Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislost jihoafrických bantustanů a konžské Katangy

• Název práce v češtině: Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislost jihoafrických bantustanů a konžské Katangy
• Název v anglickém jazyce: Concepts of theories of secession and their application at case studies ; of South African bantustans and Katanga
• Klíčová slova: Secese, bantustany, Katanga, JAR, Kongo
• Klíčová slova anglicky: Secession, Southh African homelands, Katanga, JAR, Kongo
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Martin Riegl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.12.2010
• Datum zadání: 21.12.2010
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2012 00:00
• Místo konání obhajoby: IPS FSV UK, U kříže 8/661 158 00 Praha 5 – Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 25.07.2011
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2012
• Oponenti: PhDr. Michael Romancov, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Seznam literatury a zdrojů

1/ Neperiodické

BAAR, Vladimír.2001. „Národy na prahu 21. století: Emancipace nebo nacionalismus.“ Ostrava: Tilia, s. 416. ISBN 80–86101-40-1.

HOROWITZ, Donald L. 1985. „Ethnic groups in conflict.“ Berkeley, Los Angeles, London: University of California Press.

PLECHANOVOVÁ, Běla. 2003. „ Úvod do mezinárodních vztahů.“ Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku. ISBN 80-86139-22-3.

ROMANCOV, Michael. 2004. „Politická geografie.“ In CABADA, Ladislav, KUBÁT, Michal. 2004. „Úvod do studia politické vědy.“ Praha: Eurolex Bohemia, s. 494 ISBN 80-86432-63-7.

2/Periodické

BERAN, Harry. 1984. „A Liberal Theory of Secession.“ Political Studies, No.32, s. 21 – 31.

BERAN, Harry. 1988. “More Theory of Secession: A Response to Birch.” Blackwell Publishing: Political Studies, XXXVI, s. 316-323.

BIRCH, Antohny H. 1984. „Another Liberal Theory of Secession.“ Political Studies, No.32, s. 596-602.
BUCHANAN, Allen. 1991. “Toward a Theory of Secession.” The University of Chicago Press: Ethics, Vol. 101, No. 2, s. 322-342.

BUCHANAN, Allen. 1992. „Self-determination and the right to secede.“ Journal of International Affairs 45, No. 2, s. 347-363.

BUCHANAN, Allen. 1997. “Theories of Secession.” Blackwell Publishing: Philosophy and Public Affairs, Vol. 26, No. 1, s. 31-61.

BUCHANAN, Allen. 2004. „Justice, Legitimacy and Self-Determination: Moral Fondations for International Law (Oxford Political Theory).“ Oxford University Press, s. 520. ISBN: 0198295357 in Van CLEEMPUT, Geert. 2007. „Allen Buchanan on Secession and Nationalism.“ Conference Paper – Notheastern Political Science Associationa, s. 1 – 13.

COURTOIS, Stéphane. 2004. „Démocratie délibérative et sécession.“ Canadian Journal of Political Science, Vol. 37, No. 4, s. 811 – 838.

CROWLEY, Daniel J. 1963. “Politics and Tribalism in the Katanga.” The Western Political Quarterly, Vol. 16, No. 1, s. 68-78.

EVERWYN, Gerhard. 1962. „Which Way in Katanga?.“ Oxford University Press: African Affairs, Vol. 61, No. 243, s. 149-157.

GILOMEE, Hermann. 1995. „Democratization in South Africa.“ Political Science Quarterly [online], Vol. 110, No. 1 : The Academy of Political Science.

GONZE, Collin. 1962. „Katanga Secession: The New Colonialism.“ Idiana University Press: Africa Today, Vol. 9, No. 1, s. 4-6 +12+16.

HARVEY, William B, DEAN, W. H. B, „The Independence of Transkei – A Largely Constitutional Inquiry.“ Cambridge University Press: The Journal of Modern African Studiues, Vol. 16, No. 2, s. 189-220.

HASTINGS, Stephen. 1962. „The United Nations in Katanga.“ Oxford University Press: African Affairs, Vol. 61, No. 244, s. 191 – 200.

ISLAM, Rafiqul M. 1985. „Some Lessons from Katanga, Biafra and Bangladesh.“ Journal of Peace Research, No. 3, s. 211 – 221.

JONES, Peris S. 1999. „To Come Together for Progress: Modernization and Nation-building in South Africa´s Bantustan Periphery – the case of Bophuthatswana.“ Journal of Southern African Studies, Vol. 25, No. 4, s. 579-605.

KAMANU, Onyeonoro S. 1974. “Secession and the Right of Self-Determination: An O.A.U. Dilemma.” The Journal of Modern African Studies, Vol.12, No. 3, s.355-376.

KAUFMANN, Daniel. 1998. “Right of Secession.” Transaction Publishers, Society, s. 30-37.

KING, Brian H. 2007. “Developing KaNgwane: geographies of segregation and integration in the South Africa.” The Geographical Journal, Vol. 173, No, 1, s. 13-25.

KING, Brian H., MCCUSKER, Brent. 2007. “Enviroment and development in the former Souh African bantustanst.” The Geographical Journal, Vol. 173, No.1, s. 6-12.

LEMARCHAND, Rene. 1962. „The Limits of Self-Determination: The Case of the Katanga Secession.“ American Political Science Association: American Political Science Review, Vol. 56, No. 2, s. 404-416.

MARGALIT, Avishai, RAZ, Joseph. 1990. „National Self-Determination.“ Journal of Philosophy, Vol. 87, No. 9, s. 439-461.

MWEMBU, Dibwe dia. 1999. „L´épuration ethnique du redressement des torts du passé.“ Canadian Journal of African Studies/ Revue Canadienne des Études Africaines, No. 2/3, s. 483-499.

PATTEN, Alan. 2002. „Democratic Secession from a Multiantional State.“ Ethnics, No. 112, s. 558-586.

PAVKOVIC, Aleksandar. 2004. “Secession as Defence of a Political Liberty: A Liberal Answer to a Nationalist Demand.” Canadian Political Science Association: Canadian Journal of Political Science, Vol. 37, No. 3, s. 695-713.

RAMUTSINDELA, Maano. 2007. „Resilient geographies: land, boundaries and the consolidation of the
former bantustans in post-1994 South Africa.“ The Geographical Journal, Vol. 173, No. 1., s. 43-55.

SEYMOUR, Michel. 2007 . „Secession as a Remedial Right.“ Montreal: Montreal University. Dostupný z WWW: < http://www.philo.umontreal.ca/>.

WELLMAN, Christopher H. „A Defense of Secession and Political Self-Determination.“ Philosophy&Public Affairs, Vol. 24, No. 2, s. 142 – 171.

WOOD, John R. 1981. „Secession: A Comparative Analytical Fraamework.“ Canadian Journal of Political Science/ Revue canadienne de science politique. No. 1. s. 107-134.

3/ Dokumenty a diplomové práce

Study Commission on U.S. Policy toward Southern Africa (U.S.). 1981. „South Africa: time Running Out: the report of the Study Commission on U.S. POlicy toward Southern Africa.“ University of California Press, s. 517. [cit. 2006-05-20] Dostupný z WWW: < http://books.google.com/books?id=sq43lnbklEUC&dq=south+africa+1981&hl=cs&source=gbs_navlinks_s> . ISBN 0520045475.

RIEGL, Martin. „Typologie kvazi-států.“ Praha: Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd. Institut politologických studií, 2006. 139 s. Vedoucí diplomové práce doc. B. Hnízdo.

TOMZ, Michael. 1994. „Political Obligation and Political Secession.“ Harvard University, s. 29. [cit. 2006-05-20] Dostupný z WWW: <http://www.staford.edu/~tomz/working/poloblig.pdf>

4/ Internetové zdroje

South African History – official website. . [cit. 2006-05-20] Dostupný z WWW:<www.sahistory.com. > .

Předběžná náplň práce

Tématem bakalářské práce Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislosti jihoafrických bantustanů a konžské Katangy jsou nejdůležitější teoretické koncepty secese.
V úvodu první části představuje pojmy úzce související s problematikou secese např. stát a jeho pojetí v politických vědách či problematiku vzniku nových státních jednotek v systému mezinárodního práva. Na toto plynně navazuje hlavním předmětem této práce, tj. představením a porovnáním rozdílných teorií secese. Důraz je především kladen na diskuzi probíhající mezi dvěma dominantními školami – Primary Right a Remedial Only Right teoriemi. Pro klasifikaci teorií secese jsou nosná díla Allena Buchanana. V závěru této části práce jsou zařazena tři moderní pojetí teorie secese z důvodu odpovídajícího zachycení myšlenkového vývoje této problematiky.
Druhá část práce je složena ze dvou případových studií, a to konkrétněji secese Katangy od nově nezávislého Konga v roce 1960 a procesu postupného zisku nezávislosti jihoafrických bantustanů. Cílem této části není pouze podrobnější studium v praxi proběhnuvších pokusů o secesi, ale také jejich zhodnocení z hlediska teorií studovaných v první části.

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE


TÉMA: Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislosti jihoafrických bantustanů a konžské Katangy


Autor: Veronika Kotlanová
Obor a ročník: Politologie a mezinárodní vztahy, 2. ročník bc. studia
Akademický rok: 2009/2010
Navrhnutý konzultant: Mgr. Martin Riegl

Datum odevzdání bakalářské práce : květen 2011

Souhlasím s vedením bakalářské práce:




Vymezení tématu

Politická filozofie se po celou svou existenci často zabývala tématem práv jedince a jejich vymezením. Zhruba od konce 19.století vstupuje do politickofilozofického diskurzu nový fenomén v podobě otázky práv národů na sebe identifikaci a s tím úzce související potřeba kodifikovat pojem stát, jeho vnitřní uspořádání a postavení jeho jednotlivých subsystémů. Ačkoliv se od roku 1914 počet státu více než ztrojnásobil i na počátku 21.století zůstává koncept státu jako homogenní jednotky, kde se stát a národ shodují, zcela ojedinělým jevem. Ani ?wilsonovské? 20.století, kdy se právo národa na sebeurčení stalo všeobecně akceptovanou ideou, nedokázalo uspokojit potřebu některých skupin na vlastní politickou autonomii, případně na dostatečný podíl na redistribuci mocenských, politických a ekonomických prostředků. Stále přetrvávající separatistické tendence, v téměř všech částech světa, začaly poměrně záhy reflektovat i odborníci z oblasti sociálních věd. Od druhé světové války se však zaměřovali především na studium jednotlivých, přesně určených případu secesionistických hnutí. Až nestabilita Sovětského svazu a následný rozpad celého bývalého Východního bloku stály na počátku formování komplexních teorií secese. Problematika nedostatečné saturace základních potřeb jednotlivých skupin uvnitř státních jednotek vedoucí až ke vzniku tzv. secesionistických hnutí usilujících o vytvoření zcela nového a na stávajícím systému autonomního státního celku, se poprvé v historii stala předmětem odborných diskuzí. Rozdílně pojaté koncepty teorie secese, které budou hlavním tématem mé bakalářské práce, se snaží o celistvé uchopení problematiky secesionistických tendencí, jejich popis i normativní zhodnocení.

Přestože fenomén secesionistických hnutích vznikl dávno před příchodem nacionalismu, je jejich výzkum úzce vázán právě na emancipujíce skupiny, nejčastěji etnického charakteru . Problém loajality jednotlivých etnicky, politicky i sociálně definovaných jednotek k státnímu aparátu je nejviditelnější v oblasti dnešní subsaharské Afriky. Velmocemi načrtnuté hranice - ve většině případů akceptované mezinárodním společenstvím, i v postkoloniálním, nezávislém vývoji afrických států - neodpovídají teritoriálnímu rozložení jednotlivých etnických skupin. Reakcí na tento fakt je nejen snaha státního aparátu prostřednictvím dominantní kultury homogenizovat společenské struktury, ale i sílicí secesionistické tendence některých státotvorných skupin. Z tohoto důvodu bych svou práci ráda doplnila o dva specifické případy secese na tomto kontinentu, tj. secesi konžské Katangy a centrálně nařízenou nezávislost jihoafrických bantustanů. Tyto dva příklady nebyly vybrány náhodně. Katanga je zcela typickým příkladem afrických secesionistických hnutí, ve kterých se antipatie separatistických, etnicky definovaných, skupin vůči centrální vládě kloubí se zcela konkrétními požadavky vyspělého regionu na spravedlivější redistribuci ekonomických zdrojů. Oproti tomu projekt jihoafrických bantustanů byl zcela ojedinělým fenoménem v dějinách vzniků nezávislých států. Jihoafrickou vládou zřízené 4, do značné míry autonomní, státní jednotky byly sice projevem etnocentrismu, ale v tomto případě se jednalo o iniciativu dominantních vládnoucích elit z řad bělošského obyvatelstva. Bantustany byly produktem legislativně ukotvené,? na rasové segregaci postavené,? státní ideologii, pro kterou se vžilo označení apartheid. V bantustánech koncentrované skupiny obyvatel tedy nebyly prvotními hybateli vzniku vlastních státních jednotek, ale spíše oběťmi systémem produkovaných změn vedoucích k jejich samostatnosti. Oba výše uvedené příklady samy o sobě poskytují zajímavý pohled na rozdílné secesionistické tendence v postkoloniální subsaharské Africe. Prostřednictvím jejich zařazení a následné komparace bych svou práci ráda obohatila o reálnou rovinu výzkumu separatistických tendencí a ověřila si výstupy jednotlivých pojetí secese v kontextu vzniku těchto specifických státních jednotek zřízených pouze na základě unilaterálního rozhodnutí.

Cíle a metodologie práce

Hlavním cíle mé práce bude na základě celé řady odborných publikací detailně zmapovat vědecký diskurz na téma problematiky secese, podrobněji postihnout společné body i názorové střety jednotlivých přístupů k secesi a následně je komparovat. Základním tématem všech pojetí secese je definice rozsahu práv jednotlivých státních skupin na sebeidentifikace a úlohy jednotlivých aktérů v tomto procesu. Z tohoto důvodu se v úvodu své práce nemohu vyhnout popisu vývoje uchopení státu a problematice artikulace práv národů. Dále bych ráda věnovala ideovým konfliktům mezi jednotlivými teoretiky secese např. mezi zástupci tzv. ?Just cause theories? a ?Choice Theories? nebo zastánci konzervativnějšího pojetí secese jako např. A. Buchanan a jejich libertariánskými oponenty. Jednou ze stěžejních kapitol mé bakalářské práce se bude věnovat debatě v rámci tzv. liberálního pojetí teorie secese, která proběhla mezi H. Beranem a A. Birchem. První část mé práce bude mít spíše normativní charakter, jelikož se bude snažit popsat vznik a vývoj teorie secese, jakožto autonomní částí politického myšlení, a akcentovat debatu, která v rámci ní probíhá. Cílem podrobného studia teoretických konceptů bude jejích následné zařazení do celospolečenskovědních debat, jejich aplikace na studované případy Katangy a jihoafrických bantustanů a následné zodpovězení níže uvedených výzkumných otázek spíše všeobecného charakteru.

Druhá část mé práce bude zaměřena na studium dvou uskutečněných případů secese, tj. konžské Katangy a jihoafrických bantustanů. Hlavním cílem zařazení těchto dvou případových studií je nejen snaha detailně popsat okolnosti vedoucí k secesi, její mechanismy a role jednotlivých aktérů v samotném procesu jejich secese, ale také jejich následná komparace. Kvůli celé řadě faktorů ? např. rozdílným kořenům a průběhu emancipačního procesu, odlišnému mocenskému ukotvení aktérů, kteří ho iniciovali a s tím související reakce domácích politických elit a negativnímu postoj mezinárodně subjektů - bych na porovnání secese Katangy a jihoafrických bantustanů ráda aplikovala tzv. komparativní metodu dvou nejrozdílnějších případů. Spojujícím prvkem obou studovaných případů secese je tak pouze výsledek, tj. krátkodobé úspěšné dosažení nezávislosti. Oběma případům nově vzniklým státním celkům se nikdy nedostalo mezinárodního uznání a u obou dokonce mezinárodní společenství tlačila na jejich eliminaci. Ve své bakalářské práci bych si proto ráda potvrdila následující hypotézu: Politické subjekty volící secesi, tj. zřízení státní jednotky na základě unilaterálního rozhodnutí, jakožto prostředku vedoucího k dosažení politických, sociálních či ekonomických cílů, nemají (až na výjimky) při současné mocenské konstelaci šanci na úspěch.

Výzkumné otázky

Dostatečné zpracování problematiky secese prostřednictvím studia teoretických konceptů v první části mé práce i historicky existujících případů Katangy a bantustanu v části druhé by mi mělo umožnit nalézt odpovědi na následující výzkumné otázky. Jaké jsou předpoklady pro vznik secesionistických hnutí? Nakolik jsou teoretické koncepty zabývající se problematikou secese schopny reflektovat reálný vývoj? Existuje kolerace mezi dosaženými teoretickými závěry a faktickým chováním aktérů usilujících o secesi? Jaká jsou šance jednostranně vyhlášených státních jednotek na dlouhodobější existenci? Je secese při současné mocenském rozložení sil ve světe efektivním prostředkem k posílení pozice dané skupiny a jejich sebeidentifikace?



Předběžná osnova práce

1. Úvod
1.1. Definice a problematika pojetí státu
1.2. Vývoj doktríny práv národů
2. Teorie secese
2.1. Obecné vymezení, základní pojmy
2.2. Představení a komparace jednotlivých teoretických pojetí problematiky secese
3. Case studies
3.1. Jihoafrické bantustany
3.2. Katanga
3.3. Komparace obou studovaných případů
4. Závěr
































Zdroje:

1/ Neperiodické

BAAR, Vladimír. 2001. ?Národy na prahu 21.století: emancipace nebo nacionalismus?.? Ostrava: Tilia.

BARŠA, Pavel, STRMISKO, Maxmilián. 1999. ?Národná stát a etnický konflikt: politologická prespektiva.? Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

HECHTER, Michael. 2000. ?Containing nacionalism.? Oxford: Oxford University Press.

HORÁKOVÁ, Hana. 2007. ?Národ, kultura a etnicita v postapartheidní Jižní Africe.? Hradec Klárové: Gaudeamus.

HOROWITZ, Donald L. 1985. ?Ethnic groups in conflict.? Berkeley, Los Angeles, London: University of California Press.

HULEC, Otakar. 1997. ?Dějiny jižní Afriky.? Praha: Lidové noviny.

LACINA, Karel. 1987. ?Nejnovější dějiny Afriky.? Praha: Svoboda.

ROSŮLEK, Přemysl a kol. 2007. ?Politická filozofie: aktuální problémy.? Plzeň : Aleš Čeněk.

2/Periodické

BERAN, Harry. 1984. ?A Liberal Theory of Secession.? Political Studies, No.32, s. 21 ? 31.

BERAN, Harry. 1988. ?More Theory of Secession: A Response to Birch.? Blackwell Publishing: Political Studies, XXXVI, s. 316-323.

BIRCH, Antohny H. 1984. ?Another Liberal Theory of Secession.? Political Studies, No.32, s. 596-602.

BUCHANAN, Allen. 1991. ?Toward a Theory of Secession.? The University of Chicago Press: Ethics, Vol. 101, No. 2, s. 322-342.

BUCHANAN, Allen. 1997. ?Theories of Secession.? Blackwell Publishing: Philosophy and Public Affairs, Vol. 26, No. 1, s. 31-61.

EVERWYN, Gerhard. 1962. ?Which Way in Katanga?.? Oxford University Press: African Affairs, Vol. 61, No. 243, s. 149-157.

GILOMEE, Hermann. 1995. ?Democratization in South Africa.? Political Science Quarterly [online], Vol. 110, No.1 : The Academy of Political Science.

GONZE, Collin. 1962. ?Katanga Secession: The New Colonialism.? Idiana University Press: Africa Today, Vol. 9, No. 1, s. 4-6 +12+16.

HARVEY, William B, DEAN, W. H. B, ?The Independence of Transkei ? A Largely Constitutional Inquiry.? Cambridge University Press: The Journal of Modern African Studiues, Vol. 16, No. 2, s. 189-220.

HASTINGS, Stephen. 1962 . ?The United Nations in Katanga.? Oxford University Press: African Affairs, Vol. 61, No. 244, s. 191 ? 200.

HECHTER, Michael. 1992. ?The Dynamic of Secession.? Acta Sociologica, No.35, s.267-283.

HERACLIDES, Alexis. 1990. ? Secessionist Minorities and External Involvement.? The MIT Press: International Organization, Vol. 44, No. 3, s. 341-378.

ISLAM, Rafiqul M. 1985. ?Some Lessons from Katanga, Biafra and Bangladesh.? Journal of Peace Research, No. 3, s. 221 ? 221.

KAUFMANN, Daniel. 1998: ?Right of Secession.? Transaction Publishers, Society, s. 30-37.

KING, Brian H. 2007. ?Developing KaNgwane: geographies of segregation and integration in the South Africa.? The Geographical Journal, Vol. 173, No, 1, s. 13-25.

KING, Brian H., MCCUSKER, Brent. 2007. ?Enviroment and development in the former Souh African bantustanst.? The Geographical Journal, Vol. 173, No.1, s. 6-12.

LEMARCHAND, Rene. 1962. ?The Limits of Self-Determination: The Case of the Katanga Secession.? American Political Science Association: American Political Science Review, Vol. 56, No. 2, s. 404-416.

MWEMBU, Dibwe dia. 1999. ?L´épuration ethnique du redressement des torts du passé.? Canadian Journal of African Studies/ Revue Canadienne des Études Africaines, No. 2/3, s. 483-499.

PATTEN, Alan. 2002. ?Democratic Secession from a Multiantional State.? Ethnics, No. 112, s. 558-586.

PAVKOVIC, Aleksandar. 2001. ?Liberalism and secession: a few questions.? Melbourne: Research Fellow. Dostupný z WWW: <http://pandora.nla.gov.au/>.

PAVKOVIC, Aleksandar. 2004. ?Secession as Defence of a Political Liberty: A Liberal Answer to a Nationalist Demand.? Canadian Political Science Association: Canadian Journal of Political Science, Vol. 37, No. 3, s. 695-713.

RAMUTSINDELA, Maano. 2007. ?Resilient geographies: land, boundaries and the consolidation of the
former bantustans in post-1994 South Africa.? The Geographical Journal, Vol. 173, No. 1., s. 43-55.

SEYMOUR, Michel. 2007 . ?Secession as a Remedial Right.? Montreal: Montreal University. Dostupný z WWW: < http://www.philo.umontreal.ca/>.

THOMPSON, Leopard. 1995. ?A History of South Africa.? New Haven and London: Yale University Press.

WOOD, John R. 1981. ?Secession: A Comparative Analytical Fraamework.? Canadian Journal of Political Science/ Revue canadienne de science politique. No. 1. s. 107-134.

WORDEN, Nigel. 1994. ?The Making of Modern South Africa. Conquest, Segregation and Apartheid.? Oxford: Blackwell Publisher.

3/ Ostatní

Úmluva o právech a povinnostech států (1933)

Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům (Dok. OSN A/1514/XV)

Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke smlouvám (1978)

Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu ke státnímu majetku, státním archivům a státním dluhům (1983)

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The topics of the thesis, “Concepts of Theories of Secession and Their Application on the Case of Independence of South African Homelands and Congolese Katanga”, are the most important theoretical concepts of secession.

The beginning of the first part deals with issues closely related to the secession, e.g. the state and its definitions in the field of political science or constitution of new political units in the system of international law. The main part is focused on the discussion between two dominant schools – Primary Right and Remedial Right theories. This paper primarily proceeds from the classification of the theories of secession by Allen Buchanan. To fully picture the intellectual development of thinking about secession, this paper also includes three modern approaches to the topic.

The second part consists of two case studies, more specifically “Katanga’s Secession from Newly Independent Congo in 1960” and “The Independence of South African Homelands”. The aim of this section is to study the process of secession, but also to evaluate them through the perspective of different theories of secession as they were presented in the first part.