Dobrovolnická zkušenost se seniorem

• Název práce v češtině: Dobrovolnická zkušenost se seniorem
• Název v anglickém jazyce: Volunteer's Experience with Senior
• Klíčová slova: Dobrovolnictví, stárnutí, senior, dobrovolnická zkušenost, dobrovolník
• Klíčová slova anglicky: Volunteering, aging, senior, volunteer experience, volunteer
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.06.2015
• Datum zadání: 15.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 13.06.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 13.06.2016
• Oponenti: PaedDr. Marcela Göttlichová

Seznam odborné literatury

ALVESSON, Mats a Kaj SKÖLDBERG. Reflexive methodology: new vistas for qualitative research. 2nd ed. Los Angeles: Sage, 2009. ISBN 978-1-84860-111-6.

GUILLEMIN, Marilys, Lynn GILLAM. Etika, reflexivita a "eticky důležité okamžiky" ve výzkumu. Biograf [online]. 2004, (35): 47 odst. Dostupné z: http://www.biograf.org/clanek.php?clanek=3502

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0139-7.

FRIČ, Pavol a Tereza POSPÍŠILOVÁ. Vzorce a hodnoty dobrovolnictví v české společnosti na začátku 21. století. Praha: Hestia, 2010, 263 s. ISBN 978-809-0369-689.

FRIČ, Pavol a Martin VÁVRA. Tři tváře komunitního dobrovolnictví: neformální pomoc, organizovaná práce a virtuální aktivismus. Praha: Hestia, 2012. ISBN 978-80-903696-9-6.

GIDDENS, Anthony, SUTTON, Philip W (ed.). Sociologie. Vyd. 1., aktualiz. a rozš. /. Praha: Argo, 2013. ISBN 978-80-257-0807-1.

GRUSS, Peter (ed.). Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-605-6.

HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2014. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-161-9.

HÁJEK, Martin, Martin HAVLÍK a Jiří NEKVAPIL. Narativní analýza v sociologickém výzkumu: přístupy a jednotící rámec. Sociologický časopis / Czech Sociological Review [online]. 2012, 48(2), 199-224 [cit. 2016-05-11]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/21a841b0adf50c1e86b62b6e947146f12f71e727_Narativni%20analyza%202012-2.pdf.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 407 s. ISBN 80-7038-158-2

HAYFLICK, Leonard. Jak a proč stárneme. Praha: Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-536-8.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. 2. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-485-4.

KUCHAŘOVA, Věra. Život ve stáří. Praha: VUPSV, 2002.

Manual on the measurement of volunteer work. Genève, Switzerland: International Labour Office, 2011.

MATOUŠEK, Petr. Výzkumník v nebezpečném prostředí. Biograf [online].35 [cit. 2016-05-11]. ISSN 1211-5770.

Příprava na stárnutí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2015 [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2856

RABUŠIC, Ladislav. Česká společnost stárne. 1. vyd. Brno: Masarykova universita,
1995. 192 s. ISBN 80-210-1155-6.

RABUŠIC, Ladislav. Stárnutí populace jako pohroma nebo jako sociální výzva. Praha: VUPSV, 2002.

ROCHESTER, Colin, Angela ELLIS PAINE a Meta ZIMMECK. Volunteering and society in the 21st century. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2009. ISBN 9780230279438.

SEALE, Clive. Kvalita kvalitativního výzkumu. Biograf [online]. 2002, (27): 30 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=2701

VAŇKOVÁ, Markéta. (2010): Výzkumník lapený: Úvahy k (a)symetrii vztahů mezi výzkumníkem a zkoumaným. Biograf [online]. 2010, (52-53): 46 odst. Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=5307

Zákon o dobrovolnické službě. 198/2002. 2002.

Předběžná náplň práce

Téma stáří je v dnešní době často diskutovaným problémem a právě přístup k němu je ve společnosti velmi rozporuplný. Velmi obvyklou součástí diskuzí o stáří je klasické dělení světa na dvě skupiny: my a oni, ti druzí. Stáří je něco, co dnešní společnost velmi tabuizuje, stejně jako smrt. Jako by se tyto skutečnosti netýkaly každého z nás a bylo lepší se vyhýbat byť jen mluvení o nich. Navíc se stáří zdá být velmi neperspektivním v dnešní ekonomicky založené době. V nejrůznějších grantech, podporách a dobrovolnických organizacích mají před seniory samozřejmě vždy přednost například děti, které perspektivní mohou být a navíc mají před sebou celý život. Senioři jsou potom „odloženi na druhou kolej“. Přesto se o tento problém ale zajímá například právě sociologie. Existuje několik kvantitativních i kvalitativních šetření zabývajících se stárnutím a stářím nebo také dobrovolnictvím.
Téma dobrovolnictví v souvislosti se seniory není tak časté, přesto ale diskuze o něm existují – už kvůli existenci několika výjimečných organizací zaměřujících se buď právě jen na seniory, nebo organizací zaměřených mimo jiné i na seniory. Z těch rozšířenějších se v České republice jedná například o nadaci Taťány Kuchařové Krása pomoci nebo o jeden z programů Maltézské pomoci – Pomoc osamoceným seniorům neboli Adopce seniorů. Obě tyto organizace zajišťují i dobrovolnickou pomoc seniorům a bojují především proti osamění, které se týká čím dál tím většího počtu starších lidí.
Celkově jsou tato témata důležitá už jenom proto, že světová populace více a více stárne. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí stoupne v porovnání s rokem 2013, kdy zde bylo obyvatel ve věku šedesát pět let a více kolem 16,8% v roce 2051 počet na 32,5%. Navíc velmi rychle stoupne počet nejstarších – osob nad osmdesát pět let bylo v roce 2013 kolem 0,2 milionu a v roce 2060 se počítá s více než 0,8 miliony [Příprava na stárnutí, 2015].


V teoretické části bych nejprve ráda vymezila stěžejní pojmy jako stárnutí, stáří, ageismus, etapy lidského života, úcta, diskriminace, dobrovolnictví, dobrovolnická činnost atd. Dále bych se podrobněji zaměřila na rešerši literatury a výzkumů na toto téma a také bych se pokusila popsat organizace, o které se ve výzkumu budu zajímat. Pravděpodobně se bude jednat o nadaci Taťány Kuchařové Krása pomoci a o program Maltézské pomoci: ,,Adopce seniorů“, případně Občanské sdružení Život 90. Dalšími alternativami jsou dobrovolnické programy jednotlivých pečovatelských domů a pečovatelských institucí.
V praktické části bych nejprve vymezila výzkumný problém a metodologii a dále se zaměřila na svůj konkrétní výzkum a vše, co k němu patří – etnografický výzkum a hloubkové dvoufázové rozhovory. Nakonec by samozřejmě následovala interpretace dat a vyvození závěrů.