Somatická práce: Jak se lidé vztahují k čichovým prožitkům na příkladu cizinců v ČR

• Název práce v češtině: Somatická práce: Jak se lidé vztahují k čichovým prožitkům na příkladu cizinců v ČR
• Název v anglickém jazyce: Somatic work: How people relate to the olfactory experience with the example of foreigners in the CR.
• Klíčová slova: Vůně, zápach, čich, řád, identita, paměť
• Klíčová slova anglicky: Smells, sense of smell, norms, identity, memory
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.06.2017
• Datum zadání: 14.06.2017
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2020 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2020
• Oponenti: Mgr. Jan Tesárek

Seznam odborné literatury

ALMAGOR, U. Odours and Private Language: Observations on the Phenomenology of Scent. Human Studies, 13, 1990, 253–74.

CLASSEN, C., HOWES, D., SYNNOTT, A. Aroma: the cultural history of smell. New York: Routledge, 1994. ISBN 041511473X.

DROBNICK, J. The smell culture reader. Berg Publishers, 2006. ISBN 9781845202132

FOX, K. The Smell Report: An overview of facts and findings. Social Issues Research Centre, 2009. [online] Dostupné z: http://www.sirc.org/publik/smell.pdf

GEURTS, K. L. Culture and the senses: bodily ways of knowing in an African community. Berkeley: University of California Press, c2002. Ethnographic studies in subjectivity, 3. ISBN: 9780520234567

HOWES, D. Sensual relations: engaging the senses in culture and social theory. Ann Arbor: University of Michigan Press, c2003. ISBN: 9780472068463

LARGEY, G. P., WATSON, D.R. The Sociology of Odors. American Journal of Sociology, 77 (6), 1972, 1021–1034. Dostupné z: www.jstor.org/stable/2776218.

SHEPHERD, G. M. The Human Sense of Smell: Are We Better Than We Think? PLoS Biology. 2 (5), 2004, 0572-0575 May 2004.

VANNINI, P., WASKUL, D., GOTSCHALK, S. The senses in self, society, and culture: a sociology of the senses. New York: Routledge, 2012. ISBN 9780203805985.

WASKUL, D. a P. VANNINI. Smell, Odor, and Somatic Work: Sense-Making and Sensory Management. Social Psychology Quarterly, 71 (1), 53–71, 2008.

Předběžná náplň práce

V západní kultuře je celkově smysl čichu oproti jiným smyslům poměrně podceňovaný, i když tomu tak z historického hlediska vždy nebylo. Právě proto, že západní společnost dnes označuje čich za podřadný smysl, i když tomu tak není všude do stejné míry, si myslím, že je potřeba toto téma uchopit ze sociálně vědecké perspektivy a podrobit jej podrobnějšímu zkoumání. V českém prostředí existuje pouze málo odborných prací spojených s vůněmi či zápachy. Celkově byl tento smysl sociology a antropology dlouhou dobu opomíjený. Smyslu čichu se věnovali například Largey a Watson (1972) nebo Vannini a Waskul (2008) na některé jejich myšlenky budu ve své bakalářské práci navazovat.

Mým cílem bude zmapovat, jakým způsobem probíhá somatická práce na příkladu cizinců v České republice. Pomocí hloubkových rozhovorů a následnou analýzou budu zkoumat, jak a v jakých situacích se k čichovým zážitkům v české společnosti tito cizinci vztahují. Následně navážu metodou deníků a dalšími rozhovory týkajících se dat v denících.

Této tématice smyslu čichu v sociologickém či antropologickém bádání se věnovalo několik osobností. Mezi ty, kteří kdy připustili existenci „sociologie vůní“ či „sociologii těla“, patří Simmel (1908) a Berger a Luckmann (1967). Spojení vůně a sociální identity se věnovali Largey a Watson (1972). Tento fenomén zkoumali pomocí analýzy různých textů a kladli si otázky jako například: „Jaký vliv má rozdíl v kultuře a životním stylu na vnímání pachů? Jaké společenské významy jsou připisovány těmto vnímaným a generovaným pachům? Jaké sociální funkce tyto významy splňují? Jaká je dynamika manipulace s vůní? Proč se například lidé voní parfémy?“ [LARGEY, WATSON 1972: 1021]. Příznačný je také lingvistický význam pachů. Obecně se v kulturách označuje nižší třída jako ta „smradlavá,“ často se také zápach objevuje v některých nadávkách, ať již v českém jazyce „Karel smrdí“ nebo také například v anglickém „Karel smells.“ V Polsku bylo například běžné pro antisemity spojovat Židy se zápachem česneku [LARGEY, WATSON 1972: 1025]. Dále je zajímavé, že z lingvistického hlediska na rozdíl od anglosaského prostředí v češtině rozlišujeme mezi vůní a zápachem, v anglickém jazyce jsou tyto dvě kategorie spojeny do jednoho pojmu „smell“.


Předpokládaná struktura práce:

1. Historie zkoumaní

2. Teoretické ukotvení
2.1. Výzkumy ve světě
2.2. Somatická práce
2.3. Teoretizace pojmů vůně a zápach

3. Metodologie
3.1. Hermeneutika
3.2. Metoda deníků

4. Analytická část
5. Vyhodnocení výsledků a závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In Western cultures, the sense of sense of smell is quite underestimated compared to other senses, although it has not always been like that. Thus, because contemporary Western society identifies the sense of smell as inferior, although it is not everywhere to the same extent, I think it is requisite to look at this subject from a socially scientific perspective and subject it to more detailed research. In the Czech environment, there is only a few professional works associated with scents or odors. Overall, this sense has been neglected by sociologists and anthropologists for a long time. The combination of scents and odors with social identity was dealt with, for example, Largey and Watson (1972) or Vannini and Waskul (2008). I will follow some of their ideas in my bachelor thesis.

My aim will be to map how do foreigners work with olfactory experience in the Czech Republic. Using the method of semistructured interviews and a following analysis, I will examine how and in which situations do foreigners do somatic work in the Czech environment. Then I will use the method of diaries and subsequently I will do interviews based on the data in the smell diaries.

Several personalities have dealt with this theme of the sense of smell in sociological or anthropological research. Those who have admitted the existence of "sociology of scent" or "sociology of the body" are Simmel (1908) and Berger and Luckmann (1967). The connection of smell and social identity was examined by Largey and Watson (1972). They have explored this phenomenon by analyzing various texts and asked questions such as: "What effects do differences in culture and life style have upon the perception and generation of odors? What social meanings are attributed to such perceived and generated odors? What social functions do such meanings fulfill? What are the dynamics of odor manipulation? Why, for instance, do people perfume? "[LARGEY, WATSON 1972: 1021]. The linguistic meaning of odors is also peculiar. Generally, in the cultures the lower class is referred to as the "smelly", often also the odor appears in some insults either in the Czech language "Karel smrdí" or also in English "Karel smells." In Poland, for example, it was common for anti-Semites to associate the Jews with a garlic odor [LARGEY, WATSON 1972: 1025]. Furthermore, it is interesting that from a linguistic point of view, unlike the Anglo-Saxon environment in Czech, we have special word for a good smell (vůně) and a bad smell (zápach), but not for neutral smell which could include both of these words; in English these two categories are combined into one term "smell".

Expected structure of work:

1. History of research

2. Theoretical base
2.1. Research in the world
2.2. Somatic work
2.3. Theorizing of the terms smell and odor

3. Methodology
3.1. Hermeneutics
3.2. Smell diaries

4. Analytical part
5. Evaluation of results and conclusion