Koexistence náboženství ve skautském hnutí v ČR: případová studie v pražském dívčím oddíle

• Název práce v češtině: Koexistence náboženství ve skautském hnutí v ČR: případová studie v pražském dívčím oddíle
• Název v anglickém jazyce: Coexistence of religions in scout movement in Czech Republic: case study in prague girl troop
• Klíčová slova: skaut, náboženství, islám, křesťanství, sekularismus, koexistence, dívčí
• Klíčová slova anglicky: skaut, náboženství, islám, křesťanství, sekularismus, koexistence, dívčí scout, religion, Islam, Christianity, secularism, coexistence, girl
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2019
• Datum zadání: 31.05.2019

Zásady pro vypracování

Koexistenci náboženství ve skautingu hodlám zkoumat pomocí kvalitativních hloubkových rozhovorů s dětmi i jejich rodiči. [Kaufmann; 2010] Zaměřím se jak na křesťanské dívky, tak i muslimské. Pro srovnání či „nezkalený“ vhled bych také ráda vyzpovídala nějakou ateistickou dívku - mohla by mi poskytnout pohled třetí strany na to, jak střet křesťanství a islámu vnímá někdo, kdo nemá tyto základy.
V rozhovorech mě bude zajímat, jestli respondenti uvádějí, že vstup do skautského oddílu byl podmíněn náboženstvím či jinými aspekty - jako např. rodina (někdo z rodiny také chodíval do skauta), kamarádi (také navštěvují oddíl), škola (jestli se o tom nedoslechly v této instituci), média (zahlédly reklamu v televizi) apod.
Dále se zaměřím na to, jak v nenáboženském oddíle praktikují či nepraktikují své vyznání nebo zda si všímají, že někdo jiný jej praktikuje.
Co mne však bude zajímat ze všeho nejvíce, jestli se jednotlivé projevy odlišných náboženství střetávají a zda tento střet vytváří nějaký konflikt, či zda vše probíhá „v klidu a pohodě“.
Očekávám, že se během svého dotazování dozvím odlišné motivace pro vstup do skautského oddílu a převážně odlišné zkušenosti, co se víry a skautingu týká. Zároveň se však domnívám, že se některé výpovědi mohou, alespoň částečně, shodovat.
Získaná data budu následně analyzovat a hledat tyto podobnosti (či naopak odlišnosti) prostřednictvím kódování.
Práce bude vytvářena formou případové studie, kdy na jednom oddíle budu zkoumat vztahy mezi náboženstvími. Oddíl mám již vybraný, bude to můj vlastní, ve kterém pátým rokem funguji jako vedoucí a ve kterém máme jak dívky křesťanské, tak muslimské i ateistické. Problému střetu zájmu si jsem plně vědoma, přesto si však myslím, že to mému výzkumu nemusí uškodit, naopak by mu to mohlo pomoci. Děti mě znají, berou mě v podstatě jako kamarádku a i běžně se mi svěřují se svými starostmi či problémy. Stejně tak rodiče jsou na mě zvyklí a pevně věřím, že budou ochotni ke spolupráci se mnou. Pro nezkreslení bych také mohla provést rozhovor i s nějakým vedoucím mimo náš oddíl, který má ve svém oddíle také děti s různým náboženským vyznáním.
Výzkum budu provádět převážně prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Tyto rozhovory budou s rodiči dětí. Zároveň ale budu vést rozhovory i s dětmi samotnými. Pro můj výzkum by bylo ideální, kdybych mohla mluvit s dětmi bez jejich rodičů. Myslím si totiž, že když je tam mít nebudou, budou se moci lépe otevřít. Nejsem si ovšem jistá, jestli bych tím neporušila nějak jejich práva či etiku výzkumu dle České asociace pro sociální antropologii (CASA).
Plánuji vést rozhovor s jednou muslimskou dívkou a její maminkou. Tato maminka dříve zamýšlela, že by založila muslimský skautský oddíl v Praze společně s jinou maminkou dvou našich bývalých členek. Ovšem z tohoto úmyslu sešlo, přesto bych to ráda také zařadila do rozhovoru. Druhá maminka, která u nás měla dvě své dcery, se bohužel s nimi odstěhovala do Rakouska, takže do výzkumu je nemohu zařadit.
Jako další bych ráda vedla rozhovor s křesťankou a její maminkou. Jedna, která nám i vaří na táboře, má u nás čtyři své dcery. Chtěla bych proto zpovídat ji a její dceru, která chodí do starší skupiny a s muslimkami přichází více do styku. Ještě nevím, jestli zařadím více křesťanek do výzkumu, přestože bych měla na výběr, protože těch je v našem oddíle několik.
Pro zpestření výzkumu a pro pohled ze třetí strany bych ráda vedla rozhovor také s ateistickou dívkou a jejím rodičem. S otcem jedné z nich jsme měli menší incident, kdy se po informativní schůzce k táboru, na které byly i zmiňované muslimské ženy, ptal, jestli s námi nepojede i nějaký bratr dětí či jiný muž, protože zaslechl, že prý se to takto dělá. Velmi nás to překvapilo, protože jeho dcera je v našem oddíle již mnoho let a doufali jsme, že ví, že bychom toto nedopustili. Ironií je, že jeho dcera je velká kamarádka s muslimkou, se kterou bych ráda vedla rozhovor. Tento drobný incident mě vlastně původně přivedl k nápadu na téma mé bakalářské práce. Vzhledem k ochraně našeho oddílu i dcery tohoto muže však nejsou vhodní kandidáti na rozhovor, proto musím sehnat jiné respondenty.
Jako poslední typ rozhovoru mě napadlo provést ho s některou z vedoucích. Ideální by pravděpodobně byla hlavní vedoucí, která do kontaktu s maminkami muslimek (ale i jiných dětí) přichází asi nejčastěji, alespoň co se mladší kategorie týče. Zároveň oddíl spoluzakládala a její dcera si ani nepamatuje, že by někdy ve skautu nebyla, takže by tato vedoucí mohla poskytnout i pěkné srovnání „před muslimkami“ a „po nich“. Je zároveň křesťankou, takže by se dalo spekulovat, jestli by to byla výhoda či nevýhoda pro můj výzkum. Zde však přichází vhod má známost s ní, takže si troufám říci, že by se snažila být co možná nejobjektivnější.
Dohromady by to tedy bylo sedm rozhovorů, což se domnívám, že by pro můj výzkum bylo adekvátní. Předpokládám, že křesťanky mi rády poskytnou rozhovor, stejně tak hlavní vedoucí. Když mi vypadne některý člověk z předešlých, mám pořád z čeho v oddíle vybírat. Případně kategorii „vedoucí“ a „ateisté“ zařadit do výzkumu nemusím, důležitější jsou pro mě „křesťané“ a „muslimové“. V čem vidím však problém je, pokud mi odmítnou poskytnout rozhovor muslimky. Doufám však, že to maminka pochopí a rozhovor mi poskytne, protože sama přednáší na vysoké škole.

Metoda analýzy dat
Data sesbíraná v tomto výzkumu budou dvojího typu, primární a sekundární. Sekundární zdroje, jimiž budou materiály nejrůznějšího charakteru, budou především sloužit k seznámení čtenáře se skautingem a s jednotlivými zkoumanými náboženstvími. Také se zaměřím na pojímání náboženství ve spojitosti se skautským hnutím.
Primárními daty pak budou především hloubkové nestrukturované rozhovory s členkami našeho oddílu a jejich rodiči. Předpokládám, že každý rozhovor mi podá jiné informace k problematice a budou silně subjektivně zabarveny. Také je třeba brát v potaz, že se jedná o případovou studii jednoho oddílu a výpovědi účastníků tedy nebudou vypovídat nic o obecném fungování, protože každý oddíl je jiný a nemohou být všechny stejné.
Data budu analyzovat pravděpodobně prostřednictvím induktivního kódování. To znamená, že jednotlivé kódy nebudu mít připravené předem, ale naopak, že kódy odvodím na základě provedených rozhovorů. Z těchto vyplývajících kódů budu posléze vytvářet zakotvenou teorii, která z nich bude patrná.
Pokud je zakotvená teorie vytvořena správně, „ … splňuje čtyři základní kritéria, podle nichž se posuzuje vhodnost teorie pro určitý jev: shoda, srozumitelnost, obecnost a kontrola.“ [Strauss, Corbin; 1999] Znamená to, že se musí držet reality empirického světa, jenž zkoumá a vůli této realitě musí být srozumitelná pro zkoumané osoby i výzkumníky. Tato teorie pak také musí být proveditelná za stejných podmínek a přesto by měla dojít k podobným závěrům. A nakonec by teorie měla umožnit ovlivňovat zkoumaný jev.
Domnívám se, že tato metoda bude pro mé potřeby pravděpodobně jedna z nejvhodnějších vzhledem k tomu, že, jak jsem již psala, nemám příliš mnoho studií, ze kterých bych mohla čerpat a které by již vytvořenou teorii měly, protože na mé téma ještě žádný podobný výzkum proveden nebyl.
 

Seznam odborné literatury

ALLIEVI, Stefano; DASSETTO, F. Muslims in the Enlarged Europe: Religion and Society. Muslim Minorities. Brill, 2003.

ASAD, Talal. Formations of the secular: Christianity, Islam, modernity. Stanford University Press, 2003.

BADEN-POWELL, Robert. Scouting for boys. 1908

BERÁNEK, Ondřej (ed.). Arabské revoluce: demokratické výzvy, politický islám a geopolitické dopady. Academia, 2013.

Bible

BOWIE, Fiona. Antropologie náboženství. Rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví. Praha: Portál 2008.

CASANOVA, José. Religion, European secular identities, and European integration. na, 2006.

CESARI, Jocelyne. Securitization of Islam in Europe. In: Muslims in the West after 9/11. Routledge, 2009. p. 19-37.

DAVIE, Grace. Výjimečný případ Evropa: Podoby víry v dnešním světě. Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009.

ESPOSITO, Voll; ESPOSITO, John L.; VOLL, John Obert. Islam and democracy. Oxford University Press on Demand, 1996.

GORSKI, Philip, et al. (ed.). The post-secular in question: Religion in contemporary society. NYU Press, 2012.

HAMPLOVÁ, Dana. Česká religiozita–církevní příslušnost a víra ve světle Sčítání lidu a dat ISSP 2008. Naše společnost, 2010

HAMPLOVÁ, Dana. Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Karolinum Press, 2013.

http://www.casaonline.cz/?page_id=7

https://cs.wikipedia.org/wiki/Skauting

https://www.respekt.cz/spolecnost/anketa-skautske-dovednosti-pouzivamv-praci-prakticky-denne

https://www.scout.org/ar/consultativestatus

https://www.scout.org/scout-history

https://www.wagggs.org/en/our-world/europe-region/member-organisations/Czech-Republic/

JIRÁČKOVÁ, Klára, et al. Skauting na Blízkém východě. 2018.

JIRÁŇ, Jan. Junák-český skaut? K ideovým kořenům českého skautingu. 2018.

KAUFMANN, Jean-Claude. Chápající rozhovor. Sociologické nakladatelství (SLON), 2010.

KHIDAYER, Emíre. Arabský svět, jiná planeta?. Mladá fronta, 2016.

Korán

MAREŠ, Miroslav, et al. Ne islámu: Protiislámská politika v České republice. Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015.

NEŠPOR, Zdeněk R. Kvalitativní sociologické studium současné české religiozity. Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství, 2004

NEŠPOR, Zdeněk R., et al. Grace Davieová: Výjimečný případ Evropa. Podoby víry v dnešním světě. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 2010, 46.02: 318-321.

NOSKOVÁ, Martina. Islám v České republice po roce 1989.

PAVLOVÁ, Marcela. Vztahování se k budoucnosti a hodnotová orientace (srovnávání pohledu skautů a jejich rodičů). 2008.

PROCTOR, Tammy M. Scouting for girls: a century of girl guides and girl scouts. ABC-CLIO, 2009.

ROYSE, David. Scouting and Girl Scout curriculum as interventions: Effects on adolescents' self-esteem. Adolescence, 1998, 33.129: 159.

SACKS, Jonathan. The persistence of faith: religion, morality & society in a secular age. London: Weidenfeld and Nicolson, 1991.

STRAUSS, Anselm L.; CORBIN, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1999.
SVOJSÍK, Antonín B. Základy junáctví: návod pro výchovu české mládeže na základě systemu Sira R. Baden-Powella" Scouting" a za laskavého přispění četných odborníků: s 208 obrázky. České lidové knihkupecktví a antikvariát J. Springer, 1912.

TOPINKA, PhDr. Daniel. Významy vzdělávání v procesu integrace muslimů v České republice. 2007.

WEISSBROD, Lilly. Religion as national identity in a secular society. Review of Religious Research, 1983

ŽÁRSKÁ, Magdaléna. Genderové aspekty českého skautingu. Proč holky chodí do skauta?. 2012.

Předběžná náplň práce

Zkoumám vztahy mezi věřícími různých náboženství ve skautingu, protože chci zjistit, jak jsou schopni jejich příslušníci spolu koexistovat v rámci jedné organizace s křesťanskými kořeny, abych přispěla k porozumění v oblasti sociologie náboženství.
Jak Hamplová dokládá, religiozita v českých zemích ve druhé polovině 20. století výrazně klesala, tedy co se „starých“ církví týká. Myslí se tím převážně křesťanství, které dříve mohlo být opouštěno z důsledku nacionalizace, kdy křesťanství bylo bráno jako znak germánského vlivu, a později kvůli komunistickému režimu, který vyznání zakazoval. Z 25 zemí euroatlantického prostoru se Češi ukázali mít nejhorší vztah k církvím vůbec.
Podobný trend sekularizace se po celá desetiletí objevoval v postindustriálních zemích po celém světě. Ovšem v poslední době se vyskytuje přesný opak - „mimo evropský prostor dochází k bezprecedentnímu oživení tradičních náboženství, jako jsou křesťanství či islám.“ Zvláště pak nárůst u praktikujících islám se za posledních 30 let 20. století zvýšil čtyřikrát (z 550 milionů na 1,2 miliardy). S tím také přichází islamizace občanského života, protože v islámských zemích je spojitost mezi náboženstvím a právním státem velmi důležitá. [Hamplová; 2013]
Mimo jiné i z tohoto propojení vyvstávaly a stále vyvstávají obavy občanů a tendence politiků v zastrašování ohledně islámské migrační krize, jak popisují autoři knihy „Ne islámu: Protiislámská politika v České republice“. [Mareš et al.; 2015]
Setkáváme se tady s lidmi, kteří svou víru silně praktikují ve stále silně sekularizované zemi. Jak říká Davie: „je neustále třeba brát náboženský faktor vážně, a to ve veřejném i soukromém životě.“ Ve své práci zkoumala aspekty moderní (západo)evropské sekularizace v porovnání se zbytkem světa, kde naopak dochází k expanzi. V průběhu zkoumání došla k závěru, že „evropský“ model církve nelze uplatňovat jinde, než v Evropě, protože se zkrátka neuchytí. Stejně tak však dle autorky nelze aplikovat neevropské církve v západní Evropě.
Zároveň ve svém díle ovšem naznačuje, že je možné znovuoživení náboženství v Evropě a že toto oživení by mohlo přijít odjinud. [Davie; 2009] Nešpor na toto konto kontruje tezemi Casanovy, který se domnívá, že novým „občanským náboženstvím“ je právě ona sekularizace a žádný velký „boom“ nenastane. [Nešpor; 2010]
Ve své práci bych se tudíž chtěla zaměřit na to, jakým způsobem probíhá konfrontace dvou z celosvětových náboženství, konkrétně křesťanství a islámu, v univerzálním a, v podstatě, v dnešní době již nenáboženské organizaci, jakou je skautský oddíl v ČR.
Na téma skautingu příliš výzkumů prováděných nebylo, alespoň, co se České republiky týče, a ty, které se uskutečnily, nebyly dávány do spojitosti s náboženstvím. A to i přesto, že skauting má náboženské základy a určité principy či zásady se tam projevují dodnes (přestože ne každý skaut je věřícím).
Skauting byl postaven na křesťanských kořenech a morální zásady (např. „Miluj bližního svého!“) se v něm dochovaly až do 21. století. V České republice však, na rozdíl například od Ameriky, není natolik pevně spjat s náboženstvím. Proto (mohla bych ze své osobní zkušenosti říci „díky tomu“) dnes může u nás být skautem kdokoli, nehledě na vyznání. Pokud oddíl není vyloženě křesťanský (tzn., že často mohou být členové pouze křesťané), náboženství se projevuje pouze do té míry, co v „běžném životě“, jako např. ve škole. Čili obecná morálka, ze které vznikly také křesťanské etické principy, či některé významné a dnes již spíše společenské svátky, jakými jsou například Vánoce.
Díky tomu tuto konfrontaci náboženství mohu sledovat na „neutrální“ půdě, přestože tomu není tak zcela, protože zkoumaný skautský oddíl a všichni jeho členové mají svou vlastní historii v zemi s křesťanskou tradicí.

Výzkumné otázky
1. Jakým způsobem (pokud vůbec) se náboženství projevuje ve skautském oddílu?
2. Jak spolu fungují křesťanství a islám v rámci skautského oddílu?
3. Panuje rozdílná situace v soužití různých náboženství ve většinové společnosti a ve skautingu?