Spirituální hledačství za pomoci Šalvěje divotvorné v České republice

• Název práce v češtině: Spirituální hledačství za pomoci Šalvěje divotvorné v České republice
• Název v anglickém jazyce: xx
• Klíčová slova: spiritualita, šamanismus, šalvěj divotvorná
• Klíčová slova anglicky: spirituality, shamanism, salvia divinorum
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.06.2014
• Datum zadání: 20.06.2014
• Oponenti: Mgr. Petr Matoušek

Zásady pro vypracování

Předpokládaná metoda zpracování je kvalitativní výzkum formou polostandardizovaných rozhovorů s pražskými uživateli a pěstiteli Šalvěje divotvorné. Díky této metodě bude dost prostoru pro individuální různorodé náměty, ale zároveň s tím, bude možné rozhovory usměrňovat a relativně kvalitně později porovnávat a vyvozovat z nich nějaké společné závěry. Vzorek bude 8 - 12 respondentů, kteří budou buď uživateli, pěstiteli (nebo obojím) Šalvěje divotvorné. Respondentům vysvětlím cíle výzkumu a to, jak jsem je nalezl a jak budu s informacemi od nich zacházet. Ujistím je o anonymitě informací od nich získaných.
Jelikož je počet uživatelů omezený a jejich nalezení nebude jednoduché, využiji internetová fóra, kde seženu první respondenty, přes které pak budu „nabalovat“ další. Otázky budou připravené, ale počítám s tím, že se budou v průběhu rozhovorů nové přidávat nebo popřípadě některé nevhodné odebírat.
S respondenty se budu bavit o tématech již specifikovaných, například na jejich vztah k Šalvěji divotvorné, proč ji užívají, co jim přinesla nebo změnila v jejich spirituálním životě, v čem je jiná než ostatní halucinogeny, které vyzkoušeli (pokud vyzkoušeli jiné), jak šalvěj shánějí, při jakých příležitostech a kde ji užívají anebo také na to, co se změnilo při zařazení Šalvěje divotvorné mezi zakázané látky pro ně samotné. Rozhovory budu nahrávat na diktafon a poté je přepisovat, abych s nimi mohl dále pracovat. Další metodou, kterou využiji bude zúčastněné pozorování, při kterém budu u procesu užívání Šalvěje divotvorné, zaznamenám průběh následného děje, při kterém bude respondent prožívat halucinace. Následně s ním o této zkušenosti provedu rozhovor ve chvíli, kdy toho bude schopný. Následně po delší době provedu ještě jeden rozhovor, kdy zjistím, jak respondent s odstupem času vnímá tento zážitek. Toto pozorování pravděpodobně provedu u několika respondentů, popřípadě se pokusím dostat i do skupiny jedinců, která experimentuje společně. V neposlední řadě provedu autoetnografický výzkum, respektive introspektivní metodu, kdy budu sám zkoumat své vlastní prožitky s použitím této byliny. Díky tomuto modelu bude možné se i blíže dostat ke skupinám a jedincům, kteří užívají pro své vize Šalvěj divotvornou, jelikož se k nim budu moct připojit nejen jako výzkumník, který vše zaznamenává, ale i jako někdo, s kým mohou svoje zážitky sdílet, jelikož budu mít stejnou zkušenost. Jako neverbální záznam spirituálního hledačství, které je u verbální formy záznamu omezenou možnostmi jazyka, použiji kresby a obrazy zaznamenávající vidiny/vize zažité při halucinacích po požití Šalvěje divotvorné jejími uživateli. Jak u této nonverbální formy, tak i u verbálního záznamu prožitku se budu snažit nalézt určitou typizaci a modely, které by se teoreticky mohli opakovat. Neo-šamanské praktiky se u Šalvěje divotvorné pravděpodobně liší od ostatních tím, že její uživatelé nevyhledávají většinou jakési šamany, kteří by je vedli, ale přicházejí na zážitky a jejich interpretace sami, nebo s lidmi, kteří experimentují stejně jako oni, tudíž tyto modely budou pravděpodobně podobné u těch, kteří vycházejí ze stejné literatury, nebo spolu vedou hovory, ale podobnost nebude pravděpodobně stejná, jako u neo-šamanských skupin vedených jako semináře, které jsou častěji v rámci neo-šamanského hnutí zmiňovány.

Předpokládaná struktura práce
- Úvod práce
- Teoretická východiska
- Metody výzkumu
- Deskriptivní část
- Analytická část
- Závěry práce
- Přepisy rozhovorů

Seznam odborné literatury

Alvesson, M. Sköldberg, M. 2000. Reflexive Methodology: New Vistas for Qualitative Research. London: Sage.
Castaneda, C. 2003. Oddělená skutečnost. Praha: Volvox Globator.
DeKorne, J. Psychotropní šamanismus: Psychotropní rostliny v čarodějnictví. Praha: Volvox Globator.
Durkheim, E. 2002. Elementární formy náboženského života. Praha: Oikoymenh.
Eliade, M. 1997. Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha: Argo.
Epling, Carl. Jativa–M. Carlos D. A new species of Salvia from Mexico. Botanical Museum Leaflets, Harvard University. 1962. roč. 20, č. 3, s. 75 –76. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/41762225
Estrada, Á. María Sabina: její život a zpěvy: léčebné rituály houbičkových šamanů v Mexiku. Olomouc: Votobia.
Farnsworth, Norman R. Hallucinogenic plants. Science New series. 1968. roč. 162, č. 3858, s. 1086 – 1092. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1725324
Feinberg, B. 2003. The Devil's Book of Culture: History, Mushrooms, and Caves in Southern Mexico. Austin: University of Texas Press
Gartz, J.2008. Šalvěj divotvorná. Praha: Volvox Globator.
Grof, S. 1993. Holotropní vědomí: tři úrovně lidského vědomí, formující naše životy. Praha: Gemma 89.
Halifax, J. 1991. Shamanic Voices: A Survey of Visionary Narratives. Penguin Books.
Harner, M. 1973. Hallucinogens and Shamanism. London: Oxford University Press.
Harner, M. 2010. Cesta šamana: jak probudit svůj vnitřní potenciál. Praha: DharmaGaia.
Hart, K. Wall, B. E. 2005. The experience of God: a postmodern response. New York: Fordham University Press.
Hoffman, A. 1980. LSD – My problem child. New York: Mcgraw-Hill.
Huxley, Aldous. 1996. Brány vnímání. Praha: DharmaGaia : Maťa.
Jung, C. G. 1992. Psychology and Religion. Cumberland: Yale Univ. Press.
Leary, T., & Dass, R. 1995. The Psychedelic Experience: A Manual Based on the Tibetan Book of the Dead. Citadel Press.
Lewis, I. M. 2003. Ecstatic religion: a study of shamanism and spirit possession. London ; New York: Routledge.
Lužný, D. Nešpor, Z. R. 2008. Náboženství v menšině : religiozita a spiritualita v současné české společnosti. Praha: Malvern.
Rätsch, Ch. 2011. Psychoaktivní rostliny: historie, léčení, účinky, příprava, rituály. Olomouc: Fontána.
Sánchez, V. 1999. Učení dona Carlose: vstup do světa dona Juana Carlose Castanedy. Praha: Pragma
Wasson, Gordon. R. A new mexican psychotropic drug from the mint family. Botanical Museum Leaflets, Harvard University. 1962. roč. 20, č. 3, s. 77 – 84. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/41762226
Zolov, E. Refried Elvis: The Rise of the Mexican Counterculture. Los Angeles: University of California Press.

Předběžná náplň práce

Šalvěj divotvorná mě zaujala již před mnoha lety. Je zajímavá po všech stránkách. Z botanického hlediska mi přijde nejzajímavější to, že se rozmnožuje v podstatě jen klony z ní udělanými. Uřízne se kus oddenku, který se nechá zakořenit a poté se může dostat k dalšímu nadšenci do psychotropních rostlin. Květ a semena nepomáhají rostlinu rozmnožit ani v přírodě v Mexiku, odkud pochází. Z chemického hlediska je to zajímavá rostlina kvůli enteogenu Salvinorinu A, který je označován jako nejsilnější přírodní psychoaktivní látka. Salvinorin A se svojí chemickou strukturou výrazně liší od všech ostatních halucinogenů, ať už přírodních či uměle vytvořených. Z antropologického hlediska je zajímavé její užívání, které se pojí se šamanismem tisíce let starým, ale i dnešním neo-šamanismem, kdy jsou k vizím užívány různé praktiky a drogy. Salvia divinorum, což je správný latinský název se v českém jazyce překládá jako šalvěj divotvorná nebo šalvěj věštecká. Mazatékové, což je kmen z oblasti Oaxaca ve středním Mexiku, jí nazývá také „La hembra“ tedy v češtině žena. Ze sociologického pohledu je zajímavá sociální síť vznikající možnostmi rozmnožování, při kterém musí jeden pěstitel dát část své rostliny dalšímu pěstiteli. Tato síť je v České republice o to zajímavější, protože je celá v ilegalitě, kvůli novele z roku 2011, kdy byla zařazena šalvěj divotvorná na seznam zakázaných látek.

Téma práce
Hlavní výzkumný problém práce bude nalezení odpovědi na otázku „Jaké formy spirituálního hledačství spojené se šalvějí divotvornou se v České republice dají najít a jaké diskurzy její uživatelé využívají?“
Mám v plánu využít prací antropologů Mircea Eliadeho, Aldouse Huxleyho, Carlose Castanedy nebo i chemika Alberta Hoffmana a dalších, kteří se zabývali tématem halucinogenů, jejich zážitků s nimi a jejich působením na člověka. Zajímá mě, jak budou jejich zjištění korespondovat s mými zjištěními z výzkumu s českými uživateli šalvěje divotvorné. Budu zkoumat zážitky samotné, tak i to co se s nimi děje přiřazováním do interpretačních struktur.
Pro antropologii je důležité poznat, jaké jsou formy spirituálního hledačství navozené šalvějí divotvornou v České republice proto, že je v porovnání s ostatními halucinogenními drogami málo prozkoumaná, přímo o tomto tématu není proveden žádný výzkum. Zároveň s tím je zajímavé, že je její účinná látka jednou z nejsilnějších na světě, a proto i vize a ostatní spirituální prožitky by měli patřit k těm nejsilnějším. Malý zájem uživatelů i odborníků pramení pravděpodobně z toho, že je velmi těžko sehnatelná, nedá se jednoduše koupit a množit ve velkém. To a další specifika, jako je náročnost pěstování a speciální podmínky nutné pro uvolňování psychoaktivních látek i při jejich výrobě (výrobě extraktů) dělají z šalvěje divotvorné velmi undergroundovou záležitost, s níž přichází do styku jen velmi malý počet nadšenců a s tím spojený i malý zájem odborné veřejnosti. Tato bakalářská práce by měl přispět k objasnění problematiky užívání šalvěje divotvorné. Samotné téma šalvěje divotvorné a její využívání pro navozování halucinogenních transů je pro antropologii zajímavé také z toho důvodu, že byla po tisíce let využívána mazatéckými šamany v Mexiku.