Důvěra mezi sociálními pracovníky a romskými klienty.

• Název práce v češtině: Důvěra mezi sociálními pracovníky a romskými klienty.
• Název v anglickém jazyce: Trust between the workers of People and Roma clients.
• Klíčová slova: důvěra, pracovníci, název zkoumané organizace - z etických důvodu nezmiňují, romské rodiny, analýza, překážky, přínosy, sociální interakce, vztahy mezi pracovníky a romskými rodinami, komunikace, spolupráce
• Klíčová slova anglicky: trust, workers, Roma families, analysis, barriers, benefits, social interaction, relationships between workers and Roma families, communication, cooperation
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.09.2023
• Datum zadání: 30.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, C121, 121, Seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Oponenti: Mgr. Barbora Procházková

Zásady pro vypracování

Ke zjištění poznatků bych ve své práci využila rozhovory s pracovníky nízkoprahového centra (název zkoumané organizace - z etických důvodu nezmiňují) a s romskými rodinami. Výzkum by tedy byl kvalitativní, jelikož tento přístup se zabývá pochopením problému do hloubky, což je dle mého názoru v tomto případě nejvhodnější způsob k adresaci potenciálních překážek a přínosů.
Konkrétně bych prováděla polostrukturované rozhovory ke sběru potřebných dat. Tento typ rozhovoru nám umožňuje jistou míru flexibility, která se hodí k tomu, abychom zjistili hloubku myšlenky. Polostrukturovaný rozhovor ale i přesto poskytuje jasný rámec otázek a témat, na která se dotazovaného budeme ptát. Tímto způsobem by mohlo být zajištěno to, že získám podrobné informace od dotazovaných, o jejich postojích, zkušenostech a vnímání samotné důvěry. Při dotazovaní například na zkušenosti je flexibilita doptávání se, kterou polostrukturovaný rozhovor poskytuje, velmi důležitá, jelikož nám může přinést náhled do hlubší perspektivy a data budou bohatší.
Data získaná z rozhovorů bych ve své práci podrobila kvalitativní obsahové analýze. Tento typ analýzy mi pomůže identifikovat klíčová témata, vzorce a vztahy. V průběhu analýzy budu data kódovat a kategorizovat. Cílem bude najít opakující se vzorce v odpovědích dotazovaných, které se týkají důvěry ve vztahu mezi sociálními pracovníky a romskými rodinami. Díky vzorcům pak bude možné identifikovat klíčové aspekty důvěry a jejího vlivu na interakci mezi aktéry.
Kvalitativní přístup a polostrukturovaný rozhovor mi umožní lépe pochopit problematiku důvěry a analýza obsahu toto proniknutí obohatí o identifikací klíčových aspektů vztahů.

Etické souvislosti zvažovaného projektu
Je realizace projektu spojena s etickými riziky? Pokud ano, jak na ně budete v projektu reagovat. Jak bude zajištěna ochrana osobních údajů účastníků výzkumu?

Pro zajištění etických standardů výzkumu je nutné dodržovat určitá opatření a postupy. Před samotným výzkumem budu účastníky informovat o účelu, metodách a očekávaných výsledcích výzkumu. Poskytnu jim veškeré potřebné informace a rozhovor bude zahájen až po dobrovolném souhlasu.
Účastníci budou mít právo kdykoli odmítnout účast výzkumu bez jakéhokoli negativního dopadu na ně a zároveň i během samotného výzkumu bude možné, aby byl rozhovor přerušen a data z něj získaná nepoužita. Pokud se účastníci rozhodnou do výzkumu zapojit, zajistím jím záruku důvěrnosti a anonymity. Všechna data a informace, které z rozhovorů získám, budou zpracovány a prezentovány pouze ve formě anonymity, aby nebylo možné účastníky identifikovat dle výpovědí.
Dalším etickým hlediskem je ochrana osobních údajů. Během rozhovorů budu dodržovat příslušné zákony a etické normy týkající se ochrany osobních údajů.

Seznam odborné literatury

1. HLAVÁČEK, Karel. Romové v České republice. Parlamentní institut, 2014.Čermák, Z. (2017). Diskriminace Romů v České republice. Praha: Portál.
2. MAREŠ, Petr. Romové: Sociální exkluze a inkluze. Sociální práce/Sociálna práca, Brno, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2003, 1213-6204.
3. NAVRÁTIL, Pavel; ŠIMÍKOVÁ, Ivana. Hodnocení projektů zaměřených na snižování rizika sociálního vyloučení romské populace. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2002.
4. SEDLÁČKOVÁ, Markéta. Sociologické koncepce důvěry ve společnosti. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA, 2018, 2004.1: 9-29.
5. SZTOMPKA, Piotr. Trust: A sociological theory. Cambridge university press, 1999.
6. CORSÍN JIMÉNEZ, Alberto. Trust in anthropology. Anthropological Theory, 2011, 11.2: 177-196.
7. ANHEIER, Helmut; KENDALL, Jeremy. Interpersonal trust and voluntary associations: examining three approaches. The British journal of sociology, 2002, 53.3: 343-362.
8. CHURCHLANDOVÁ, Patricia S. Mozek a důvěra: aneb Co nám neurověda říká o morálce. dybbuk, 2015.
9. LIISBERG, Sune; PEDERSEN, Esther Oluffa; DALSGÅRD, Anne Line (ed.). Anthropology and philosophy: Dialogues on trust and hope. Berghahn Books, 2015.
10. ORTMANN, Andreas; SCHLESINGER, Mark. Trust, repute, and the role of nonprofit enterprise. In: The study of the nonprofit enterprise: Theories and approaches. Boston, MA: Springer US, 2003. p. 77-114.

11. STROPNICKÁ, Alžběta. Sociální vyloučení pohledem romských dětí. 2009.
12. PAŘIL, Vilém. Neziskový sektor v České republice v mapách. 2018
13. ŠUBRTOVÁ, Kateřina. Mediální obraz neziskových organizací působících v romských komunitách. 2016.
14. TÓTHOVÁ, Kamila. Úloha neziskových organizací v integraci Romů. 2006.
15. DIVIŠOVÁ, Lucie, et al. Název práce: Role neziskových organizací při řešení inkluze Romů v ČR. 2016.
16. HORVÁTH, Zdeněk. Romské neziskové subjekty na území Hlavního města Prahy. 2008.
17. UHEREK, Zdeněk; WEINEROVÁ, Renata. Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

Předběžná náplň práce

Dynamika sociálních vztahů, kulturních rozdílů a institucionálních mechanismů, je nezbytná pro pochopení toho, jak fungují sociální zásahy nízkoprahových center. Z tohoto důvodu jsem si vybrala téma důvěry mezi pracovníka nízkoprahového centra a jejich klienty. Minulý rok jsem začala dobrovolničtit v nízkoprahovém centru (název zkoumané organizace - z etických důvodu nezmiňují).
Domnívám se, že data o problematice důvěry mezi pracovníky a romskými rodinami bude mimo jiné možné získat i v této skupině, proto, že jsem si zde určitou úroveň důvěry již vybudovala.
Důvěra mezi pracovníky nízkoprahového centra (název zkoumané organizace - z etických důvodů nezmiňuji) a romskými rodinami je velmi důležitá při poskytování pomoci a podpory. Z dohledaných zdrojů jsem zjistila, že existuje omezené množství výzkumů, které se zaměřují na tento faktor při poskytování pomoci v nízkoprahovém centru. Cílem této bakalářské práce je prozkoumat důvěru mezi pracovníky nízkoprahového centra (název zkoumané organizace - z etických důvodů nezmiňuji) a romskými rodinami a zaměřit se na překážky a přínosy.
Již existuje několik prací a výzkumů na téma vztahů mezi pracovníky a klienty nízkoprahového centra. Práce o důvěře specificky mezi Romy a pracovníky neziskové organizace a o potenciálních pozitivech či negativech s tímto spojených však chybí. Dle mého názoru je důležité tuto problematiku prozkoumat a toto téma otevřít, jelikož by práce mohla přinést nové poznatky a lépe pomoct výzvám a příležitostem v budování důvěry.
Hlavním přínosem této práce by tedy bylo „vyplnit mezeru“ v tom, co víme o vztahu mezi pracovníky nízkoprahového centra (název zkoumané organizace z etických důvodů nezmiňuji) a jejich Romskými klienty. Domnívám se, že nové poznatky by mohly zlepšit efektivitu pomoci poskytované organizací. Prvním krokem ve zlepšení je identifikace problému a mezer, což by mohla poskytnout má bakalářská práce.
Relevance tématu k oborům sociologie, sociální antropologie a sociální politika je zjevná. Tato bakalářská práce by se zaměřila na analýzu pohybu sociálních vztahů, kulturních disparit a institucionálních mechanismů, jež mají zásadní vliv na výklad fungování sociálních intervencí prováděných v nízkoprahovém centru. Získané poznatky z mého výzkumu tak budou prakticky využitelné pro sociální pracovníky, neziskové organizace a tvůrce politik, kteří se zabývají problematikou spojenou s diskriminací romského obyvatelstva.