velikost textu

Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Název v češtině:
Vliv volně žijících kopytníků na vegetaci v opuštěné krajině
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Eva Horčičková
Školitel:
prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc.
Oponenti:
Martin Diekmann, Dr.
Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D.
Id práce:
98850
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra botaniky (31-120)
Program studia:
Botanika (P1507)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Zveřejnění práce bylo odloženo do 23.09.2020
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
opuštěná krajina, semixerotermní trávníky, divocí kopytníci, vegetace, diverzita, disturbance, pastva, okus, sukcese
Klíčová slova v angličtině:
abandoned landscape, semi-dry grasslands, wild ungulates, vegetation, diversity, disturbance, grazing, browsing, succession
Abstrakt:
Abstrakt Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z předpokladu, že pokud mají kopytníci přístup k otevřenému nelesnímu prostředí, využívají jej, tím pádem ovlivňují složení vegetace a podporují polootevřenou strukturu, a tedy i heterogenitu krajiny. Tento obecný předpoklad jsem se pokusila ověřit pomocí manipulativních terénních experimentů v krajině, která je již téměř sedm desetiletí opuštěná. Konkrétně jsem se zaměřila na půdní disturbanci, pastvu a okus a jejich vliv na vegetaci. Dlouhodobou reakci vegetace na půdní disturbanci jsem zkoumala pomocí kombinace uměle vytvořených disturbancí i přirozených disturbancí způsobených divokým prasetem. Oplocenkový pokus jsem použila ke zjišťování dopadů pastvy kopytníku na složení vegetace. Dopad okusu dřevin a následný vliv na sukcesi lesa jsem zjišťovala za pomoci experimentální výsadby stromků. Výsledky těchto pokusů vesměs podpořily obecný předpoklad. Divocí kopytníci ovlivňují všechna sukcesní stádia otevřené krajiny v krajinné mozaice. Půdní disturbance způsobené prasetem divokým přináší bohatou kombinaci plošek různých sukcesních stádií vegetace. Druhová diverzita je taktéž podporována pastvou kopytníků. Co se týče okusu dřevin, kopytníci způsobují úmrtnost a omezují růst druhů dřevin klíčových pro vývoj směrem k lesu. Ve výsledku je tedy možné shrnout, že divocí býložravci v současném složení ovlivňují nelesní vegetaci a strukturu krajiny mnoha různými způsoby, které ale všechny přispívají k mozaikovitému charakteru krajiny a k vyšší druhové bohatosti. V opuštěné krajině tedy kopytníci podporují druhovou bohatost nelesní travinné vegetace a zpomalují zarůstání krajiny lesem.
Abstract v angličtině:
Abstract Wild ungulates are considered one of the major drivers for shaping terrestrial ecosystems, which has been developing since the early Cenozoic. Understanding the effects of ungfulates on vegetation is necessary for qualified knowledge how European landscape looked prior to human habitation and how it would look like without human intervention. Further, such understanding is of practical importance as management information necessary for managing abandoned landscapes. While the present-day wild ungulate European fauna does not contain several large grazers like auroch (Bos primigenius) anymore, the landscape has long been affected by them. It thus possesses historical experience of response to large grazers, which has been further maintained by livestock grazing. Importantly, the European landscape is experiencing a steady increase of populations of deer (Cervidae) and wild boar (Sus scrofa) with major effects of vegetation and landscape structure. While the effects of these present-day dominants have been studied mainly in forest habitats, there is a growing evidence that they both promote species diversity of forest understory and, interestingly, preferably feed in open vegetation and thus can affect broader landscape heterogeneity. The main aim of this thesis is therefore to examine effects of wild free ranging ungulates on vegetation structure, composition and diversity in semi-open mosaic landscapes, using an abandoned military area as a study system. I hypothesise that ungulates use open habitats when they have the chance. Consequently, they affect the vegetation and support semi-openness and contribute to heterogeneity of landscape. To test this general hypothesis, I established several manipulative experiments in a landscape abandoned almost seven decades ago. Specifically, I focused on effect of soil disturbances by wild boar, and on grazing and browsing by deer. Long term vegetation response to soil disturbances was studied using a combination of artificial disturbances and natural disturbances created by wild boar. Exclosure experiment was used to investigate the influence of deer grazing on vegetation composition. Impact of ungulate browsing on woody species and subsequently on forest succession was studied using experiment with planted saplings. Results of the experiments supported this general hypothesis. Wild ungulates affected all successional stages in the mosaic landscape. Soil disturbances caused by wild boar provided heterogeneous mixture of vegetation patches in different successional stages thus contributing to species diversity. Species diversity was also increased by ungulate grazing. Browsing by ungulates caused mortality and limited growth of key woody species of forest succession. In summary, I showed that present-day species composition of wild ungulates affects open vegetation and landscape structure in a number of ways, all of which contributing to mosaic structure and higher species richness. Ungulates promote species richness of open grassland patches and slow succession towards secondary forest in an abandoned landscape.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Eva Horčičková 6.78 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Eva Horčičková 94 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Eva Horčičková 91 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Eva Horčičková 144 kB
Stáhnout Posudek oponenta Martin Diekmann, Dr. 85 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D. 195 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 141 kB