Legitimizace rekrutování obchodovaných lidí v Moldavsku

• Název práce v češtině: Legitimizace rekrutování obchodovaných lidí v Moldavsku
• Název v anglickém jazyce: Legitimisation of the recruitement of trafficed people in Moldova
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.06.2016
• Datum zadání: 20.07.2016

Seznam odborné literatury

STOCKELOVÁ, Tereza. Ghosh, Yasar. Etnografie: Improvizace v teorii a terénní praxi. Studijní texty praha 2013.
COLEMAN, JAMES S. 1990. Foundations of social theory. Cambridge: The Belknap press of Harvard university press.
HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2008.
FASSIN, Didier. Humanitarien reason and moral history of the present.
FASSIN, Didier. The Empire of Trauma: An Inquiry into the Condition of Victimhood. WINTER, Richards. MUNN-GIDDINGS, Carol. Action reaserch in health and social care. Routledge 2001.
JAHODA, Marie. Lazarsfeld, Zeisel, Hanz. překlad Tomáš Vais: Marienthal. Sociografie komunity nezaměstnaných. Brno: Masarykova univerzita, 2013
HERZOK, S. (2007). Public perceptions of sexual harassment:An empirical analysis in Israel from Consensus and feminist theoretical perspectives. Sex Roles, 57, 579-592.
STEPHENSON, Bret. Co dělá z chlapců muže. 2012
SONOZOV. New face of human trafficking. Kishinev 2014.

Předběžná náplň práce

Téma této práce je posazené do socioekonomického prostředí Moldavské republiky, která se potýká s řadou problémů spojených s chudobou. Jako jedna z nejchudších zemí Evropy čelí velkému odlivu mladých lidí, kteří odcházejí do zahraničí. Podle některých odhadů je to celá čtvrtina práce schopného obyvatelstva, která odchází pracovat do zahraničí. Socioekonomická situace je zvláště frustrující pro mladé lidi, kteří jsou tak nepřímo motivování („push factors“) k odchodu ze země. Tím se společenské problémy dále prohlubují. Vzhledem k obtížnosti legální migrace do bohatších států Evropy, končí tito mladí nezkušení lidé v pastích pašeráků a obchodníků s lidmi. Podle posledních studií se kvalitativně změnil způsob, jakým jsou obchodovaní lidé v Moldavsku rekrutováni. Ubývá násilí a únosů a přibývá dobrovolného souhlasu a následného oklamání, či manipulace a využívání nepříznivé životní situace oběti. (Sazonov 2013:19) Z některých rozhovorů vyplynulo, že mezi motivace k opuštění země (tzv. pull factors) je zbohatnutí a možnost koupit si luxusní zboží. (Robinson 2011) Podle zkušeností organizací zabývající se obchodem s lidmi v Moldavsku jsou nejčastějším prostředkem k rekrutování internet a sociální sítě. Přímý kontakt je také využíván a to například v nočních klubech a diskotékách. Obchodníci s dívkami často navazují intimnější vztahy. (Sazonov 2013:18) Publikace „Obchodování lidí za účelem vykořisťování v teorii a praxi“ představuje problematiku právního ukotvení a nejednotnost právního rámce pro postihování obchodu s lidmi. Předmětem diskuze zůstává otázka co už má či nemá být kriminalizováno. Výše zmíněná publikace analyzuje definici uvedenou v protokolu OSN o obchodování s lidmi obsahující tři základní složky: 1) jednání (najímání, přeprava, přesun, ukrývání a zajištění dokladů), 2) užité prostředky (hrozba použití násilí a dalších donucovacích prostředků, únosu, finančního podvodu, podvodu zneužití moci nebo zranitelného postavení, přijetí plateb či výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou) a 3) záměr vykořisťovat. V případě dětí jsou třeba k určení obchodování s lidmi pouze skutek a záměr. Obchodníci s lidmi reagují na zákony a svoje techniky zdokonalují. (Střílecký, Topinka 2013: 16) Legislativa jednotlivých států ovlivňuje techniky, jakými jsou lidé obchodovaní. Ze studií studií vyplývá, že lidé jsou si problému vědomi a že si ho všímají i v rámci sociálního prostoru, ve které se pohybují. Zda však společnost vnímá obchodníky s lidmi jako trestuhodné v reálných důsledcích není zřejmé. Otázkou pro mě zůstává, zda nejde pouze o očekávaný společenský postoj bez patřičné sociální kontroly jako obraného mechanismu. Tímto a jiným způsobem tak může docházet k legitimizování obchodu s lidmi na společenské mikro úrovni. Tyto individuální předpoklady mladých lidí mohou ovlivňovat jejich ochotu jít do rizika a vydat se tak na pospas obchodníkům lidí. Individuální rovina schopností a dovedností mladých lidí a stojí vedle tzv. makro úrovně příčinných faktorů, které jsou dobře popsané a kolem kterých se vede diskuze jako o strukturálních příčinách (globální trh, migrace a právních předpisů. Makro úroveň příčinných faktorů je často popisována jako „push“ and „pull“ faktory. Tyto příčiny jsou transformovány do návrhů politických opatření řešící problematiku dekriminalizace prostituce, propustnost státních hranic pro legální migraci, chudoba, násilí ve společnosti atd. Nicméně předpokladem pro úspěšné implementování politiky dělaná „shora“ je společnost, která ji přijme a bude jí rozumět.

Smyslem této práce je pochopit v jakým způsobem pozitivním a negativním způsobem se obchodování lidí dostává do sociálního prostoru. Jak se lidé chovají při kontaktu principem rekrutování obchodovaných lidí. Jak se chovají při odhalení praktik obchodování lidí v jejich sociálním prostoru. Do jaké míry způsobuje zranitelnost lidí stát se obchodovaným nouzové hledání životního východiska a do jaké míry je způsobena nekompetentností při zvažování důsledků, a reflexe falešných očekávání. Jinými slovy jestli případy obchodovaných lidí jsou spíše založeny na: „neměl jsem jinou možnost, byl jsem donucen okolnostmi“ nebo „nechal jsem se oklamat falešným očekáváním a nerealistickými představami o blahobytu života v zahraničí“. S tím souvisí problematika příčin obchodu s lidmi v následujících otázkách. Jaké jsou morální vzory mladých lidí? Jaké jsou jejich představy o budoucnosti. Co jsou mladí lidé ochotni obětovat pro splnění svých snů? Tyto otázky jsou spojeny s motivací, osobním přesvědčením, sebevědomím a dalšími sociálními schopnostmi.


Výzkumné otázky:

Jakým způsobem se mladí lidé vypořádávají s nástrahami praktik spojených s rekrutováním obchodovaných lidí? Do jaké míry jsou mladí lidé donuceni vnějšími okolnostmi k rozhodnutí spolupracovat s obchodníky s lidmi? Jaká je kvalita služeb organizací zabývajících se prevencí obchodu s lidmi, pracující s mladými lidmi?


Předpokládané zpracování:

Tato práce je zaměřena na analýzu zranitelnosti mladých lidí stát se obchodovaným. Zaměřením se na příčiny zranitelnosti v rovině sociálních kompetencí a vyspělosti mladých lidí při hodnocení rizik spojených s praktikami obchodování lidí a nelegální emigrace. V této analýze budu využívat jednak širšího historicko-kulturního kontextu mladé post socialistické země ale také terénního výzkumu a případové studie organizace pracující s mladými lidmi. V jedné části této práce se tedy zaměřím na studium kulturní historie Moldavska a popíšu možné společenské rysy plynoucí ze společenské transformace po oddělení od sovětského svazu. Dále se zaměřím se na analýzu sekundárních dat zjišťující například prestiž jednotlivých povolání. Důvěru v elity a další kulturní charakteristiky plynoucí například z mezinárodních srovnávacích šetření. Analytické poznatky dále použiji na terénní etnografický výzkum zaměřený na mladé lidi v nejvíce ohrožené věkové kategorii 17 až 25 let (Sazonov 2013:18). Budu trávit čas s mladými lidmi, budu se zajímat o to co je zajímá a co dělají ve volném čase a tak podobně. Součástí mého výzkumu bude také praktické účastnění se preventivních programů, které poskytují místní neziskové organizace. Zaměřím se na popis praktik řízení takových organizací a poskytování služeb. Na principech akčního výzkumu a teorie „culture of inquire“ se zaměřím na praktiky a strategie organizací zabývající s prevencí obchodování s lidmi. Právě teorie řízení organizací v duchu „kultury dotazů“ je prostředkem jak zvyšovat sociální kompetence jak poskytovatelů služeb tak samotných příjemců.