Spirituální ekologie: spolek Zeměsouznění

• Název práce v češtině: Spirituální ekologie: spolek Zeměsouznění
• Název v anglickém jazyce: Spiritual ecology: association Zeměsouznění
• Klíčová slova: ekologie, spiritualita, ekovesnice, duchovno, vesnice, hodnoty
• Klíčová slova anglicky: ecology, spirituality, ecovillage, moral values, religious, community
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.09.2021
• Datum zadání: 23.09.2021
• Datum a čas obhajoby: 22.01.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice, B228, 228, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 22.01.2024
• Oponenti: Mgr. Tereza Divíšek

Zásady pro vypracování

Ráda bych uskutečnila kombinaci zúčastněného pozorování a rozhovorů, které bych zasadila do rámce literatury a již provedených výzkumů. Do výzkumu bych chtěla zahrnout i analýzu webových a Facebookových stránek, kde je spolek velmi aktivní. A tyto poznatky zkoumat pomocí obsahové analýzy. Chtěla bych celou práci doplnit o teorie spirituální ekologie.

Seznam odborné literatury

1. Berry Thomas. The Dream of the Earth. 1990. Sierra Club Books
2. Berry Thomas. The Sacred Universe: Earth, Spirituality, and Religion in the Twenty-First Century. Edited by Mary Evelyn Tucker, Columbia University Press, 2009
3. Binka, Bohuslav. Environmentální organizace v ČR. Brno: Masarykova univerzita, 2015
4.Bron Taylor. Dark Green Religion: Nature Spirituality and the Planetary Future. 2009. University of California Press
5. Bron Taylor. Encyclopedia of Religion and Nature, 2003
6. Fagan, Adam & Jehlička, Petr. 2003. Contours of the Czech environmental movement: A comparative analysis of Hnuti Duha (Rainbow Movement) and Jihoceske matky (South Bohemian Mothers). Environmental Politics
7. Fassin, Didier. A Companion to Moral Anthropology. 2012.Wiley Online Books
8. Librová Hana. Pestří a zelení. Kapitoly o dobrovolné skromnosti. 1994. Brno. Hnutí Duha
9. Librová Hana. Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. 2003. Brno. Doplněk
10. Tucker, Mary Evelyn. “The Emerging Alliance of Religion and Ecology.” Worldviews, vol. 1, no. 1, 1997

Předběžná náplň práce

V práci bych se chtěla zaměřit na vykreslení v čem jsou environmentální hnutí spirituální, jak je jejich zastánci vnímají. Obzvláště bych se chtěla věnovat spirituální ekologii, která v českém kontextu zatím není příliš ukotvena a tím pádem není ani tolik studována, a proto bych chtěla pracovat s knihou Dark Green Religion: Nature Spirituality and the Planetary Future od Brona Taylora a dále od stejného autora Encyclopedia of Religion and Nature. Tyto dvě knihy jsou základem pro spirituální ekologii, a proto bych je chtěla mít jako hlavní zdorje pro teoretickou část práce.
Spirituální ekologie je spojení spirituálních elementů a environmentálních problémů, a jakou dynamiku mezi sebou v dnešním světě mají. Věnuje se duchovní stránce a vědomí zakotvené v enviromentalismu, jak změna klimatu a náš postoj k této tématice je ovlivněna odpovědností k zemi na duchovní rovině. Její zastánci propagují zahrnutí ekologie do současného náboženství ale i vice versa, aby se ekologické otázky řešily spirituálně. I přes různé postoje v rámci oboru, zastánci se shodnou že pro vyřešení klimatické změny, znečištění, nadměrná spotřeba nebo vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů je potřeba dát důraz na duchovní odpovědnost planetě a všem jejich živočichům.
Práce by se tedy měla zaměřit na vykreslení environmentálního hnutí v podobném stylu jako běžná náboženství a jak je zájem o ekologii spojen se spiritualitou jedinců. Okrajově, pokud se ve výzkumu toto téma alespoň objeví, bych se chtěla věnovat i propojení mezi již existujícími náboženstvími a ekologickými hnutími, jak se tyto dva zájmy vzájemně ovlivňují a doplňují. Proto bych použila literaturu Thomase Berryho The Sacred Universe: Earth, Spirituality, and Religion in the Twenty-First Century a The Dream of the Earth, které se věnují propojení náboženství s ekologií a soužití s přírodou.
Pro výzkum jsem si vybrala spolek Zeměsouznění, který se snaží o vytvoření ekovesnice v Pěčkovicích. Projekt této vesnice je pokračováním projektu Global Ecovillage Network, fungující po celém světě, v České republice je však prvním pokusem o fungující ekovesnici. Ekovesnice jsou soběstačné komunity, běžně okolo 50-200 lidí, designované, aby vytvářeli co nejmenší ekologickou stopu. Kolem toho je ale potřeba navrhnout i fungující ekonomický systém. V komunitě jsou často zapotřebí stejné morální hodnoty a je zde důležitá i duchovnost vesnice. Lidé se do nich stěhují a zapojují jako alternativu pro ekologicky náročné městské životy, ve kterých se skoro nejde vyhnout podporování neekologických produktů. Nabízejí jim skromnost, soběstačnost, úzce spolupracující komunitu, a možnost většího souznění se zemí a duchovnem. Samotná vesnice je ale spíše chápána jako proces než jednorázový projekt, jelikož je potřeba neustálé práce a obnovy. Informace k vedení podobných spolků bych čerpala z knihy Environmentální organizace v ČR od Bohuslava Binky, pro základní porozumění, jak fungují v českém kontextu.
Projekt by měl stát na zúčastněném pozorování a rozhovorech se členy spolku, specificky bych se ráda věnovala propojení spirituality s rozhodnutím se k projektu připojit. Jaké jsou hlavní důvody proč je ekovesnice pro společnost důležitá a co nového by přinesla. Tuto část bych chtěla navázat na knihu Pestří a zelení: Kapitoly o dobrovolné skromnosti od Hany Librové, o lidech, kteří se rozhodli žít skromně, a tedy i ekologicky, téma je tedy velmi podobné spolku Zeměsouznění, A na to navazující kniha Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu ve kterých se vrací do terénu a popisuje změny a vývoje těchto lidí.
Dalším zkoumaným tématem budou morální hodnoty spojené s vedením spolku. Již na svých webových stránkách je zřejmá provázanost morálních hodnot v budoucí komunitě s ekologickými požadavky, ráda bych se tedy věnovala jak a proč jsou tak provázané, kde se vzali a jak se na nich členové shodnou či naopak neshodnou. Jestli jsou ve skupině rozdílné interpretace těchto hodnot a pokud ano tak jakým způsobem. Opřít bych chtěla tuto část o Fassina Didiera a jeho dílo A Companion to Moral Anthropology, ve kterém se věnuje základům morální antropologie. Morální hodnoty jsou u společenství jedním ze základních specifikací, která určuje i budoucí vývoj. V tomto ohledu by dle mého názoru bylo zajímavé prozkoumat postoje k jejich existujícím životům mimo ekovesnici a proč je tedy zde potřeba vystavět, jestli je to podloženo nedostatkem nebo naopak nadbytkem určitých hodnot v běžném životě.
Cílem celé práce by bylo vykreslení, jak v České republice existuje spirituální ekologie, jak specificky v spolku Zeměsouznění je propojena duchovnost s jejich aktivním ekologickým chováním a jak do toho zapadají morální hodnoty. Zároveň bych ráda i popsala alternativní životní styl vedený v hodnotách chránící přírodu, jelikož však ekovesnice je zatím v základech nebude se jednat přímo života v ní.
Téma je v poslední době velmi aktuální, ve společnosti je vidět velká ekologická vlna. Velké korporátní firmy nabízejí ekologičtější náhrady jako například papírové kelímky, bio bavlna či elektrické automobily. Přesto je ale mnoho zastánců, že ani to nestačí, a proto by bylo zajímavé více představit možnosti skromnějšího způsobu života raději než náhražkami.