Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby

• Název práce v češtině: Proměny v zobrazování Sametové revoluce v rámci české filmové tvorby
• Název v anglickém jazyce: Changes in the Portrayal of the Velvet Revolution within the Czech Cinemathography
• Klíčová slova: Kulturní paměť, film, Sametová revoluce, česká historie, kvalitativní studie, vizuální analýza, vizuální médium, sociologie
• Klíčová slova anglicky: Collective memory, movie, The Velvet revolution, Czech history, qualitative study, content analysis, visual medium, sociology
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.05.2019
• Datum zadání: 02.08.2019
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2020
• Oponenti: Mgr. Yuliya Moskvina, Ph.D.

Zásady pro vypracování

C. Výzkumné otázky

Jakým způsobem zpracování tématu ovlivňují proměny filmového pole a filmových forem (zejména technologické postupy, výrazové prostředky, pravidla tvorby)?

Jaká jsou hlavní ohniska zájmů jednotlivých filmů (hlavní témata a příběhy)?

Jak je konstruován sociální svět filmu (postavy a jejich vzájemné vztahy?

Do jakých výkladových rámců je téma zasazeno?

Jaké jsou viditelné/neviditelné aspekty filmového zobrazení?

Jak se ve filmovém zpracování projevuje ideologie a politické požadavky doby?

Jak byl film (v době svého uvedení a v současnosti) přijat českou veřejností?

D. Základní teoretická východiska

Pro mou práci na výzkumu bude klíčová teorie kulturní paměti. Hodlám vycházet především z děl Assmana a Halbwasche, ale i z dalších publikací týkající se této teorie a uvedených v seznamu povinné literatury níže. Dále budu využívat teorii pole Pierra Bourdieu, které je rozpracováno v konkrétním vztahu ke kinematografickému poli v díle Řehořové. Mimo vizuální analýzy filmu, jak ji ve svém díle zpracovala právě Řehořová, se budu dále držet například níže uvedeného Jamese Monaca.

E. Předběžný výzkumný plán

Metodologický plán pro svůj vlastní výzkum plánuji převzít z díla Ireny Řehořové Kulturní paměť a film, kde se autorka zabývá vybranými filmovými zpracováními s tématikou odsunu Němců z našeho území po Druhé světové válce.

Po vzoru Řehořové i v mém případě půjde o čistě kvalitativní výzkum, konkrétněji o případovou studii. Zkoumanými subjekty budou tři filmy z české, případně československé distribuce, v nichž se motiv Sametové revoluce objevuje. Jejich výběr jsem podřídila dramaturgii festivalu Sametová něha 25, jenž se v roce 2014 konal v pražské Lucerně na počest dvacátého pátého výročí revoluce. Mimo dokumentárních snímků byla v rámci tohoto festivalu promítána i tři hraná díla, které jsou ve veřejném diskurzu považována za nejvýraznější domácí filmová zpracování tématu Sametové revoluce. Jsou jimi filmy Zkouškové období Zdeňka Trošky z roku 1990, Corpus Delicti Ireny Pavláskové z roku 1991 a Něžné vlny Jiřího Vejdělka z roku 2013. Ačkoliv především první dva zmíněné filmy od sebe na první pohled nedělí příliš velký časový rozestup, vznik každého z kinematografických děl ovlivňovaly jiné vnější podmínky. Troškovo Zkouškové období se začalo natáčet ještě před Sametovou revolucí, která byla do scénáře filmu dosazena až dodatečně. Corpus Delicti vznikl poměrně čerstvě po revoluci, leč již se v něm odráží určitá ztráta ideálů spjatých s revolucí a obavy z dalšího společenského vývoje. Něžné vlny je film natočený téměř čtvrt století po revoluci a s odstupem času události ztvárňuje odlehčenějším způsobem, z pohledu komedie.

Při vizuální analýze se především na kategorie (proměnné) vyplývající z výzkumných otázek, tedy: filmovou formu (dominantní výrazové prostředky a způsob konstrukce), sociální svět filmu (postavy a jejich vzájemné vztahy), témata a příběhy (ohniska zájmu), kulturně- historickou paměť (základní výkladové rámce), ideologie a politické konotace, viditelné a neviditelné aspekty filmového zobrazení.

Mimo filmů samotných budu dále analyzovat i recenze, a to jak divácké, tak profesionální. Jako zdroj těchto recenzí mi poslouží web Československá filmová databáze (ČSFD). Zkoumat budu nejen recenze samotné, ale dále se pokusím porovnat diváckou a odbornou recepci filmů v době jejich vzniku a dnes. Z čehož lze odvodit další a poslední sledovanou proměnnou- recepce filmu v době uvedení i v současnosti.

Seznam odborné literatury

ASSMAN, Jan. Communicative and Cultural Memory [online]. 2011 [cit. 2019-05-17]. Dostupné z: https://archiv.ub.uni-heidelberg.de/propylaeumdok/3860/1/Assmann_Communicative_and_Cultural_2013.pdf

CONNERTON, Paul. How societies remember. New York: Cambridge University Press, 1989. ISBN:0521249481.

EMMERT, František. Sametová revoluce: kronika pádu komunismu 1989. Brno: Computer Press, 2009. Muzeum v knize (Computer Press). ISBN:9788025123010.

HALBWACHS, Maurice, NAMER, Gérard a Marie JAISSON, ed. Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. Klas (Sociologické nakladatelství). ISBN:978-80-7419-016-2.

LUŽNÝ, Dušan. Kulturní paměť jako koncept sociálních věd. Studia Philosophica [online]. 2014, (2, 62), 3-18 [cit. 2019-05-17]. Dostupné z: https://www.pdcnet.org/studiaphil/content/studiaphil_2014_0061_0002_0003_0018

MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. Praha: Albatros, 2004. Albatros Plus. ISBN:80-00-01410-6.

ROSE, Gillian. Visual methodologies: an introduction to the interpretation of visual materials. Thousand Oaks, Calif.: Sage, 2001. ISBN:0761966641. Dostupné z: http://www.miguelangelmartinez.net/IMG/pdf/2001_Rose_Visual_Methodologies_book.pdf

ŘEHOŘOVÁ, Irena. Kulturní paměť a film: jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2018. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN:978-80-741-9268-5.

ŠUBRT, Jiří a Štěpánka PFEIFEROVÁ. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádán. Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky [online]. 2010 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://historicalsociology.cuni.cz/HS-31-version1-2subrt.pdf¨

WELZER, Harald, Sabine MOLLER a Karoline TSCHUGGNALL. "Můj děda nebyl nácek": nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha: Argo, 2010. Historické myšlení. ISBN:978-80-257-0228-4.

Další elektronické zdroje

Film Corpus Delicti Ireny Pavláskové na ČSFD: https://www.csfd.cz/film/7165-corpus-delicti/prehled/

Film Něžné vlny režiséra Jiřího Vejdělka na ČSFD: https://www.csfd.cz/film/335907-nezne-vlny/prehled/

Film Zkouškové období režiséra Zdeňka Trošky na ČSFD: https://www.csfd.cz/film/9073-zkouskove-obdobi/prehled/

PILÁT, Tomáš. V rámci festivalu Sametová něha 25 se v Lucerně promítnou filmy o listopadu 1989. iRozhlas.cz [online]. 2014, 15. listopadu 2014 [cit. 2019-05-17]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/kultura_film/v-ramci-festivalu-sametova-neha-25-se-v-lucerne-promitnou-filmy-o-listopadu-1989_201411150228_dpihova

Zkoumané filmy

Corpus Delicti [film]. Režie Irena PAVLÁSKOVÁ. ČSR: Bontonfilm, 1991. Délka 97 minut.

Něžné vlny [film]. Režie Jiří VEJDĚLEK. ČR: Falcon, 2013. Délka 96 minut.

Zkouškové období [film]. Režie Zdeněk TROŠKA. ČSR: Československá filmová společnost, 1990. Délka 87 min.

Předběžná náplň práce

A. Vymezení výzkumného problému

Jako výzkumný problém pro svou bakalářskou práci jsem si určila sledování proměn ve vývoji relací české (československé) společnosti k tématu Sametové revoluce, a to prostřednictvím filmových reprezentací, kde je toto téma znázorněno a začleněno do určitých výkladových rámců.

Filmy jsou specifická kulturní díla, která jsou ovlivněná sociální realitou svého vzniku a do určité míry vyjadřují postoj společnosti v určitém dějinném období. Abych posílila akcent na zjištění postoje české společnosti, budu zkoumat nejen filmy samotné, ale i jejich recepci u divácké a odborné veřejnosti spolu s jejími případnými proměnami. Ve své práci budu zkoumat hrané filmy, ne dokumenty, tudíž se nebudu primárně soustředit na otázku fakticky správného zobrazení historických událostí, ale především to, jakým způsobem, jakými obrazy jsou tyto události ve filmových zpracováních zkonstruovány a jaké přesvědčení, hodnoty a postoje se na vzniku této konstrukce podílely. Tři vybraná filmová zpracování mi zde slouží jako empirická data, jež představují určitá dobová ztvárnění minulosti, která jsou však zároveň ovlivněná i aktuálními společenskými a kulturními podmínkami, jež panovaly v době jejich vzniku.

Ve svém výzkumu bych ráda navázala na dílo Kulturní paměť a film od Ireny Řehořové, která tímto způsobem zpracovala měnící se obraz poválečného odsunu Němců v české filmové tvorbě.


B. Cíle práce

Pro svou práci jsem si zvolila celkem dva výzkumné cíle. Jednak je mým objektem zájmu mezi jednotlivými filmy zmapovat odlišnosti ve vytváření filmového obrazu Sametové revoluce a jejich příspěvku k pochopení této historické etapy. Mým druhým záměrem je naznačení souvislostí mezi proměnami v zobrazení tématu a určitými vnějšími faktory (např. ideologickými, kulturně-historickými, společenskými technologickými…) Má očekávání jsou taková, že výsledkem mé práce bude výzkum, který poskytne hlubší pohled na měnící se postoj české veřejnosti k tématu Sametové revoluce v kulturně-historickém kontextu filmových zpracování této události a jejich přijetí.