Vliv a význam hudby neopohanských hnutí, se zaměřením na staroseverská a starogermánská, zejména pak Ásatrú. Práce se zástupci z České republiky a Islandu

• Název práce v češtině: Vliv a význam hudby neopohanských hnutí, se zaměřením na staroseverská a starogermánská, zejména pak Ásatrú. Práce se zástupci z České republiky a Islandu
• Název v anglickém jazyce: The Influence and Meaning of the Music of Neo-Pagan Movements, With a Focus on Old Norse and Old Germanic, Especially Ásatrú. Study of Representatives From the Czech Republic and Iceland
• Klíčová slova: LOGOS, SAKRALITA, PROFÁNNOST, NEOPOHANSTVÍ, VIKINGOVÉ, ISLAND, NÁBOŽENSKÁ HUDBA, MODERNÍ POHANSKÁ HUDBA, SEVERNÍ EVROPA, METAL, FOLK, NACIONALISMUS, ÁSATRÚ
• Klíčová slova anglicky: LOGOS, SACRALITY, PROFLANITY, NEO-PAGANISM, VIKINGS, ICELAND, RELIGIOUS MUSIC, MODERN PAGAN MUSIC, NORTHERN EUROPE, METAL, FOLK, NACIONALISM, ÁSATRÚ
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 30.09.2023
• Datum zadání: 30.09.2023
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Oponenti: doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Jako základ projektu pro moji bakalářskou práci jsem provedla rozbor odborné literatury a kvalitativních výzkumů týkajících se podoby hnutí Ásatrú, včetně jeho tradic, historie, principů a hodnot a dalších kvalitativních výzkumů týkajících se vlivu neofolkové a metalové hudby na členy neopohanských náboženství, inspirující se staroseverskou symbolikou a mytologií. Díky tomu jsem zjistila, jakým oblastem zkoumaného problému nebylo věnováno doposud přílišné pozornosti a také informace, ze kterých mohu vycházet při hledání nových odpovědí. Mimo jiné budu pracovat i s texty psanými některými z členů hnutí, jako například kniha Essential Asatru: Walking the Path of Norse Paganism od Diana L. Paxson nebo The Nature of Asatru: An Overview of the Ideals and Philosophy of the Indigenous Religion of Northern Europe od Mark Puryear, abych lépe pochopila popis této kultury zevnitř.
Pro vytvoření nových dat k mému výzkumu podniknu však následující kroky. Zaprvé navštívím komunitu hnutí Ásatrú v Reykjavíku na Islandu, kde se právě dostavuje chrám s názvem Hof Ásatrúarfélagsins (neboli chrám společnosti Ásatrú) zasvěcený pohanským a staronorským bohům, kde se v rámci náboženských aktivit v tomto chrámu, ale taktéž mimo ně, pokusím získat výpovědi členů hnutí na otázky, které si předem připravím a případně se budu doptávat v průběhu rozhovoru na doplňující otázky. Budu tudíž provádět polostrukturované rozhovory v angličtině (případě za pomoci překladu) s důrazem na to, aby se pokusili respondenti co nejvíce rozpovídat na dané téma vlastními slovy. Mimo posluchačů bych ráda provedla rozhovory i se samotnými hudebníky a ideálně i s hlavními představiteli hnutí. S respondenty se pokusím mluvit před i po náboženských aktivitách spojených s hudebním doprovodem i mimo ně, tedy během doby, kdy jsou všichni po hromadě a kdy nemusí být aktivně zapojeni do dané aktivity (například před a po schůzi na kávu, která patří mezi velmi oblíbené, jak usuzuji na základě harmonogramu aktivit tohoto hnutí na jejich webových stránkách, přes které je taktéž nejprve zkontaktuji a dohodnu se s nimi na možnostech, kterými by mi byli schopni pomoci v rámci zjednodušení sběru všech informací). Rozhovory budou krátké z důvodu sběru co nejvíce výpovědí a také proto, abych je mohla provádět právě na místech, kde se budou členové sdružovat a nemusela se s nimi scházet někde jinde o samotě. Je pro mě důležité, abych rozhovory s respondenty prováděla v rámci aktivit hnutí ze dvou důvodů. Zaprvé předpokládám, že v rámci těchto aktivit by mohli jevit větší zájem o to mluvit o svém prožitku, jestliže jsou stále pohlceni atmosférou, která prohlubuje jejich spiritualitu a nadšení a zadruhé proto, že by jen málokdo mohl jevit zájem o to se sejít ve svém volném čase s někým cizím kvůli na první pohled nedůležitému rozhovoru. Pokud by však respondent jevil zájem o delší povídání, samozřejmě i tuto variantu uvítám.
Pro tuto část výzkumu budu mít však pouze přibližně týden, a to především z finančních důvodů, neboť pobyt na Islandu je pro mě jako pro studenta finančně nákladný. Pokud budu mít během pobytu pocit, že informace, které jsem získala, nepovažuji za dostačující, pokusím dohodnout s respondenty na další komunikaci online.
Jako další část mého výzkumu mám v plánu vytvoření dat podobným způsobem i prostřednictvím rozhovorů s členy hnutí Ásatrú z České republiky, se kterými se zkontaktuji pomocí facebookových skupin organizujících různá setkání a jiné doprovodné akce k tomuto hnutí. Díky menšímu časovému omezení pro tuto část mého výzkumu vytvořím více dat, se kterými budu moct posléze pracovat.
Po vytvoření množství dat, které usoudím za dostačující k tomu začít je poprvé analyzovat, převedu všechny výpovědi a vlastní pozorování z mého zápisníku do počítačové podoby a podrobím kódování pro získání hlavních parametrů které se opakovaly.

Očekávám, že během části mého výzkumu, kdy budu komunikovat osobně nebo online s členy hnutí na Islandu nebudu mít problém s jazykovou bariérou, neboť dle internetu většina Islanďanů mluví plynule anglicky.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Průběh vytváření dat ani ostatní časti mého výzkumu nepovažuji za komplikované co se týče otázek etiky. Nicméně ráda bych zmínila tyto dva potenciální problémy.
Během mého výzkumu se budu moct setkat s problémem během komunikace s členy hnutí, jestliže nebudou ochotni o svých vnitřních prožitcích mluvit s někým, kdo nevyznává stejnou víru, natož koho ani neznají. Jestliže někteří členové Ásatrú svoji komunitu považují za uzavřenou, pak by jim mohlo být nepříjemné, že se budu napříč komunitou vyptávat na jejich pocity a zážitky, které se mohou týkat i ostatních členů, kteří si nepřejí sdílet takové informace s někým, kdo do komunity nepatří.
Dalším problém může nastat, jestliže se budu chtít pohybovat v této komunitě a zúčastnit se náboženských aktivit k tomu, abych mohla sledovat jejich průběh, pak by někteří mohli tvrdit, že bych měla mít na sobě při takových událostech vhodné oblečení nebo jiné symbolické prvky, tak jako to mají členové Ásatrú. Nicméně tím se dostávám k dilema, jestli to členové uvítají a pochopí jako můj projev solidarity a podpory jejich tradice anebo zda to pochopí jako urážku a znehodnocení pro ně důležitých prvků jejich kultury z toho důvodu, že ve skutečnosti nepatřím k této komunitě a jen se to snažím napodobit.

Seznam odborné literatury

MAGLIOCCO, Sabina a TANNEN, Holly. The Real Old-Time, ReligionTowards an Aesthetics of Neo-Pagan Song. Článek se studií ve vědeckém deníku Ethnologies. Květen, 2022.
https://www.erudit.org/en/journals/ethno/1998-v20-n1-2-ethno06873/1087738ar/

FITZGERALD, Padraic M. Til Valhall: The Formation of Nordic Neopagan Identity, Religiosity, and Community at a Norwegian Heavy Metal Festival. University of Denver. 2023.
https://www.proquest.com/openview/8383bbba21e177facd57e6dd0a8c262a/1?pq-origsite=gscholar&cbl=18750&diss=y

VON SCHNURBEIN, Stefanie. Norse Revival – Transformations of Germanic Neopaganism. Haymarket Books. 2016.
9789004309517-B9789004309517-s011 (2).pdf

STRMISKA, Michael. Ásatrú in Iceland: The Rebirth of Nordic Paganism? Nova Religio: The Journal of Alternative and Emergent Religions. 2000.
https://www.jstor.org/stable/10.1525/nr.2000.4.1.106?casa_token=ILU8b7W7ncQAAAAA%3AZbutMXiRakS28F25cN9DAJ83I0x0XD0AUgYJGMNPyyAZnhYN6YlQtmqx2E7MHDncFbP2OlTt6RnM7JC6-BK2K96aBzV7Mk3QjBZhRLrmQdyNufeBl4c

WU, Shuang. “Sehnsucht” for the spiritual pagan homeland in neofolk: a study on the deviant white subculture. University of Turku School of History, Culture and Arts Studies. 2019.
https://www.utupub.fi/bitstream/handle/10024/148746/shuangwu_thesis2019.pdf?sequence=1

FITZGERALD, Padraic. NORDVIG, Mathias. Living Folk Religions – Music as Ritual in Nordic Neopaganism. Routledge. 2023.
https://www.taylorfrancis.com/chapters/edit/10.4324/9781003257462-15/spellbinding-skalds-padraic-fitzgerald-mathias-nordvig?context=ubx

PAXSON, Diana L. Essential Asatru: Walking the Path of Norse Paganism. Kensington Publishing Corp. 2006.
https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=ZB3pDwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT6&dq=%C3%A1satr%C3%BA&ots=6fYuV1Y2Y-&sig=ewkkSbwhiQ_Cx2M-mwRFhHYz7ZI&redir_esc=y#v=onepage&q=%C3%A1satr%C3%BA&f=false

PURYEAR, Mark. The Nature of Asatru: An Overview of the Ideals and Philosophy of the Indigenous Religion of Northern Europe. iUniverse, Inc. 2006.
https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=fKs-BzdmWtEC&oi=fnd&pg=PP1&dq=%C3%A1satr%C3%BA&ots=CMYouaVlBc&sig=PgSwo06_a1Zs-i6-2PiFeYF-lsI&redir_esc=y#v=onepage&q=%C3%A1satr%C3%BA&f=false

GUNNELL, Terry. The Performance of Ásatrú: The Background and Nature of the Annual and Occasional Rituals of the Ásatrúarfélag in Iceland. ELM Scholarly Press. 2015.
https://www.academia.edu/20384816/The_Performance_of_%C3%81satr%C3%BA_The_Background_and_Nature_of_the_Annual_and_Occasional_Rituals_of_the_%C3%81satr%C3%BAarf%C3%A9lag_in_Iceland
SMITH, Michael J. Ways of the Ásatrú. Beliefs of the Northern, Modern Heathens. Harvest-Moon Publishing. 2003.
https://memberfiles.freewebs.com/97/93/88379397/documents/Way%20of%20the%20Asatru.pdf

NYGAARD, Mathias. Symbol and Ritual in Contemporary Norwegian Asatru. Nova Religio. 2022.
https://online.ucpress.edu/nr/article-abstract/26/2/49/194293/Symbol-and-Ritual-in-Contemporary-Norwegian-Asatru

ROOD, Joshua. Investigations into Asatru: A Critical Historiography. AURA – Tidsskrift for akademiske studier av nyreligiøsitet. 2020.
https://journals.uis.no/index.php/AURA/article/view/359

SNOOK, Jennifer. Reconsidering Heathenry: The Construction of an Ethnic Folkway as Religio-ethnic Identity. Nova Religio. 2013.
https://online.ucpress.edu/nr/article-abstract/16/3/52/70064/Reconsidering-HeathenryThe-Construction-of-an

GLAUSER, Jürg, HERMANN, Pernille, MITCHELL, Stephen A. Handbook of Pre-Modern Nordic Memory Studies. Interdisciplinary Approaches. De Gruyter. 2019.
https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/9783110431360/html

COOK, Julia Cary. Re-Enchanting Modernity in the Imaginative Geek Counterculture: Musical Life and Performance in Neo-Pagan, Society for Creative Anachronism, and Science Fiction Podcasting Communities. University of Virginia ProQuest Dissertations Publishing. 2013.
https://www.proquest.com/openview/07577a9f789bb06a21f62b1164f7d361/1?pq-origsite=gscholar&cbl=18750

Předběžná náplň práce

Moderní forma pohanského, polyteistického náboženství jménem Ásatrú je hnutí, které se ke svému vzniku v době po druhé světové válce (zformováno první jarní den v roce 1972 a oficiálně zaregistrováno v roce 1973) inspirovalo staronorskou mytologií, vikingskou tématikou a vírou v severské bohy z dob mezi 8.-11. století našeho letopočtu. Tato mytologie se odvozuje především od sbírky mýtů zvané Edda (přibližně z 10. století), jež je základním zdrojem příběhů o severských bozích, hrdinech a kosmologii. Spadá pod odvětví moderních germánských pohanských náboženství s hlavním názvem Heathen, neboli Heathenismus. Od roku vzniku byla první komunita následující toto náboženství se sídlem na Islandu vedena farmářem a básníkem Sveinbjörn Beinteinssonem a to až do jeho smrti v roce 1993. Neopohanské hnutí Ásatrú je rozšířeno především v zemích severní Evropy jako je Island, Norsko, Švédsko a Dánsko. Jeho přívrženci se snaží obnovit a interpretovat staré mytologické příběhy a symboliku v současném kontextu (Strmiska, 2000). Někteří se zaměřují na rekonstrukci starých rituálů a praktik, avšak i přes to, že mnozí zastávají názor, že toto náboženství je ve skutečnosti několik desítek tisíc let staré, ale bylo pouze zapomenuté, stále více jeho přívrženců vnímá Ásatrú jako moderní, nový duchovní směr, jehož vztah ke staré víře je spíše v rovině inspirace. Pro členy Ásatrú je důležitá úcta k přírodě a propojení se s ní. Mnoho jejich tradic a zvyků je spojeno s přírodními změnami během roku, jako je například slunovrat či rovnodennost a podobně. Tématika tohoto hnutí je založena na inspiraci z keltských a vikingských tradic, tudíž rovněž estetika oblečení, obřadních a rituálních prostorů a jiných předmětů a míst je velmi podobná těm, jaké užívali, stavěli a dekorovali kelti a vikingové.
V principech severské symboliky, ze které se hnutí Ásatrú a mnoho dalších neopohanských náboženství inspiruje, se však může objevit i mnoho kontroverzních názorů. V hodnotách takových komunit můžou být komplikace spojené například s homofobií (například odsuzování stejnopohlavních sňatků), rasismem (vyzdvihování nadřazenosti bílé rasy), či otázkou lidských práv (jako je například odmítání potratů), které jsou mnohými odsuzovány (von Schnurbein, 2016). Těmto problémům se ve své studii z roku 2016 hojně věnovala Stephanie von Schnurbein, především z důvodu svého německého původu s nacistickou historií, skrze jejíž lupu taktéž hodnotí i situaci podobající se „nacistickým“ požadavkům vyskytujících se napříč moderními, a především pak severskými pohanskými hnutími. Takové principy jsou však mnohými, včetně z řad zastánců těchto hnutí, kritizovány. Toto téma je nejvíce diskutované převážně v Americe, kde je na hnutí Ásatrú nahlíženo jako na komunitu s rasistickou ideologií (především v Severní Karolíně).


Hudba pro hnutí Ásatrú typická, a to ať už v souvislosti s průběhem rituálů či jakožto součást všedních aktivit, je různorodá. Nejčastěji se však objevuje napříč všemi oblastmi světa, kde nachází toto hnutí své následovníky, takzvaná moderní pohanská hudba, která začala vznikat v meziválečném období, s vikingskou a starogermánskou tématikou. Nejoblíbenější provedení takové hudby je v podobě balad o bozích, či běžném životě člověka anebo jako meditativní hudba chorální, obojí nejčastěji za doprovodu různých bubnů a bubínků, fléten, houslí a jiných strunných nástrojů. Často praktikované jsou však i mnohohlasné zpěvy bez doprovodu ostatních hudebních nástrojů. Takový styl je mnohdy nazýván tradičně jako Tvísöngr, západo-norská zpěvná podoba pohanských písní již z dob Vikingů. V každém případě jsou texty písní nejčastěji v islandském jazyce a v případě přezpívání starých balad dokonce v původním jazyce vikingů. V ostatních případech je použit jiný severský, staroseverský či starogermáský jazyk. Dle Sabiny Magliocco a Holly Tannen, politika a estetika je v novopohanské hudbě úzce spojená (Magliocco a Tannen, 2022) a tudíž pochopení tohoto propojení je důležité. Jak dále v textu tvrdí, na základě slov Dona Frew, jestliže by chyběla liturgie, ať už ke studiu hnutí výzkumníkem nebo pro samotné předávání vědomostí napříč komunitou, pak můžeme vycházet právě z písní jakožto z hlavního pilíře propojení členů hnutí na základě sounáležitosti ve víře, sdílením stejných politických, morálních a spirituálních principů skrze texty písní (Magliocco a Tannen, 2022).
V oblastech severní Evropy je však velmi oblíbený je i takzvaný viking metal, či jiná podoba metalu jako je black metal či death metalu a death core se staroseverskou tématikou, jenž nachází své přívržence po celé severní Evropě i mimo Ásatrú. Zpravidla se jedná o hudbu s temnou, mystickou a dramatickou atmosférou. V té, která je napříč tímto i jiným severským neopohanským hnutím oblíbená, je opět přítomná dějová linka odkazující se na severské bohy a jejich hrdinské činy. Taková hudba se však jen zřídka využívá pro účely rituální, a to mimo jiné z důvodu obtížnosti provedení bez moderní techniky. Existuje nicméně hudební festival heavy metalové muziky zvaný Midgardsblot, který se koná v Norsku a který slouží k posvátným účelům následovníků neopohanských hnutí (Fitzgerald, 2023). Mimo zmiňovanou hudbu se zde konají i různé spirituální přednášky, workshopy a rituály.
Na čem se shodují v textech Magliocco a Tannen i Padraic M. Fitzgerald, neopohanská hudba přináší jeho posluchačům pocit svobody a individuality (Magliocco a Tannen, 2022. Fitzgerald, 2023). Stejnou roli dle Fitzgeralda zastává i moderní hudba metalová. Shuang Wu ve své studii zkoumá, mimo otázku, co je vůbec tzv. „neofolk“, i podobnosti ve významu a symbolismu s populární hudbou heavy metalového žánru, především pak tzv. extreme metal a black metal a snaží se najít podobnosti a rozdílnosti mezi těmito žánry na základě kulturního postavení, významu a vlivu (Shuang Wu, 2019). Co ho především zajímá je spojitost žánrů s kulturou bílého člověka, a to nejen s pocitem nadřazenosti. Podotýká však, že je přítomná rovnoprávnost žen s muži ve většině neopohanských hnutích. Ve vikingské mytologii se vyskytuje i mnoho ženských, velmi důležitých bohů. Účast žen během obřadů, rovněž jako při důležitých hudebních rituálech, je zpravidla hojná (Shuang Wu, 2019). Ve výsledku podotýká, že je důležité nahlížet na neo folkovou hudbu, stejně tak jako metalovou a kultury všechny s nimi spjaté (tudíž i neopohanská hnutí a náboženství) objektivně a nekriticky, jelikož se jedná spíše o silně pravicové skupiny, které z této hudby dělají předmět k vyzdvihování bílé rasy. Pro ostatní její poslech může znamenat naprosto jiný prožitek (Shuang Wu, 2019).

Moderní pohanská hudba byla již mnoha výzkumníky zkoumána. Avšak vlivu a oblibě zmiňované hudby ve spojení s hnutím Ásatrú nebyla doposud věnovaná přílišná pozornost, a to i přes stále se zvyšující zájem o toto hnutí. Důležitost takového výzkumu bych ráda demonstrovala následujícími body.

Jako první bod bych ráda uvedla důležitost zachování kultury a identity, neboť studiem zvyků, symboliky a jejich vlivů (v tomto případě vlivu hudby a její symboliky) na jedince bych pomohla porozumět způsobům, jakými členové tohoto hnutí udržují a vyjadřují svou kulturu a identitu. Náboženství hraje důležitou roli v utváření společnosti, a proto je důležité porozumět, jak se náboženské praktiky promítají do všedního života společnosti i takto statisticky početně malé komunity.
Studiem osobního rozvoje zastánců tohoto hnutí, který jde apriori ruku v ruce i se spirituálním rozvojem a pochopení jejich způsobu propojení se s duchovní rovinou nám přiblíží podobu jejich vnitřního světonázoru. A právě hudba je hlavním doprovodným prvkem nejen jakékoli komunity, ale především je, v případě Ásatrú, součástí důležitých rituálů, které komunitu spojují. Dalo by se říci, že se jedná o jakési zrcadlo takové komunity, a tak její tvorba, produkce, symbolika, její využití a vliv nesou důležité prvky v otázce podoby zvyků a chování tohoto hnutí.
Vztah mezi členy Ásatrú a přírodou je dalším bodem, díky kterému bych ráda zkoumala vliv hudby. Identifikace s přírodou a ekologické povědomí je pro toto hnutí přirozenou součástí. Zdůrazňuje spojení s přírodou, a tudíž i ekologickou šetrnost. Zajímalo by mě, zda je tato symbolika využívaná i v jejich náboženské hudbě a případně jak je toto téma uchopeno a jakým způsobem ovlivňuje vnímání a vztah k přírodě členů Ásatrú. Toto studium by mohlo pomoci v diskusi v kontextu současných enviromentálních výzev a potřeby rozvoje udržitelných způsobů života.
Zkoumáním vlivu a oblíbenosti této hudby budu schopná také více přiblížit, jak je to s otázkou pocitu nadřazenosti bílé rasy a zdali opravdu členové hnutí Ásatrú aktivně vyhledávají prvky a tuto symboliku v hudbě, která je užívána pro náboženské účely.
Pro svoji bakalářskou práci se budu zabývat studiem odborné literatury, v kombinaci s poznatky ze svého pobytu v komunitě hnutí na Islandu a s rozhovory s členy hnutí v České republice. Díky tomu budu moct v ideálním případě zjistit, zda se názory a zjištění shodují, nebo se vyskytují rozdíly ve vlivu hudby, preference žánru a tématiky dle geografické změny.

Toto jsou za mě nejdůležitější body, kterými bych ráda podtrhla zajímavost a důležitost mého plánovaného výzkumu vlivu náboženské hudby na členy neopohanského hnutí Ásatrú a kterými bych přiblížila odpověď na moji hlavní výzkumnou otázku, zda vliv náboženské hudby využívané napříč hnutím Ásatrú je jeden z hlavních faktorů udržující podobu tohoto hnutí včetně všech jeho principů, hodnot a zásad.