Komu straší ve věži: Sociálně vědní studie na téma fenoménu hradních a zámeckých duchů z pohledu kastelánů

• Název práce v češtině: Komu straší ve věži: Sociálně vědní studie na téma fenoménu hradních a zámeckých duchů z pohledu kastelánů
• Název v anglickém jazyce: Who Has Bats in the Belfry: A Social Science Study of the Ghost Phenomenon from the Point of View of Castellans
• Klíčová slova: Kasteláni, duchové, strašidla, strašení, české hrady a zámky, strašidelná místa, genius loci, energie
• Klíčová slova anglicky: Castellans, ghosts, spectres, Czech castles, haunted places, genius loci, energies
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.06.2015
• Datum zadání: 15.06.2015
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2017 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J2019, Jinonice - místn. č. 2019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2017
• Oponenti: Mgr. Hana Novotná

Seznam odborné literatury

BAKER, J. O. / BADER, Ch. D. (2014): A social anthropology of ghosts in twenty-first-century America. Social Compass. 61 (4): 569-593.
BOČEK, E. (2014). Deník kastelána. Brno: Druhé město. (ekniha)
GIBAS, P. (2012): Uncanny underground: absences, ghosts and the rhythmed everyday of the Prague metro. Cultural Geographies, 20 (4): 485-500.
HÁJEK, M. (2014): Čtenář a stroj: vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
HAMPLOVÁ, D. (2013): Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Praha: Karolinum.
HUNTER, J. (2011): Talking With the Spirits: Anthropology and Interpreting Spirit Communicatons. Journal of the Society for Psychical Research 75.3 (904): 129-14.1
JANEČEK, P. (2007): Černá sanitka: Druhá žeň. Moderní mytologie. Příběhy vašich známých. Praha: Plot (11-24).
KAUFMANN, J.-C. (2010): Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství.
KONOPÁSEK, Z. (2010): V čem spočívá pravda náboženské skutečnosti? Sociologický pohled na mariánská zjevení a démonické posedlosti. Biograf(52-53): 89-101
KONOPÁSEK, Z. / PALEČEK (2011): The principle of symmetry from the respondents’ perspective: Possessions, apparitions and mental illnesses in research interviews with clerics. Forum Qualitative Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research, 12 (1): čl. 12
KONOPÁSEK, Z. / PALEČEK, J. (2012a): Apparitions and possessions as boundary objects: An exploration into some tensions between mental health care and pastoral care. Journal of Religion and Health, 51 (3): 970-985
KONOPÁSEK, Z. / PALEČEK, J. (2012b): V moci ďábla. Exorcismus věřícnýma očima. Biograf (40-41): 75 odst.
PALEČEK, J. (2004): Opakujte po mně: duševní nemoc – říkáte to stejně?!!? O překládání duševní nemoci. O překládání duševní nemoci. Biograf, 34: 107 odst.
PALEČEK, J. (2010): Mariánský sluneční zázrak ve světle sociologie, sociologie ve světle slunečního zázraku. Biograf (52-53): 31 odst.
POLKINGHORNE, D. (1988). Narrative knowing and the human sciences. Albany: State University of New York Press.
ŠKORPÍKOVÁ, N. (2010): Moderní český spiritismus. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra občanské výchovy.
TOMÍČEK, A. (1926): Víra v duchy na Litomyšlsku. Lidová filosofie, věda a pověra. Litomyšl: J. R. Veselík.
WIDDERSHOVEN, G. A. M. (1993): The story of life: hermeneutic perspectives on the relationship between narrative and life history. The Narrative Study of Lives (1). Newbury Park, CA, London, New Delhi: SAGE.

Předběžná náplň práce

Vymezení tématu:
Jak již název napovídá, svou bakalářskou práci bych ráda zaměřila na fenomén hradních a zámeckých strašidel. Dnes se setkáváme s těmito strašidly především jako turisté. Strašidla jsou nám předkládána jako atrakce. Toto zdánlivé lákadlo mívá však hlubší kořeny. Mezi kastelány panuje jakési samozřejmé povědomí o strašidlech. Nepochybují o jejich existenci, a i když je veřejnosti prezentují spíše humornou a odlehčenou formou, existují jistá pravidla, jak by kastelán měl se strašidlem daného zámku či hradu interagovat. Tyto jevy lze považovat za určitý typ spiritismu.
Fenomén hradních duchů je jistě spjat s kulturní produkcí. V rámci tohoto nahlížení by mohlo být přínosné zaměřit se i na vývoj povahy strašidel v průběhu epoch, popřípadě srovnání se strašidly z jiných oblastí a kultur. Vznik tohoto fenoménu určitě není výsadou pouze samotných kastelánů. Na zrození duchů se podílí turisté svým zájmem o tajemno, místní vyprávěním legend, umělci ztvárněním různých úkazů (filmy, knihy, písně) apod. Pro můj výzkum budou tedy klíčové následující otázky: Jakým způsobem dochází k utvoření představ o strašidlech? Kdo všechno se na tom podílí a jakým způsobem?
Pro můj výzkum bude nutné provést i folkloristickou práci a alespoň částečně zmapovat výskyt hradních a zámeckých strašidel na českém území (přesné vymezení oblasti bude známo až po proniknutí do terénu). Ráda bych se zaměřila spíše na menší hrady/zámky, kde má daný správce k objektu bližší vztah.
Pro folkloristickou část své práce bych využívala historických pramenů zaznamenávajících českou, popřípadě slovanskou mytologii a folklor (Erben apod.). Budou-li k dispozici, užitečné by jistě byly i dokumenty zaznamenávající úkazy přímo v archivech daných zámků a hradů. Důležitým zdrojem pak budou i knihy pro děti a pohádkové sbírky. Zajímavý pohled může přinést i záhadolog a spisovatel Otomar Dvořák. Formát a styl této části bych pak ráda převzala z etnologických prací. V této oblasti se pohybuje například PhDr. Dana Bittnerová, CSc. (dětský folklor), Mgr. Zuzana Panczová, Ph.D. (studium narativů – pověsti, fámy, konspirační teorie) a PhDr. Petr Janeček, Ph.D. (městské legendy, fámy, kulturní a komunikativní paměť).

Cíl práce:
Má práce si dává za cíl poskytnout ucelenější pohled na fenomén hradních a zámeckých strašidel. Antropologie je věda o člověku, a tudíž nechci ustrnout na faktografickém a folkloristickém popisu strašidel, ale skrze tyto informace proniknout i ke zkušenostem kastelánů s těmito bytostmi. Ráda bych zaznamenala způsoby a povahu interakce i nakládání s těmito výskyty ve styku s turisty a návštěvníky památky. Konečným výstupem by mělo být popsání sítě aktérů, již se na vzniku tohoto fenoménu podílejí.
Ráda bych také svou prací přiblížila antropologii veřejnosti. Záměrně jsem si vybrala poměrně atraktivní téma, které by mohlo zaujmout i čtenáře mimo obor. Tímto způsobem věda, o které mají mnozí jen mlhavou představu, může přinášet zajímavé poznatky, které nejdou po povrchu, ale i pochopitelným způsobem může vysvětlovat hlubší skutečnosti i širší veřejnosti.

Předpokládané metody zpracování:
Má práce by měla být založena na kvalitativních metodách výzkumu. Pro sběr informací o samotných strašidlech budu využívat sekundární zdroje – historickou, folkloristickou a dětskou literaturu. Ty bych doplnila přímým svědectvím kastelánů, či jejich vyprávěním pověstí, mýtů a historek tradujících se o daném místě. Rozhodně bude zapotřebí osobní navštívení daných lokalit a provedení rozhovorů s kastelány přímo na místě interakce s nadpřirozenými bytostmi. Tyto rozhovory by měly obnášet i biografické prvky. Dále bych se zaměřila na analýzu kulturní produkce a předávání kulturní zkušenosti.