velikost textu

Trestní odpovědnost a ukládání sankcí mladistvým

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Trestní odpovědnost a ukládání sankcí mladistvým
Název v angličtině:
Criminal Liability and Imposing of Sanctions on Juveniles
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Alena Němcová, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Jan Sváček
Id práce:
9560
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo III - Ústavní právo, trestní právo, kriminalistika, kriminologie (VIII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
31. 3. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
11. RESUMÉ TRESTNÍ ODPOVĚDNOST A UKLÁDÁNÍ SANKCÍ MLADISTVÝM V právním řádu České republiky existuje od roku 2003 opět samostatná právní norma upravující trestní odpovědnost a soudnictví nad mládeží. Jakkoliv české právo soudnictví nad mládeží v minulosti znalo, je tato norma považována za opětovný průlom právní úpravy, neboť po několika desetiletích znovu existuje trestněprávní norma speciálně aplikovaná na osoby mladší osmnácti let. Zákonodárce se vrátil k právní úpravě podobné té, která platila v Československu v 30. letech 20. století. Tehdy platný zákon o soudnictví nad mládeží se stal významnou inspirací současnému zákonodárci, který takto navázal na moderní právní úpravu platnou v Československu od roku 1931. Tehdejší i současně platná úprava reaguje na současně preferovaná právní či sociologická východiska trestání a účelu trestání. Základním teoretickým východiskem, ke kterému se hlásí zákonodárce je princip restorativní justice, avšak v zákoně o soudnictví mládeže lze vysledovat působení i dalších právních, sociologických či filozofických přístupů. Aktuálně platný zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále také jen „zákon o soudnictví ve věcech mládeže“) speciálně a komplexně (hmotněprávně i procesněprávně) upravuje přístup k ukládání sankcí mládeži, tedy mladistvým a dětem mladším patnácti let. Tato práce se však zaobírá zejména hmotněprávními aspekty trestání mladistvých, tedy osob ve věku mezi patnácti až osmnácti lety. Obecným účelem aktuálně platné právní úpravy soudnictví nad mládeží je snížení kriminality a snížení rizika recidivy závadného chování, kterého se mladistvý dopustil. Výslovně si nová právní úprava klade za cíl komplexně postihnout protiprávní trestněprávně relevantní jednání dětí a mladistvých tak, aby se na toho, kdo se takového činu dopustil, užilo opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržel a našel si společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji a podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem. K tomu mají přispět jak zásady zákona o soudnictví ve věcech mládeže, tak i jeho specifické instituty. Za tímto účelem mimo jiné zákon o soudnictví ve věcech mládeže přináší svou speciální terminologii. Vedle definice dítěte a mladistvého podává definici dalších právních institutů, které v rámci tohoto zákona působí. Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá proviněním, široké spektrum sankcí, jimiž se na spáchané provinění reaguje, obecně pojmenovává jako opatření. V případech, kdy mladistvý není trestně odpovědný za spáchaný čin, hovoříme o činu jinak trestném. Mezi základní podmínky odpovědnosti za spáchané provinění patří dosažení věku patnácti let, příčetnost a rozumová a mravní vyspělost daného jedince. Biopsychosociální zralost mladistvého (či dítěte) je tedy faktorem, který je vedle věku a příčetnosti kritériem posuzovaným ve vztahu ke spáchanému protiprávnímu činu. Současná věková hranice trestní odpovědnosti, byť modifikované, činí patnáct let. Tato hranice je stále diskutována a rovněž tato práce se snaží nastínit východiska pro nalezení správné věkové hranice trestní odpovědnosti. V případě shledání mladistvého odpovědným za spáchané jednání se zde rozvíjí široké spektrum možností hmotněprávní reakce. Pokud nedojde k zániku trestní odpovědnosti (trestnosti), přichází reakce v podobě uložení opatření. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže přitom rozeznává tři základní druhy opatření: a) výchovná opatření, b) ochranná opatření a c) trestní opatření. Výchovná a trestní opatření lze uložit pouze trestně odpovědnému mladistvému pachateli, ochranná opatření se naopak ukládají mladistvým, kteří spáchali čin jinak trestný a za jeho spáchání nejsou trestně odpovědní. Nejmírnější výchovná opatření zahrnují dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení a napomenutí s výstrahou. Ochranná opatření představují ochranné léčení, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochrannou výchovu a zabezpečovací detenci. Trestními opatřeními, která jsou nejpřísnější sankcí za spáchané provinění, jsou obecně prospěšné práce, peněžité opatření, peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti, vyhoštění, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu, odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem a odnětí svobody nepodmíněně. Shora uvedená opatření jsou ukládána za respektování zásad, která zákon o soudnictví mládeže ovládají, a při zachování účelu zákona. Sleduje se, aby ukládané opatření přihlíželo k osobnosti toho, komu je ukládáno, včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu, jakož i jeho osobním a rodinným a sociálním poměrům, a bylo přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu (zásada proporcionality). Výslovně stanoveným účelem je vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, i jeho ochrana před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění. Nedílnou součástí odpovědnosti mládeže za protiprávní činy je i postih dětí mladších patnácti let, popř. mladistvých neodpovědných za své protiprávní jednání z důvodu nedostatku příčetnosti či rozumové a mravní vyspělosti, za jimi spáchané činy jinak trestné. Jakkoliv nejsou děti mladší patnácti let trestně odpovědné, je možné je za jejich protiprávní jednání postihnout, to však zásadně pouze výchovně, neboť účelem postihu dětí mladších patnácti let nesmí být výlučně trest za jejich jednání. Účelem ukládání opatření za činy jinak trestné je rychlá a odpovídající reakce na jejich spáchání, prevence opakování jejich páchání, náhrada nároků poškozených a výchovné působení na dítě za současné podpory sociálního a duševního rozvoje provinilce. Dítěti mladšímu patnácti let (či trestně neodpovědnému mladistvému) lze jako opatření uložit: výchovnou povinnost, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, dohled probačního úředníka či ochrannou výchovu. Česká právní úprava odpovídá požadavkům a standardům zavedeným mezinárodními normami závaznými pro Českou republiku, a to zejména požadavkům Úmluvy o právech dítěte či Minimálních standardních pravidel soudnictví nad mládeží přijatých v rámci OSN (Pekingská pravidla). Přestože kriminalita dětí a mládeže je stále aktuálním tématem kriminologických výzkumů a teoretických konceptů, v současné době stále neexistuje klíč k jejímu uchopení tak, aby se bezvýhradně předešlo dalšímu páchání trestné činnosti. Domnívám se, že ačkoliv je dobrá právní úprava trestní odpovědnosti mládeže a ukládání sankcí mládeži významným základem pro prevenci další kriminality, je nutné hledat kořeny protiprávního jednání a spíše se snažit zabránit vzniku prvotního impulsu, který ke spáchání protiprávního činu vede.
Abstract v angličtině:
SUMMARY: CRIMINAL LIABILITY AND IMPOSING OF SANCTIONS ON JUVENILES A separate legal rule regulating criminal liability and judiciary over the youth has appeared again in the legal order of the Czech Republic since the year 2003. Although the Czech law knew the judiciary over the youth in the past, this rule is considered as a repeated break with the legislation, because after several decades, there has been again a criminal rule applicable specifically to persons younger than eighteen years. The legislator returned to a legal regulation similar to that being in force in Czechoslovakia in the thirties of the 20th century. The act on judiciary over the youth valid at that time has become a significant inspiration to the present legislator which has been continuing in modern legal regulation valid in Czechoslovakia from the year 1931. The then legal regulation as well as the present one reacts to the now preferred legal or sociological premises of punishment and the purpose of punishment. The basic theoretical premise which the legislator supports is the principle of restorative justice, but we can trace the impact of also other legal, sociological or philosophical attitudes in the act on judiciary of the youth. The currently valid act No. 218/2003 Coll., on liability of the youth for wrongful acts and on judiciary in matters of the youth and amendment of some acts (hereinafter also called "act on judiciary in matters of the youth") regulates in a special and complex (substantive and procedural-law) way the attitude to imposition of sanctions on the youth, i.e. juveniles and children of under fifteen years of age. This thesis deals, however, especially with the substantive-law aspects of punishment of juveniles, i.e. persons in the age between fifteen and eighteen years. The general purpose of the currently valid regulation of judiciary over the youth is decreasing of delinquency and decreasing of the risk of recidivism of wrongful conduct committed by the juvenile. This new legal regulation aims explicitly to cover completely the relevant criminal conduct of children and juveniles so that the person having committed such act may be subject to a measure which will contribute efficiently to his/her further abstention from commission of an unlawful act and finding a social position corresponding to his/her abilities and mental development so that he/she can contribute according to his/her abilities to redress of harm caused by his/her unlawful act. This shall be enabled both by the principles of the act on judiciary in matters of the youth and its specific institutes. For this purpose, the act on judiciary in matters of the youth brigs (among others) its special terminology. Besides the definition of a child and a juvenile, it also brings the definition of other legal institutes involved within the framework of this act. A criminal offence committed by a juvenile is called wrongdoing, the wide spectrum of sanctions reacting to the committed wrongdoing is generally called measure. In cases where the juvenile is not liable criminally for the act committed by him/her, we speak about other offence. The basic conditions of liability for the committed wrongdoing include the attainment of the age of fifteen years, sound mind and the mental and moral maturity of the given individual. The biopsychosocial maturity of a juvenile (or child) is therefore a factor which is (besides the age and sound mind) a criterion assessed in relation to the committed wrongful act. The present age limit of criminal liability, no matter how modified, is fifteen years. This limit is continually discussed, and also this thesis endeavours to outline the ways out for finding of the right age limit of criminal liability. If the juvenile is found liable for the committed wrongdoing, a wide spectrum of possibilities of the substantive reaction is offered. If the criminal liability (punishability) does not cease to exist, a reaction comes in the form of imposition of a measure. The act on judiciary in matters of the youth distinguishes three basic kinds of measures: a) reformatory measures; b) protective measures; and c) criminal measures. The reformatory and criminal measures may only be imposed on a criminally liable juvenile offender, the protective measures are on the contrary imposed on juveniles who committed other offence and are not criminally liable for its commitment. The mildest measures include supervision of a probation official, probational programme, reformatory obligations, reformatory restrictions and admonition with warning. Protective measures represent protective medical treatment, seizure of a thing or of other proprietary value, protective rehabilitation and security detention. Criminal measures, being the strictest sanction for a committed wrongdoing, include community service, monetary measure, monetary measure with conditional suspension of sentence, forfeiture of a thing or other proprietary value, prohibition of activity, banishment, imprisonment suspended conditionally for a probationary period, imprisonment suspended conditionally for a probationary period under supervision and unconditional imprisonment. The measures mentioned above are imposed under observation of principles regulating the act on judiciary in matters of the youth and under maintenance of the purpose of the act. The imposed measure shall take into consideration the personality of the involved person, including his/her age and mental and moral maturity, state of health, as well as to his/her personal, family and social circumstances, and it shall be appropriate to the nature and gravity of the committed crime (principle of proportionality). The explicitly set purpose is creation of conditions for social and mental development of the juvenile with regard to his/her achieved degree of mental and moral development, personal qualities, upbringing and the family background of the juvenile he/she comes from, as well as his/her protection against harmful influences and prevention of further wrongdoing. An integral part of liability of the youth for wrongdoing is also the sanctioning of children under fifteen years of age, or of juveniles not liable for their wrongdoing due to lack of sound mind or mental and moral maturity, for other offence committed by them. Although children under fifteen years of age are not liable criminally, it is possible to sanction them for their wrongdoing, but in principle only reformatorily, because the purpose of sanctioning of children under fifteen years of age may not be exclusively the punishment for their unlawful act. The purpose of imposition of measures for other offence is a quick and adequate reaction to its commitment, prevention of repeating of its commitment, compensation of claims of the injured and reformatory effect on the child under simultaneous support of the social and mental development of the offender. A child younger than fifteen years (or a juvenile not liable criminally) may be imposed on the following measure: reformatory obligation, reformatory restriction, admonition with warning, inclusion in a therapeutical, psychological or other suitable reformatory programme in a centre of reformatory care, supervision of a probationary official or protective rehabilitation. The Czech legal regulation corresponds to requirements and standards introduced by international rules binding for the Czech Republic, especially to requirements of the Convention on Children's Rights or the Minimum Standard Rules of Judiciary over the Youth adopted within the framework of the United Nations (The Beijing Rules). Although the delinquency of children and the youth is still a current topic of criminological research and theoretical concepts, at present there is no key to its grasp yet, so that further commission of crime may be prevented without reservations. I assume that although a good legal regulation of criminal liability of the youth and imposition of sanctions on the youth is a significant basis for prevention of further delinquency, it is necessary to look for the roots of unlawful conduct, and better to try to prevent from the emergence of the first impulse leading to commission of a wrongful act.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Alena Němcová, Ph.D. 1.33 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Alena Němcová, Ph.D. 34 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Alena Němcová, Ph.D. 20 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. 29 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D. 116 kB
Stáhnout Posudek oponenta Jan Sváček 73 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 290 kB