velikost textu

Ochranné léčení sexuologické a související otázky

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ochranné léčení sexuologické a související otázky
Název v angličtině:
Protective sexological treatment and related issues
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Nicola Švandová
Oponenti:
doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Jana Navrátilová, Ph.D.
Id práce:
95838
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
6. 5. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zabývá ochranným léčením sexuologickým a s tématem souvisejícími otázkami, velmi podrobně rozebírá zakotvení institutu ochranného léčení v právním řádu České republiky (po hmotné i procesní stránce), přičemž k lepšímu nastínění celé problematiky využívá i znalostí z forenzních oborů, jakými jsou soudní psychiatrie, soudní sexuologie a psychologie. Ochranné léčení je institutem trestního práva, jedním z druhů ochranných opatření, tvoří nezastupitelný článek českého systému trestních sankcí. Účelem ukládání a výkonu ochranného léčení je ochrana společnosti před nebezpečnými pachateli, kteří se dopustili pro společnost škodlivého činu na podkladě duševní poruchy, sexuální deviace, závislosti na alkoholu či jiných návykových látek, a terapeutické působení na osobnost pachatele ve smyslu minimalizace jeho nebezpečnosti pro budoucnost. Vzhledem k tomu, že ochranné léčení náleží do samostatné kategorie trestněprávních sankcí, kterými jsou ochranná opatření, je úvod práce věnován vymezení pojmu a účelu ochranných opatření, jsou zde uvedeny základní zásady pro jejich ukládání, a to v kontextu ochranného léčení, porovnány tresty a ochranná opatření, kde je poukázáno na jejich společné a rozdílné znaky a také popsán historický vývoj ochranných opatření, zejména na našem území. Ochranné léčení ukládá soud v trestním řízení z důvodů a za splnění všech zákonných podmínek, jež jsou uvedeny v trestním zákoníku, a to obligatorně nebo fakultativně. Ochranné léčení lze ukládat čtyřem kategoriím pachatelů – nepříčetným a při svém pobytu na svobodě pro společnost nebezpečným pachatelům, zmenšeně příčetným pachatelům, pachatelům, kteří spáchali trestný čin ve stavu vyvolaném duševní poruchou a pachatelům, kteří zneužívají návykovou látku a spáchali trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním. Ochranné léčení může být ukládáno samostatně, při upuštění od potrestání nebo vedle trestu. Zákonné předpoklady pro ukládání ochranného léčení jsou v práci rozebrány s ohledem na platnou judikaturu. Opomenuta není ani problematika znaleckého posuzování, neboť psychiatrický znalecký posudek (vyšetření duševního stavu obviněného) je hlavním důkazním prostředkem při rozhodování o uložení ochranného léčení. Výkon ochranného léčení probíhá v těchto fázích: nařízení výkonu ochranného léčení, vlastní výkon ochranného léčení v ústavní nebo ambulantní formě s možností změny v obou směrech v závislosti na vývoji duševního stavu léčeného, propuštění z ochranného léčení nebo v případě nemožnosti dosažení jeho účelu u alkoholiků a narkomanů jeho předčasné ukončení, přičemž pokud došlo před započetím výkonu ochranného léčení k pominutí důvodu, pro něž bylo uloženo, upouští soud od jeho výkonu. Místem výkonu ochranného léčení jsou spádové psychiatrické léčebny, příslušné ambulance a v případě osob zároveň odsouzených k trestu odnětí svobody též specializovaná oddělení pro výkon ochranného léčení ve věznicích. Doba výkonu ochranného léčení je stanovena na dva roky s možností opakovaného prodlužování, vždy však opět nejvíce o dvě léta. K časovému omezení trvání ochranného léčení došlo s účinností od 1. 1. 2009, s čímž jsou spojeny určité problémy, na které autorka poukazuje. Dále se věnuje ochraně práv osob ve výkonu ochranného léčení, kde uvádí i některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkajících se této problematiky. V praxi se ochranné léčení dělí na léčení psychiatrické, protialkoholní, protitoxikomanické a sexuologické, které je stěžejním tématem této práce. Ochranné léčení sexuologické je ukládáno pachatelům sexuálních deliktů, kteří takový čin spáchali pod vlivem poruchy sexuální preference – parafilie (sexuální deviace), proto se čtenář dozví i o sexuálním chování osob trpících z forenzního hlediska významnými sexuálními deviacemi. Vztah mezi sexuálními deviacemi a sexuální delikvencí však není přímý. Uvádí se, že pouze 10 až 15 % sexuálních trestných činů je spácháno devianty v pravém slova smyslu. Jaké trestné činy jsou považovány za sexuální delikty a jak se na jejich páchání podílejí sexuální devianti je dalším tématem práce, přičemž je nastíněna i problematika znaleckého posuzování pachatelů sexuálních deliktů. Po znalci sexuologovi je vyžadováno, aby se vyjádřil, zda byl sexuální delikt spáchán z deviantní motivace či nikoli, protože lékařská intervence v podobě ochranného léčení v zacházení s pachateli sexuálních deliktů je ospravedlněna pouze v případě těch, kteří jsou postiženi poruchou sexuální preference. Léčebný program deviantních sexuálních delikventů je založen na komplexním přístupu kombinujícím různé léčebné postupy, jakými jsou psychoterapie, farmakoterapie, chirurgická léčba a socioterapie. Vzhledem ke kritice provádění kastrace v léčbě sexuálních delikventů ochránci lidských práv poukazuje autorka i na etické a právní aspekty tohoto chirurgického zákroku. Dále přibližuje vlastní výkon ochranného léčení sexuologického v Psychiatrické léčebně Bohnice a na specializovaném oddělení ve věznici Kuřim. Následně prezentuje výsledky vlastní studie spočívající v prostudování spisové dokumentace (analýzy soudních rozhodnutí a znaleckých posudků) souboru určitého počtu pachatelů vykonávajících ochranné léčení sexuologické ústavní formou v PL Bohnice, uvádí jejich kriminologickou charakteristiku, a to zejména z hlediska jejich věku, intelektových schopností, vzdělání, profesní kariéry, výchovného prostředí, sexuální socializace, psychopatologie, kriminální kariéry, rozboru trestné činnosti. Součástí jsou též kazuistiky, sestavené z konkrétních případů. Aktuálně diskutovanou otázkou, která souvisí s tématem práce, je problematika sexuální delikvence osob mladších patnácti let, resp. zacházení s duševně narušenými dětskými pachateli brutálních trestných činů. Tito dětští pachatelé jsou bez náležité léčby jejich závažné duševní poruchy pro společnost vysoce nebezpeční. Současná právní úprava neumožňuje ukládat ochranné léčení pachatelům mladším patnácti let. K účinné ochraně společnosti je proto nezbytné přijmout zákon, který by umožnil ukládat ochranné léčení i duševně chorým dětským pachatelům. Příslušný návrh již připravilo Ministerstvo spravedlnosti, jehož znění je podrobeno analýze. V neposlední řadě je nastíněna problematika vysoce nebezpečných agresorů a sexuálních deviantů. Tito extrémně nebezpeční pachatelé byli umisťováni po dlouhá léta k výkonu ochranného léčení do civilních zdravotnických zařízení, kde nespolupracovali, mařili léčbu, ohrožovali spolupacienty, zdravotnický personál a v případě útěku i širokou veřejnost. Jako řešení této složité situace bylo zvoleno zavedení nového druhu ochranného opatření zabezpečovací detence. Trestní zákoník umožňuje změnu ochranného léčení na zabezpečovací detenci a naopak. V aplikační praxi však vyvstala otázka, zda je možno změnit na zabezpečovací detenci i ochranné léčení uložené před nabitím účinnosti nové právní úpravy (tj. před 1. 1. 2009), proto se autorka zabývá i různými pohledy na tuto nejednoznačnou právní otázku. Závěrem poté poukazuje na praktické nedostatky spojené s institutem ochranného léčení (zvláště sexuologického) a navrhuje některá možná řešení de lege ferenda.
Abstract v angličtině:
Summarry The presented thesis deals with Protective sexological treatment and with topic related issues, discusses in detail the anchoring of the Institute of protective treatment in the legislation of the Czech Republic (the substantive and procedural page), which is a better outline of the whole problem with the use and knowledge of forensic disciplines such as forensic psychiatry, forensic sexology and psychology. Protective treatment is an institute of criminal law, one of the types of protective measures, forms irreplaceable part of the czech system of criminal sanctions. Purpose of storing and exercise protective treatment is protection of society from dangerous offenders, who have committet acts harmful to society on the basis of mental disorder, sexual deviance, reliance on alcohol or ain addictive substances, and therapeutic effects on the personality of the offender in the sense minimization their dangerousness for the future. Whereas the protective treatment belongs to a separate category of criminal penalties,which are protective measures, beginning of this thesis is devoted to defining the concept and purpose of protective measures, are listed here essential principles for storing them in the context of protective treatment, compared sentences and protective measures, it is pointed out their common and different features) and also described historical development of protective measures, especially in the Czech Republic. Protective treatment requires the court in criminal proceedings for the reasons and subject to all legal conditions which are listed in Criminal Code, either obligatory or obtional. Protective treatment may save four categories of offenders – and insane during his stay at large for the company to dangerous offenders, reducing sane offenders, offenders who committed crimes in a state committed by a mental disorder, and offenders who abused addicted substances, and committed crimes under the influence or in a connection of her abuse. Protective treatment may be stored separately, abandonment of punishment or in addition of punishment. Statutory prerequisites for imposition of protective treatment are discussed in light of applicable case law. Not omitted the issue of expert assessment, because psychiatric expert opinion (examination of mental status of the accused) is the main mean proper evidence in deciding of the imposition of protective treatment. The performance of protective treatment carried out in this phases: order of protective treatment, own performance protective treatment in the form of institutional or out-patient with possibility to changes in both directions depending on the development of the mental state of the patient, release from protective treatment or in the event of inability to achieve its purpose in alcoholics and drug addicts premature termination, whereas if before the initation of performance of protective treatment passed away the reason for which was imposed, the court refrains from its exercising. Location of performance of protective treatment are catchment psychiatric hospitals, the ambulance and in the case of persons also sentenced to imprisonment item specialized departments for protective treatment in prisons. Duration of protective treatment is fixed at two years with repeated elongation, however always only two more years. The time limitation of duration of protective treatment taken place with effect from 01/01/2009, wherewith are involved some problems, at what autors refers. Below dedicates to protecting the rights of persons under protective treatment, where states some decisions of European Court of Human Rights on this issue. In practise the protective treatment is divided into psychiatric treatment, alcoholism, drug and sexological, which is the central theme of this work. Protective sexological treatment is imposed on offenders of sex offenses, who have committed such a crime under the influence of disorder of sexual preference – pharaphilia (sexual deviance), therefore the reader learns as well about sexual behavior of persons sufering from forensic relevant sexual deviations. The relationship between sexual deviance and sexual delinquency but is not straightforward. It is reported that only 10-15% of sex offenses are committed by deviants to all intents and purpose. Which crimes are considered sex offenses and how sexual deviants participate in the commision of this offenses, is next issue of this paper, whereas is outlined the problems of the expert assessment of sex offenders. Expert sexologist must consider whether the offense was committed or not with deviant motivation, because medical intervention in the form of protective therapy in the treatment of sexual offenders is justified only in the case of persons suffering from disorder of sexual preference. The treatment program of deviant sex delinquents is based on a comprehensive approach combining various therapeutic methods, such as psychotherapy, pharmacotherapy, surgical treatment and sociotherapy. In the view of criticis of administering castration in the treatment of sex delinquents by human rights defenders, the author adverts to ethical and legal aspects of this surgery. Below also approximates the performance of protective sexological treatment in psychiatric hospital Bohnice and in specialized department in prison Kuřim. Than presents the results of her own study, consisting in studying the case file (analysis the judgments and expert’s opinions) of set a certain number of offenders, who exercise protective sexological treatment in a psychiatric hospital Bohnice, states criminological characteristic of these offenders, namely especially in terms of their age, intellectual skills, education, professional career, educational environment, sexual socialization, psychopathology, criminal career, analysis their crimes. Includes are also the case reports, which are drawn from specific cases. Currently debated issue, which related to the topic of this paper, is sexual delinquency of persons under fifteen years, respektively treatment of child offenders, who have committed inhuman acts under the influence of mental disorder. These child offenders are highly dangerous to the public without appropriate treatment their serious mental disorder. Contemporary legislation does not impose protective treatment to offenders under the age of fifteen. On behalf of the protection of society it is necessary to adopt the appropriate amendment to the law, which would allow to imposing protective treatment of mentally disturbed child offenders. The amendment has already prepared the Department of Justice and its text is here also analyzed. Not least is outlined the problems of highly dangerous aggressors and sexual deviants. These extremely dangerous offenders were placed to perform protective treatment in psychiatric hospitals, where they did not cooperate, defeat the medication, threaten others patients, medical staff and in case of escape also the general public. As a solution to this complicated situation was chosen introduction of new type of protective measures security detention. The Criminal Code allows change protective treatment into security detention and vice versa, but in application practice arises a question, whether it is possible to change protective treatment, which was imposed before the entry into effect of new legislation (i. e. before 01/01 2009), of security detention, therefore autor deals with differend perspectives on this ambiguous legal question. In fine points to practical shortcomings associated with the institute protective treatment, especially sexological, and suggests some of possible solutions de lege ferenda.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Nicola Švandová 991 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Nicola Švandová 58 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Nicola Švandová 42 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Jana Navrátilová, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 80 kB