HLEDAČI ABSOLUTNA NEBOLI POUTNÍCI

• Název práce v češtině: HLEDAČI ABSOLUTNA NEBOLI POUTNÍCI
• Název v anglickém jazyce: Seekers of the Absolute known as Pilgrims
• Klíčová slova: sekularizované poutnictví, poutníci, identita, postmoderní svět, očištění, hledači absolutna, etnografie
• Klíčová slova anglicky: secular pilgrimage, pilgrims, identity, postmodern world, purification, seekers of the absolute, ethnography
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 16.06.2017
• Datum zadání: 16.06.2017

Seznam odborné literatury

BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernita. Praha: Mladá fronta, 2002. Myšlenky (Mladá fronta). ISBN 80-204-0966-1.
HALL, Stuart a Paul. DU GAY. Questions of cultural identity. Thousand Oaks, Calif.: Sage, 1996. ISBN 978-080-3978-836. p. 18-36.
JABÈS, Edmond a TRANSL. FROM THE FRENCH BY ROSMARIE WALDROP. Yaël ; Elya ; Aely ; El, or the last book. Hanover: London, 1991. ISBN 08-195-6248-3. Jabès parafrázuje Gabriela Bounourea: „Poušť, vyloučením domů otevírá nekonečné jinde nezbytné pro počátek putování. Zde, nikde dává smysl.“ (Tlxe Book of Margins, p. 16)
MARGRY, P. J. Shrines and pilgrimage in the modern world: new itineraries into the sacred. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2008. ISBN 978-908-9640-116.
WanderLearn With Francis Tapon: Author, Global Nomad, and Public Speaker|. Francistapon.com [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://francistapon.com/Travels/Spain-Trails/10-Reasons-Why-El-Camino-Santiago-Sucks
Ultreia I. Ultreia.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/svatojakubska-cesta
MARGRY, P. J. Shrines and pilgrimage in the modern world: new itineraries into the sacred. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2008. ISBN 978-908-9640-116.
MARGRY, Peter Jan. Global Network of Divergent Marian Devotion. In Christopher Partridge, Encyclopedia of New Religions: New Religious Movements, Sects and Alternative Spiritualities. Oxford: Lion Publishing, 98102. 2004.
MARGRY, Peter Jan. Caspers, Charles. Bedevaartplaatsen in Nederland, 4 vol. Hilversum: Verloren. 1997-2004.
DUBISCH, Jill. Winkelman, Michael. Pilgrimage and Healing. Tucson: University of Arizona Press. 2005.
HERVIEU-LÉGER, Danièle. La religion en mouvement: le pèlerin et le converti, Paris, Flammarion. 1999.
ANTIER, Jean-Jacques, Le Pèlerinage retrouvé. Paris: Centurion. 1979.
Congregazione per il Culto Divino. Direttorio su pietà populare e liturgia. Principe e orientamenti. Città del Vaticano: Libreria Editrice Vaticana. 2002.
FRIJHOFF, Willem. Witnesses to the Other: Incarnate Longings – Saints and Heroes, Idols and Models. Studia Liturgica 34, 1-25. 2004.
DAVIE, Grace. Europe: The Exceptional Case. Parameters of Faith in the Modern World. London: Darton, Longman and Todd. 2002.
Ultreia II. Ultreia.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/svatojakubska-cesta/prakticke-informace/kdy-vyrazit
Ultreia III. Ultreia.cz [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné z: http://www.ultreia.cz/ultreia/spolek-ultreia-z-s
GLASER, Barney G. a Anselm L. STRAUSS. The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research. Chicago: Aldine publishing company, c1967. SCAN. ISBN 80-858-3460-X.
STRAUSS, Anselm L. a Juliet CORBIN. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Brno: Sdružení Podané ruce, 1999. SCAN. ISBN 80-858-3460-X.
MARX, Karl. Ekonomicko-filosofické rukopisy z roku 1844. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1961. Myšlenky (Mladá fronta). ISBN ekonomicko-filosofické rukopisy.
MARX, Karel. Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva. in "Odcizení a emancipace člověka". s. 67.
HAMMERSLEY, Martyn a Paul ATKINSON. Ethnography: principles in practice. 3rd ed. London: Routledge, 2007. ISBN 978-0-415-39604-2
KAUFMANN, Jean- Claude. Chápající rozhovor. Praha: SLON, 2010. ISBN 9788074190339.
MIOVSKÝ, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání, strukturace výzkumného tématu
Ve své práci se budu zabývat poutnictvím konkrétně v dnešní postmoderní době demonstrovaném na příkladu poutní cesty do Santiaga de Compostely (španělsky El Camino de Santiago (WanderLearn With Francis Tapon)), na kterou může navazovat přesunutí do Finisterre. Zde se mi zdá zajímavé, zda na dřívější „konec světa“ chodí více nevěřící, pro něž je poutování více o cestě samotné. Fenomén poutnictví se objevil již dávno v minulosti a je neodmyslitelně spjat s hlavními světovými náboženstvími (křesťanstvím, islámem), kdy lidé chodili uctívat ostatky svatých, či podnikali cestu k místu, kde se stal nějaký zázrak. V postmoderní době dochází k návratu k těmto praktikám a poutě často podnikají i jedinci, kteří nejsou členy církve svázané s danou poutí a kteří v první řadě hledají přesah, stejně tak jako porozumění dnešnímu světu a sami sobě. V kontextu Evropy se dá pokládat za jednu z nejvytíženějších poutních cest Svatojakubská cesta vedoucí k místu posledního odpočinku svatého Jakuba nacházejícího se uvnitř katedrály v Santiagu de Compostela ve Španělsku (Ulreia I). Na poutnictví bych chtěla především nahlížet z pohledu daru sám sobě, který si dotyčný je dlužný kvůli předchozímu strádání. Předpokládám, že většina z lidí vydávajících se na pouť, předně pak nenáboženského založení, mají tuto potřebu změny a vytržení z každodenní reality z důvodu jakési existenciální krize. Poutníci putují poodhalit smysl života, jenž by jim pomohl ujasnit jejich hodnoty a podniknout potřebné kroky v jejich současném bytí tak, aby došli větší vyrovnanosti a spokojenosti i ve více konvenčním fungování světa a být více v rovnováze se svou identitou. Pokud jsou mé předpoklady správné, dají se zde sledovat tendence ke snaze o nalezení smyslu života, a právě proto tuto cestu jedinci nezřídka kdy vykonávají sami, aby nebyli přehnaně odváděni od zamýšleného cíle své cesty, který nespočívá pouze v dosažení předem stanovené destinace. K pochodu kupředu dochází nejen ve vnějším světě, ale také ve vnitřních krajinách „hledače absolutna“ obvykle vystupujícího pod názvem poutník.
Při řešení práce vycházím z konceptu tekuté modernity Zygmunta Baumana objevujícím se i v jeho článku „From Pilgrim to Tourist - or a Short History of Identity“, odcizené práce Karla Marxe a sekularizovaného poutnictví zpracovaného Peterem Janem Margrym. Cílem mé práce je zodpovědět otázku, proč se ateisté v dnešní době obrací k poutnictví.

2. Teoretická východiska
Vzhledem k výše uvedené snaze o zkoumání identity poutníka a jeho motivací k podniknutí poutě jsem se nejprve soustředila na knihu „Questions of Cultural Identity“ (český překlad názvu knihy: Otázky kulturní identity ) z roku 1996, kde Zygmunt Bauman přispěl kapitolou nazvanou „From Pilgrim to Tourist - or a Short History of Identity“ (český překlad názvu: Od poutníka k turistovi – neboli stručná historie identity). V tomto textu se Zygmund Bauman věnuje problematičnosti identity jedince v postmoderním světě. Dle jeho názoru v modernitě identita představovala něco daného, solidního a neměnícího se, zatímco v postmodernitě se jedná o ponechání si otevřenosti novým možnostem a změnám. Lidé se obvykle zabývají myšlenkami ohledně identity, když si sami nejsou jistí tím, kam vlastně ve společnosti patří a snaží se nalézt své místo. Aby toho ovšem docílil, musí se nejprve o svobodit od závazků a povinností, které na ně klade okolí. Oprostit se od požadavků, kritických osudů a očekávání druhých, jež člověka přetvářejí a modulují jej v někoho jiného. Právě lidé s potřebou uniknutí ruchu měst se stávají poutníky a vydávají se vstříc „poušti“, symbolu klidu a izolace od světských rozptýlení, aby došli spirituálního posunu (Hall, Du Gay, 1996). Spisovatel Edmond Jabès pronesl „Nejdeš do pouště, abys našel svou identitu, ale abys ji ztratil, abys ztratil svou osobnost a stal se anonymním… A pak se stane něco pozoruhodného: uslyšíš promlouvat ticho.“ (Jabès, 1991)
Karel Marx zavádí pojem „odcizené práce“ v Ekonomicko-filozofických rukopisech z roku 1844. Marx se v knize zabývá odcizením stejně jako jeho překonáním. Pracovník se dle jeho názoru odcizuje kvůli špatné organizaci práce sobě i druhým (Marx, 1961). Na Marxovu teorii odcizení reagují myslitelé jako Erich Fromm v díle „Obraz člověka u Marxe“, István Mészáros v „Marx's Theory of Alienation“ nebo Raya Dunayevskaja v „Marxism and Freedom“. Zbe bych chtěla zkoumat, nakolik nacházíme smysl v práci, kterou děláme a proč tomu tak je.
Dalším článkem k tomuto tématu je „Secular Pilgrimage: A Contradiction in Terms?“ (český překlad: Sekularizovaná pouť: kontradikce v pojmosloví?) z knihy „Shrines and Pilgrimage in the Modern World: New Itineraries into the Sacred“ (český překlad: Svatyně a pouť v moderním světě: nové itineráře do posvátného světa). Tento konkrétní příspěvek k tématu je od Petera Jana Margry. Autor zdůrazňuje důležitost odlišení sekularizované pouti od náboženské pouti kvůli jejich rozdílnému charakteru a motivace k výpravě s lehkou kontradikčností pojmosloví „sekularizovaná pouť“. Obdiv k posvátnému a transcendetálnímu je při pouti u věřících doprovázen specifickým chováním a rituály, kterými manifestují svou sílu a sounáležitost. V západní Evropě dochází k zvětšujícímu se procesu sekularizace a institucionální církve se podporováním poutí snaží empatičtějším způsobem přinést náboženské sdělení nevěřícím a pokud možno je takto přivést na víru, tedy budovat a utvářet jejich náboženskou identitu. (Davie, 2002, Antier, 1979; Congregazione, 2002; Frijhoff, 2002). Nicméně vzhledem k tomuto postupného přetváření náboženské života a četnosti věřících spadajících pod institucionální církve nevěřící lidé získali rámec pro nové formy religiozity a spirituality a pro alternativní svatyně a poutě jdoucí ruku v ruce s tímto faktem. Propojení starých praktik typickými pro církve a novými vzniká tzv. hybridní kultura (Margry, 2008).

3. Výzkumné otázky
Na základě tohoto tématu navrhuji následující okruhy výzkumných otázek:

Co přivádí poutníky k poutnictví? Co jim scházelo/jaká byla jejich motivace k pouti?
Jak postmoderní svět napomáhá návratu k jistotám a tradicím?
Jsou i sekularizovaní poutníci spirituálně založení?
K jakým poznatkům na cestě poutníci docházejí?
Ovlivňuje zkušenost s poutnictvím život po pouti, pokud ano, jak?
Shodují se změny s jejich očekáváním následných změn?
Kolik procent z dotázaných poutníků do Santiaga de Compostely tvoří věřící?
Kolik lidí pokračuje po absolvování poutě do Finisterre?

4. Metody a prameny
V teoretické části práce se zaměřím na hlubší porozumění postmodernity a poutnictví. Zajímá mě pochopení „úniku“ od normálního života lidí a jejich motivací k tomuto kroku.
Empirická část práce zahrnuje etnografickou studii a výzkumné rozhovory. Etnografie bude provedena sběrem dat od poutníků, které potkám při uskutečnění poutní cesty, kdy si s účastníky cesty budu povídat na toto téma. Předpokládám uskutečnění této cesty v září 2017, neboť přes červenec a srpen se podniknutí této cesty nedoporučuje kvůli náporu turistů, kteří mají školní prázdniny a vybírají si v tomto období dovolené (Ulreia II). Ráda bych během cesty kromě udělaných rozhovorů získala také kontakt na tyto osoby, abych mohla dodatečně ohodnotit, jestli k nějakým a případně k jakým změnám u nich došlo po absolvování poutě do Santiaga de Compostely. Půjde tedy o kvalitativní výzkum, který bych dále doplnila z řad lidí, kteří se pouti zúčastnili předem mnou, nebo jsem na ně nenarazila. Znám pár lidí, kteří cestu již vykonali, a věřím, že pomocí sociálních sítí dojdu k dalším, se kterými budu moci udělat rozhovor týkající se jejich cesty. Zvažuji i spolupráci Ultreia z.s., což je „otevřený spolek přátel svatojakubské poutní cesty a putování“ jako takového, který by mi mohl zprostředkovat setkání s poutníky (Ulreia III). V budoucnosti uhradím členský poplatek, čímž se stanu členkou a věřím, že se mi tímto způsobem podaří vyjednat s vedení Ultreia z.s. dohodu ohledně kontaktování dalších členů spolku. Etnografický výzkum bude doprovázen polostrukturovanými výzkumnými rozhovory s poutníky. Témata těchto rozhovorů se budou týkat jak motivací poutníku k pouti, tak dalších výzkumných okruhů.

5. Předpokládaná struktura práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
3) Metody
4) Deskriptivní část
5) Analytická část
6) Závěry

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Secular pilgrimage was created after the Europe became less dependable on their practices of faith and the number of members of churches lessened as well. Pilgrims try to find what they miss in their day to day life in postmodern world whether it is confidence, hope, life purpose etc. by undergoing this change so as to purify themselves. This fact makes them seekers of the absolute. It will be demonstrated on the example of the motivations for the pilgrimage to Santiago de Compostela.
This paper is focused on the pilgrim´s need to escape their reality and during the pilgrimage gain an insight. The theoretical part works with the assumptions of Zygmunt Bauman and his concept of liquid modernity that affects tansformation of human identity, Carl Marx´s concept of alienated labor and the concept of secular pilgrimage covered by Peter Jan Margry. Using ethnography and following interviews, this paper should answer a research question why do non-religious people return to pilgrimages.