Re-prezentace srpna 1968 ve filmové tvorbě

• Název práce v češtině: Re-prezentace srpna 1968 ve filmové tvorbě
• Název v anglickém jazyce: Re-presentation of August 1968 in film production
• Klíčová slova: Kolektivní paměť, reprezentace minulosti, film, kvalitativní analýza, visuální sociologie, invaze vojsk Varšavské smlouvy, česká historie
• Klíčová slova anglicky: Collective memory, representation of past, movie, qualitative analysis, visual sociology, Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia, Czech history
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.05.2018
• Datum zadání: 23.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 11.09.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2019
• Oponenti: Ludmila Maria Wladyniak, M.A., Ph.D.

Seznam odborné literatury

ASSMANN, J. (2010) : Communicative and cultural memory. In: A. Erll, A. Nunning (eds.): A Companinon to cultural memory studies. Berlin. New York: de Gryuter
CAPPELLETTO, F. (2003): Long-Term Memory of Extreme Events: From Autobiography To History. Journal of the Royal Anthropological Institute, 9(2):241-260. DOI: 10.1111/1467-9655.00148
HALBWACHS, M. (2009): Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 978-80-7419-016-2.
HOLÝ, L. (2010): Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha: Slon.
LUŽNÝ, D. (2014): Kulturní paměť jako koncept sociálních věd. Studia Philosophica 61(2):3-18. Dostupné z: https://www.pdcnet.org/collection-anonymous/browse?fp=studiaphil
MISZTAL, B. A. (2003): Durkheim on Collective Memory. Journal of Classical Sociology 3 (2): 123–143. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1468795X030032002
ROSE, G. (2001): Visual methodologies: An introduction to interpreting visual objects. London: SAGE.
ROSENSTONE, R. (2001): The Historical Film: Looking at Past in Postliterate Age. In. Landy, M.(ed): The Historical Film. History and Memory in Media. London: The Athlone Press
ŘEHOŘOVÁ, I. (2018): Kulturní paměť a film: Jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě. 1.vydání. Praha: SLON. ISBN 978-80-7419-268-5.
ŠUBRT, J.; PFEIFEROVÁ Š. (2010): Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. Historická Sociologie 1: 9-29. DOI: 10.14712/23363525.2017.62. ISSN 18040616. Dostupné z: https://historicalsociology.cuni.cz/HS-31-version1-2subrt.pdf
WELZER, H.; MOLLER, S.; TSCHUGGNALL, K. (2010): ‘Můj děda nebyl nácek’: Nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha: Argo

Předběžná náplň práce

Bakalářská práce Re-prezentace srpna 1968 ve filmové tvorbě si klade za cíl prozkoumat zobrazování událostí týkajících se srpna 1968 v české filmové tvorbě, konkrétně ve filmech natočených po sametové revoluci. Téma se zaměřuje na souvislost sociální paměti a filmové reprodukce minulosti. Události roku 1968 patří mezi významné okamžiky české historie, které se podílejí na formování dnešní české národní identity. Spolu s dalšími tzv. magickými osmičkami naší historie jsou důležitou součástí paměti českého národa, ve které vystupuje jakožto kolektivní trauma. Značí v ní moment okamžité ztráty nadějí, deziluze celého národa. Práce vychází z předpokladu, že traumatická povaha vnímání událostí srpna 68 měla vliv na reprezentace tohoto tématu ve filmové tvorbě a následnou recepci publikem. Film se jako médium podílí na konstruování podoby minulosti, tedy napomáhá utváření toho, jak se daná událost uchovává a zpracovává v české paměti. Skrze vybrané příklady filmové tvorby se práce pokusí zachytit, jak filmaři během posledních tří desetiletí nakládali s tématem srpna 68 a jak se jejich přístup se zvětšujícím se časovým odstupem proměňoval. Klade si též za cíl prostudovat vztah mezi vybranými reprezentacemi a jejich recepcí publikem. Filmy, na kterých se práce bude zakládat, jsou Pelíšky (1999), Anglické jahody (2008) a Jan Palach (2018). Díla se vyznačují se tím, že do kin vešly přibližně na 30., 40. a 50. výročí události. Též ve všech figuruje srpen 68 jako významný motiv.

Předpokládané metody zpracování a předběžná struktura práce:

Metodologie:
Pro práci jsem se rozhodla zvolit kvalitativní metodologii, která je díky své flexibilitě vhodnější pro zpracovávání filmu. Ráda bych ve své práci vycházela z formátu, který pro svoji studii použila Irena Řehořová. Jednotlivé kategorie bych pak pozměnila, vynechala či nahradila v závislosti na zpracovávaném materiálu. Vedle filmů samotných bych ráda pracovala s daty získanými z diváckých i novinových recenzí, na kterých bych zkoumala recepci daných filmových zobrazení publikem. Divácké recenze plánuji získat na ČSFD. Předpokládám, že na základě kladně a záporně hodnocených motivů ve filmu bude možná možné například odvodit představy publika o srpnu 1968 a tedy s jakými obrazy jsou jeho události momentálně spojovány v kolektivní paměti.

Předběžná struktura práce:
V samotné bakalářské práci se hodlám nejdříve věnovat stručnému teoretickému úvodu a vymezení důležitých pojmů, což jsou pojmy jako kolektivní paměť a filmové pole. Následně se budu věnovat kontextu, tedy popsání samotné historické události roku 1968 a popisu základních informací o zpracovávané filmové tvorbě. Tento krok je podstatný pro náležité pochopení toho, z čeho bude následně vycházet samotná analýza. Poté odůvodním výběr filmových reprezentací. Zde bych ráda zmínila i případné pro analýzu nevybrané, avšak potencionálně podstatné, snímky např. seriály, nečeské filmy či filmy natočené před rokem 89. Po té bude následovat popis použité metodologie, na základě které přistoupím k samotné analýze.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The bachelor thesis Re-presentation of August 1968 in filmmaking aims to explore the display of events concerning August 1968 in Czech filmmaking, specifically in films shot after the Velvet Revolution. The theme focuses on the connection between social memory and film reproduction of the past. The events of 1968 are among the important moments of Czech history that are involved in shaping today's Czech national identity. Along with other so-called magic eights of our history, they are an important part of the memory of the Czech nation in which it acts as a collective trauma. It marks the moment of immediate loss of hope, the disillusionment of the whole nation. The work is based on the assumption that the traumatic nature of the perception of the events of August 68 had an impact on the representation of this topic in film production and subsequent reception by the audience. As a medium, the film contributes to the design of the past, thus helping to shape how the event is stored and processed in Czech memory. Through selected examples of filmmaking, the work attempts to capture how filmmakers have dealt with the theme of August 68 over the past three decades and how their approach has changed with increasing time. It also aims to study the relationship between selected representations and their audience reception. The films on which the work will be based are Pelíšky (1999), Anglické jahody(2008) and Jan Palach (2018). The works are characterized by the fact that they have entered cinemas around the 30th, 40th and 50th anniversary of the event. Also, in all of them, August 68 is a significant motive.

Expected methods of analysis and preliminary structure of work:

Methodology:
For this work I decided to choose a qualitative methodology that is more suitable for analysis of films due to its flexibility. I would like to base my work on the format that Irena Řehořová used for her study. Individual categories would then be modified, omitted or replaced depending on the used material. In addition to the films themselves, I would like to work with data from viewer and newspaper reviews to examine the reception of the film in question by the audience. I plan to get audience reviews at ČSFD. I assume that on the basis of the positively and negatively assessed motifs in the film, it may be possible, for example, to derive an audience's idea of August 1968 and thus with what images this events are currently associated in collective memory.

Preliminary work structure:
In the bachelor thesis I intend first to give a brief theoretical introduction and to define important terms, such as collective memory and film field. Subsequently, I will focus on the context, ie describing the historical event of 1968 itself and describing basic information about the filmmaking. This step is essential for a proper understanding of what the analysis itself will be based on. Then I justify the selection of film representations. Here I would also like to mention any non-selected, but potentially important, films, such as series, non-Czech films or films made before 89. This will be followed by a description of the methodology used, based on which I proceed to the analysis itself.