velikost textu

Slovinská alienativní poezie

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Slovinská alienativní poezie
Název v angličtině:
The Slovenian alienation poetry
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Hana Mžourková, Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. Alenka Doležalová, Ph.D., CSc.
Oponenti:
Mgr. Aleš Kozár, Ph.D.
Prof. Denis Poniž
Id práce:
97954
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav slavistických a východoevropských studií (21-USVS)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Slovanské literatury (XSLL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
5. 1. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Tématem naší práce je alienativní lyrika v rané tvorbě Daneho Zajce, Vena Taufera, Gregora Strniši (tj. sbírky z let 1958–1965) a zralé jádro poezie Svetlany Makarovičové (básně z 1. pol. 70. let 20. stol.). V téže době významně ovlivňovala kulturní dění ve Slovinsku periodika Revija 57 a Perspektive, která byla myšlenkovým zázemím i pro uměleckou tvorbu. Souběžně s alienativními básníky působí několik dalších lyriků, kteří se v jistých aspektech alienativní poetice přibližují. Jsou to Božo Vodušek, Edvard Kocbek, Saša Vegriová a Niko Grafenauer. Vzájemnou podobnost zapříčinil i vliv existenciální filozofie, která v 60. letech 20. stol. výrazně působila na slovinskou literární tvorbu i kulturní život vůbec. Pro podrobnou analýzu a interpretaci jednotlivých sbírek alienativní poezie jsme zvolili hledisko fikčních světů lyriky. Základem pro teoretické vymezení fikčního lyrického světa pro nás jsou úvahy Miroslava Červenky. V centru naší pozornosti stojí lyrický subjekt a klademe též důraz na existenci malých fikčních světů (jednotlivých básní či básnických cyklů), které utvářejí fikční světy konkrétních básnických sbírek, autorů či celého básnického směru. Tyto světy jsou vzájemně prostupné. Hlavním tématem a ideovým základem všech fikčních světů alienativní poezie je lidská existence: u Daneho Zajce je ztvárněna jako pobyt v nepřátelském a absurdním světě, kterému vládne temná a krutá síla. Možnosti transcendence subjektu jsou velmi omezené. Veno Taufer ve svých fikčních světech klade otázky, jaké jsou možnosti naplnění existence, podstatným formujícím rysem jsou u něj ironie a náznaky herního principu. Zajc i Taufer chápou jako důležitou součást lidského bytí komunikaci. Téma lidské existence je ve fikčních světech Gregora Strniši zasazeno do kontextu mýtu ve vesmírné perspektivě a ztvárněno nezřídka jako (marný) boj. Významné místo zaujímají motivy tvorby a tvoření. Fikční světy Svetlany Makarovičové se formálně navazují na tradici lidové balady, svou podstatou však rovněž směřují k základním otázkám lidské existence. Nahlížejí ji však prostřednictvím témat ženství a otázky viny a trestu. Alienativní lyriku zásadně ovlivnil dosavadní vývoj slovinské poezie, především období od romantismu po meziválečnou avantgardu. Spojení s romantismem se projevuje jak v rovině lyrického subjektu, tak v oblasti motivů, nejvýrazněji je navázáno na oblast erotiky.
Abstract v angličtině:
The topic of our work is alienation lyric, especially that in the early works of Dane Zajc, Veno Taufer, Gregor Strniša (his collections from the years 1958–1965) and also in the mature core of Svetlana Makarovič´s poetry (poems from the first half of the seventies, 20th century). In that time, the magazines Revija 57 and Perspektive were of significant influence on cultural climate of the period in Slovenia and they were also the intellectual background of artistic creation. There are several other lyrists working simultaneously with alienation poets and being close to them in some aspects: Božo Vodušek, Edvard Kocbek, Saša Vegri and Niko Grafenauer. Resemblance of their works to those of alienation lyric can partly be ascribed to the influence of existential philosophy which had a significant impact on Slovenian literary creation as well as on the cultural life as a whole in the sixties of the 20th century. We chose the viewpoint of the alienation lyric´s fictional worlds in order to analyze and interpret particular collections of alienation poetry, the theoretical background for delimiting fictional worlds of lyric being Miroslav Červenka´s reflexions. Central point of attention in our work is the lyrical subject and we also emphasize the existence of small fictional worlds (particular poems or series of poems) that construct fictional worlds of particular collections of poems, particular authors or the whole branch of poetry. These worlds are interlinked. The main theme and intellectual basis of all fictional worlds of alienation poetry is the human existence: Dane Zajc perceives it as dwelling in an inhospitable and absurd world being ruled by dark and cruel power. The possibility of transcending the subject is very much limited. Veno Taufer uses his fictional worlds to ask questions about the possibility of fulfilling one´s existence, his major forming principles are irony and implications of pun. Communication is an important feature of human existence for Zajc and Taufer. In the fiction worlds of Gregor Strniša, the topic of human existence is framed within the context of a myth in a space perspective and it is usually depicted as a struggle, often a vain one. The motifs of creation and creating are also significant.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Hana Mžourková, Ph.D. 1.9 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Hana Mžourková, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Hana Mžourková, Ph.D. 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Alenka Doležalová, Ph.D., CSc. 27 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Aleš Kozár, Ph.D. 80 kB
Stáhnout Posudek oponenta Prof. Denis Poniž 183 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 71 kB