednotlivci prochází
je největší ve věku dospívání, které by měli mít moji respondenti za sebou, protože jsou již
mladými dospělými. Povedu rozhovory, kde nechám dotyčné mluvit o tom, v jakém
prostředí vyrostli a kdy začali pociťovat konflikt ve vztahu k náboženství, co všechno na ně
mělo vliv, jak vnímají určité náboženské hodnoty a jak oni samotní pohlíží na dnešní dobu.
Následně provedu přepis a analýzu dat - pomocí kódování a interpretace získaných
informací a nakonec vyvodím závěry. V návaznosti i s teoretickou částí mojí bakalářské
práce, kde využiji odbornou literaturu (viz. seznam níž), která bude složena z knih,
předešlých studií a specializovaných odborných článků na vybrané téma - identita, vztah k
náboženství nebo vliv společnosti.
Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v
projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?
Tím, že moje práce pojednává o náboženství a vztahu k němu jednotlivých respondentů, tak
ti vybraní budou tázáni i na osobní a intimní otázky. Vždy se jich zeptám, zda chtějí nebo
nechtějí v moji práci anonymizovat, což zahrnu do informovaného souhlasu, který před
rozhovory respondentům dám k pročtení a následnému podepsání. Ten by kromě dotazu
ohledně anonymity měl obsahovat také popis účelu rozhovorů a také ochranu sběru dat.
Zároveň já sama si budu muset dát pozor na to, jakým způsobem se dotazuji a zda
používám vhodné termíny a “jazyk” pro dané situace, takže moje znalost o tématu by měla
být dostatečně obsáhlá před tím, než začnou rozhovory probíhat. Měla bych prokázat
respekt k celé záležitosti a jednotlivcům a získat si jejich důvěru, třeba i tím, že se budu
snažit nedostat protistranu do nekomfortní situace a pokud se to stane, tak ji nechat čas a
naslouchat jim, případně navést téma jinam, aniž by to ovlivnilo průběh rozhovoru.
Respondenti by měli být starší 18 let, ale pokud nebudou, tak bude nutné opatřit svolení
rodičů.

Seznam odborné literatury

1. EBSTYNE KING, Pamela. Religion and identity: The role of ideological, social,
and spiritual contexts. Applied developmental science, 2003, 7.3: 197-204.
2. BERGER, Peter L., 1929-2017. (1967). The sacred canopy; elements of a
sociological theory of religion. Garden City, N.Y. :Doubleday
3. LEDREW, S. (2013). Discovering Atheism: Heterogeneity in Trajectories to Atheist
Identity and Activism. Sociology of Religion, 74(4), 431–453. http://www.jstor.org/stable/
24580138
4. SMITH, J. M. (2011). Becoming an Atheist in America: Constructing Identity and
Meaning from the Rejection of Theism. Sociology of Religion, 72(2), 215–237. http://
www.jstor.org/stable/41288569
5. BABINSKI, E. T. (1995). Leaving the fold: Testimonies of former fundamentalists.
Prometheus. CCNNF
6. CLARKE, Peter B. (ed.), The Oxford Handbook of the Sociology of Religion (2011;
online edn, Oxford Academic, 2 Sept. 2009), https://doi.org/10.1093/oxfordhb/
9780199588961.001.0001
7. PEARCE, Lisa D.; THORNTON, Arland. Religious identity and family ideologies in the
transition to adulthood. Journal of Marriage and Family, 2007, 69.5: 1227-1243.
8. EXLINE, Julie J.; ROSE, Ephraim. Religious and spiritual struggles. Handbook of the
psychology of religion and spirituality, 2005, 315-330
9. HAMPLOVÁ, Dana. Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Karolinum
Press, 2013.
10. NEŠPOR, Zdeněk R., et al. Rodina/domácnost jako náboženská skupina v procesu
transformace. Lidé města, 2010, 12.1: 31-60.
11.TICHÝ, Radek a VÁVRA, Martin. Náboženství z jiného úhlu. Quaestiones
quodlibetales. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN
978-80-7325-275-5.
12. SAK, Petr. Proměny české mládeže: česká mládež v pohledu sociologických
výzkumů. Praha: Petrklíč, 2000. ISBN 80-7229-042-8.
13. SAK, Petr a KOLESÁROVÁ, Karolína. Mládež na křižovatce: sociologická analýza
postavení mládeže ve společnosti a její úlohy v procesech evropeizace a informatizace.
Praha: Svoboda Servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2.
14. Václavík, David. Náboženství a moderní česká společnost. Vyd. 1. Praha: Grada,
2010. 243 s. ISBN 978-80-247-2468-3
15. Pastorační plán Sekce pro mládež České biskupské konference, Praha: Sekce pro
mládež ČBK, 2002
16. LAUDÁTOVÁ, Marie a VIDO, Roman. Současná česká religiozita v generační
perspektivě. Online. Sociální studia / Social Studies. 2010, roč. 7, č. 4, s. 37-61. ISSN
1803-6104. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/SOC2010-4-37.
17. Jungwirth, Matěj; Kratochvíl, Martin; Buchtík, Martin, Česká mládež v roce 2021
2021 ; Bezpečná přítomnost, náročná budoucnost / [Autorů: Matěj Jungwirth, Martin
Kratochvíl, Martin Buchtík]. - Bonn : Friedrich-Ebert-Stiftung e.V., 2022. - 66 Seiten =
3,2 MB PDF-File. - Einheitssacht.: Youth study Czechia . - Electronic ed.: Bonn : FES,
2022, ISBN 978-3-98628-194-6

Předběžná náplň práce

Pokud se podíváme na náboženskou situaci v České republice, tak ne pouze v jednom
článku se dočteme, že Česká republika patří k nejateističtějším zemím v Evropě. Vztah
aktuální společnosti k náboženství je vidět primárně v dodržování tradic a svátků, které
vychází ze zaběhlých kulturních hodnot spojené s Bohem a vírou v něj, ale životní styl
jednotlivců se v průběhu let proměnil. Konkrétněji můžeme hovořit o dodržování
křesťanských zásad a povinností, které jsou s vírou spojeny a některé rodiny je stále
praktikují. Může se jednat o předmanželský sex nebo pití alkoholu nebo mít jinou sexuální
orientaci.
Sama jsem chodila do školy s několika spolužáky, kteří pocházeli z nábožensky založeného
zázemí a byli vychováváni v tom, aby plnili tyto zásady a povinnosti. V průběhu šestiletého
studia na gymnáziu jsem u nich pozorovala změnu/odklon od náboženství, ve kterém celý
svůj život vyrůstali. Ať už se to týkalo některých názorů nebo jejich vlastních postojů k
alkoholu nebo zkoušení různých nových činností během jejich dospívání. Díky mojí práci
bych chtěla přiblížit, jak jedinec z generace Z, který procházel nějakou takovou transformací,
vnímá moderní společnost, jaké vlivy v průběhu jeho dospívání ovlivňovaly a měnily jeho
pohled a postoj k náboženství a jak rodinné zázemí reagovalo na něco, co jednotlivci dělali
nebo říkali,a nebylo to v souladu s jejich zásadami.
Jak velký dopad má vliv společnosti na jednotlivce, který vyrůstal a trávil dětství v
křesťanském zázemí?
Myslím si, že je důležité se tématu věnovat, protože i když naše země prošla výrazným
procesem sekularizace, zásadně během 20. století, tak stejně jako v jiných státech
nalezneme lidi, kteří víru stále vnímají silně a je velkou součástí jejich životů. I když je víra
nejvíce praktikovaná a vyznávána starší generací, tak se promítá do života generace mladší,
působí na ni jiné vlivy než dříve, a proto si myslím, že výsledek mého výzkumu by mohl být
zajímavý.
Můj výzkum by mohl přinést pohledy na koexistenci náboženství a současné doby a jejich
otázek - potraty, svazky homosexuálů nebo například alkohol a drogy nebo předmanželský
sex.
Toto téma bylo v minulosti součástí výzkumů a pozorování, takže získané informace mohu
použít pro mé zkoumání. Ale data nejsou již tak aktuální, ale lze s nimi i tak pracovat.
Jako první je statistika o náboženské příslušnosti a spojení s ostatními získanými daty, jako je
věk, pohlaví nebo místo bydliště od obyvatelů České republiky. Tyto data se získávají
během sčítání lidu, které jednou za 10 let koná Český statistický úřad. Můžeme zde najít
data z let 1991, 2001, 2011 a 2021. Což nám může přinést informace o situaci v České
republice celkově (i když otázka na náboženství je již dobrovolná), tak stále získaná data
ukazují celkovou situaci na území ČR.
Dále moje práce bude vycházet z práce sociologa Petra Saka, který se spolu s Karolínou
Sakovou zabývali tématem české mládeže (pracují s faktem, že jako mládež označují lidi od
15 do 30 let) a v rámci jejich výzkumů vznikly dvě knihy, které by pro mě mohly být
nápomocné. První z nich je ,,Proměny české mládeže” z roku 2000, kdy autorem je pouze
Petr Sak a dále ,,Mládež na křižovatce” z roku 2004, kdy autory jsou již oba dva. Obě knihy
se týkají mladých lidí v České republice a jejich transformaci a jejich identity. Co na ně má
vliv a do jak velké míry a také právě o různých postojí k jejich životu - náboženství, rodina a
nebo zaměstnání. Kniha ,,Mládež na křižovatce” pracuje s výzkumem prováděným v letech
2000-2002, takže se jedná o změny na přelomu tisíciletí a pracují s různými vnějšími vlivy.
Kromě vlivu společnosti je zásadní i druhá strana, což znamená předávání religiozity v rámci
rodiny. Knihu na toto téma vydali v roce 2012 čeští autoři Radek Tichý a Martin Vávra. Kniha
se jmenuje ,,Náboženství z jiného úhlu” a popisuje i “úspěšnost” náboženské socializace.
Nejaktuálnějším výzkumem, která jsem našla, ale netýká se pouze náboženství, ale spíše
celkově mladých (15- 29 let). Jeho název je ,,Česká mládež v roce 2021” a jedná se o část z
výzkumů FES (Friedrich-Ebert-Stiftung), Young Studies. Kdy bylo dotázáno 1500 lidí na
aktuální témata jako je klimatická změna nebo politické otázky a jedním z témat bylo i
náboženství. V rámci výzkumu byly výsledky porovnány i s mladými lidmi z Polska, Slovenska
a Maďarska. Jedním ze závěrů této práce je to, že Češi a Češky jsou ,,odtržení” od
náboženského systému ČR a mladí mají k náboženským otázkám jiný postoj než zbytek
vrstevníků z těchto jmenovaných zemí. (Str. 6)
Doufám, že má práce ukáže, jak velký vliv to, v čem vyrůstáme na nás má, ale zároveň i
okolí, ve kterém se denně pohybujeme - ať už je v online prostředí nebo v každodenním
životě - ve škole, práci nebo při volnočasových aktivitách. Také bych se chtěla dozvědět o
klíčovém momentu - jestli existuje nějaký zásadní moment, kdy si jednotlivec uvědomí, že
jeho víra není taková, v jaké byl vychováván a je od něj očekávaná například ze strany
rodiny. Práce by mohla přidat zajímavý poznatek do antropologie náboženství, protože
většina literatury, co jsem nalezla byla starší více jak 10 let, takže by nám to ukázalo aktuální
vzorek z českých mladých dospělých, kteří si prošli nějakou změnou a především ukázat,
jakou roli náboženství pro dnešní mladistvé má (samozřejmě pro ty, co v něm vyrůstali).
Takže moje práce bude o rozšíření znalostí o tématu a přidání dat z analýzy výzkumu, který
bude součástí bakalářské práce. Taky většina materiálů, které jsou dohledatelné, se zajímají
o téma z hlediska psychologického, které je samozřejmě důležité, ale já bych se chtěla
zaměřit na to sociologické - konkrétně tlak a vliv společnosti, její vnímání, pocit začlenění.
Studie, která v minulosti byla provedena je sepsána v knize E. Babinského ,,Leaving the
fold: Testimonies of former fundamentalists” z roku 1995. A pojednává o výpovědích
jednotlivců, kteří byli členové silně náboženských skupin a odešli z nich. Kniha píše o
rozhodnutích tyto skupiny opustit a o procesu, co se děje v jednotlivci. I když to není stejné
s mým tématem, tak je to dobrý základ pro moji práci, protože tento psychologický proces
nebudu zkoumat, ale je jistě zásadním i pro mé respondenty (v menší míře).