velikost textu

Religiozita po náboženství. Současné reinterpretace křestanství

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Religiozita po náboženství. Současné reinterpretace křestanství
Název v angličtině:
Religiostiy after Religion. Contemporary Reinterpretations of Christianity
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Tomáš Chudý, LL.M., Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D.
Oponenti:
Doc. Pavel Hošek, Th.D.
prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr.
Id práce:
97457
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Religionistika (XREL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
29. 6. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Disertační práce se zabývá možnostmi současné reinterpretace náboženství v západní společnosti po tom, co někteří autoři nazývají jeho „koncem“. V souladu s tím zkoumá pojmy náboženství a religiozity jako dvě kategorie, které poukazují k explicitní a implicitní přítomnosti náboženských významů v diskurzu. Je rozdělena na čtyři hlavní části: Teorie diskurzu, Sociální rekontextualizace, Metafory a symboly a Rušivé okraje symbolického diskurzu. Nejdříve je načrtnuta teorie diskurzu s ohledem na náboženskou zkušenost, která se vypořádává s postojem „my-oni“ a vyzdvihuje otázku plausibility. V závěru je poskytnut příklad „anamnetického“ diskurzu Johanna Baptista Metze. Náboženství jako společenský jev rovněž podléhá sociální rekontextualizaci. Dva přístupy k ní jsou šířeji představeny: jednak Taylorovo post-durkheimovské uspořádání, v němž se varianty náboženské zkušenosti řídí modelem orbitalů s různými valencemi k jádru. Na druhé straně disperzní hypotéza pojednává o některých implicitních kvazi-náboženských rysech moderních globálních jevů, které je třeba vzít v úvahu při stanovení kritérií reinterpretace. Lze je vnímat jako základní vodítka pro porozumění tomu, čím není víra v Boha v žido-křesťanském kontextu. V hlavních krocích třetí části je náboženský diskurz shledán jako „oděný” do metafor. V případě náboženství je však třeba dále analyzovat hned celé sítě metafor, které zase strukturují to, co lze nazvat náboženským „zakoušením-jako“ (Hick). Je uvedeno několik příkladů, které dokazují široké užití metafor v sociálním procesu (Turner), jako odpovědi na úzkost (Drewermann) a v psychoterapii. Ve své poslední části se práce obrací ke čtyřem čtením západní víry v Boha, z nichž každé z jiného úhlu pohledu pojednává o jednom aspektu, který má být integrován do symbolického diskurzu: cizost a abjekt, suplement, obětní mechanismus a sekularita jako taková. Díky tomu se reinterpretace stává plodnější a symbolický diskurz získává větší nosnost pro současný kontext.
Abstract v angličtině:
Summary The thesis deals with contemporary possibilities of reinterpretation of religion in the Western society after what some authors call its „end“. Along this line, it examines the concepts of religion and religiosity as two categories that point to the explicit and implicit presence of religious meanings in the discourse. The thesis is divided into four main sections: discourse theory, social recontextualisation, metaphors and symbols, and disturbing margins of symbolic discourse. First, an outline of discourse theory with regard to religious experience tackles the “us-them” mindset and thus highlights the issue of credibility with a concluding example of “anamnetical” discourse concept by Johann Baptist Metz. Next, as a social phenomenon, religion is prone to social recontextualisation. Two distinct are presented at large: in the first place, Taylor´s of post-durkheimian set-up where varieties of religious experience follow an orbital-like model with different valences to the core. On the other hand, the dispersion hypothesis elaborates on some implicit quasi-religious features of the modern world phenomena which are to be taken into account in drawing the criteria of reinterpretation. They can be perceived as basic guidelines for what should not be understood as belief in God in the judeo-christian sense. The main steps of the third section find the religious discourse being „clothed“ in metaphors. However, in the case of religion they are further to be analyzed as entire metaphorical networks which again structure what can be said to be religious experiencing-as (Hick). Several examples are provided to establish the broad use of metaphors in the social process (Turner), as a response to anxiety (Drewermann) and in psychotherapy. Finally, the examination turns to four readings of the Western religious belief in God, each from a different angle treating one aspect to be integrated into the symbolic: the strangeness and abject, the supplement, the victimisation mechanism, and the secular as such. Along these lines, the reinterpretation can prove to be fruitful and the symbolic discourse to have a richer bearing to the present context.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Tomáš Chudý, LL.M., Ph.D. 1.16 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Tomáš Chudý, LL.M., Ph.D. 81 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Tomáš Chudý, LL.M., Ph.D. 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D. 26 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. Pavel Hošek, Th.D. 70 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Mgr. Miroslav Petříček, Dr. 71 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 160 kB