Transcendence jako předmět studia: Komparace díla Thomase Csordase a Bruno Latoura

• Název práce v češtině: Transcendence jako předmět studia: Komparace díla Thomase Csordase a Bruno Latoura
• Název v anglickém jazyce: Transcendence as a Object of Study: Comparison of Thomas Csordas's and Bruno Latour's Works
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2019
• Datum zadání: 31.05.2019

Zásady pro vypracování

Cíl výzkumu: Cílem této diplomové práce je analyzovat přístupy obou autorů k transcendenci jakožto k předmětu zkoumání. Práce si také klade za cíl najít odlišnosti a rozpory mezi těmito přístupy. Výsledkem by tak měla být komparativní systematizace přístupů k transcendenci jako předmětu studia v dílech obou autorů.
 
Výzkumné otázky: Vzhledem k pluralitě paradigmat, ve kterých vědní obory pracují, je pravděpodobné, že budou autoři k předmětům zkoumání přistupovat různě právě podle paradigmatu, které je pro jejich výzkum výchozí. Otázkou této práce je, jaký vliv má výchozí paradigma na studium předmětu transcendence. Jaké proměny podstupuje pojem „transcendence“ při změně paradigmatu?
Metodologie analýzy: Pro účely dosažení svých cílů bude práce využívat metody komparativní analýzy děl autorů.
Limity práce: Předmětem výzkumu této práce není transcendentno jako takové. Práce nemá v úmyslu vytvářet nová východiska pro zkoumání transcendence. Předmětem komparace v této práci jsou pouze díla Bruna Latoura a Thomase Csordase, nicméně seznam literatury této práce se neomezuje pouze na tyto dva autory.
Reflexe vlastních východisek: Podle teorie Thomase Kuhna o vědeckých revolucích změně paradigmatu předchází těžkosti tzv. normativní vědy se vypořádat s určitými rozpory problematiky svého předmětu. Jak Bruno Latour dokazuje ve svém díle „We have never been modern“, ti, kteří se za modernisty považovali, v pravdě nedostávali svým podmínkám modernismu. Opouštíme tedy určitou etapu, určité paradigma a následuje výzva vypracovat nové paradigma, schopné integrace a rozřešení rozporů z minulosti. Pro Latoura je takovým přístupem symetrická antropologie. Východiskem pro Csordase je embodiment. Oba autoři se tak více nebo méně novátorsky vypořádávají s tématy, které v minulosti nebyly uzavřeny, což v kontextu přítomnosti vytváří zcela nové výzkumné relace.

Seznam odborné literatury

 CSORDAS, Thomas J. The sacred self. Berkeley, California: University of California Press, 1997
 CSORDAS, Thomas J. Body, meaning, healing, Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2002
 CSORDAS, Thomas J. Embodiment as a Paradigm for Anthropology. Ethos. 18. 5 - 47. 10.1525/eth.1990.18.1.02a00010, 2009
 HENRY, John. The scientific revolution and the origins of modern science, Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2011
 HOLBRAAD, Martin; PEDERSEN, Morten A. The ontological turn: an anthropological exposition, Cambridge: Cambridge University Press, 2017
 LATOUR, Bruno. Science in action: how to follow scientists and engineers through society, Cambridge: Harvard University Press, 1987
 LATOUR, Bruno. We have never been modern. Cambridge: Harvard University Press, 1993
 LATOUR, Bruno. Pandora's hope. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2000
 LATOUR, Bruno. On the modern cult of the factish gods, Durham, NC: Duke University Press, 2010
 MILLER, Adam S. Speculative Grace: Bruno Latour and Object-oriented Theology. New York: Fordham University Press, 2013.
 REGH, William. Cogent science in context: the science wars, argumentation theory, and Habermas, Cambridge, MA: MIT Press, 2009
 SARDAR, Ziauddin. Thomas Kuhn a vědecké války, Praha: Triton, 2001

Předběžná náplň práce

Vymezení tématu: Transcendence je termínem, jehož konotace nejsou naskrz vědními disciplínami zcela konzistentní. Význam slova však jednoznačně odkazuje k něčemu přesahujícímu smyslové a rozumové možnosti poznání. I přes tuto výlučnost poznatelnosti je takový předmět zájmu konceptualizován v dílech některých autorů. Tématem této diplomové práce je komparace přístupů dvou autorů k tomuto atributu. Sociologa Bruno Latoura a antropologa Thomase Csordase.
Zhodnocení rešerše literatury (aktuální stav bádání): Ačkoliv jsou zájem i oborové zaměření obou autorů odlišné, oba s termínem „transcendence“ pracují. Latour užívá pojmu transcendence například v jeho díle „We Have Never Been Modern“ a to v takovém významu, který nemá protiklad (jímž běžně bývá „imanence“). Pojem navíc užívá v množném čísle, míní tedy více transcendencí, které v modernitě můžou představovat zároveň společnost, příroda a tzv. „crossed-out God“ (Latour 1993: 128-129) Nejedná se v jeho případě nutně o označení něčeho nadpřirozeným, ale o popis vnitřní vlastnosti předmětu odolat něčemu vnějšímu (Miller 2013: 13). Na druhou stranu, Csordas se oproti Latourovi ve svém díle přímo zabývá náboženstvím a spiritualitou. Pojem transcendence se tedy v jeho díle často pojí s přesahem každodenní zkušenosti a s významem posvátného. Při jeho výzkumu je mu výchozím paradigmatem „embodiment“. Vychází také z díla filosofa Merleau-Pontyho, například z jeho konceptu „prvenství percepce“, a z práce sociologa Bourdiea z jehož díla využívá koncept „habitus“ (Csordas 1997: 7).