Čajová kultura a její podoby napříč českými čajovnami

• Název práce v češtině: Čajová kultura a její podoby napříč českými čajovnami
• Název v anglickém jazyce: The Tea Culture and Its Forms Across the Czech Tea Rooms
• Klíčová slova: čajová kultura, čajovna, subkultura, čajovník, eklekticismus
• Klíčová slova anglicky: tea culture, tea room, subculture, tea staff, eclecticism
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Barbora Spalová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.06.2014
• Datum zadání: 06.06.2014
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2015 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2015
• Oponenti: PhDr. Vít Horák, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Čajovny existovaly u nás už za první republiky, kdy se podobaly obdobným podnikům po celé Evropě a zejména v Anglii. Ale válka a následný komunistický režim měly za následek jejich zavření, protože příliš zaváněly svobodných duchem a pocházely z kapitalistické Anglie, což bylo nutné potlačit. [Pössl, 2010: 30] Před rokem 1989 se čaj dovážel ze Sovětského svazu a Indii, velmi zřídka z Cejlonu, Vietnamu a Číny. Dovezený černý čaj se míchal nebo se balil do nálevkových sáčků. Málokdy se ale jednalo o kvalitní čaj. Velký boom nastal až po sametové revoluci. Začalo se houfně cestovat i do orientálních zemí a lidé začali objevovat speciální obchody s širokým sortimentem čaje. Významnou událostí a impulzem byla roku 1991 návštěva Sóšicu Sena XV, guru japonských čajových obřadů. Ukázal, že čaj není jen nápoj, ale může mít i duchovní náboj a později na to se odstartoval rozvoj českého čajovnictví. První z kroků učinil Luboš Rychlavský. Roku 1991 otevřel první kamennou čajovnu v Praze a nedlouho potom založil spolu s Alešem Juřinou a Jiřím Šimsou firmu Spolek milců čaje. Ti pak v roce 1993 otevřeli na Václavském náměstí nyní již dobře známou Dobrou čajovnu. Toto je začátkem největší sítě čajoven a obchodů v České republice. Ani ne za čtrnáct dní na to byla otevřena Růžová čajovna v růžové ulici a následovaly i další [Thoma 2002: 278 - 279]. Každá čajovna je svým způsobem originální.
S čajovnami je často spojována mimo jiné i spiritualita. Humanistická psychologie chápe spiritualitu jako „komponentu funkční struktury osobnosti.“ Lze předpokládat, že u některých jedinců je centrem motivů, postojů a citů. „Pojem spirituality pochází z teologie, kde znamená to, co v člověku působí duch svatý.“ Oproti tomu v psychologickém hledisku se bavíme o duchu lidském, o neurčitém, ale obecně chápaném pozitivním pojmu. Rozumíme tím něco ušlechtilého, co člověka povznáší. Zahrnuje to kulturu, umění, etiku, jde o orientaci na to, co je v našem životě nejdůležitější. Často se do spirituality zahrnují hodnoty nebo ideály a „prožitkové mody obsažené v duchovní tradici Západu, obohacené o prvky orientální a prvky „přírodních“ náboženství. V posledních desetiletích se stal tento pojem v psychologickém hledisku velmi populární. [Říčan 2007: 147] Čajovny jsou prodchnuty duchem jiných kultur, jsou místem, kde se kromě konzumace nápoje mohou návštěvníci věnovat relaxaci i filosofickým myšlenkám, kde k tomu atmosféra podle mého čistě osobního názoru nabádá. Mimo jiné jsou prostorem, kde mnozí s oblibou pořádají různé semináře s duchovní tématikou (spiritualita se rovná česky duchovnost). Toto je důvodem, proč mnohdy hovoříme o spiritualitě čajoven.
2. Teoretická východiska

Neexistuje jednotná teorie, proč jsou v současné době čajovny v České republice tak populární. Bohužel neexistují ani žádná podrobnější data mapující tento fenomén. Avšak o oblíbenosti čajoven mezi Čechy dle mého svědčí fakt, že se v České republice nachází přes 300 čajoven, což je například při porovnáním se sousedním Slovenskem, kde jich je do 30, opravdu velký počet.
Již byl ale proveden výzkum mezi mladými lidmi v jižních Čechách, s ústřední tezí, že mladí Češi navštěvují čajovny z důvodu alternativního trávení času a setkávání s přáteli. Tato teze byla následně potvrzena. [Vyternerová: 2010] Aleš Juřina, jeden ze zakladatelů sítě Dobrých čajoven, se zase domnívá, že čajovny jsou místem pro sdružování lidí, jelikož Češi se rádi sdružují, ale mnozí neradi prostředí hospod s mnohdy hlučným, někdy až vulgárním prostředím. Druhým důvodem je podle Juřiny ateismus Čechů, kdy „do kostela moc nechodíme, ale v čajovnách lidé zakusí jistý dotek duchovna.“ [Ihned.cz 2010: online]
Klíčovými pojmy, se kterými budu pracovat, jsou: čajovna, spiritualita, teorie rituálu, čajomilecká komunita, historie čajoven, subkultura

Seznam odborné literatury

Knihy:
• DE FIORES, S; GOFFI, T. Slovník spirituality. Kostelní vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1999. ISBN 80-7192-338-9.
• HAENFLER, R. Subcultures The Basics. Routledge, 2013. ISBN 9781134547630.
• HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 978-80-7367-485-4.
• PÖSSL, M. Čaj jako životní styl. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-2902-2.
• PRATT, J. N. Rádce milovníka čaje. Praha: Pragma, 2002. ISBN 80-7205-672-7.
• ŘÍČAN, P. Psychologie osobnosti - obor v pohybu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-3133-9.
• SEN, S. Cesta čaje: mysl čaje. Praha: Pragma, 1991. ISBN 80-7205-170-9.
• THOMOVÁ, S; THOMA, Z; THOMA, M. Příběh čaje. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-447-2.
• VYTERNOVÁ, L. Přitažlivost čajoven: Výzkum provedený mezi návštěvníky čajoven v jižních Čechách. České Budějovice, 2010. 71 s. Vedoucí práce Michal Kaplánek
Články:
• KONDO, D. The Way of Tea: A Symbolic Analysis. Man. Royal Anthropological Institute of Great Britain and Ireland, 1985, roč. 20, č. 2, s. 287-306. DOI: 10.2307/2802386.
• MORRIS, D. The Japanese Way of Tea: From Its Origins in China to Sen Rikyu by Sen Soshitsu XV; V. Pacific Affairs. Pacific Affairs, University of British Columbia, 2000-2001, roč. 73, č. 4, s. 605-607. DOI: 10.2307/2672468.
Elektronické zdroje:
• MOSER, Radovan. Cajik.cz [online]. 2001. Dostupné z: http://www.cajik.cz/
• WEHLE, T. Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě. Kam na dobrý čaj zajít?. In: Ihned.cz [online]. 2010]. Dostupné z: http://life.ihned.cz/c1-48492650-cesko-je-zemi-s-nejvetsi-koncentraci-cajoven-na-svete-kam-na-dobry-caj-zajit
• Česká asociace cesty čaje Urasenke. Urasenke.cz [online]. Dostupné z: http://www.urasenke.cz/

Předběžná náplň práce

Čajovny jsou populární proto, že nabízejí v české společnosti alternativní prostor k setkávání propojený se zajímavými spirituálními nabídkami, prostor zároveň dostatečně otevřený všem osobním rekombinacím a duchovním brikolážím (Lévi-Strauss).
5. Výzkumné otázky


• Kdy jste se poprvé setkal/a s čajovnou?
• Proč čajovny navštěvujete?
• Co Vás na čajovnách přitahuje?
• Existuje něco, díky čemu si čajovna získá Vaši přízeň nebo co Vás naopak odradí?
• Jak vnímáte atmosféru čajoven?
• Existuje konkrétní důvod, proč jste si zvolil/a tuto čajovnu?
6. Metody a prameny

Prameny bude tvořit populárně naučná literatura a práce zabývající se historií čaje, čajovou kulturou a spiritualitou.
Vzhledem k povaze tématu, kdy se chci zabývat popularitou českých čajoven, je nejvhodnějším prostředkem k dosažení cíle metoda kvalitativní analýzy dat. Využiji metodu polostrukturovaného rozhovoru. Předem dané stanovení veškerých otázek by mi znemožnilo doptávat se na detaily a pokládat další otázky, které se během rozhovoru mohou vynořit. Výsledkem výzkumu by mělo být zjištění, proč jsou čajovny mezi lidmi tak oblíbené, proč je navštěvují a jak vnímají jejich prostředí. Respondenti budou vybírání úsudkem, s tím, že se pokusím zahrnout více věkových kategorií, ač očekávám, že budou dominovat lidé okolo 20 – 25 let. Oslovování se bude uskutečňovat uvnitř čajoven. Očekávám, že se během výzkumu setkám s náhodnými návštěvníky i s těmi, kteří čajovnu navštěvují pravidelně a jsou „součásti jejich života, tzv. čajomilci. Od nich bych se pokusila dostat kontakty na další podobně smýšlející jedince, aby byl ve výzkumu zahrnut opravdu široký okruh návštěvníků.
Navštívím celkem 6 níže vyjmenovaných pražských čajoven s tím, že oslovím v každé minimálně 5 respondentů. Respondentům budou pokládány výzkumné otázky, dále kolikrát týdně čajovnu navštěvují, pohlaví, věk, povolání, nejvyšší dokončené vzdělání. Jméno nebude požadováno, jelikož se dá očekávat, že i když budou data použita pouze pro tuto bakalářskou práci, respondenta by to odradilo.
Čajovny:
Dobrá čajovna na Václavském náměstí
Andělská čajovna
Čajovna Guan Yin (čínská čajovna)
Čajovna Mechová skála (japonská čajovna)
Čajovna Dátá (indická čajovna)
Čajovna Shaharazad (arabská čajovna)
7. Předpokládaná struktura bakalářské práce

Bakalářská práce se bude zabývat popularitou čajoven v Česku republice, kdy se pokusím odhalit, proč jsou tak populární. V České republice se nachází hustá síť čajoven, něco přes tří sta, a okolo 80, což je více než jedna čtvrtina, se jich nachází v Praze. Vzhledem k takovému množství, lze nalézt čajovny malé i velké, samostatná nebo ty součástí větší sítě (např. Dobrá čajovna) a čajovny různých stylů a vzezření. Právě tato rozmanitost je důvodem, proč jsem zvolila za místo výzkumu hlavní město Praha.
Práce bude rozdělena celkem do tří částí. První část bude sloužit jako teoretický základ pro zkoumání v terénu. Rozeberu zde kořeny čajové kultury, což bude zahrnovat cestu dobývání čaje Evropou a následný vznik čajoven v České republice. Charakterizuji zde pojem čajovna a rozeberu jednotlivé typy čajoven (japonská, čínská, arabská, mix stylů). V další kapitole rozeberu pojem subkultura, jakožto skupinu se specifickými kulturními znaky, jelikož takové specifické skupiny se uvnitř čajoven často tvoří. V neposlední řadě rozeberu pojem spiritualita, jelikož čajovny jsou místem, kde se můžeme věnovat filosofickým myšlenkám, kde se setkáváme s prvky jiných kultur, jsou místem, kde se setkáváme se zážitky, jež mohou povznést našeho ducha.
Poté bude následovat výzkum v jednotlivých čajovnách. Jejich výběr bude dělán s ohledem na charakter i umístění čajovny. Zahrnu všechny typy čajoven, japonské, čínské, arabské i pseudoorientální. Návštěvníci budou tázání na zvolené otázky, kdy bude rozhovor polostrukturovaný, aby bylo možno doptávat se na podrobnosti a reagovat na průběh rozhovoru. Respondenti budou vybírání s úsudkem s tím, že se pokusím zahrnout různé věkové kategorie.
Získaná data budou následně analyzována a poskytnout nám odpověď na výzkumné otázky. Nejprve dojde k doslovnému přepisu rozhovoru. Poté bude rozhovor kódován, kdy kódy budou tvořeny nejdůležitějšími pasážemi rozhovoru, které budou relevantní k výzkumným otázkám. Následně budu porovnávat kódy u jednotlivých respondentů, zda se některé vyskytují častěji atd. V datech chci identifikovat prvky, které respondenti shledávají na čajovnách nejpřitažlivější, co pro ně vytváří příjemnou atmosféru, pokud něco takového existuje, proč čajovny navštěvují a jestli je pro ně návštěva čajoven víc, než jen náhodným posezením u šálku čaje.