Percepce vybraných gated communities v Praze

• Název práce v češtině: Percepce vybraných gated communities v Praze
• Název v anglickém jazyce: Perception of selected gated communities in Prague
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 31.05.2019
• Datum zadání: 31.05.2019

Zásady pro vypracování

Cílem této práce bude zmapování dvou gated communities nacházející se v hlavním městě Praha. První uzavřená rezidence s názvem Panorama se nachází v Radlicích kousek od výstupu z metra linky B. Druhá rezidence, Kejřův park, která tvoří komplex se sousední rezidencí Kejřův mlýn se pak nachází v oblasti Hloubětín poblíž Hořejšího rybníka. Cílem výzkumu bude zjistit: 1) zdali lidé žijící v okolí těchto rezidencí vnímají nějakým způsobem segregaci obyvatel rezidencí; 2) zdali sebe odlišují od těch, co žijí „za zdmi“; 3) a nakonec nakolik výstavba těchto rezidencí ovlivnila percepci místních lidí dané lokality.
Metody zpracování:
Výzkum bude prováděn ve dvou již výše uvedených lokalitách. V obou případech se bude jednat o kvalitativní rozhovory s obyvateli z okolí rezidencí, kteří by měli poskytnout „vnější“ pohled. Pro doplnění těchto rozhovorů budou provedeny také rozhovory s obyvateli rezidencí. Všechny rozhovory budou doprovázeny respondentovým znázorněním lokality pomocí mentální mapy, která nám pomůže více přiblížit respondentovo kognitivní vnímání prostoru. U této metody budu vycházet především z výzkumu K. Lynche [Lynch 1990: 47], který pro svůj výzkum třech amerických měst: Boston, Jersey City a Los Angeles definoval 5 základních elementů pro „městskou představivost“. Těmi elementy jsou: uzly, obvody, hranice, trasy a dominanty.

Seznam odborné literatury

Orientační seznam literatury:
• Agyemang, F. 2013. The Emergence of Gated Communities in Ghana and their Implications on Urban Planning and Management. Developing Country Studies. 3. 40 - 46.
• Brabec, T., & Machala, B. 2015. The role of developers in the formation of gated communities in prague. Auc geographica, 50(2), 115-123.
• Brabec, T. 2014. Uzavřené Rezidenční Areály A Rezidenční Separace V Praze. Praha. Univerzita Karlova v Praze
• Dašek, P. Rezidenční reality: Téma sousedské vztahy. 2010. https://www.cohousing.cz/news/rezidencni-reality-tema-sousedske-vztahy/
• Hynek, A, a J Hynková. 1980. Percepce prostředí a mentální mapy ve výchově k péči o životní prostředí. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brun 10 (5) 233-248.
• Kohn, M. 2004. Brave New Neighborhoods: The privatization of Public Space. New York. Routledge
• Kurtuluş, H. 2011. Gated Communities As A Representation Of New Upper And Middle Classes In Istanbul. Siyasal Bilgiler Fakültesi Dergisi. 44. 49-65
• Le Goix, Ch. Webster. Gated communities. Geography Compass. Wiley. 2008. 26 p. ff10.1111/j.1749-8198.2008.00118.xff. ffhalshs-00291711f
• Le Goix. 2006. Gated communities as predators of public resources: the outcomes of fading boundaries between private management and public authorities in southern California. Private Neighbourhoods: Global and local perspectives. Routledge. pp.76-91,
• Lynch, K. 1990. The Image of the City. Cambridge, Mass.
• Manzelat, R. 2016. „Gated Communities and Sense of Community: A Review on the Social Features of Gated Communities.“ International Journal of Civil, Environmental, Structural, Construction and Architectural Engineering. 10. 671 - 676.
• Mulíček, a R, Osman a D, Seidenglanz. Imaginace a reprezentace prostoru v každodenní zkušenosti Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 2013, Vol. 49 (5)
• Nissen, S. 2008. Urban Transformation: From Public and Private Space to Spaces of Hybrid Character. Sociologický časopis /Czech Socilogical Review. 44 (6), 1129-1149
• Osman, R. 2010. Behaviorální a humanistická konceptualizace lidské teritoriality. Brno. Masarykova Univerzita.
• Pospěch, P. 2013. Městský veřejný prostor: interpretativní přístup. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 49(01), 75-100.
• Spalová, B. & Umlauf, V. & et al. 2017. Ruprechtice: Veřejný prostor podle mentálních map. Praha. Karolinum
• Webster, Ch & Glasze, G & Frantz, K. 2002. The Global Spread of Gated Communities. Environment and Planning B: Planning and Design. 29. 315-320.

Předběžná náplň práce

Veřejný prostor je v 21. století vystavován velké výzvě v podobě privatizování. Prostor, který běžně slouží veřejnému životu se nyní stává soukromým majetkem a přístup pro veřejnost je buď omezený, nebo případně i zcela odepřený. Příkladem mohou být obchodní centra diktující si vlastní pravidla, městské parky či v České republice poměrně nově vznikající „gated communities“, které podle Nissenové [Nissen 2008] představují absolutní strop privatizace veřejného prostoru. Pospěch [Pospech 2013] ve svém interpretativním přístupu poukazuje na fakt, že veřejný prostor je dlouhodobě „chybně“ považován za samozřejmost a sám pokládá otázku: Jak je možné, že veřejný prostor funguje? Pospěch odpověď našel v osvojování si pravidel různých typů prostorů. Toto vysvětlení můžeme aplikovat na určité úrovně privatizace veřejného prostoru. Kdysi zcela volně přístupný park může být nyní spravován agenturou, která zavedla jistá omezení, která veřejnost musí přijmout. Veřejný prostor tak nabývá nového charakteru.
Můžeme ale tento interpretativní přístup aplikovat na nově vznikající Gated communities, neboli jak uvádí Brabec [Brabec 2014] „uzavřené rezidence“, které si usurpují prostor a vzniká tak čistě soukromý prostor s nemožností přístupu veřejnosti?
Pojem gated communities je kromě sociologie také velmi často diskutován v okruhu architektury a urbánního rozvoje. Především články z tohoto okruhu nám poskytnou celistvý pohled na věc. Danému tématu se zabývá například Felix Agyemang [Agyemang 2013], který popsal rozvoj gated communities v Ghaně. Ve svém výzkumu se ptal například na otázku: „Z jakého důvodu lidé v Ghaně volí nové bydlení v uzavřených rezidencích“. Na základě pak článku od Petra Daška, [Dašek 20: 14] „Rezidenční reality; Téma: sousedské vztahy“ můžeme pozorovat, jakým způsobem developeři podávají cílové skupině myšlenku společného žití v uzavřené rezidenci. Jako hlavní důvod, proč by lidé měli této možnosti uzavřené rezidence využít, prezentuje autor právě větší jistotu u sousedů, kteří disponují podobným socioekonomickým statusem.
Tato práce bude zaměřena spíše v kritickém duchu, jelikož bude navazovat na předpoklad, který vychází od Margaret Kohnové [Kohn 2004: 14]., která vysvětluje, proč by veřejný prostor měl zůstat veřejným, přičemž jako hlavní rizika spojená s privatizací prostoru uvádí například omezení možností lidské iniciativy ve veřejném dění (referenda, protesty a jiné prostředky, jak předat informace či myšlenky). Veřejný prostor je též důležitý pro náhodné potkávání „cizinců“. Mísí se tedy různé společenské vrstvy. Princip gated communities funguje v tomto případě přesně naopak. Hlavním úkolem je „držet cizince za branou“. Le Goix [Le Goix 2006: 10] v tomto kontextu píše o tom, jak gated communities podporují městskou segregaci a přirovnává tyto komunity k predátorům veřejných zdrojů. Ačkoli problematika uzavřených rezidencí v České republice není tak rozsáhlá a probírána jako například v Americe, již několik vědců se tomuto tématu věnuje. Svou diplomovou i rigorózní práci této problematice věnoval například Tomáš Brabec [Brabec 2014]. Ve své práci se věnovál zejména otázce, jak a proč vznikají gated communities v České republice, a hlavně jak moc přispívají k separaci určitých sociálních skupin. Jako case study zkoumal například rezidence River Diamond, Central Park Praha či Bělohorské zahrady.
Tato práce bude tedy navazovat na případové studie Brabce [Brabec 2014]. Pro doplnění studie bude však důraz kladen na to, jak tyto uzavřené rezidence vnímají obyvatelé žijící kolem těchto uzavřených rezidencí.