Microeconomic Analysis for Evidence-Based Policy

• Název práce v češtině: Mikroekonomická Analýza Veřejných Politik
• Název v anglickém jazyce: Microeconomic Analysis for Evidence-Based Policy
• Klíčová slova: mikroekonomická analýza; veřejné politiky; daňová politika; poptávkový systém; daň z přidané hodnoty; spotřební daně; inflace
• Klíčová slova anglicky: microeconomic analysis; evidence-based policy; tax policy; demand system; value added tax; excise duty; inflation
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.10.2013
• Datum zadání: 17.10.2013
• Datum a čas obhajoby: 18.12.2013 17:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 18.10.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 18.12.2013
• Oponenti: prof. Richard Blundell

Předběžná náplň práce

Dizertace se zaměřuje na mikroekonomickou analýzu veřejných politik v České republice. Dizertace se skládá ze tří částí. První dvě se zabývají analýzou daňových politik, třetí část zkoumá rozdílné dopady inflace.

První kapitola dizertace se zabývá analýzou daně z přidané hodnoty (DPH). Sazby DPH se nedávno měnily v České republice a v této kapitole simuluji dopad těchto reforem. Tyto reformy jsou příkladem změn v nepřímém zdanění, které mění ceny zboží a služeb, na které můžou reagovat domácnosti přizpůsobením svých výdajů. Nejdříve odhaduji behaviorální reakci spotřebitelů na změny cen v České republice aplikací spotřebitelského poptávkového modelu kvadratického téměř dokonalého poptávkového systému (QUAIDS) na základě dat Českého statistického úřadu o vývoji spotřeby domácností a cen mezi roky 2001 a 2011. Dále odvozuji odhady vlastních i křížových cenových a příjmových elasticit pro jednotlivé domácnosti. Pak používám tyto elasticity pro odhad dopadu změn v sazbách DPH, které byly navrhnuty nebo implementovány mezi roky 2011 a 2013, na změnu v domácnostmi poptávaném množstvím a vládních příjmech. Jedno z hlavních zjištění se týká rozdílu v různých odhadech dopadů na vládní příjmy: zohlednění behaviorální reakce spotřebitelů oproti statické simulaci snižuje odhadované změny o více než jednu čtvrtinu.

Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu spotřebních daní. Spotřební daně jsou důležitým zdrojem vládních příjmů a jejich sazby se v České republice mění relativně často. Reformy spotřebních daní mění ceny zboží a služeb, na což mohou reagovat domácnost změnou svých výdajů. Používám detailní data Českého statistického úřadu a diskutuji jejich omezení. Dále beru odhady elasticit z první kapitoly a vytvářím mikroekonomický simulační model, který mi umožňuje simulovat dopad změn spotřebních daní na množství poptávané domácnostmi. Ukazuji distribuční dopad současných spotřebních daní a simuluji dopad hypotetického zvýšení o deset procent každé z nich. Dále simuluji dopad určitých schválených nebo navržených změn ve spotřebních daní včetně neúspěšného návrhu z roku 2012 na zavedení spotřební daně na víno.

Třetí kapitola zkoumá rozdílné dopady inflace. Domácnosti se liší v tom, za co utrácení a existují i rozdíly mezi nárůsty cen různých zboží a služeb. Proto různé domácnosti zažívají různé nárůsty cen. Tyto rozdíly se jeví jako důležité v České republice mezi lety 1995 a 2010. Jenom zhruba 60% domácností bylo vystaveno zhruba průměrnému nárůstu cen. Čím vyšší inflace v daný rok byla, tím menší byl podíl domácností, který byl vystaven průměrnému nárůstu cen. Hlavní determinanty inflace byly výdaje za bydlení, energie, a, především pro nízkopříjmové domácnosti a důchodce, výdaje za jídlo a nealkoholické nápoje. Po většinu zkoumaných let nízkopříjmové domácnosti a důchodci čelily vyšším nárůstům cen než zbytek obyvatel.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This dissertation thesis is focused on the microeconomic analysis of public policy in the Czech Republic. It consists of three parts, the first two parts deal with the analysis of tax policy; the third part of this thesis is focused on inflation differentials.

The first chapter deals with the analysis of value added tax. The rates of value added tax (VAT) have recently changed in the Czech Republic, and I simulate the impact of these reforms. They are an example of changes in indirect taxes that change the prices of goods and services, to which households can respond by adjusting their expenditures. I first estimate the behavioural response of consumers to price changes in the Czech Republic by applying a consumer demand model of the quadratic almost ideal system (QUAIDS) on the basis of the Czech Statistical Office household expenditure and price data for the period from 2001 to 2011. I derive estimates of own- and cross-price and income elasticities for individual households. I then use these elasticities to estimate the impact of the changes in VAT rates that were proposed or implemented between 2011 and 2013, on households’ quantity demanded and government revenues. One of the main findings is that the estimated increases in government revenues that take the consumer responses into account are more than a quarter lower than the estimates that use the static simulation.

The second chapter deals with the analysis of excise duties. Excise duties are an important source of government revenue and their rates change relatively often in the Czech Republic. Reforms of excise duties change the prices of goods, a change to which households respond by adjusting their expenditures. I use detailed Czech Statistical Office data and estimates of own- and cross-price and income elasticities for individual households to create a microeconomic simulation model that enables me to simulate the impact of changes in excise duties on households’ demands. I show the distributional impact of current excise duties and then I simulate the impact of hypothetical increases of 10 per cent in each of them. I further simulate impact of certain approved or proposed changes in excise duties including the unsuccessful 2012 proposal to introduce an excise duty on wine.

The third chapter deals with the analysis of inflation differentials. Households differ in their spending patterns and there are differences in the price growths of various goods and services. Therefore different households experience different inflation rates. These differences seem to have been significant in the Czech Republic during the period 1995-2010. Only around 60% of households experienced a real inflation rate that was closely similar to the national average inflation rate. Furthermore, the higher the magnitude of average inflation rate over time, the lower the percentage of households whose real inflation rate was similar to that average. The main determiners of inflation were expenditure for housing and energy and, especially for low-income households and pensioners, expenditure on food and non-alcoholic drinks. In most years, pensioners and low-income households faced significantly higher inflation rates than the average rate for the whole population.