Mezinárodní aktéři a koncept zhroucených států: případová studie Somálska

• Název práce v češtině: Mezinárodní aktéři a koncept zhroucených států: případová studie Somálska
• Název v anglickém jazyce: International actors and the concept of failed states: case study Somalia
• Klíčová slova: Zhroucený stát, státní zhroucení, OSN, EU, USA, Somálsko, suverenita.
• Klíčová slova anglicky: Failed state, state failure, UN, EU, USA, Somalia, sovereignty.
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: doc. Martin Riegl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.10.2012
• Datum zadání: 05.10.2012
• Datum a čas obhajoby: 25.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 25.06.2013
• Oponenti: doc. PhDr. Ondřej Ditrych, M.Phil., Ph.D.
• Konzultanti: doc. Martin Riegl, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce Mezinárodní aktéři a koncept zhroucených států: případová studie Somálska se bude zabývat konceptem zhroucených států (failed states) a přístupům hlavních mezinárodních aktérů, zejména pak OSN, k této problematice. Tyto přístupy budou následně analyzovány na vybraném případu, tj. Somálsku. Zhroucené státy jakožto specifický fenomén mezinárodních vztahů posledních desetiletí představují aktuální bezpečnostní hrozbu, se kterou se mezinárodní aktéři nedokáží prozatímně vypořádat. Za bezpečnostní hrozbu je možné zhroucené státy pokládat z několika důvodu. Za prvé se jedná o státy, ve kterých vlivem slabé centrální vlády či její absence dochází nejčastěji k humanitárním krizím a ozbrojeným konfliktům. Za druhé, mají vysoký destabilizační vliv na celý region. Za třetí, nabízí ideální prostředí pro působení organizovaného zločinu či teroristických skupin. Za čtvrté, mají za následek nežádoucí ilegální přistěhovalství, atd. Z těchto důvodu je potřebné se této problematice věnovat. Z hlediska vypořádání se s fenoménem zhroucených států je nutné se zaměřit na dvě úrovně této problematiky - jednak na otázku způsobu pomoci zhrouceným státům, jednak na otázku, jak předcházet tomu, aby nedocházelo ke zhroucení dalších států, které zatím nespadají do této kategorie.
Pro případovou studii byl vybrán případ Somálska, jenž od roku 1991 postrádá funkční centrální vládu a jehož území je roztříštěno mezi jednotlivé místní klany. Důvodem tohoto výběru je panující shoda v řadách odborné veřejnosti o zařazení Somálska mezi zhroucené státy. Somálsko je dokonce často představováno jako názorný příklad tohoto typu státu. Důkazem může být zisk nejvyšší hodnoty v indexu měřící křehkost státu – The State Fragility Index či zařazení Somálska na první místo v hodnocení zhroucených států dle The Failed States Index, ve kterém od roku 2008 vykazuje Somálsko nejvyšší hodnoty ze všech zemí světa. Zvolením tohoto případu se tak práce vyhne případné diskuzi či potencionální kritice zařazení jiného státu mezi zhroucené státy. Jsem si vědoma častějšího zpracování tohoto případu, ale pro účely této práce se jedná o ideální případ a to z výše uvedeného důvodu a taktéž proto, že byla na území Somálska provedena zahraniční intervence. Přítomnost zahraniční intervence nabízí větší prostor pro analýzu role a působení mezinárodních aktérů ve vybraném případu.
Dané téma jsem si zvolila z toho důvodu, že se otázka zhroucených států dotýká bezpečnosti celého mezinárodního společenství a ohrožuje tak bezpečnost nás všech. Jedná se zajisté o téma aktuální, které si zaslouží svou pozornost. Dalším důvodem, proč se chci ve své práci věnovat tomuto tématu, je nedostatečné množství prací věnujících se přístupů mezinárodních aktérů k problematice zhroucených států. Většina prací zabývajících se tématem zhroucených států se spíše zaměřuje na samotnou terminologii, typologizaci těchto států či na příčiny zhroucení států, nikoliv však na globální řešení této problematiky.

Cílem této práce je především analyzovat přístupy vybraných mezinárodních aktérů, zejména pak OSN, ke konceptu zhroucených států, následně pak tyto přístupy analyzovat na vybraném případu Somálska a taktéž objasnit dopady jejich zásahů na Somálsko jakožto zhroucený stát. Pozornost budě věnována bezpečnostním strategiím těchto aktérů, zda se věnují otázce zhroucených států, v jaké míře se jí věnují, zda navrhují konkrétní řešení a zda své návrhy také realizují. Otázka realizace případných postojů mezinárodních aktérů bude následně zkoumána právě na případu Somálska. Mimo to si práce samozřejmě klade za cíl představit koncept zhroucených států jako takový. Zaměří se tedy i na různé klasifikace těchto typů států. Nicméně této problematice se nebude věnovat více něž je pro práci nutné. Výzkumná otázka této práce zní: jak přistupují mezinárodní aktéři k problematice zhroucených států a jak se tyto přístupy odráží na konkrétním případu Somálska? Budu se tedy věnovat i otázce dopadů jednotlivých kroků mezinárodních aktérů na Somálsko a otázce, zda se jednotlivé koncepty k problematice zhroucených států mezi jednotlivými mezinárodními aktéry liší či nikoliv a proč tomu tak je.

Seznam odborné literatury

Baroš, J. (2006). Neúspěch budování státu v Africe. Mezinárodní politika. Vol. 30, č. 5, s. 36-38.
Bolton, J. R. (1994). Wrong Turn in Somalia. Foreign Affairs. Vol. 73, č. 1, s. 56-66.
Eizenstat, S.; Porter, J. E. a Weinstein, J. (2005). Rebuilding Weak States. Foreign Affairs. Vol. 84, č. 1, s. 134-146.
Herbst, J. (1996-1997). Responding to State Failure in Africa. International Security. Vol. 21, č. 3, s. 120-144.
Jackson, R. H.; Rosberg, C. G. (1982). Why Africa´s Weak States Persist: The Empirical and the Juridical in Statehood. World Politics. Vol. 35, č. 1, s. 1-24.
Kraxberger, B. M. (2007). Failed states: temporary obstacles to democratic diffusion or fundamental holes in the world political map? Third World Quaterly. Vol. 28, č. 6, s. 1055-1071.
Menkhaus, K. (2006/2007). Governance Without Government in Somalia, Spoilers, State Building, and the Politics of Coping. International Security. Vol. 31, č. 3, s. 74-106.
Menkhaus, K. (2007). The Crisis in Somalia: Tragedy in Five Acts. African Affairs. Vol. 106, č. 204, s. 357-390.
Piknerová, L. (2009). Kvazistáty v současné mezinárodní politice. Mezinárodní politika. Vol. 33, č. 8, s. 38-39.
Raděj, T. (2004). Somálsko: občanská válka a kolaps státu. Mezinárodní politika. Vol. 28, č. 5, s. 8-10.
Riegl, M. (2010). Terminologie kvazistátů. Acta Politologica. Vol. 2, č. 1, s. 57-71.
Rotberg, R. I. (2002). Failed States in a World of Terror. Foreign Affairs. Vol. 81, č. 4, s. 127-140.
Rotberg, R. I. (2004). Weak and Failing States: Critical New Security Issues. Turkish Policy Quaterly. Vol. 3, č. 2, s. 57-69.
Sørensen, G. (2005). Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál.
Šmíd, T.; Vaďura, V. (2009). Teoretické vymezení a konceptualizace fenoménu slabých a selhávajících států. Mezinárodní vztahy. Vol. 44, č. 2, s. 44-64.
Waissová, Š. a kolektiv. (2007). Slabé státy: selhání, rozpad a obnova státnosti. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná osnova
1. Definice státnosti
2. Definice zhrouceného státu
3. Klasifikace zhroucených států
4. Jednotlivé přístupy mezinárodních aktérů
5. Případová studie Somálska



Diplomová práce pracuje s konceptem zhrouceného státu. V odborné veřejnosti nepanuje konsensus o vymezení tohoto konceptu. Existuje vícero přístupů dle jednotlivých subjektů k tomuto konceptu, které využívají různé indikátory ke klasifikaci zhroucených států. Část diplomové práce představí jednotlivé přístupy a bude se tedy věnovat konceptualizaci tohoto fenoménu. Pro základní určení vybraného případu, tj. Somálska, jako zhrouceného státu slouží práci The State Fragility Index a The Failed States Index. První z nich The State Fragility Index vychází z kombinace dvou základních ukazatelů kvality výkonu státu – účinnosti a legitimity. Tyto ukazatele jsou vyhodnoceny na základě bezpečnostních, politických, ekonomických a sociálních indikátorů. Každý z těchto indikátorů je následně hodnocen na škále čtyř hodnot: 0 „no fragility,“ 1 „low fragility,“ 2 „medium fragility,“ 3 „high fragility.“ Výjimkou je ekonomický indikátor účinnosti, kde je hodnocení rozšířeno o pátou hodnotu – 4 „extreme fragility.“ The State Fragility Index následně kombinuje získané skóre z osmi indikátorů a nabírá výsledných hodnot od 0 do 25, přičemž hodnota 0 znamená „no fragility“ a hodnota 25 „extreme fragility.“
The Failed States Index hodnotí míru stability jednotlivých zemí. Tento index pracuje s dvanácti indikátory, které jsou rozděleny do třech základních kategorií: sociální, ekonomické a vojensko-politické. Mezi sociální indikátory patří: rostoucí demografické tlaky, masivní přesuny uprchlíků či vnitřně přesídlených osob, tradiční existence násilnických skupin, kolektivní nepřátelství, paranoia. Ekonomické indikátory využívá index dva – nerovný ekonomický rozvoj společenských skupin a prudký ekonomický propad. Mezi vojensko-politické indikátory se řadí: kriminalizace a delegitimizace státu, postupné zhoršování veřejných služeb, nerespektování lidských práv, bezpečnostní aparát funguje jako „stát ve státě“, růst frakcionalizace mocenských elit a intervence jiných států či vnějších politických subjektů. Každému z těchto dvanácti ukazatelů je přiřazena hodnota od 0 do 10, kde 0 znamená maximální stabilitu a 10 vysokou míru nestability. Výsledný index nabírá tedy hodnot od 0 do 120.
Tato práce je zaměřena na analýzu jednotlivých přístupů mezinárodních aktérů k výše zmíněnému konceptu zhroucených států. Přístupem mezinárodního aktéra je pro účely této práce myšlen způsob, jakým aktér přistupuje k otázce zhroucených států, tj. zda se touto problematikou zabývá, v jaké míře, zda řeší otázku pomoci těmto státům, případně jaká je strategie této pomoci apod.

Z hlediska epistemologicko-metodologické pozice je práce interpretativním kvalitativním výzkumem. Využívá komparativní metodu pro analyzování jednotlivých přístupů mezinárodních aktérů ke konceptu zhroucených států a následně instrumentální případovou studii pro analýzu konkrétního případu. Instrumentální případová studie je vybrána z důvodu snahy o objasnění role mezinárodních aktérů v problematice zhroucených států a taktéž pochopení příčin dopadu jejich případné akce.
Operacionalizace je v práci prováděna na základě sledování přítomnosti jednotlivých atributů, které vypovídají o přítomnosti závislé proměnné. Budu sledovat, zda se v bezpečnostních strategií jednotlivých mezinárodních aktérů objevuje problematika zhroucených států. V případě, že v jednotlivých strategických dokumentech bude tato problematika zmíněna a analyzována, znamená to, že se daný aktér touto problematikou zabývá. V takovém případě bude zkoumán postoj aktéra k tomuto konceptu. Rozsah zájmu o problematiku zhroucených států ze strany jednotlivých aktérů lze sledovat na základě kvantitativního přístupu pomocí kombinace vícero indikátorů. První indikátor bude vypovídat o samotné přítomnosti dané problematiky v jednotlivých dokumentech aktérů, tedy určí, zda daný aktér má zájem na řešení této problematiky. Druhý indikátor bude sledovat přítomnost konceptu pomoci zhrouceným států, tj. určí, zda daný aktér poskytuje teoretický rámec pro pomoc zhrouceným státům. Třetí indikátor bude zaměřen na přítomnost řešení otázky, jak předcházet zhroucení států. Každý z těchto indikátoru může nabýt hodnoty 0, když daný jev bude absentovat, nebo hodnoty 1 v případě přítomnosti daného atributu. Výsledné rozpětí tak bude 0-3. Jednotlivé aktéry bude pak možné seřadit dle výsledných hodnot od nejnižší po nejvyšší. Z daného seřazení lze určit, jaký aktér se konceptu zhroucených států věnuje z teoretického hlediska nejhlouběji. Výsledkem tedy bude zjištění, zda se aktéři konceptem zhroucených států zabývají či nikoliv a v jakém rozsahu. Na základě toho následně určím přístup daného aktéra ke konceptu zhroucených států.
Praktické kroky mezinárodních aktérů budou měřeny na vybraném případu Somálsku. V práci budu sledovat, zda se daný aktér podílel či podílí akcí jakéhokoliv druhu, tj. jak vojenského, tak nevojenského charakteru, na vyřešení situace v Somálsku. Dále budu sledovat, zda se tato akce shoduje s teoretickým přístupem daného aktéra či nikoliv. Třetím sledovaným atributem bude dopad akce na stav Somálska, zda došlo k vylepšení či zhoršení situace nebo nedošlo k žádné změně. Analýza těchto atributů vypoví o možném vlivu mezinárodních aktérů na zhroucené státy. V případě, že se daný aktér podílel na nějaké akci za účelem vyřešení situace v Somálsku a tato akce změnila do té doby stávající stav v této zemi, lze říci, že daný aktér ovlivnil vývoj tohoto státu. Tento vliv může být samozřejmě jak negativní, tak pozitivní.